Language of document : ECLI:EU:F:2011:152

USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (první senát)

27. září 2011

Věc F‑105/06

Johannes Lübking

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Úředníci – Povýšení – Povyšovací řízení 2005 – Nová struktura služebního postupu – Prodloužení služebního postupu zavedením nových platových tříd, které neodpovídají platovým třídám v dřívějším služebním řádu – Použití článku 45 služebního řádu, přílohy XIII služebního řádu a obecných prováděcích ustanovení platných od roku 2005 – Zásada rovného zacházení – Zpětný účinek rozhodnutí o povýšení ke dni předcházejícímu 1. květnu 2004 – Přechodná opatření – Žaloba, u níž existují zjevné důvody pro odmítnutí nebo zamítnutí“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se J. Lübking a čtyři další úředníci Komise domáhají zrušení rozhodnutí, jímž byli v rámci povyšovacího řízení 2005 povýšeni do platové třídy A*9, a nikoliv do platové třídy A*10.

Rozhodnutí:      Žaloba se zamítá. Žalobci a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení. Rada Evropské unie, která je vedlejší účastnicí řízení, ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Řízení – Rozhodnutí přijaté usnesením obsahujícím odůvodnění – Podmínky – Návrh zjevně nepřípustný nebo zjevně postrádající jakýkoliv právní základ –Působnost

(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, článek 76)

2.      Úředníci – Povýšení – Použitelná pravidla – Povyšovací řízení 2004

(Služební řád, článek 45; příloha XIII, čl. 6 druhý pododstavec; nařízení Rady č. 723/2004, bod 37 odůvodnění)

3.      Úředníci – Povýšení – Přijetí nového systému povyšování – Přechod mezi starým a novým systémem

(Služební řád, článek 45)

4.      Úředníci – Povýšení – Použitelná pravidla – Zásada jednotného služebního postupu – Zásada, která není zakotvena v unijním právu

5.      Úředníci – Služební řád – Analogické použití výhody plynoucí z ustanovení služebního řádu – Podmínky

(Služební řád, článek 45; příloha XIII, čl. 6 druhý pododstavec)

6.      Úředníci – Povýšení – Stížnost nepovýšeného uchazeče – Zamítavé rozhodnutí – Povinnost uvést odůvodnění

(Služební řád, čl. 25 druhý pododstavec, článek 45 a čl. 90 odst. 2)

7.      Úředníci – Žaloba – Aktivní legitimace – Žalobní důvod vycházející z porušení formálních náležitostí – Vázaná pravomoc administrativy

(Služební řád, článek 91)

1.      Článek 76 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu stanoví, že je-li určitý návrh zcela nebo zčásti zjevně nepřípustný nebo zjevně postrádá jakýkoli právní základ, může uvedený Soud, aniž by pokračoval v řízení, rozhodnout usnesením obsahujícím odůvodnění. Toto ustanovení se vztahuje na jakýkoliv návrh, u něhož existují zjevné meritorní důvody pro zamítnutí.

(viz body 40 a 41)

2.      Pokud je provedena legislativní změna v oblasti služebního řádu, může být nezbytné, aby zákonodárce přijal přechodná ustanovení, vzhledem k tomu, že se úředníci, kteří jsou již ve služebním poměru, mohou dovolávat legitimního očekávání a práv nabytých na základě pravidel služebního řádu platných před jejich změnou.

Pokud jde o určení struktury služebních postupů, v rámci níž se mají projevit účinky rozhodnutí o povýšení úředníka v rámci povyšovacího řízení probíhajícího poté, co dne 1. května 2004 vstoupil v platnost nový služební řád, čl. 6 druhý pododstavec přílohy XIII služebního řádu rozlišuje mezi dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, a dnem, kdy nabylo účinnosti, přičemž rozhodný je den nabytí účinnosti. Podle tohoto ustanovení platí, že u povýšení, která nabyla účinnosti před 1. květnem 2004, je vyšší platová třída stanovená v článku 45 nového služebního řádu určena nikoliv na základě struktury služebních postupů vyplývající z nového služebního řádu, nýbrž na základě této struktury stanovené dřívějším služebním řádem. Toto ustanovení je tedy přechodným ustanovením, které umožňuje zajistit dotčeným úředníkům, že u povýšení, která nabyla účinnosti před 1. květnem 2004, se použije dřívější struktura služebních postupů.

Pokud jde o působnost čl. 6 druhého pododstavce přílohy XIII služebního řádu, může být toto ustanovení použito jen na rozhodnutí o povýšení přijatá v rámci povyšovacího řízení 2004, která nabyla účinnosti před 1. květnem 2004, a není tedy použitelný na úředníky, kteří ke dni 30. dubna 2004 nebyli povýšeni v rámci povyšovacího řízení 2004 nebo jejich povýšení každopádně nenabylo účinnosti před 1. květnem 2004.

