ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(třetí senát)
1. července 2010
Věc F‑40/09
Radek Časta
v.
Evropská komise
„Veřejná služba – Otevřené výběrové řízení – Nepřipuštění k ústní části výběrového řízení – Žádost o přezkum – Povinnost uvést odůvodnění – Požadovaná odborná praxe – Opožděné předložení potvrzení – Zásada rovného zacházení – Žaloba na neplatnost – Žaloba na náhradu škody“
Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se R. Časta domáhá zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 22. prosince 2008, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí výběrové komise ve výběrovém řízení EPSO/AD/107/07 v oboru právo ze dne 9. června 2008 nepřipustit žalobce k ústní části výběrového řízení, a dále náhrady majetkové a nemajetkové újmy, kterou údajně utrpěl na základě tohoto rozhodnutí.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Žalobce ponese veškeré náklady řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Rozhodnutí učiněné po přezkoumání dřívějšího rozhodnutí
(Služební řád, čl. 90 odst. 2 a čl. 91 odst. 1)
2. Úředníci – Výběrové řízení – Výběrová komise – Nepřipuštění ke zkouškám – Povinnost uvést odůvodnění – Dosah
(Služební řád, čl. 25 druhý pododstavec)
3. Úředníci – Výběrové řízení – Výběrové řízení na základě kvalifikačních předpokladů a na základě zkoušek – Oznámení o výběrovém řízení – Předmět
(Služební řád, příloha III, čl. 1 odst. 1)
4. Úředníci – Výběrové řízení – Výběrové řízení na základě kvalifikačních předpokladů a na základě zkoušek – Podmínky připuštění – Vymezení oznámením o výběrovém řízení – Posouzení pracovní zkušenosti uchazečů výběrovou komisí – Soudní přezkum – Meze
(Služební řád, příloha III, články 2 a 5)
5. Úředníci – Výběrové řízení – Výběrové řízení na základě kvalifikačních předpokladů a na základě zkoušek – Kritéria výběru – Pracovní zkušenost uchazečů
(Služební řád, příloha III, článek 5)
6. Úředníci – Výběrové řízení – Výběrové řízení na základě kvalifikačních předpokladů a na základě zkoušek – Podmínky připuštění – Předložení dokladů za účelem připuštění ke zkouškám
(Služební řád, příloha III, články 2 a 5)
7. Úředníci – Rovné zacházení – Meze – Protiprávně přiznaná výhoda
8. Úředníci – Žaloba – Návrh na náhradu škody spojený s návrhem na zrušení – Zamítnutí návrhu na zrušení mající za následek zamítnutí návrhu na náhradu škody
(Služební řád, článek 91)
1. Žádá-li účastník řízení, jehož žádost o připuštění do výběrového řízení organizovaného orgány Unie byla zamítnuta, o přezkum tohoto zamítavého rozhodnutí na základě konkrétního ustanovení, kterým je správa vázána, je aktem, který nepříznivě zasahuje do právního postavení ve smyslu čl. 90 druhého pododstavce, nebo případně čl. 91 odst. 1 služebního řádu, rozhodnutí přijaté výběrovou komisí po přezkumu. Toto rozhodnutí, přijaté po přezkumu, rovněž zahajuje běh lhůty pro podání stížnosti a žaloby, aniž je namístě ověřovat, zda lze v takové situaci případně považovat uvedené rozhodnutí za čistě potvrzující akt.
(viz bod 27)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 23. ledna 2002, Gonçalves v. Parlament, T‑386/00, Recueil FP, s. I‑A‑13 a II‑55, bod 39; 7. června 2005, Cavallaro v. Komise, T‑375/02, Sb. VS s. I‑A‑151 a II‑673, bod 58; 31. ledna 2006, Giulietti v. Komise, T‑293/03, Sb. VS s. I‑A‑2‑5 a II‑A‑2‑19, bod 29
2. Podle čl. 25 druhého pododstavce služebního řádu musí být každé individuální rozhodnutí, které je přijato na základě služebního řádu a které nepříznivě zasahuje do právního postavení osoby, odůvodněno. Účelem povinnosti uvést odůvodnění rozhodnutí nepříznivě zasahujícího do právního postavení osoby je poskytnout dotčené osobě nezbytné údaje, aby mohla zjistit, zda je rozhodnutí podložené, či nikoli, a zároveň umožnit soudní přezkum tohoto rozhodnutí. Cílem takové povinnosti je zejména umožnit dotčené osobě seznámit se s důvody rozhodnutí přijatého vůči ní, aby mohla případně využít opravných prostředků nezbytných k obraně svých práv a zájmů.
