ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE (druhého senátu)
2. dubna 2009 (*)
„Veřejná služba – Úředníci – Přijímání – Výběr řízení – Vedoucí zastoupení – Volné pracovní místo – Dočasné přidělení v zájmu služby – Nepříslušnost – Rozsah použitelnosti řízení o dočasném přidělení“
Ve věci F‑128/07,
jejímž předmětem je žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE,
Andreas Menidiatis, úředník Komise Evropských společenství, s bydlištěm v Rhode-Saint-Genèse (Belgie), zastoupený S. A. Pappasem, advokátem,
žalobce,
proti
Komisi Evropských společenství, zastoupené G. Berscheidem a K. Herrmann, jako zmocněnci,
žalované,
SOUD PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhý senát),
ve složení M. H. Kanninen, předseda, H. Kreppel a S. Van Raepenbusch (zpravodaj), soudci,
vedoucí soudní kanceláře: R. Schiano, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 9. října 2008,
vydává tento
Rozsudek
1 Návrhem došlým kanceláři Soudu faxem dne 31. října 2007 (prvopis žaloby byl podán 7. listopadu téhož roku) se A. Menidiatis domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 21. prosince 2006, kterým byla zamítnuta jeho žádost o volné pracovní místo vedoucího zastoupení Komise Evropských společenství v Aténách (Řecko) a kterým byl jmenován na toto místo P.
Právní rámec
Dočasné přidělení v zájmu služby
2 Podle článku 35 služebního řádu úředníků Evropských společenství (dále jen „služební řád“):
„Úředníkům se přiděluje jedno z následujících správních postavení:
a) činná služba;
b) dočasné přidělení;
c) pracovní volno z osobních důvodů;
d) dočasná výslužba;
e) volno z důvodu vojenské služby;
f) rodičovská dovolená nebo pracovní volno z rodinných důvodů.“
3 Článek 36 služebního řádu upřesňuje:
„Úředník v činné službě je úředník, který vykonává služební povinnosti spojené s jeho pracovním místem, na které je jmenován nebo dočasně přidělen, za podmínek stanovených v hlavě IV.“
4 Článek 37 první pododstavec služebního řádu stanoví:
„Úředník dočasně přidělený je úředník v trvalém služebním poměru, který rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování:
a) je pověřen v zájmu služby, aby:
– dočasně zastával pracovní místo mimo svůj orgán,
nebo
– dočasně pomáhal osobě zastávající funkci stanovenou ve Smlouvách nebo zvolenému předsedovi jednoho z orgánů nebo institucí Společenství nebo jedné z politických skupin v Evropském parlamentu nebo ve Výboru regionů [Evropské unie] nebo skupině v rámci Evropského hospodářského a sociálního výboru;
– dočasně vykonával služební povinnosti na pracovním místě uvedeném na seznamu pracovních míst, která jsou financována z prostředků pro výzkum a investice a která rozpočtové orgány označily jako dočasná.
[…]“
5 Podle článku 38 služebního řádu:
„Dočasné přidělení v zájmu služby se řídí následujícími pravidly:
a) o dočasném přidělení rozhoduje orgán oprávněný ke jmenování po vyslechnutí dotyčného úředníka;
b) trvání dočasného přidělení stanoví orgán oprávněný ke jmenování;
c) na konci každého šestého měsíce může dotyčný úředník požádat o skončení dočasného přidělení;
d) dočasně přidělený úředník na základě ustanovení čl. 37 [prvního pododstavce písm. a)] první odrážky má nárok na vyrovnávací plat, pokud je celková odměna spojená s pracovním místem, na které je dočasně přidělen, nižší než odměna připadající na jeho platovou třídu a stupeň v jeho domovském orgánu; stejně tak má nárok na náhradu všech dodatečných výdajů spojených s dočasným přidělením;
e) dočasně přidělený úředník podle čl. 37 [prvního pododstavce písm. a)] první odrážky nadále platí příspěvky na důchodové pojištění, které vycházejí z platu připadajícího na platovou třídu a stupeň v jeho domovském orgánu;
f) dočasně přidělený úředník si zachová pracovní místo, právo na postup do vyššího stupně platové třídy a způsobilost k povýšení;
g) po skončení dočasného přidělení se úředník okamžitě vrací na pracovní místo, které zastával předtím.“
6 Seznam orgánů oprávněných ke jmenování zaměstnanců odměňovaných z provozního rozpočtu uvedený v příloze I rozhodnutí Komise ze dne 16. června 2005, naposledy změněné rozhodnutím Komise K(2006) 2318, ze dne 13. června 2006, o výkonu pravomocí, které svěřuje služební řád orgánu oprávněnému ke jmenování (OOJ) a pracovní řád ostatních zaměstnanců (PŘOZ) orgánu oprávněnému k uzavírání smluv o přijetí (OOUS) (zveřejněné v Administrativním sdělení č. 47-2005 ze dne 24. června 2005, dále jen „rozhodnutí OOJ“), v bodě 5 své části III „Služební postup“, pokud jde o dočasné přidělení ve služebním zájmu, zejména stanoví:
„V případě [v]edoucího kabinetu, [z]ástupce vedoucího kabinetu a [v]edoucího zastoupení: je toto [o]právnění [ke jmenování], pokud jde o dočasné přidělení u člena Komise, přeneseno na [č]lena Komise pro otázky personálu a [a]dministativy se souhlasem [p]ředsedy. Domovské generální ředitelství je informováno.“
Rozhodnutí o středních řídících zaměstnancích
7 Dne 28. dubna 2004 přijala Komise rozhodnutí K(2004) 1597 o středních řídících zaměstnancích zveřejněné v Administrativním sdělení č. 73-2004 ze dne 23. června 2004 (dále jen „rozhodnutí SŘZ“).