V tomto ohledu je třeba uvést, že vzhledem k tomu, že povyšovací řízení je prováděno každý rok a že má vždy omezené zpětné účinky vztahující se k dotčenému období, platí, že pokud se orgán rozhodl přiznat některým rozhodnutím o povýšení zpětný účinek, aby nabyla účinnosti k datu předcházejícímu 1. květnu 2004, není tato volba protiprávní, neboť má svůj právní základ v čl. 6 druhém pododstavci přílohy XIII služebního řádu.

(viz body 60, 63, 64 a 117)

3.      Úředníci připadající v úvahu pro povýšení do vyšší platové třídy ke dni 30. dubna 2004, tedy před vstupem nového služebního řádu v platnost, kteří však byli skutečně povýšeni v rámci povyšovacího řízení 2005, se nenacházejí ve stejné právní a skutkové situaci jako úředníci zařazení do téže platové třídy, kteří připadali v úvahu pro povýšení do vyšší platové třídy ke dni 30. dubna 2004, jež však byli skutečně povýšeni v rámci povyšovacího řízení 2004.

Podle právních pravidel upravujících postup úředníků totiž z posouzení zásluh, které je povinen provést orgán oprávněný ke jmenování v rámci každého povyšovacího řízení, vyplývá, že po provedení tohoto posouzení jsou povýšeni jen ti úředníci připadající v úvahu pro povýšení, kteří mají dlouhodobě největší zásluhy. V tomto ohledu je skutková a právní situace úředníků, o nichž má uvedený orgán za to, že jejich zásluhy jsou dlouhodobě menší, a situace jejich kolegů, kteří byli skutečně povýšeni, je značně odlišná. Prvně uvedení nespadají tedy do téže skupiny osob jako jejich povýšení kolegové a nemohou se dovolávat rovného zacházení.

Vzhledem k tomu, že služební řád nezmocňuje orgány k tomu, aby přijaly přechodná opatření, která by pro povyšovací řízení 2005 stanovila výjimku z okamžitého použití nové struktury služebních postupů, není nepřijetí takových opatření orgánem ani v rozporu se zásadami rovného zacházení, práva na služební postup a ochrany legitimního očekávání.

(viz body 76 až 78, 97 a 98)

4.      Unijní právo výslovně nezakotvuje zásadu jednotného služebního postupu ani zásadu služebního postupu. Judikatura naproti tomu uznala zásadu práva na služební postup jako zvláštní formu zásady rovného zacházení uplatnitelnou na úředníky.

(viz body 81, 82 a 121)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 5. března 2008, Toronjo Benitez v. Komise, F‑33/07, body 87 a 88

5.      Jednou z podmínek pro analogické použití ustanovení je, že právní úprava, která se na zúčastněné vztahuje, obsahuje mezeru, která je neslučitelná se základní zásadou unijního práva a která by mohla být zhojena zamýšleným analogickým použitím.

Není-li tedy prokázáno, že článek 45 služebního řádu a jeho příloha XIII obsahují mezeru neslučitelnou s obecnou zásadou unijního práva, musí být analogické použití čl. 6 druhého pododstavce přílohy XIII služebního řádu na rozhodnutí o povýšení přijatá v rámci povyšovacích řízení pozdějších než povyšovací řízení 2004 vyloučeno.

Dále je nutno vzít v úvahu, že právní vztah mezi úředníky a administrativou je založen na služebním řádu a nemá smluvní povahu a že práva a povinnosti úředníků mohou být při dodržení požadavků vyplývajících z unijního práva zákonodárcem kdykoliv změněna.

(viz body 99 až 101)

Odkazy:

Soudní dvůr: 4. března 2010, Angé Serrrano, C‑496/08 P, bod 82

Soud pro veřejnou službu: 15. února 2011, Marcuccio v. Komise, F‑81/09, bod 55, který je předmětem kasačního opravného prostředku projednávaného před Tribunálem Evropské unie, věc T‑238/11 P

6.      Orgán oprávněný ke jmenování není povinen odůvodnit rozhodnutí o jmenování ve vztahu k nepovýšeným úředníkům, je však povinen odůvodnit své rozhodnutí o zamítnutí stížnosti nepovýšeného úředníka. V tomto ohledu administrativa splní požadavky odůvodnění správních rozhodnutí, pokud úředník může posoudit odůvodněnost aktu, který nepříznivě zasahuje do jeho právního postavení, a možnost podat žalobu před Soudem, a Soudu je umožněno vykonat přezkum legality aktu.

(viz body 146 a 147)

Odkazy:

Tribunál: 2. června 2005, Strohm v. Komise, T‑177/03, bod 53

Soud pro veřejnou službu: 10. září 2009, Behmer v. Parlament, F‑124/07, bod 58 a citovaná judikatura

7.      Úředník nemá oprávněný zájem požadovat zrušení rozhodnutí pro formální vady, a zejména pro porušení povinnosti uvést odůvodnění, v případě, že administrativa nemá prostor pro uvážení a musí jednat tak, jak učinila, takže zrušení napadeného rozhodnutí může vést pouze k vydání rozhodnutí meritorně totožného se zrušeným rozhodnutím.

(viz bod 154)

Odkazy:

Tribunál: 23. dubna 2002, Campolargo v. Komise, T‑372/00, bod 62