Pokud jde konkrétně o rozhodnutí o odmítnutí připuštění do výběrového řízení, výběrová komise musí přesně uvést, které podmínky stanovené oznámením o výběrovém řízení kandidát podle jejího posouzení nesplňuje.
(viz bod 42)
Odkazy:
Soudní dvůr: 26. listopadu 1981, Michel v. Parlament, 195/80, Recueil, s. 2861, bod 22; 4. července 1996, Parlament v. Innamorati, C‑254/95 P, Recueil, s. I‑3423, bod 23
Soud prvního stupně: 20. června 1990, Burban v. Parlament, T‑133/89, Recueil, s. II‑245, bod 43; 21. listopadu 2000, Carrasco Benítez v. Komise, T‑214/99, Recueil FP, s. I‑A‑257 a II‑1169, bod 173; výše uvedený rozsudek Gonçalves v. Parlament, bod 62; 23. ledna 2003, Angioli v. Komise, T‑53/00, Recueil FP, s. I‑A‑13 a II‑73, bod 67; 27. března 2003, Martínez Páramo a další v. Komise, T‑33/00, Recueil FP, s. I‑A‑105 a II‑541, bod 43; 25. března 2004, Petrich v. Komise, T‑145/02, Recueil FP, s. I‑A‑101 a II‑447, bod 54
3. Výběrová komise je vázána zněním oznámení o výběrovém řízení, a zejména podmínkami účasti ve výběrovém řízení, které jsou v něm uvedeny. Zásadní úlohou oznámení o výběrovém řízení, jak jej pojímá služební řád, je totiž informovat zájemce co možná nejpřesněji o povaze podmínek vyžadovaných k obsazení místa, o něž se jedná, aby na jedné straně mohli posoudit, zda je v jejich případě namístě podat přihlášku, a na straně druhé jaké doklady jsou podstatné pro práci výběrové komise, a tedy musí být připojeny k přihlášce.
(viz bod 56)
Odkazy:
Soud prvního stupně: výše uvedené rozsudky Gonçalves v. Parlament, bod 73, a Petrich v. Komise, bod 34
4. Výběrová komise je odpovědná za posouzení, případ od případu, toho, zda odborná praxe uvedená každým kandidátem odpovídá úrovni požadované v oznámení o výběrovém řízení. Výběrová komise má v tomto ohledu v rámci ustanovení služebního řádu týkajících se výběrového řízení diskreční pravomoc ohledně posouzení jak povahy a délky předchozí odborné praxe kandidátů, tak více či méně úzké souvislosti, kterou může mít tato odborná praxe s požadavky na místo, které má být obsazeno. V rámci přezkumu legality se tak Soud pro veřejnou službu musí omezit na ověření toho, že výkon této pravomoci nebyl stižen zjevným pochybením.
(viz bod 58)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 13. prosince 1990, González Holguera v. Parlament, T‑115/89, Recueil, s. II‑831, zveřejněny výňatky, bod 54; 28. listopadu 1991, Van Hecken v. HSV, T‑158/89, Recueil, s. II‑1341, bod 22; výše uvedené rozsudky Carrasco Benítez v. Komise, body 69 až 71, a Petrich v. Komise, bod 37
Soud pro veřejnou službu: 14. června 2007, De Meerleer v. Komise, F‑121/05, Sb. VS s. I‑A‑1‑161 a II‑A‑1‑865, bod 116
5. Při výběrovém řízení představují dokumenty týkající se odborné praxe kandidátů vyhotovené jimi osobně stanovisko kandidátů k jejich vlastní praxi, přičemž obsah takových dokumentů odpovídá obsahu životopisu. Vzhledem k tomu, že takové dokumenty nelze v zásadě podrobit objektivnímu ověření, které by umožnilo výběrové komisi podrobný přezkum požadované odborné praxe, nelze takové dokumenty považovat za doklady prokazující odbornou praxi, ale pouze za součást životopisu kandidáta.
