USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (prvního senátu)
6. března 2008
Věc F-55/07
Giuseppe Tiralongo
v.
Komise Evropských společenství
„Veřejná služba – Bývalý dočasný zaměstnanec – Žaloba – Žaloba na náhradu škody – Neprodloužení smlouvy na dobu určitou – Zjevná nepřípustnost“
Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 EA, kterou se G. Tiralongo domáhá zejména toho, aby Komisi bylo uloženo nahradit žalobci škodu, kterou údajně utrpěl a která vyplývá z několika protiprávních jednání, kterých se Komise údajně dopustila v rámci prodloužení jeho smlouvy.
Rozhodnutí: Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná. Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Řízení – Přípustnost žalob – Posouzení s ohledem na pravidla platná v okamžiku podání žaloby
(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, článek 76)
2. Úředníci – Žaloba – Žaloba na náhradu škody – Žalobní důvody
(Služební řád úředníků, články 90 a 91)
1. Ačkoli pravidlo stanovené v článku 76 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu, podle kterého Soud může návrh zamítnout usnesením, jsou-li dány zjevné důvody pro odmítnutí nebo zamítnutí návrhu, je procesním pravidlem, které se použije jako takové ode dne svého vstupu v platnost na všechny spory probíhající před Soudem, není tomu tak v případě právních pravidel, podle kterých Soud na základě daného článku může považovat návrh za zjevně nepřípustný a jimiž mohou být pouze pravidla použitelná ke dni podání návrhu.
(viz bod 26)
2. Úředník, který ve lhůtách stanovených články 90 a 91 služebního řádu nepodal žalobu na neplatnost aktu údajně nepříznivě zasahujícího do jeho právního postavení, nemůže prostřednictvím návrhu na náhradu škody způsobené uvedeným aktem, ať již se jedná o majetkovou, či nemajetkovou povahu uvedené škody, zhojit své opomenutí, a zajistit si tak běh nových lhůt pro podání žaloby.
(viz body 31, 33, 40 a 41)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 24. ledna 1991, Latham v. Komise, T‑27/90, Recueil, s. II‑35, bod 38; 13. července 1993, Moat v. Komise, T‑20/92, Recueil, s. II‑799, bod 46; 28. června 2005, Ross v. Komise, T‑147/04, Sb. VS s. I‑A‑171 a II‑771, bod 48