Žaloba podaná dne 24. května 2019 – Polská republika v. Evropský parlament a Rada Evropské unie

(Věc C-401/19)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Polská republika (zástupci: B. Majczyna, zmocněne, W. Gonatarski, adwokat)

Žalovaní: Evropský parlament, Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr

určil, že čl. 17 odst. 4 písm. b) a čl. 17 odst. 4 písm. c) in fine [to znamená formulace „a vynaložil veškeré úsilí k zamezení jejich budoucímu nahrání v souladu s písmenem b)“] směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES¹ , jsou neplatné;

uložit Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Polská republika požaduje určení neplatnosti čl. 17 odst. 4 písm. b) a čl. 17 odst. 4 písm. c) in fine [to znamená formulace „a vynaložil veškeré úsilí k zamezení jejich budoucímu nahrání v souladu s písmenem b)“] směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. 2019, L 130, s. 92) a uložení náhrady nákladů řízení Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie.

Podpůrně, pokud Soudní dvůr dospěje k závěru, že napadená ustanovení nelze oddělit od ostatních ustanovení článku 17 směrnice 2019/790 bez změny obsahu právní úpravy obsažené v tomto článku, požaduje Polská republika určení neplatnosti článku 17 směrnice 2019/790 v plném rozsahu.

Polská republika uvádí, že napadená ustanovení směrnice 2019/790 jsou v rozporu s právem na svobodu projevu a informací, které zaručuje článek 11 Listiny základních práv Evropské unie.

Polská republika především tvrdí, že uložit poskytovatelům služeb pro sdílení obsahu online povinnost vynaložit veškeré úsilí k zajištění nedostupnosti konkrétních děl a jiných předmětů ochrany, o nichž mu nositelé práv poskytli relevantní a nezbytné informace [čl. 17 odst. 4 písm. b směrnice 2019/790], a povinnost vynaložit veškeré úsilí k zamezení budoucímu nahrání děl nebo jiných předmětům ochrany, u nichž od nositelů práv obdržel dostatečně odůvodněné oznámení [čl. 17 odst. 4 písm. c) in fine směrnice 2019/790], znamená, že poskytovatel, aby se vyhnul odpovědnosti, musí zavést předběžné automatické ověřování (filtrování) obsahu sdíleného online a tudíž preventivní kontrolní mechanismy. Takový mechanismus zasahuje do práva na svobodu projevu a informací a nesplňuje požadavek přiměřenosti a nezbytnosti omezení tohoto práva.

____________

¹ Úř. věst. 2019, L 130, s. 92