8 Článek 2 odst. 1 rozhodnutí o SŘZ stanoví:
„Funkce a střední řídící zaměstnanci
Funkce středních řídících zaměstnanců je vymezena dvěmi kumulativními kritérii:
– spočívá v trvalém a nepřetržitém řízení správní jednotky;
– je součástí oficiální organizační soustavy Komise.
Středním řídícím zaměstnancem je osoba, která současně splňuje tato dvě kritéria.
V důsledku toho jsou funkce vedoucího oddělení, vedoucího delegace […], vedoucího kanceláře nebo zastoupení v členských státech, jakož i zástupce vedoucího zastoupení v platové úrovni AD13/AD14 […] funkcemi středního řízení […] a vztahuje se na ně toto rozhodnutí.
Tyto funkce spadají do platových tříd AD9/AD12 nebo platových tříd AD13/AD14.“
9 Článek 14 odst. 2 rozhodnutí SŘZ stanoví následující:
„Vedoucí kanceláří nebo zastoupení ve členských státech
2.1 Výběr
Konečné pohovory stanovené v čl. 8 [odst. 1 bodu] 3 a v čl. 10 [odst.] 1 jsou vedeny generálním ředitelem pro tisk a styk s veřejností, generálním ředitelem pro personál a generálním tajemníkem nebo na jeho žádost jmenovaným zpravodajem (viz čl. 8 odst. [1 bod] 3).
2.2 Jmenování
Pro pracovní místa platové úrovně AD9/AD12 je OOJ generální ředitel pro tisk a styk s veřejností.
Pro pracovní místa platové úrovně AD13/AD14 je OOJ generální ředitel pro tisk a styk s veřejností se souhlasem předsedy a členů Komise pověřených personálem a tiskem a stykem s veřejností.
[…]“
10 Bod 9.2 správního průvodce ze dne 10. prosince 2004 týkajícího se úlohy, úkolů, výběru a jmenování středních řídících zaměstnanců Komise (A*9/A*12 a A*13/A*14, dále jen „správní pokyny“), stanoví následující:
„Výběr: konečné pohovory s vedoucími kanceláře nebo zastoupení v členských státech jsou vedeny generálním ředitelem pro tisk a styk s veřejností, generálním ředitelem pro personál a administrativu, generálním tajemníkem nebo na jeho žádost jmenovaným zpravodajem [...].
Jmenování: pro pracovní místa platových úrovní AD9/AD12 je [OOJ] generální ředitel pro tisk a styk s veřejností.
Pro pracovní místa tříd AD13/AD14 je [OOJ] generální ředitel pro tisk a styk s veřejností se souhlasem předsedy a členů Komise pověřených personálem a tiskem a stykem s veřejností.“
Rozhodnutí o podmínkách obsazování míst vedoucích zastoupení
11 Dne 7. července 2004 přijala Komise rovněž rozhodnutí K(2004) 2662 o podmínkách obsazování míst vedoucích zastoupení (dále jen „rozhodnutí OVZ“), jehož článek 1 stanoví:
„Funkce [v]edoucího zastoupení Komise v členských státech jsou obsazovány buď dočasným přidělením úředníka na základě čl. 37 [prvního pododstavce písm. a) druhé odrážky a článku] 38 [s]lužebního řádu] nebo přijetím dočasného zaměstnance na základě smlouvy [spadající do čl. 2 písm. c)] PŘOZ, v platové třídě A*/AD12.“
12 Řízení o rozhodnutích o dočasném přidělení úředníka jako vedoucího zastoupení bylo zavedeno generálním ředitelem generálního ředitelství (GŘ) „Personál a administrativa“ sděleními ze dne 20. dubna a 26. května 2005. Toto řízení má následující stadia:
„ – Jmenování zpravodaje (GŘ) [‚Personál a administrativa‘];
– zaslání žádostí o pracovní místo GŘ [‚Komunikace‘];
– předběžný výběr, přijetí užšího seznamu uchazečů;
– pohovor s generálním ředitelem GŘ [‚Komunikace‘] a se zpravodajem;
– předložení zprávy o výběru GŘ [‚Personál a administrativa‘]; [t]ato zpráva by měla zahrnovat fázi předběžného výběru, tedy výběr z užšího seznamu uchazečů;
– písemná část řízení [poradního výboru ke jmenování (PVJ)];
– konečný výběr generálního ředitele GŘ [‚Komunikace‘];
– zjednodušený postup (souhlas [k]abinetu [p]ředsedy, jakož i kabinetu [m]ístopředsedkyně Wallström a [m]ístopředsedy Kallase);
– rozhodnutí [m]ístopředsedy Kallase.“ (překlad z angličtiny)
Skutečnosti předcházející sporu
13 Dne 9. března 2006 zveřejnila Komise oznámení KOM/2006/961 o volném pracovním místě týkající se dočasného přidělení úředníka nebo přijetí dočasného zaměstnance k výkonu činností vedoucího zastoupení Komise v Řecku.
