ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(první senát)
17. listopadu 2009
Věc F-57/08
Armida Palazzo
v.
Komise Evropských společenství
„Veřejná služba – Úředníci – Důchody – Převod nároků na důchod – Nároky nabyté jako místní zaměstnanec – Výpočet započtených příspěvkových let“
Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se A. Palazzo v podstatě domáhá zrušení rozhodnutí vedoucího oddělení „Důchody“ „Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků“ ze dne 24. října 2007, pokud jde o výpočet započtených příspěvkových let na její důchod Společenství plynoucích z jejích nároků nabytých v postavení místního zaměstnance.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Žalobkyně ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada všech nákladů Komise. Rada Evropské unie, vystupující jako vedlejší účastnice řízení na podporu návrhových žádání Komise, ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Rovné zacházení – Rozdílné zacházení s různými kategoriemi zaměstnanců v oblasti záruk plynoucích ze služebního řádu a dávek sociálního zabezpečení – Neexistence diskriminace
2. Úředníci – Důchody – Výpočet započtených příspěvkových let – Zohlednění doby služby v postavení pomocného zaměstnance – Podmínky
(Služební řád úředníků, příloha VIII, článek 4)
1. Nelze zpochybnit, že existují rozdíly v postavení různých kategorií osob, které jsou zaměstnány Společenstvími buď jako úředníci ve vlastním slova smyslu, nebo v rámci různých kategorií zaměstnanců, na něž se vztahuje pracovní řád ostatních zaměstnanců. Definice každé z těchto kategorií totiž odpovídá legitimním potřebám administrativy Společenství a povaze úkolů, trvalých či dočasných, které má plnit. Zákonodárce Společenství tak mohl v článku 4 přílohy VIII služebního řádu stanovit, že pouze úředníci, dočasní zaměstnanci a smluvní zaměstnanci mají možnost domáhat se toho, aby se při vyměření důchodových nároků vzala v úvahu celá doba jejich služby v rámci orgánů v postavení úředníka, dočasného zaměstnance nebo smluvního zaměstnance.
Místní zaměstnanec kromě toho nemůže tvrdit, že je penalizován oproti zaměstnancům jiných kategorií, a že se proto na něj uplatňuje nerovné zacházení, ani že je předmětem neodůvodněné a nepřiměřené diskriminace, neboť se coby místní zaměstnanec nenachází v situaci srovnatelné se situací zaměstnanců jiných kategorií. Rozdíly v postavení mezi místními zaměstnanci a úředníky nebo ostatními zaměstnanci nemohou být zpochybněny na základě zásady rovného zacházení, neboť tyto objektivní právní rozdíly z hlediska záruk plynoucích ze služebního řádu, zařazení, odměny a sociálních dávek jsou zásadní. Za diskriminaci nelze tedy považovat to, že z hlediska záruk plynoucích ze služebního řádu a dávek sociálního zabezpečení mohou některé kategorie osob zaměstnaných Společenstvími požívat záruk či dávek, které nejsou přiznány jiným kategoriím.
(viz body 38 a 39)
Odkazy:
Soudní dvůr: 6. října 1983, Celant a další v. Komise, 118/82 až 123/82, Recueil, s. 2995, bod 22
Soud prvního stupně: 9. července 2007, De Smedt v. Komise, T‑415/06 P, dosud nezveřejněno ve Sbírce rozhodnutí, body 54 a 55 a citovaná judikatura
Soud pro veřejnou službu: 19. října 2006, De Smedt v. Komise, F‑59/05, Sb. VS s. I‑A‑1‑109 a II‑1‑1‑409, bod 76; 12. března 2009, Arpaillange a další v. Komise, F‑104/06, Sb. VS s. I‑A‑1‑0000 a II‑A‑1‑0000, bod 61
2. K tomu, aby se na dobu služby v postavení pomocného zaměstnance nahlíželo jako na dobu služby v postavení dočasného zaměstnance pro účely jejího zohlednění v rámci důchodového systému Společenství, se vyžaduje, aby pracovní místo odpovídající úkolům vykonávaným dotyčnou osobou bylo uvedeno na seznamu pracovních míst orgánu a aby bylo volné a plněné úkoly nebyly dočasné povahy, jinými slovy aby se jednalo o trvalé úkoly veřejné služby Společenství.
(viz body 44 a 48)
Odkazy:
Soudní dvůr: 1. února 1979, Deshormes v. Komise, 17/78, Recueil, s. 189, bod 51; 23. února 1983, Toledano Laredo a Garilli v. Komise, 225/81 a 241/81, Recueil, s. 347, body 7 a 12