Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajským súdem Prešov (Slovensko) dne 5. května 2020 – Prima banka Slovensko a.s. v. HD
(Věc C-192/20)
Jednací jazyk: slovenština
Předkládající soud
Krajský súd Prešov
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Prima banka Slovensko a.s.
Žalovaný: HD
Předběžné otázky
Má být směrnice 93/131 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách, zejména její čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1, ve spojení s výkladem rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve spojených věcech C-96/16 a C-94/17 vykládána v tom smyslu, že brání takové úpravě, jakou je rámcové ochranné ustanovení § 54 odst. l Občianskeho zákonníka (občanský zákoník), které neumožňuje zhoršit na základě smlouvy postavení spotřebitele oproti zákonné úpravě, která při prodlení spotřebitele se splácením úvěru upravuje následující práva věřitele:
právo věřitele na úroky z prodlení, jejichž výše je omezena v nařízení vlády,
právo věřitele na jiné sankce, které může věřitel uplatnit vůči spotřebiteli a které jsou společně s úroky z prodlení omezené do výše dosažení jistiny dlužného úvěru,
právo věřitele na náhradu škody, pokud je škoda věřitele vyšší než úroky z prodlení, a to náhradu škody v neomezeném rozsahu podle skutečné újmy.
Pokud je odpověď na první otázku kladná, soud se táže, zda vysoká úroveň ochrany práv spotřebitele podle článku 38 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 4 odst. 2 a čl. 169 odst. l SFEU brání tomu, aby spotřebitel zaplatil za své prodlení s plněním smluvních závazků paušální náklady věřitele, a nikoli skutečnou škodu, která věřiteli vznikla, i když je skutečná škoda nižší než paušální náklady?
____________
1 Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. 1993, L 95, s. 29).