14 Z tohoto oznámení o volném pracovním místě vyplývá následující:
„Toto pracovní místo je otevřené pro úředníky a dočasné zaměstnance funkční skupiny A* pracující ke dni uzávěrky k podání přihlášek v Komisi. Uchazeči musejí splňovat následující podmínky k přijetí:
1. musejí mít alespoň desetiletou praxi [v době po absolvování vysoké školy] v oblasti informací, komunikace, médií a/nebo politiky a ekonomiky, včetně alespoň pětileté praxe v koordinační funkci a/nebo ve vedoucí funkci,
2. musejí mít výbornou znalost řeckého jazyka jak v psané, tak v mluvené podobě a odpovídající znalost dalšího úředního jazyka Evropské unie. Dobrá znalost francouzského a/nebo anglického jazyka je výhodou.
Funkce [v]edoucího zastoupení Komise jsou obsazovány buď dočasným přidělením úředníka na základě čl. 37 [prvního pododstavce písm. a) druhé odrážky a článku ] 38 [s]lužebního řádu] nebo přijetím dočasného zaměstnance na základě smlouvy [spadající do čl. 2 písm. c)] PŘOZ. Počáteční funkční období [...] bude tříleté a lze jej jednou prodloužit maximálně o dva roky.
Bude-li úspěšný uchazeč úředníkem vyšší platové třídy než A*12, bude mu/jí při dočasném přidělení zachována jeho/její současná platová třída.“
15 Žalobce, jakož i jedenáct dalších uchazečů předložili svou žádost o pracovní místo vedoucího zastoupení Komise v Aténách. V první fázi výběru, po posouzení osobních spisů uchazečů, komise pro předběžný výběr vybrala sedm uchazečů za účelem pohovorů pro předběžný výběr. Jméno žalobce mezi těmito vybranými uchazeči nebylo uvedeno.
16 Pohovory s komisí pro předběžný výběr se konaly dne 15. a 18. května 2006. Komise navrhla generálnímu řediteli GŘ „Komunikace“, aby ze sedmi uchazečů, se kterými byly pohovory vedeny, vybral čtyři pro konečné pohovory.
17 Všichni čtyři předběžně vybraní uchazeči byli pozváni k pohovoru s výběrovou komisí tvořenou M. Sørensenem, generálním ředitelem GŘ „Komunikace“, K., jako zpravodajem a R., jako tajemníkem. Pohovory se konaly dne 7. července 2006.
18 Za konečný pohovor P. obdržel známku 82/100 a ostatní tři uchazeči 65/100, 69/100 a 74/100.
19 Ve svém stanovisku ze dne 6. září 2006 dospěl PVJ k závěru, že „s ohledem na přihlášku každého uchazeče na základě čl. 37 [prvního pododstavce písm. a) a článku 38 služebního řádu] a jejich osobní spis, […] mohou být zohledněny přihlášky Y., K. a P.“. PVJ měl nicméně za to, že „zejména pak by měla být zohledněna žádost o pracovní místo P.“.
20 Rozhodnutím místopředsedy Komise S. Kallase ze dne 20. prosince 2006 byl P. dočasně přidělen v zájmu služby jako vedoucí zastoupení Komise v Aténách s účinností od 1. ledna 2007 na dobu tří let. Během svého dočasného přidělení byl P. týmž rozhodnutím zařazen do platové třídy AD12.
21 Žalobce byl oznámením ze dne 21. prosince 2006 informován, že jeho žádost o pracovní místo byla zamítnuta a že na místo vedoucího zastoupení Komise v Aténách byl jmenován P. (dále jen „napadené rozhodnutí“).
22 Dne 28. února 2007 podal žalobce na základě čl. 90 odst. 2 služebního řádu proti napadenému rozhodnutí stížnost generálnímu řediteli GŘ „Komunikace“. Tato stížnost byla předložena příslušné službě GŘ „Personál a administrativa“ a zapsána do rejstříku dne 17. dubna 2007.
23 Rozhodnutím ze dne 25. září 2007 oznámeným žalobci dne 1. října téhož roku Komise výše uvedenou stížnost zamítla.
Návrhová žádání účastníků řízení a řízení
24 Žalobce navrhuje, aby Soud:
– prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
25 Komise navrhuje, aby Soud:
– zamítl žalobu jako neopodstatněnou;
– rozhodl o náhradě nákladů řízení podle práva.
26 Na konci jednání Soud vyzval Komisi, aby mu předložila informace skutkové povahy, jež mohou charakterizovat osobní vztah, který podle ní pojí vedoucí zastoupení s členem Komise pro strategickou komunikaci a odůvodňuje použití článku 37 služebního řádu, jak stanoví rozhodnutí OVZ. Komise na tuto žádost odpověděla vyjádřením ze dne 31. října 2008 došlým kanceláři Soudu téhož dne faxem (prvopis vyjádření byl podán 3. listopadu 2008), přičemž toto vyjádření bylo dne 4. listopadu téhož roku předloženo žalobci, aby se k němu vyjádřil. Vyjádřením ze dne 14. listopadu 2008 došlým kanceláři Soudu faxem téhož dne (prvopis vyjádření byl podán 19. listopadu 2008), žalobce předložil písemná vyjádření. K tomuto posledně uvedenému dni byla ústní část řízení skončena a věc začala být projednávána.
