ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(první senát)

17. října 2013

Věc F‑59/12

BF

v.

Účetní dvůr Evropské unie

„Veřejná služba – Jmenování – Obsazení místa ředitele – Oznámení o volném pracovním místě – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Neexistence – Nepřípustnost“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE podle jejího článku 106a, kterou se žalobce BF domáhá zrušení oznámení o volném pracovním místě ECA/2011/67 k obsazení místa ředitele oddělení lidských zdrojů v rámci generálního sekretariátu Účetního dvora Evropské unie, jakož i náhrady utrpěné majetkové a nemajetkové újmy.

Rozhodnutí:      Žaloba se zamítá. BF ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Účetním dvorem Evropské unie.

Shrnutí

Žaloby úředníků – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Oznámení o volném pracovním místě, které neovlivňuje právní postavení žalobce – Vyloučení

(Služební řád, článek 90)

Akty nepříznivě zasahujícími do právního postavení, které mohou být předmětem žaloby na základě článku 91 služebního řádu, jsou opatření s právně závaznými účinky, jimiž mohou být přímo a bezprostředně dotčeny zájmy žalobce tím, že podstatným způsobem mění jeho právní postavení.

Účinky, které žalobce v rámci žaloby směřující proti oznámení o volném pracovním místě, jímž bylo podruhé zahájeno přijímací řízení a které nemá za následek vyloučení žádosti žalobce o pracovní místo, přikládá tomuto oznámení o volném pracovním místě, a sice že na základě případného rozsudku Soudu pro veřejnou službu zrušujícího rozhodnutí přijatá v prvním přijímacím řízení, o jmenování třetí osoby na sporné pracovní místo a o odmítnutí její žádosti o pracovní místo, by jeho jmenování na sporné pracovní místo bylo prakticky znemožněno, jsou ke dni zveřejnění oznámení o volném pracovním místě ryze hypotetické, a nejsou tedy s to prokázat, že se uvedené oznámení přímo a bezprostředně dotýká jeho zájmů.

Ve druhém přijímacím řízení totiž není orgán oprávněný ke jmenování nezbytně povinen sporné pracovní místo obsadit. Není nic, z čeho by bylo možno ke dni zveřejnění napadeného oznámení o volném pracovním místě usuzovat, že pokud bude druhé přijímací řízení dokončeno, nebude žalobce jmenován na sporné pracovní místo. Pokud jde o účinky rozsudku, který bude vydán ve věci týkající se zrušení rozhodnutí přijatých v prvním přijímacím řízení, svědčí těmto posledním rozhodnutím presumpce legality a pouhá skutečnost spočívající v tom, že byla podána žaloba, nezakládá žalobci žádné subjektivní právo na to, aby byl jmenován na sporné pracovní místo, ani právo ochromit jakoukoli případnou iniciativu administrativy směřující k obsazení uvedeného pracovního místa. Navíc v případě, kdy by Soud pro veřejnou službu zrušil rozhodnutí přijatá v prvním přijímacím řízení, tak dotyčnému orgánu přísluší přijmout opatření, která budou vhodná pro splnění povinností vyplývajících z rozsudku a která může případně žalobce ve vhodném okamžiku napadnout.

Napadené oznámení o volném pracovním místě a druhé přijímací řízení tedy sama o sobě nezakládají závazný právní účinek, jímž by mohly být přímo a bezprostředně dotčeny zájmy žalobce. Napadené oznámení o volném pracovním místě tedy z důvodu pouhé skutečnosti spočívající v tom, že bylo zveřejněno, nezasahuje nepříznivě do právního postavení žalobce.

(viz body 20 až 26)

Odkazy:

Soudní dvůr: 11. května 1978, De Roubaix v. Komise, 25/77, body 7 a 8

Soud pro veřejnou službu: 18. května 2006, Corvoisier a další v. ECB, F‑13/05, bod 44; 9. července 2009, Torijano Montero v. Rada, F‑91/07, body 24 a 27 a citovaná judikatura