Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzgericht (Rakousko) dne 6. srpna 2020 – QY v. Finanzamt Wien für den 8., 16. und 17. Bezirk
(Věc C-372/20)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bundesfinanzgericht
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: QY
Žalovaný: Finanzamt Wien für den 8., 16. und 17. Bezirk
Předběžné otázky
První otázka:
Musí být čl. 11 odst. 3 písm. e) nařízení 883/20041 vykládán v tom smyslu, že do jeho působnosti spadá situace zaměstnankyně se státní příslušností členského státu, v němž má ona a její děti své bydliště, která se zaměstnavatelem se sídlem v jiném členském státě uzavře pracovní poměr jako humanitární pracovnice podléhající podle právních předpisů státu sídla systému povinného pojištění a kterou zaměstnavatel sice nikoliv ihned po nástupu do zaměstnání, nýbrž po absolvování přípravné doby a po návratu po dobu reintegrace ve státě sídla, vyšle do třetí země?
Druhá otázka:
Porušuje takové vnitrostátní ustanovení, jako je ustanovení § 53 odst. 1 Familienlastenausgleichsgesetz (zákon o vyrovnání rodinných výdajů pomocí dávek) (FLAG), v němž je mimo jiné samostatně zakotveno rovné postavení s rezidenty, zákaz provádění nařízení ve smyslu čl. 288 druhého pododstavce SFEU?
Třetí a čtvrtá otázka se týkají případu, že situace navrhovatelky spadá do působnosti čl. 11 odst. 3 písm. e) nařízení 883/2004 a unijní právo ukládá povinnost poskytovat rodinné dávky výlučně členskému státu bydliště.
Třetí otázka:
Musí být zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti, který je pro zaměstnance zakotven v čl. 45 druhém pododstavci SFEU, a podpůrně v článku 18 SFEU, vykládán v tom smyslu, že brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je ustanovení § 13 odst. 1 Entwicklungshelfergesetz (zákon o humanitárních pracovnících) (EHG), ve znění účinném do 31. prosince 2018, které nárok na rodinné dávky v členském státě, který není podle unijního práva příslušný, váže na podmínku, že humanitární pracovník musí mít již před začátkem zaměstnání středisko svých životních zájmů, příp. svůj obvyklý pobyt na území členského státu sídla, přičemž tento požadavek musí splňovat také rezidenti?
Čtvrtá otázka:
Musí být čl. 68 odst. 3 nařízení 883/2004 a čl. 60 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/20092 vykládány v tom smyslu, že instituce členského státu, o němž se žadatelka domnívala, že se jedná o členský stát zaměstnání, který má hlavní odpovědnost a jemuž byla předložena žádost o rodinné dávky, jehož právní předpisy však nejsou použitelné ani přednostně ani sekundárně, [v němž] však existuje nárok na rodinné dávky podle alternativního ustanovení vnitrostátního práva, musí analogicky použít ustanovení upravující povinnost postoupení žádosti, informování, přijetí prozatímního rozhodnutí o použitelných pravidlech přednosti a prozatímním vyplacení dávek?
Pátá otázka:
Týká se povinnost přijetí prozatímního rozhodnutí o použitelných pravidlech přednosti výlučně dotčeného orgánu jako dané instituce nebo také správního soudu, u něhož byl podán opravný prostředek?
Šestá otázka:
V jakém okamžiku je správní soud povinen přijmout prozatímní rozhodnutí o použitelných pravidlech přednosti?
Sedmá otázka se týká případu, že situace žadatelky spadá do působnosti čl. 11 odst. 3 písm. a) nařízení 883/2004 a unijní právo ukládá povinnost vyplácet rodinné dávky společně členskému státu zaměstnání a členskému státu bydliště.
Sedmá otázka:
Musí být sousloví „uvedená instituce [...] postoupí žádost“ v čl. 68 odst. 3 písm. a) nařízení 883/2004 a sousloví „tato instituce danou žádost [...] postoupí“ v článku 60 nařízení 987/2009 vykládána v tom smyslu, že tato ustanovení spojují instituci členského státu, který má hlavní odpovědnost, a instituci členského státu, který je příslušný sekundárně, tím způsobem, že oba členské státy musí vyřídit JEDNU žádost o rodinné dávky nebo musí žadatel o případný doplatek dané instituce členského státu, jehož právní předpisy se nepoužijí přednostně, požádat zvlášť, takže žadatel musí u dvou institucí dvou členských států podat dvě fyzické žádosti (formuláře), s nimiž jsou přirozeně spojeny různé lhůty?
Osmá a devátá otázka se týkají období od 1. ledna 2019, kdy Rakousko společně se zavedením indexace rodinných dávek zrušilo poskytování rodinných dávek pro humanitární pracovníky tím, že zrušilo čl. 13 odst. 1 EHG v původním znění.
Osmá otázka:
Musí být čl. 4 odst. 4, články 45 a 208 SFEU, čl. 4 odst. 3 SEU a články 2, 3 a 7 a hlava II nařízení 883/2004 vykládány v tom smyslu, že členskému státu obecně zakazují, aby zrušil rodinné dávky pro humanitární pracovníky, kteří své rodinné příslušníky vezmou s sebou na místo výkonu mise v třetí zemi?
Alternativně devátá otázka:
Musí být čl. 4 odst. 4, články 45 a 208 SFEU, čl. 4 odst. 3 SEU a články 2, 3 a 7 a hlava II nařízení 883/2004 vykládány v tom smyslu, že humanitárnímu pracovníkovi, který získal nárok na rodinné dávky již v předchozích obdobích, v situaci, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, zaručují zachování tohoto nároku v individuálně konkrétním případě pro budoucí období, ačkoliv členský stát poskytování rodinných dávek humanitárním pracovníkům zrušil?
____________
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).
2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. 2009, L 284, s. 1).