27 Usnesením ze dne 1. prosince 2008 Soud znovuotevřel ústní část řízení a vyzval Komisi, aby případně předložila stručné vyjádření k vyjádření žalobce ze dne 14. listopadu 2008 uvedenému výše. Komise na tuto výzvu odpověděla tím, že dne 15. prosince 2008 předložila svá písemná vyjádření.
Právní otázky
28 Žalobce na podporu své žaloby uplatňuje několik žalobních důvodů vycházejících zaprvé z protiprávnosti a nerespektování zásad výběrového řízení, zadruhé z protiprávnosti oznámení o volném pracovním místě, zatřetí z nerespektování oznámení o volném pracovním místě, začtvrté porušení článku 11a služebního řádu, zapáté z protiprávnosti přeřazení do nižší platové třídy místa vedoucího zastoupení Komise v Aténách a protiprávnosti rozhodnutí OVZ, zašesté z toho, že oznámení o volném pracovním místě bylo zveřejněno pozdě, zasedmé z porušení pravidel o rotaci personálu působícího na citlivých místech, zaosmé z toho, že odmítnutí přístupu k dokumentům požadovaných žalobcem v jeho stížnosti nebylo odůvodněno, nakonec zadeváté ze zneužití pravomoci.
29 Je třeba zvláště přezkoumat první žalobní důvod vycházející z protiprávnosti a nerespektování zásad řízení pro výběr vedoucího zastoupení.
Argumenty účastníků řízení
30 Žalobce svůj první žalobní důvod dále dělí na dvě části.
31 V rámci první části žalobce tvrdí, že je zásah členů Komise v postupu jmenování vedoucích zastoupení protiprávní. Žalobce konstatuje, že vedoucí zastoupení Komise v Aténách byl v projednávané věci jmenován rozhodnutím místopředsedy Kallase poté, co obdržel souhlas kabinetů předsedy Komise, místopředsedkyně Wallström a místopředsedy Kallase.
32 Toto zapojení členů Komise do dotčeného výběrové řízení není objektivně odůvodněno, jelikož tito členové Komise nejsou ani příslušní ani odpovědní jakožto vedoucí a nejsou povinni udržovat přímé vztahy s vedoucími zastoupení, kteří na tomto pracovním místě zůstávají nezávisle na funkčním období komisařů. Zastoupení představují decentralizovaná oddělení GŘ „Komunikace“ a nemají politický status. Výběr intuitu personae vedoucích zastoupení na základě stejného postupu, jako je postup týkající se výběru členů kabinetů komisařů, nemá žádný právní základ.
33 Žalobce ve svých vyjádřeních ze dne 14. listopadu 2008 uvedl, že dočasné přidělení za účelem „dočasné pomoci osobě zastávající funkci“ podle čl. 37 prvního pododstavce písm. a) druhé odrážky služebního řádu předpokládá fyzickou přítomnost dočasně přiděleného úředníka u této osoby. Komise každopádně neprokázala existenci častých, pravidelných a strukturovaných kontaktů odrážejících vztah důvěry mezi vedoucím zastoupení a konkrétně komisařem pro strategickou komunikaci. Žalobce v tomto ohledu zdůrazňuje organický a hierarchický vztah vedoucího zastoupení se službami GŘ „Komunikace“.
34 Komise namítá, že v projednávaném případě jde, nikoli o přijímání, ale o dočasné přidělení na základě čl. 37 prvního pododstavce písm. a) druhé odrážky služebního řádu, které je odůvodněno povahou funkcí.
35 Nejprve má zastoupení jednak úkol informování a komunikování s vnitrostátními a regionálními sdělovacími prostředky a širokou veřejností ohledně politiky Komise, a jednak Komisi poskytuje analýzy o politické situaci v dotčeném členském státě. Zajišťuje tak kontakt mezi Komisí a vnitrostátními, regionálními a místními orgány dotčeného členského státu, jelikož vedoucí zastoupení vystupuje jako mluvčí Komise v dotčeném členském státě, a to v úzké spolupráci s komisařem pro komunikaci.
36 Takové funkce mají nepochybně politický a citlivý charakter, což vysvětluje omezení funkčního období vedoucího zastoupení na tři roky.
37 Za těchto podmínek nelze vedoucího zastoupení vybírat stejným způsobem jako vedoucího oddělení platové třídy AD12 vykonávajícího činnost v Bruselu. Komise z tohoto důvodu rozhodla o dočasném přidělení, v zájmu služby, „výkonu činností [v]edoucího zastoupení u [č]lena Komise pověřeného strategickou komunikací“. Jde o funkční dočasné přidělení vedoucích zastoupení, ačkoli jsou samotná zastoupení z organizačního pohledu součástí GŘ „Komunikace“.
