Věc C‑36/20 PPU
Ministerio Fiscal (Orgán, u něhož je pravděpodobné, že bude dostávat žádosti o mezinárodní ochranu)
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de Instrucción de San Bartolomé de Tirajana)
Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 25. června 2020
„Řízení o předběžné otázce – Naléhavé řízení o předběžné otázce – Politika v oblasti azylu a přistěhovalectví – Společná řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany – Směrnice 2013/32/EU – Článek 6 – Přístup k řízení – Učinění žádosti o mezinárodní ochranu u orgánu, který je podle vnitrostátního práva příslušný k registraci této žádosti – Učinění žádosti u jiných orgánů, u nichž je pravděpodobné, že budou takové žádosti dostávat, ale nejsou podle vnitrostátního práva příslušné k jejich registraci – Pojem ‚jiné orgány‘ – Článek 26 – Zajištění – Normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu – Směrnice 2013/33/EU – Článek 8 – Zajištění žadatele – Důvody zajištění – Rozhodnutí o zajištění žadatele z důvodu nedostatku ubytovací kapacity v humanitárním přijímacím středisku“
1. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Azylová politika – Řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany – Směrnice 2013/32 – Řízení o posouzení žádosti o mezinárodní ochranu – Jiné orgány, u nichž je pravděpodobné, že budou dostávat žádosti o mezinárodní ochranu, ale nejsou příslušné k jejich registraci – Pojem – Vyšetřující soudce, který má rozhodnout o zajištění neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země – Zahrnutí
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32, body 8, 20, 25 a 26 odůvodnění, čl. 6 odst. 1 a 2)
(viz body 55–65, 67, 68, výrok 1)
2. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Azylová politika – Řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany – Směrnice 2013/32 – Řízení o posouzení žádosti o mezinárodní ochranu – Jiné orgány, u nichž je pravděpodobné, že budou dostávat žádosti o mezinárodní ochranu, ale nejsou příslušné k jejich registraci – Povinnosti – Informovat neoprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí o způsobu podání takové žádosti – Postoupit věc příslušnému orgánu k registraci uvedené žádosti
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32, body 18, 27 a 28 odůvodnění, čl. 6 odst. 1 a 2 a čl. 8 odst. 1, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33, článek 17)
(viz body 70–83, výrok 2)
3. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Azylová politika – Řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany – Směrnice 2013/32 – Okamžik získání postavení žadatele o mezinárodní ochranu – Okamžik učinění žádosti o mezinárodní ochranu – Neexistence správních formalit
[Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32, bod 27 odůvodnění, čl. 2 písm. b) a c), čl. 3 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 až 4, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33, čl. 2 písm. a) a b) a čl. 3 odst. 1]
(viz body 86–93)
4. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Přistěhovalecká politika – Navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí – Směrnice 2008/115 – Osobní působnost – Žadatel o mezinárodní ochranu ve smyslu směrnice 2013/32 – Vyloučení
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115, bod 9 odůvodnění a čl. 2 odst. 1, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32, čl. 6 odst. 1 a čl. 26 odst. 1, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33, čl. 8 odst. 1)
(viz body 95, 97, 98)
5. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Azylová politika – Řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany – Směrnice 2013/32 – Normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu – Směrnice 2013/33 – Zajištění – Důvody – Nemožnost najít pro žadatele o mezinárodní ochranu ubytování v humanitárním přijímacím středisku – Jiný důvod než které stanoví čl. 8 odst. 3 směrnice 2013/33 – Nepřípustnost
[Listina základních práv Evropské unie, článek 6; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32, čl. 6 odst. 1 a článek 26, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33, body 15 a 20 odůvodnění, články 8 a 9 a čl. 18 odst. 9 písm. b)]
(viz body 99–107, 112, výrok 3)
Shrnutí
Soudní orgány, které mají rozhodnout o zajištění neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země, mohou přijmout žádost o mezinárodní ochranu a musí dotčenou osobu informovat o konkrétních způsobech podání takové žádosti. Osoba, která projevila vůli požádat o mezinárodní ochranu u orgánů příslušných k přijetí této žádosti, nemůže být zajištěna z důvodu, že humanitární přijímací středisko nemá dostatečnou kapacitu.
V rozsudku Ministerio Fiscal (Orgán, u něhož je pravděpodobné, že bude dostávat žádosti o mezinárodní ochranu) (C‑36/20 PPU), vydaném dne 25. června 2020 v rámci naléhavého řízení o předběžné otázce (PPU), Soudní dvůr rozhodl, že vyšetřující soudce, který má rozhodnout o zajištění neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země, spadá pod pojem „jiné orgány“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2013/32(1) (dále jen „procedurální směrnice“), u nichž je pravděpodobné, že budou dostávat žádosti o mezinárodní ochranu, i když nejsou podle vnitrostátního práva příslušné k jejich registraci. Na základě toho je takový vyšetřující soudce povinen informovat žadatele o konkrétních způsobech podání takové žádosti. Soudní dvůr rovněž rozhodl, že nemožnost najít ubytování v humanitárním přijímacím středisku nemůže odůvodnit zajištění žadatele o mezinárodní ochranu.
