Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Najwyższym (Polsko) dne 3. července 2019 – M. F. v. J. M.

(Věc C-508/19)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Najwyższy

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: M.F.

Žalovaný: J. M.

Předběžné otázky

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec, článek 2, čl. 4 odst. 3 a čl. 6 odst. 3 SEU ve spojení s článkem 47 L[istiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listiny“)] a čl. 267 třetí pododstavec SFEU vykládány v tom smyslu, že soud posledního stupně členského státu může v řízení o určení neexistence služebního poměru konstatovat, že osoba, jíž byl doručen akt jmenování do funkce soudce tohoto soudu vydaný na základě předpisů, které jsou v rozporu se zásadou účinné soudní ochrany, nebo postupem, který je v rozporu s touto zásadou, není soudcem, pokud je posouzení těchto otázek soudem před předáním uvedeného aktu záměrně znemožněno?

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec, článek 2, čl. 4 odst. 3 SEU a článek 47 Listiny ve spojení s článkem 267 SFEU vykládány v tom smyslu, že v případě doručení aktu jmenování do funkce soudce poté, co vnitrostátní soud položil předběžnou otázku týkající se výkladu unijního práva, na odpovědi na níž závisí posouzení souladu vnitrostátních předpisů, na jejichž základě mohl být uvedený akt předán, s unijním právem, dochází k porušení zásady účinné soudní ochrany?

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec, článek 2, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 3 SEU a článek 47 Listiny vykládány v tom smyslu, že v případě doručení aktu jmenování do funkce soudce soudu členského státu ve jmenovacím řízení vedeném ve zjevném rozporu s normami práva tohoto státu upravujícími jmenování soudců dochází k porušení zásady účinné soudní ochrany nezajištěním práva na přístup k soudu?

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec, článek 2, čl. 4 odst. 3 SEU a článek 47 Listiny ve spojení s čl. 267 třetím pododstavcem SFEU vykládány v tom smyslu, že skutečnost, že vnitrostátní zákonodárce zřídil v rámci soudu posledního stupně členského státu organizační útvar, který není soudem ve smyslu unijního práva, představuje porušení zásady účinné soudní ochrany?

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec, článek 2, čl. 4 odst. 3 SEU a článek 47 Listiny ve spojení s čl. 267 třetím pododstavcem SFEU vykládány v tom smyslu, že o existenci služebního poměru osoby, které byl doručen akt jmenování do funkce soudce soudu posledního stupně členského státu, a o jejím postavení soudce nemůže rozhodovat organizační útvar uvedeného soudu příslušný podle vnitrostátního práva, do kterého byla tato osoba jmenována, který je složen výlučně z osob, jejichž jmenovací akty jsou stiženy vadami zmíněnými ve druhé, třetí a čtvrté otázce, a který proto není soudem ve smyslu unijního práva, nýbrž jiný organizační útvar uvedeného soudu, který splňuje požadavky unijního práva na soud?

____________