38 Komise dodává, že čl. 37 první pododstavec písm. a) druhá odrážka služebního řádu nevyžaduje existenci zvláštního pracovního místa, které by bylo součástí kabinetu komisaře a které by z organizačního pohledu spadalo pod jiné organizační soustavy, než je organizační soustava služeb Komise. Znění tohoto ustanovení výslovně klade důraz na funkce, jež mají být vykonávány, které v projednávané věci vyžadují existenci zvláštního vztahu mezi dočasně přiděleným úředníkem a členem Komise (viz v tomto smyslu rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 16. července 1998, Forcheri v. Komise, T‑162/96, Recueil FP, s. I‑A‑421 a II‑1203, bod 65).
39 Zásah tří kabinetů komisařů v rámci řízení o dočasném přidělení úředníka za účelem výkonu činnosti vedoucího zastoupení je odůvodněno právě jeho zvláštními odpovědnostmi.
40 Skutečnost, že trvání dočasného přidělení vedoucího zastoupení v Aténách nemusí odpovídat trvání funkčního období komisaře, není relevantní, jelikož o délce trvání dočasného přidělení ve služebním zájmu rozhoduje pouze OOJ (viz v tomto smyslu rozsudky Soudu prvního stupně ze dne 23. ledna 2002, Reynolds v. Parlament, T‑237/00, Recueil, s. II‑163, body 51 až 53, a ze dne 8. prosince 2005, Reynolds v. Parlament, T‑237/00, Sb. VS s. I‑A‑385 a II‑1731, body 64 až 66).
41 Nakonec ve svých vyjádřeních předložených dne 31. října 2008 v odpověď na otázku položenou Soudem, jak je uvedeno v bodě 26 tohoto rozsudku, Komise k odůvodnění použití článku 37 služebního řádu dále uvádí, že se intenzita vztahů mezi komisařem pro strategickou komunikaci a vedoucími zastoupení mění podle politických událostí a rozvrhu práce kolegia komisařů. Vzhledem k zeměpisné vzdálenosti mezi sídlem Komise a sídly 27 zastoupení by bylo nemožné udržovat přímé vztahy mezi dotčeným komisařem a 27 vedoucími zastoupení na týdenní, byť i měsíční, úrovni. Častá povaha přímých kontaktů mezi osobou, u které došlo k dočasnému přidělení a dočasně přiděleným však samo o sobě není podmínkou uplatnění čl. 37 prvního pododstavce písm. a) druhé odrážky služebního řádu, jelikož posouzení existence vztahů vzájemné důvěry nezbytně nespočívá na kvantitativních parametrech, jako jsou počet přímých setkání nebo počet telefonických hovorů. Důležitý je obsah těchto vztahů, který má ve většině případů důvěrnou povahu.
42 Přímé kontakty mezi vedoucími zastoupení a komisařem pro strategickou komunikaci mají různé formy. Obecně jde o:
– telefonické či poštovní vztahy mezi komisařem a členy jeho kabinetu na jedné straně a vedoucími zastoupení na straně druhé; tyto kontakty se mění podle událostí na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství a ve velkém rozsahu k nim dochází před návštěvami komisaře v dotčeném členském státě;
– návštěvy komisaře dotčeného členského státu, během nichž je doprovázen vedoucím zastoupení;
– mise vedoucího zastoupení v Bruselu, během nichž je jedno sekání s komisařem povinné;
– alespoň dvakrát za rok účast komisaře na setkání vedoucích zastoupení v Bruselu;
– zprávy vytvořené vedoucími zastoupení a adresované přímo komisaři.
43 V rámci druhé části svého prvního žalobního důvodu žalobce zpochybňuje příslušnost místopředsedy Komise S. Kallase jako OOJ v oblasti dočasného přidělení úředníka jako vedoucího zastoupení. V tomto ohledu uvádí čl. 14 odst. 2 rozhodnutí SŘZ, ze kterého vyplývá, že jako OOJ ke jmenování vedoucího zastoupení platové třídy AD12 vystupuje generální ředitel GŘ „Komunikace“. V projednávané věci přitom uvedený generální ředitel pouze navrhl jmenování P. a rozhodnutí o jmenování bylo nakonec přijato místopředsedou Kallasem.
44 Podle žalobce nemůže být působnost rozhodnutí SŘZ omezena pouze na případy převedení a jmenování na základě článků 7 a 29 služebního řádu. Toto rozhodnutí, které se týká všech středních řídících zaměstnanců a použije se, jak stanoví jeho článek 1, na veškeré služby Komise a na služby, které se k ní správně vztahují, má totiž všeobecný a široký dosah: upravuje výběrové řízení a postup jmenování vedoucích kanceláří a zastoupení, nezávisle na tom, zda se dotčený postup „týká“ jmenování, převedení, převodu, povýšení nebo otevřeného výběru. Článek 2 odst. 1 rozhodnutí SŘZ rovněž upřesňuje, že se toto rozhodnutí na vedoucí zastoupení vztahuje, aniž by byl specifikován způsob jejich jmenování.
45 Rozhodnutí OVZ nebrání použití rozhodnutí SŘZ. Mezi těmito dvěma předpisy neexistuje žádný rozpor. Okolnost, že rozhodnutí OVZ bylo přijato později než rozhodnutí SŘZ je tudíž nerelevantní.