Dne 12. prosince 2019 zadržela španělská námořní záchranná služba u ostrova Gran Canaria (Španělsko) plavidlo, na jehož palubě se nacházelo 45 státních příslušníků třetích zemí, mezi nimi VL, který je malijským státním příslušníkem, a tyto státní příslušníky vysadila na uvedeném ostrově. Následujícího dne správní orgán nařídil jejich vyhoštění a podal k Juzgado de Instrucción nº 3 de San Bartolomé de Tirajana (vyšetřující soud č. 3 v San Bartolomé de Tirajana, Španělsko) návrh na umístění v detenčním zařízení. VL poté, co jej uvedený soud informoval o jeho právech, oznámil svůj úmysl požádat o mezinárodní ochranu. Vzhledem k nedostatečné kapacitě humanitárního přijímacího střediska nařídil tentýž soud umístění VL do detenčního zařízení pro cizince, ve kterém měla být jeho žádost o mezinárodní ochranu vyřízena. VL poté podal k uvedenému soudu žalobu proti rozhodnutí o jeho zajištění z důvodu, že je neslučitelné s procedurální směrnicí i se směrnicí 2013/33(2) (dále jen „směrnice o přijímání“). V rámci této žaloby předložil tento soud Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se zejména toho, zda spadá pod pojem „jiné orgány“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 druhého pododstavce procedurální směrnice, a tudíž zda může přijímat žádosti o mezinárodní ochranu. Dotázal se Soudního dvora rovněž na zákonnost zajištění VL.
Soudní dvůr zaprvé upřesnil, že doslovný výklad výrazu „jiné orgány, u nichž je pravděpodobné, že budou [žádosti o mezinárodní ochranu] dostávat“, ve smyslu tohoto ustanovení, a zejména volba přídavného jména „jiné“, svědčí o vůli unijního normotvůrce zavést široké pojetí orgánů, které, ač nejsou k registraci takových žádostí příslušné, je mohou dostávat. Tento výraz se tedy může vztahovat jak na správní, tak na soudní orgány. Toto konstatování je podpořeno kontextuálním výkladem uvedeného ustanovení. Jedním z cílů sledovaných procedurální směrnicí je totiž zaručit účinný, tj. co nejsnadnější přístup k řízení o udělení mezinárodní ochrany. Kdyby bylo soudnímu orgánu zakázáno dostávat žádosti o mezinárodní ochranu, bylo by narušeno dosažení tohoto cíle, zejména pokud jde o velmi rychlá řízení, kdy výslech žadatele soudem může být první příležitostí dovolávat se práva učinit takovou žádost. Soudní dvůr tedy dospěl k závěru, že vyšetřující soudce, který má rozhodnout o zajištění neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země za účelem jeho navrácení, patří mezi „jiné orgány“, u nichž je pravděpodobné, že budou dostávat žádosti o mezinárodní ochranu.
Zadruhé se Soudní dvůr zabýval povinnostmi, které má takový vyšetřující soudce jakožto „jiný orgán“. Konstatoval, že z čl. 6 odst. 1 druhého a třetího pododstavce procedurální směrnice vyplývá, že tento soudce je povinen poskytnout žadatelům o mezinárodní ochranu informace o konkrétních způsobech podání takové žádosti. Tento soudce tedy splní požadavky této směrnice, pokud z vlastního podnětu informuje státního příslušníka třetí země o jeho právu požádat o mezinárodní ochranu. Kromě toho, pokud státní příslušník projevil před vyšetřujícím soudcem vůli takovou žádost učinit, musí tento soudce postoupit věc příslušnému orgánu k registraci uvedené žádosti, aby mohly být tomuto státnímu příslušníkovi poskytnuty materiální podmínky přijetí a zdravotní péče podle článku 17 směrnice o přijímání.
Zatřetí Soudní dvůr zkoumal slučitelnost zajištění VL s procedurální směrnicí a směrnicí o přijímání. Nejprve uvedl, že z těchto směrnic vyplývá, že pojem „žadatel o mezinárodní ochranu“ je třeba chápat široce, takže státní příslušník třetí země získává toto postavení od okamžiku, kdy učiní žádost o mezinárodní ochranu. Soudní dvůr kromě toho zdůraznil, že „učinění“ takové žádosti nevyžaduje žádné správní formality. Skutečnost, že takový státní příslušník projevil vůli požádat o mezinárodní ochranu před „jiným orgánem“, jako je vyšetřující soudce, tudíž postačuje k tomu, aby mu bylo přiznáno postavení žadatele o mezinárodní ochranu.
Soudní dvůr tedy uvedl, že ode dne, kdy VL učinil žádost o mezinárodní ochranu, se podmínky jeho zajištění řídí článkem 26 odst. 1 procedurální směrnice, jakož i článkem 8 odst. 1 směrnice o přijímání. Ze znění těchto ustanovení v jejich vzájemném spojení vyplývá, že členské státy nemohou zajistit osobu pouze proto, že je žadatelem o mezinárodní ochranu, a že důvody a podmínky zajištění i záruky poskytnuté zajištěným žadatelům musí být v souladu se směrnicí o přijímání. Vzhledem k tomu, že čl. 8 odst. 3 první pododstavec posledně uvedené směrnice obsahuje taxativní výčet jednotlivých důvodů, které mohou odůvodnit zajištění, a nemožnost najít pro žadatele o mezinárodní ochranu ubytování v humanitárním přijímacím středisku neodpovídá žádnému ze šesti důvodů zajištění uvedených v tomto ustanovení, bylo zajištění VL v projednávaném případě v rozporu s požadavky směrnice o přijímání.