ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhého senátu)
22. května 2008
Věc F-145/06
César Pascual García
v.
Komise Evropských společenství
„Veřejná služba – Otevřené výběrové řízení – Podmínky pro připuštění – Požadovaná odborná praxe – Nepřijetí kandidáta zapsaného na seznam kandidátů vhodných na přijetí – Posuzovací pravomoc výběrové komise a orgánu oprávněného ke jmenování“
Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se pan Pascual García, úspěšný kandidát otevřeného výběrového řízení EPSO/B/23/04 (Úř. věst. C 81 A, 31. 3. 2004, s. 17), domáhá zejména zrušení rozhodnutí generálního ředitele Společného výzkumného střediska (SVS) Komise v Ispře (Itálie) ze dne 7. dubna 2006, kterým byla odmítnuta jeho žádost o pracovní místo na základě oznámení o volném pracovním místě COM/2005/2969 a kterým byla dále do seznamu kandidátů vhodných na přijetí v rámci tohoto výběrového řízení zařazena poznámka informující útvary o tom, že žalobce nesplňuje podmínky pro připuštění k účasti v dotčeném výběrovém řízení.
Rozhodnutí: Rozhodnutí generálního ředitele SVS Komise ze dne 7. dubna 2006, kterým byla odmítnuta žádost C. Pascuala Garcíi o pracovní místo na základě oznámení o volném pracovním místě COM/2005/2969 a kterým byla dále do seznamu kandidátů vhodných na přijetí v rámci otevřeného výběrového řízení EPSO/B/23/04 zařazena poznámka informující útvary o tom, že žalobce nesplňuje podmínky pro připuštění k účasti v uvedeném otevřeném výběrovém řízení, se ruší. Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.
Shrnutí
Úředníci – Výběrové řízení – Výběrové řízení na základě kvalifikačních předpokladů a na základě zkoušek – Podmínky pro připuštění – Odborná praxe
(Služební řád úředníků, příloha III, článek 5)
Požadavek odborné praxe stanovený pro účely připuštění kandidáta k výběrovému řízení na základě kvalifikačních předpokladů a na základě zkoušek prováděného za účelem přístupu k veřejné službě Společenství musí být vykládán výhradně ve světle účelu uvedeného výběrového řízení, tak jak vyplývá z obecného popisu stanovených úkolů.
Pokud má být posouzeno, zda období činnosti v rámci doktorandského studia nebo postgraduálního výzkumu mající souvislost se stanovenými úkoly mohla být považována za odbornou praxi, výklad oznámení o výběrovém řízení ve světle zvláštností vnitrostátních právních předpisů by nevyhnutelně vedl k rozdílnému zacházení mezi kandidáty různých státních příslušností, a to právě s ohledem na vnitrostátní rozdíly mezi postgraduálními režimy. Takové činnosti je nutno považovat za součást požadované odborné praxe, jestliže jsou skutečné a efektivní, s výjimkou výzkumných činností prováděných v rámci studia, které by byly natolik omezené, že by byly čistě okrajové a vedlejší, a jestliže se za ně vyplácí odměna s tím, že její úroveň, byť by byla nižší než zaručená minimální odměna, nemůže mít žádný vliv na kvalifikaci činnosti jako odborné praxe. Právní povaha sui generis vztahu při výkonu práce, ať v pracovním poměru, nebo v rámci samostatně výdělečné činnosti, z pohledu vnitrostátního práva, stejně jako původ nebo označení prostředků, z nichž je dotyčný odměňován, rovněž nemůže být rozhodující pro kvalifikaci činnosti jako požadované odborné praxe ve smyslu oznámení o výběrovém řízení.
Skutečnost, že výzkumná činnost mohla dále prohloubit vzdělání kandidáta a umožnit mu pozdější získání titulu doktor, nemůže sama o sobě bránit tomu, aby byla kvalifikována jako odborná praxe ve smyslu oznámení o výběrovém řízení.
(viz body 64, 66, 67 a 70)
Odkazy:
Soudní dvůr: 7. září 2004, Trojani, C‑456/02, Sb. rozh. s. I‑7573, bod 16
Soud prvního stupně: 22. května 1990, Sparr v. Komise, T‑50/89, Recueil, s. II‑207, bod 18; 6. listopadu 1997, Wolf v. Komise, T‑101/96, Recueil FP, s. I‑A‑351 a II‑949, bod 74; 16. března 2005, Ricci v. Komise, T‑329/03, Sb. VS s. I‑A‑69 a II‑315, bod 52