Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 14. února 2019 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého rozšířeného senátu) vydanému dne 4. prosince 2018 ve věci T-518/16, Carreras Sequeros a další v. Komise

(Věc C-119/19 P)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: T. S. Bohr, G. Gattinara, L. Vernier, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Francisco Carreras Sequeros, Mariola de las Heras Ojeda, Olivier Maes, Gabrio Marinozzi, Giacomo Miserocchi, Marc Thieme Groen, Evropský parlament, Rada Evropské unie

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek ze dne 4. prosince 2018, Carreras Sequeros a další v. Komise, T-518/16;

vrátil věc Tribunálu, aby rozhodl o druhém, třetím a čtvrtém žalobním důvodu uplatněných v žalobě podané v prvním stupni,

rozhodl, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Komise uplatňuje dva důvody kasačního opravného prostředku.

1. V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku Komise tvrdí, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení při výkladu čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

První část se týká nesprávného právního posouzení při výkladu obsahu čl. 31 odst. 2 Listiny. Obsah nároku na dobu placené dovolené za kalendářní rok, který tento čl. 31 odst. 2 zaručuje, je upřesněn v článku 7 směrnice 2003/881 . Tribunál se tudíž dopustil nesprávného právního posouzení, když zohlednil další ustanovení směrnice 2033/88, jako např. články 14 a 23, a měl za to, že se vztahují na zákonodárce.

V rámci druhé části Komise tvrdí, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení při výkladu čl. 31 odst. 2 Listiny v rozsahu, v němž měl Tribunál za to, že snížení provedené v článku 6 přílohy X služebního řádu není slučitelné s domnělou zásadou, která má upřednostňovat zlepšování životních a pracovních podmínek jednotlivců. Taková zásada nemá žádný právní základ.

Třetí část se podpůrně týká nesprávného právního posouzení při výkladu dalších ustanovení služebního řádu, které tvoří kontext článku 6 přílohy X služebního řádu. Tribunál ze svého přezkumu podle Komise nesprávně vyloučil další ustanovení služebního řádu pouze z toho důvodu, že existovala již před úpravou článku 6 přílohy X služebního řádu. Normotvůrce má širokou diskreční pravomoc při výběru opatření, která mají být změněna nebo zachována.

2. V rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku se Komise dovolává nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 52 odst. 1 Listiny. Tribunál nezohlednil judikaturu, podle které má normotvůrce širokou posuzovací pravomoc, pokud upravuje služební řád, a podle které může být zásada proporcionality porušena pouze tehdy, když normotvůrce zjevně překročil meze této posuzovací pravomoci.

____________

1     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/CE ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, s. 9).