ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE
(druhý senát)
10. dubna 2014
Věc F‑16/13
Ivo Camacho-Fernandes
v.
Evropská komise
„Veřejná služba – Úředníci – Sociální zabezpečení – Článek 73 služebního řádu – Nemoc z povolání – Vystavení azbestu a jiným látkám – Lékařská komise – Odmítnutí uznat nemoc, jež způsobila smrt úředníka, za nemoc z povolání – Soulad posudku lékařské komise se stanovenými pravidly – Zásada kolegiality – Oprávnění – Odůvodnění – Zásada rovného zacházení“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se I. Camacho-Fernandes v podstatě domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 23. března 2012, kterým orgán oprávněný ke jmenování (dále jen „OOJ“) Evropské komise ukončil řízení zahájené podle článku 73 služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a potvrdil znění návrhu rozhodnutí ze dne 23. června 1995, kterým se zamítá žádost o uznání nemoci, na niž manželka žalobce zemřela, za nemoc z povolání.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Ivo Camacho-Fernandes ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.
Shrnutí
1. Úředníci – Sociální zabezpečení – Pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání – Lékařská komise – Organizace – Povinnost přijmout jednací řád – Neexistence – Povinnost přistoupit k formálnímu hlasování – Neexistence
(Služební řád, článek 73; předpisy pro úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci z povolání, čl. 22 odst. 3)
2. Úředníci – Sociální zabezpečení – Pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání – Lékařský posudek – Povinnost uvést odůvodnění příslušející lékařské komisi – Rozsah
(Služební řád, článek 73; předpisy pro úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci z povolání, čl. 22 odst. 3)
3. Úředníci – Sociální zabezpečení – Pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání – Lékařský posudek – Fungování lékařské komise jako kolegia – Zkoumání věci a vypracování závěrečné zprávy na základě názoru většiny – Platnost – Podmínky
(Služební řád, článek 73; předpisy pro úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci z povolání, čl. 22 odst. 3)
1. V rámci žádosti o uznání nemoci úředníka za nemoc z povolání, vyžaduje úloha lékařské komise, posoudit zcela objektivně a nezávisle lékařské otázky, aby její volnost uvážení byla úplná. Tato volnost by přitom byla narušena, pokud by tato komise, která je mimo jiné zřizována ad hoc pro každý jednotlivý případ, který je jí předložen k posouzení a není tedy z časového hlediska stálou komisí, byla povinna přijmout pro každý konkrétní případ jednací řád. Za těchto okolností musí být lékařské komisi dovoleno rozhodnout, že se s ohledem na zvláštní okolnosti věci, která jí je předložena, považuje za schopnou splnit svůj úkol, aniž by nutně musela přijmout formální a podrobná pravidla svého fungování, což ostatně nevyžaduje čl. 22 odst. 3 společných předpisů pro úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci z povolání úředníků Evropské unie, které vstoupily v platnost dne 1. ledna 2006. Žádné ustanovení těchto předpisů navíc neukládá lékařské komisi povinnost, aby před přijetím svého rozhodnutí přistoupila k formálnímu hlasování.
(viz body 74, 79 a 98)
Odkazy:
Soudní dvůr: 19. ledna 1988, Biedermann v. Účetní dvůr, 2/87, bod 16
Soud pro veřejnou službu: 12. prosince 2012, BS v. Komise, F‑90/11, bod 38, který je předmětem kasačního opravného prostředku dosud projednávaného před Tribunálem Evropské unie, věc T‑83/13 P
2. V rámci žádosti o uznání nemoci úředníka za nemoc z povolání, s ohledem na úlohu lékařské komise, kterou je poskytnout stanovisko k otázkám lékařské povahy, znamená povinnost uvést odůvodnění, která je jí uložena, pouze to, že komise vysvětlí postup, který ji na základě poznatků, které měla k dispozici, vedl k lékařskému závěru, který uvádí ve své závěrečné zprávě. Z článku 22 odst. 3 společných předpisů pro úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci z povolání úředníků Evropské unie, které vstoupily v platnost 1. ledna 2006, nevyplývá žádná povinnost citovat vědecké dokumenty na podporu názorů zastávaných většinou členů lékařské komise. V tomto ohledu záleží pouze na tom, že závěrečná zpráva obsahuje odůvodnění umožňující posoudit úvahy, na nichž jsou založeny závěry, které obsahuje a že je v ní prokázána dostatečně pochopitelná souvislost mezi lékařskými zjištěními, které obsahuje, a závěry, ke kterým dospěla lékařská komise.
(viz body 88 a 120)
3. V rámci žádosti o uznání nemoci úředníka za nemoc z povolání je závěrečná zpráva lékařské komise hotova až poté, co dva členové komise, kteří ji podepsali, měli příležitost zohlednit menšinové stanovisko. Pouhá skutečnost, že po prostudování otázek nastolených v menšinovém stanovisku ostatní členové lékařské komise nejsou přesvědčeni o tom, že je třeba změnit jejich závěry obsažené ve zprávě sestavené jménem lékařské komise, nemůže představovat porušení podmínek oprávnění svěřeného lékařské komisi.
(viz bod 108)