ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(druhý senát)

20. června 2012

Věc F‑79/11

Andreas Menidiatis

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Úředníci – Přijímání úředníků – Odmítnutí žádosti o pracovní místo – Plnění povinností vyplývajících ze zrušujícího rozsudku – Přiměřená lhůta – Individuální opatření v rámci výkonu rozhodnutí – Ztráta příležitosti“

Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se A. Menidiatis domáhá, aby Komisi byla uložena povinnost vyplatit mu částku 10 000 eur z důvodu ztráty příležitosti utrpěné v důsledku toho, že vůči němu nebyla přijata opatření ke splnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudu ze dne 2. dubna 2009, Menidiatis v. Komise (F‑128/07, dále jen „rozsudek Menidiatis“), a částku 5 000 eur z důvodu nemajetkové újmy, která mu byla údajně způsobena tím, že Komise nesdělila, jak bude v návaznosti na vydání rozsudku Menidiatis postupovat

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Žalobce ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu náhrada nákladů řízení vynaložených Komisí.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Zrušující rozsudek – Účinky – Zrušení přijímacího řízení – Povinnosti administrativy

(Článek 266 SFEU)

2.      Úředníci – Žaloba – Zrušující rozsudek – Účinky – Povinnost přijmout opatření k výkonu rozsudku – Přiměřená lhůta – Nahrazení zrušeného rozhodnutí Komise v oblasti přijímání úředníků novým rozhodnutím

(Článek 266 SFEU)

1.      V případě zrušení přijímacího řízení unijním soudem nemůže mít zrušovací rozsudek v žádném případě vliv na diskreční pravomoc administrativy rozšířit své možnosti výběru ve služebním zájmu tím, že odvolá původní oznámení o volném pracovním místě a v souladu s tím zahájí nové řízení na jeho obsazení. Vzhledem k tomu, že orgán oprávněný ke jmenování nemůže pokračovat v původním přijímacím řízení, jehož protiprávnost byla uznána zrušujícím rozsudkem, má tím spíš právo zahájit nové přijímací řízení, aniž by byl povinen obnovit původní přijímací řízení za stavu, ve kterém se nacházelo před přijetím protiprávního aktu.

(viz bod 37)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 15. dubna 2010, Angelidis v. Parlament, F‑104/08, bod 42

2.      Ke splnění povinností vyplývajících ze zrušujícího rozsudku, které vyžaduje přijetí určitých administrativních opatření, nemůže zpravidla dojít bezprostředně a orgány musí disponovat přiměřenou lhůtou, aby zrušujícímu rozsudku vyhověly.

Co se týče rozsudku Soudu pro veřejnou službu, který Komisi poskytuje různé možnosti při výběru právního rámce pro přijetí nového rozhodnutí o obsazení míst vedoucích zastoupení Komise, je lhůta pěti měsíců k posouzení jednotlivých právních řešení a k následnému přijetí nového rozhodnutí o obsazení míst vedoucích zastoupení lhůtou přiměřenou.

(viz body 40 a 43)

Odkazy:

Soudní dvůr: 12. ledna 1984, Turne v. Komise, 266/82, bod 5

Soud prvního stupně: 10. července 1997, Apostolidis a další v. Komise, T‑81/96, bod 37