Žaloba podaná dne 19. září 2008 - AEPI v. Komise
(Věc T-392/08)
Jednací jazyk: řečtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Elliniki Etaireia pros Prostasia tis Pnevmatikis Idioktisias A.E. (Athény, Řecko) (zástupci: P. Xanthopoulos a Th. Asprogerakas-Grivas, advokáti)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání žalobkyně
vyhovět této žalobě v plném rozsahu;
zrušit v plném rozsahu napadené rozhodnutí Komise K (2008) 3435 konečné ze dne 16. července 2008 ve věci COMP/C2/38.698 - CISAC v řízení podle článku 81 ES a článku 53 EHP;
uložit Komisi náhradu nákladů řízení a odměn zplnomocněných advokátů žalobkyně.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Touto žalobou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise K (2008) 3435 konečné ze dne 16. července 2008 ve věci COMP/C2/38.698 - CISAC v rozsahu, v němž Komise rozhodla, že žalobkyně porušila článek 81 ES a článek 53 EHP tím, že spolu s jinými společnostmi používala v dohodách o vzájemném zastupování omezení uvedená v čl. 11 odst. 2 vzorové smlouvy Confédération Internationale des Sociétés d'Auteurs et Compositeurs (Mezinárodní konfederace společností autorů a skladatelů) ("vzorová smlouva CISAC") nebo fakticky používala omezení ve vztahu ke vstupu členů a koordinovala územní omezení takovým způsobem, který omezuje licence na státní území, na kterém působí příslušná organizace pro kolektivní správu.
Žalobkyně vznáší následujících šest žalobních důvodů směřujících ke zrušení:
Zaprvé žalobkyně uvádí, že napadené rozhodnutí se zakládá na nesprávném posouzení skutkových okolností a skutečné existence důkazů a na subjektivních prvcích porušení.
Zadruhé žalobkyně tvrdí, že její právo být předběžně vyslechnuta bylo porušeno, a zatřetí, že článek 81 ES a článek 53 EHP se nesprávně uplatnily, protože žalobkyně byla odsouzena za neexistující porušení. Obzvláště tvrdí, že podepsáním ustanovení o územní působnosti nedošlo k porušení hospodářské soutěže, ale že účelem těchto ustanovení bylo zajistit vlastníkům práv řádnou správu jejich práv v zemích, ve kterých každá ze smluvních společností vykonává svou činnost. Krom toho žalobkyně tvrdí, že Soudní dvůr připustil, že ustanovení o územní výlučnosti v dohodách o vzájemném zastupování nenarušují hospodářskou soutěž.
Začtvrté žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí nezohledňuje skutečnost, že duševní vlastnictví a umělecká díla a díla, která jsou výsledkem tvořivé duševní činnosti, nejsou v právu Společenství stejná jako jiné výrobky a služby a že se na ně neprávem uplatňují právní pravidla použitelná na zboží a služby.
Zapáté žalobkyně uvádí, že Komise porušila článek 151 ES, zavádějící zásadu kulturní výjimečnosti, podle které musí Komise, když přijímá jakoukoliv právní úpravu, brát ohled na kulturní aspekty, přičemž jejím cílem je respektování a podpora různorodosti kultur Společenství.
Zašesté žalobkyně tvrdí, že nepřezkoumání existence zodpovědnosti v rámci přezkumu uplatněného porušení článku 81 ES představuje nesprávné použití právní normy a způsobuje zjevný nedostatek odůvodnění napadeného rozhodnutí.
Zasedmé se žalobkyně domnívá, že napadené rozhodnutí porušuje zásadu proporcionality v rozsahu, v němž evropské společnosti správy práv duševního vlastnictví nejsou stejně velké, jakož i zásadu nestrannosti, protože napadené rozhodnutí bylo přijato na základě postupu před zahájením soudního řízení stiženého chybami. Krom toho žalobkyně uplatňuje, že existence závažných rozporů činí rozhodnutí nesrozumitelným a nesoudržným. Navíc napadené rozhodnutí, které vyvolává klamný dojem, že se snaží ulehčit získání licencí na používání hudby při kabelovém přenosu, družicovém vysílání nebo přes internet, se ve skutečnosti snaží o uložení vzájemného zániku společností správy duševního vlastnictví, přičemž narušuje zdravou hospodářskou soutěž, stanoví nerovné kupní podmínky a způsobuje nevyhnutelné konflikty mezi dotčenými společnostmi. Konečně podle žalobkyně napadené rozhodnutí vykládá nesprávně a přímo směrnici 93/38/EHS a porušuje mezinárodní Bernskou úmluvu o duševním vlastnictví, ke které Evropská unie přistoupila.
____________1 - Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu (Úř. věst. L 248, s. 15; Zvl. vyd. 17/01, s. 134).