(viz bod 64)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 27. září 2006, Blackler v. Parlament, T‑420/04, Sb. VS s. I‑A‑2‑185 a II‑A‑2‑943, bod 49
6. Výběrová komise může při ověřování toho, zda jsou splněny podmínky účasti ve výběrovém řízení, přihlížet pouze k údajům uvedeným kandidáty v jejich přihlášce a dokladům, které jsou povinni předložit na její podporu. Výběrová komise není povinna sama provádět šetření za účelem ověření, zda kandidáti splňují veškeré podmínky stanovené oznámením o výběrovém řízení. Pokud tedy jasná ustanovení oznámení o výběrovém řízení jednoznačně stanoví povinnost připojit k přihlášce doklady, nesplnění této povinnosti ze strany kandidáta nemůže výběrovou komisi nebo orgán oprávněný ke jmenování oprávnit, a tím spíše ani přimět k tomu, aby jednaly v rozporu s tímto oznámením o výběrovém řízení.
(viz body 67 a 71)
Odkazy:
Soudní dvůr: 31. března 1992, Burban v. Parlament, C‑255/90 P, Recueil, s. I‑2253, bod 12
Soud prvního stupně: výše uvedené rozsudky Carrasco Benítez v. Komise, bod 77; Gonçalves v. Parlament, bod 74, a Petrich v. Komise, body 45 a 49
7. Dodržování zásady rovného zacházení musí být v souladu s dodržováním zásady legality, podle níž nikdo nemůže ve svůj prospěch uplatňovat protiprávnost, k níž došlo ve prospěch jiné osoby. Případná protiprávnost, ke které došlo ve vztahu k jiným kandidátům, kteří nejsou účastníky řízení, totiž nemůže vést Soud pro veřejnou službu ke konstatování diskriminace, a tedy protiprávnosti ve vztahu k žalobci. Takový postup by se rovnal zakotvení zásady „rovného zacházení v rámci protiprávnosti“. Rovnost v rámci protiprávnosti však nemůže existovat, neboť zásada zákazu diskriminace nemůže založit právo na nediskriminační uplatňování protiprávního zacházení.
(viz body 88 a 89)
Odkazy:
Soudní dvůr: 4. července 1985, Williams v. Účetní dvůr, 134/84, Recueil, s. 2225, bod 14
Soud prvního stupně: 14. května 1998, SCA Holding v. Komise, T‑327/94, Recueil, s. II‑1373, bod 160; 20. března 2002, LR AF 1998 v. Komise, T‑23/99, Recueil, s. II‑1705, bod 367; 11. září 2002, Pfizer Animal Health v. Rada, T‑13/99, Recueil, s. II‑3305, bod 479; 16 listopadu 2006, Peróxidos Orgánicos v. Komise, T‑120/04, Sb. rozh. s. II‑4441, bod 77
Soud pro veřejnou službu: 21. února 2008, Skoulidi v. Komise, F‑4/07, Sb. VS s. I‑A‑1‑47 a II‑A‑1‑229, bod 81
8. Pokud jde o žaloby úředníků, musí být návrhová žádání směřující k náhradě škody zamítnuta v rozsahu, v němž úzce souvisí s návrhovými žádáními směřujícími ke zrušení, která byla odmítnuta jako nepřípustná, nebo zamítnuta jako neopodstatněná.
(viz bod 94)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 15. května 1997, N v. Komise, T‑273/94, Recueil FP, s. I‑A‑97 a II‑289, bod 159; 30. září 2003, Martínez Valls v. Parlament, T‑214/02, Recueil FP, s. I‑A‑229 a II‑1117, bod 43; 13. prosince 2005, Cwik v. Komise, T‑155/03, T‑157/03 a T‑331/03, Sb. VS s. I‑A‑411 a II‑1865, bod 207
Soud pro veřejnou službu: 29. září 2009, Wenning v. Europol, F‑114/07, Sb. VS s. I‑A‑1‑363 a II‑A‑1‑1935, bod 210