Language of document :

Žaloba podaná dne 8. listopadu 2019 – Evropská komise v. Maďarsko

(Věc C-821/19)

Jednací jazyk: maďarština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Condou-Durande, J. Tomkin a A. Tokár, zmocněnci)

Žalovaný: Maďarsko

Návrhová žádání žalobkyně

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

a)    rozhodl, že:

Maďarsko tím, že zavedlo nový důvod nepřípustnosti žádostí o azyl vedle důvodů nepřípustnosti výslovně stanovených ve směrnici 2013/32/EU, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 33 odst. 2 uvedené směrnice;

Maďarsko tím, že přijalo opatření k označení organizační činnosti vyvíjené za účelem umožnit zahájení azylového řízení osobám, jež nesplňují požadavky stanovené vnitrostátním právem v oblasti azylu, za skutkovou podstatu trestného činu a která stanoví povinnost přijmout omezující opatření vůči osobám obviněným z takového trestného činu nebo odsouzeným za něj, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 8 odst. 2, čl. 12 odst. 1 písm. c) a čl. 22 odst. 1 směrnice 2013/32/EU, jakož i z čl. 10 odst. 4 směrnice 2013/33/EU;

b)    uložil Maďarsku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Maďarsko od doby, kdy se v roce 2015 náhle zvýšil počet žádostí o azyl, několikrát změnilo svůj azylový systém. V roce 2018 doznala maďarská právní úprava v oblasti azylového práva podstatných změn. Dne 20. června 2018 schválil maďarský Parlament az egyes törvényeknek a jogellenes bevándorlás elleni intézkedésekkel kapcsolatos módosításáról szóló 2018. évi VI. törvény (zákon č. VI z roku 2018, o změně některých zákonů v souvislosti s opatřeními proti ilegálnímu přistěhovalectví) a sedmou změnu maďarské Ústavy. Tento soubor legislativních opatření je znám i jako zákon „Stop Soros“. V důsledku těchto změn se ještě více zúžil okruh osob, kterým může svědčit právo na azyl, neboť na základě změny azylového zákona se za nepřípustnou považuje žádost tehdy, když žadatel přicestoval na území Maďarska přes zemi, ve které nebyl ani pronásledován, ani mu přímo nehrozilo, že bude pronásledován. Ve stejném duchu byl změněn Büntető Törvénykönyv (trestní zákoník). V něm byla za skutkovou podstatu trestného činu označena organizační činnost, jejímž účelem je umožnit zahájení azylových řízení osobám, jež v zemi svého původu, v zemi svého obvyklého bydliště nebo v jiné zemi, přes kterou přicestovaly [do Maďarska], nejsou z důvodů rasových, národnostních, příslušnosti k určitým společenským vrstvám, náboženských nebo zastávání určitých politických názorů pronásledovány nebo nemají odůvodnění strach z přímého pronásledování.

Komise měla za to, že právní úprava přijatá v roce 2018 je v rozporu s unijním právem, a tak proti Maďarsku zahájila řízení pro nesplnění povinnosti. Vzhledem k tomu, že argumenty vznesené Maďarskem v průběhu postupu před zahájením soudního řízení nerozptýlily pochybnosti Komise, rozhodla se Komise předložit věc Soudnímu dvoru.

____________