46 Žalobce ostatně zdůrazňuje, že podle bodu 9 správních pokynů, jež byly přijaty později než rozhodnutí OVZ, jsou pravidla výběru a jmenování vedoucích zastoupení obecně stejná jako pravidla použitelná na ostatní pracovní místa středních řídících zaměstnanců, přičemž určité odlišnosti nicméně existují, pokud jde o OOJ a účast jiných výborů než PVJ, který zasahuje do výběru podle čl. 14 odst. 2 rozhodnutí OVZ.
47 Krom toho bod 5 části III seznamu OOJ pro zaměstnance odměňované z provozního rozpočtu uvedený v příloze I rozhodnutí OOJ nemůže podpořit tvrzení Komise, jelikož z tohoto předpisu vyplývá, že komisař pro personál a administrativu vystupuje jako OOJ, pouze pokud k dočasnému přidělení dochází u člena Komise, čemuž tak v projednávaném případě není.
48 Nakonec žalobce uvádí, že rozhodnutí o zamítnutí jeho stížnosti bylo přijato kolegiem komisařů, jež nebylo OOJ, kterému přísluší přijetí uvedeného rozhodnutí. Tato nesrovnalost odráží nepřípustné zpolitizování celého řízení pro přijetí úředníka, který má být zařazen do platové třídy AD12. Toto porušení pravidel rozdělení pravomocí svěřených OOJ porušuje zásadu nestrannosti řízení a vytváří pochybnosti ohledně existence skutečného srovnávacího přezkumu zásluh uchazečů o volné pracovní místo, přičemž tento přezkum představuje záruku dodržení rovnosti zacházení s úředníky a zásady práva na služební postup.
49 Komise zaprvé uvádí, že druhý bod odůvodnění rozhodnutí SŘZ podle ní spočívá na článcích 2, 4, 5, 7 a 29 služebního řádu a že se jeho rozsah působnosti v důsledku toho týká obsazování pracovních míst středních řídících zaměstnanců prostřednictvím převedení v zájmu služby na základě článku 7 služebního řádu nebo jmenováním úředníka na základě článku 29 služebního řádu. Články 37 a 38 služebního řádu tím nejsou dotčeny.
50 Zadruhé Komise zdůrazňuje, že sporné řízení nemohlo podléhat rozhodnutí SŘZ, jelikož podle seznamu OOJ pro zaměstnance odměňované z provozního rozpočtu uvedeného v příloze rozhodnutí OOJ je orgánem příslušným k přijetí rozhodnutí v zájmu služby dočasně přidělit úředníka, aby vykonával funkce vedoucího zastoupení, člen Komise pro personál a administrativu. Bylo tudíž nezbytné stanovit odlišné výběrové řízení, což bylo učiněno přijetím rozhodnutí generálního ředitele GŘ „Personál a administrativa“ ze dne 20. dubna a 26. května 2005.
51 Argument žalobce vycházející ze správních pokynů a rozhodnutí SŘZ je za těchto okolností nerelevantní, jelikož člen Komise každopádně nemůže dohlížet na dodržení výběrového řízení přijetím rozhodnutí, pro které není tento člen příslušným OOJ.
52 Zatřetí, pokud jde o argument žalobce vycházející z údajně neopodstatněného zásahu tří kabinetů komisařů do jmenování vedoucího zastoupení v Aténách, Komise uvádí, že zásah dotčených komisařů v předposlední fázi výběrového řízení vyplývá z povahy funkcí vedoucího zastoupení a z vystupování místopředsedy Kallase v této oblasti jako OOJ.
53 Nakonec, pokud jde o údajnou nepříslušnost kolegia komisařů k přijetí rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, Komise uvádí, že poznámka pod čarou 2 týkající se bodu 12 „Stížnost“ části V seznamu OOJ pro zaměstnance odměňované z provozního rozpočtu uvedená v příloze rozhodnutí OOJ stanoví:
„[…] bylo-li napadené rozhodnutí přijato [k]omisařem pověřeným [p]ersonálem a administrativou nebo Komisí: je OOJ Komise […]“.
54 Vzhledem k tomu, že v projednávané věci bylo napadené rozhodnutí přijato místopředsedou Komise, S. Kallasem, odpověď na stížnost směřující proti tomuto rozhodnutí měla být přijata kolegiem komisařů.
55 V každém případě má Komise za to, že první žalobní důvod byl uplatněn pro rozpor s právem a je tudíž nepřípustný.
56 Jelikož byl totiž žalobce vyloučen z výběrového řízení ve fázi posouzení osobních spisů uchazečů komisí pro předběžný výběr, otázka, zda řízení vedoucí k dočasnému přidělení P. mělo být vedeno podle rozhodnutí SŘZ nebo jiných rozhodnutí, nemůže ovlivnit jeho osobní situaci, jelikož by i v případě použití rozhodnutí SŘZ bylo rozhodnutí přijaté ohledně žalobce stejné, vzhledem k tomu, že by složení komise pro předběžný výběr zůstalo beze změn bez ohledu na zvolené řízení.
57 Komise na jednání vznesla námitku nepřípustnosti žalobního důvodu vycházejícího z nepoužitelnosti čl. 37 prvního pododstavce písm. a) druhé odrážky služebního řádu v projednávané věci z důvodu, že nebyl uplatněn ani ve stížnosti, ani v žalobě, ale poprvé na jednání v odpověď na otázky položené Soudem.
58 Komise na jednání rovněž zdůraznila možnost pro vedoucího zastoupení se na základě čl. 38 písm. g) služebního řádu po skončení dočasného přidělení okamžitě vrátit na pracovní místo, které zastával předtím. Taková možnost zcela odpovídá požadavkům na pracovní místo s ohledem na osobní vztah existující mezi dočasně přiděleným úředníkem a členem Komise pro strategickou komunikaci, jelikož skončení funkčního období tohoto člena Komise může vést ke skončení dočasného přidělení. Komise nakonec uvedla složitost organizace procesu mobility mezi zastoupeními Komise ve členských státech, kterou lze srovnat s mobilitou, jež existuje mezi delegacemi s ohledem na jazykové požadavky, které jsou kladeny na funkci vedoucího zastoupení, který ostatně nejčastěji bývá státním příslušníkem hostitelského státu.
Závěry Soudu
59 Nejprve je třeba přezkoumat přípustnost žalobního důvodu vycházejícího z nepoužitelnosti článku 37 služebního řádu a poté otázku, zda Komise právem v projednávané věci za účelem přijetí vedoucího zastoupení v Aténách uplatnila ustanovení služebního řádu v oblasti dočasného přidělení v zájmu služby u osoby zastávající funkci stanovenou Smlouvami.
K přípustnosti žalobního důvodu vycházejícího z nepoužitelnosti článku 37 služebního řádu
60 Komise na jednání vznesla námitku nepřípustnosti žalobního důvodu vycházejícího z nepoužitelnosti čl. 37 prvního pododstavce písm. a) druhé odrážky služebního řádu v projednávané věci z důvodu, že tento žalobní důvod nebyl uplatněn v žalobě.
61 Takovou námitku nelze přijmout. Komise totiž právě v odpověď na žalobní důvod žalobce vycházející z protiprávnosti řízení pro výběr vedoucího zastoupení, ke kterému došlo v projednávané věci, s ohledem na články 7 a 28 služebního řádu, jakož i čl. 14 odst. 2 rozhodnutí SŘZ, uplatnila argument, podle kterého jí v průběhu tohoto výběrového řízení příslušelo uplatnit čl. 37 první pododstavec písm. a) druhou odrážku služebního řádu, jelikož legalitu sporného výběrového řízení je třeba posoudit spíše s ohledem na toto ustanovení než na články 7 a 29 služebního řádu.
62 Za těchto okolností přezkum opodstatněnosti prvního důvodu nutně předpokládá, aby Soud nejprve přezkoumal použitelnost článku 37 služebního řádu v projednávané věci.
63 V každém případě argumentace žalobce zpochybňuje příslušnost komisaře pro personál a administrativu ke jmenování vedoucího zastoupení v Aténách, jakož i rozsah působnosti článku 37 služebního řádu, který Komise použila, což představuje důvody veřejného pořádku, které mohou být uplatněny i bez návrhu v každém stadiu řízení před soudem.
64 V důsledku toho je třeba zamítnout námitku nepřípustnosti směřovanou proti žalobnímu důvodu vycházejícímu z nepoužitelnosti článku 37 služebního řádu.
K opodstatněnosti žalobního důvodu vycházejícího z nepoužitelnosti článku 37 služebního řádu
65 Úvodem je třeba připomenout, že podle článku 35 služebního řádu se úředníkům přiděluje jedno z následujících správních postavení: činná služba, dočasné přidělení, pracovní volno z osobních důvodů, dočasná výslužba, volno z důvodu vojenské služby, rodičovská dovolená nebo pracovní volno z rodinných důvodů. Je zřejmé, že činná služba, ve které se podle článku 36 služebního řádu nachází „úředník, který vykonává služební povinnosti spojené s jeho pracovním místem, na které je jmenován nebo dočasně přidělen, za podmínek stanovených v hlavě IV [týkající se pracovních podmínek]“, představuje běžné postavení úředníka a ostatní postavení mají mimořádnou povahu. K tomu, aby bylo úředníkovi přiděleno jedno z těchto ostatních postavení, musí ostatně splňovat zvláštní podmínky stanovené za tímto účelem služebním řádem.
66 Podle čl. 37 prvního pododstavce písm. a) druhé odrážky služebního řádu tak úředník může být dočasně přidělen v zájmu služby, aby „dočasně pomáhal osobě zastávající funkci stanovenou ve Smlouvách“, jako je člen Komise.
67 Jak Soudní dvůr uvedl ve svém rozsudku ze dne 11. července 2006 Komise v. Cresson (C‑432/04, Sb. rozh. s. I‑6387, bod 137), je účelem dočasného přidělení u komisaře obecně umožnit osobám dříve přijatým z důvodu jejich zásluh, často ve výběrových řízeních, které prokázaly své schopnosti, aby tyto schopnosti poskytly kabinetům. Soudní dvůr rovněž konstatoval, že přijetí těchto spolupracovníků se uskutečňuje intuitu personae, tj. do značné míry diskrečním způsobem, přičemž dotyční jsou vybíráni jak pro své profesní a morální vlastnosti, tak pro svou schopnost přizpůsobit se zvláštním metodám práce dotyčného komisaře a jeho kabinetu jako celku (výše uvedený rozsudek Komise v. Cresson, bod 130; viz rovněž v tomto smyslu, pokud jde o jmenování referendářů v kabinetech soudců Soudního dvora, rozsudek Soudu ze dne 4. září 2008 Duta v. Soudní dvůr, F‑103/07, Sb. VS s. I-A-000 a II-000, bod 26, který je předmětem kasačního opravného prostředku projednávaného před Soudem prvního stupně Evropských společenství, věc T‑475/08 P).
68 Diskreční pravomoc osoby nebo služby, k níž má být úředník dočasně přidělen, jakož i vzájemná důvěra, která musí panovat ve vztazích vzniklých mezi touto osobou nebo touto službou a dočasně přiděleným úředníkem v průběhu celého dočasného přidělení, byly Soudním dvorem a Soudem prvního stupně rovněž zdůrazněny, pokud jde o přijetí úředníka do politické skupiny Evropského parlamentu, což OOJ umožňuje toto dočasné přidělení kdykoli ukončit, když vzájemné vztahy důvěry přestaly existovat (rozsudek Soudního dvora ze dne 29. dubna 2004, Parlament v. Reynolds, C‑111/02 P, Recueil, s. I‑5475, body 54 až 56; rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. prosince 2005, Reynolds v. Parlament, uvedený výše, bod 66). Článek 38 služebního řádu stejným způsobem dočasně přidělenému úředníkovi umožňuje na konci každého šestého měsíce požádat o skončení dočasného přidělení, což svědčí o nejisté povaze, která charakterizuje pracovní vztah mezi dotyčným úředníkem a osobou, u které je dočasně přidělen.
69 Komise v projednávané věci zaprvé uvádí, že samotná povaha funkcí vykonávaných vedoucím zastoupení, který vytváří kontakt mezi Komisí a vnitrostátními, regionálními nebo místními orgány hostitelského členského státu, odůvodňuje použití dočasného přidělení v zájmu služby na základě čl. 37 prvního pododstavce písm. a) druhé odrážky služebního řádu.
70 Toto odůvodnění nelze přijmout. „Politická a citlivá povaha“, jak uvádí Komise, funkcí vykonávaných vedoucími zastoupení totiž, ať už je sebevíce skutečná, nemůže jako taková stačit k odůvodnění dočasného přidělení úředníka. Takový výklad čl. 37 prvního pododstavce písm. a) druhé odrážky služebního řádu by umožňoval dočasné přidělení u příslušných komisařů všem úředníkům vykonávajícím „politické a citlivé“ funkce v orgánu, které obvykle přísluší středním vedoucím zaměstnancům a zasahoval by tak do samotné struktury evropské veřejné služby, tak jak je stanovena v článku 35 služebního řádu, což by zejména zpochybnilo čitelnost vztahů nadřízenosti.
71 Rozhodnutí SŘZ ve svém čl. 2 odst. 1 vedoucí zastoupení ostatně mezi střední řídící zaměstnance zahrnuje.
72 Komise zadruhé uvádí, že čl. 37 první pododstavec písm. a) druhá odrážka služebního řádu nevyžaduje, aby úředník dočasně přidělený u člena orgánu skutečně vykonával své funkce v jeho kabinetu nebo spadal do organizační soustavy tohoto kabinetu.
73 V tomto ohledu je třeba připomenout, jak bylo zdůrazněno v bodech 68 a 69 tohoto rozsudku, že dočasné přidělení v zájmu služby, aby dotčený úředník „dočasně pomáhal osobě zastávající funkci stanovenou ve Smlouvách“ předpokládá existenci vztahu důvěry intuitu personae mezi touto osobou a dočasně přiděleným úředníkem, přičemž tento vztah předpokládá možnost neustálého navazování přímých a úzkých vztahů mezi zúčastněnými podle zvláštních metod práce dotčeného člena a celého kabinetu.
74 I za předpokladu, že by fyzická vzdálenost v zásadě nečinila vytváření osobních vztahů mezi vedoucími zastoupení a komisařem pro strategickou komunikaci nemožným či zvláště obtížným, je nutno konstatovat, že Komise v projednávané věci existenci takových vztahů neprokázala.
75 Ze spisu a zejména z organizační soustavy GŘ „Komunikace“ naopak vyplývá, že přímá jednání vedoucích zastoupení přísluší v první řadě ředitelství B „Zastoupení“ uvedeného generálního ředitelství pod vedením jeho generálního ředitele. Sama Komise ve svých písemnostech zdůraznila, že se intenzita kontaktů s komisařem pro komunikaci nebo se členy jeho kabinetu mění podle politických událostí konjunkturální povahy, jako je návštěva komisaře v dotčeném členském státu. Okolnosti, že jsou zprávy vytvořené vedoucím zastoupení adresovány přímo odpovědnému komisaři, že k telefonickým kontaktům, poštovním výměnám nebo setkáním docházelo mezi vedoucím zastoupení a komisařem nebo členy jeho kabinetu nebo dále, že obsah těchto výměn byl důvěrný, samy o sobě neumožňují prokázat povahu intuitu personae pracovního vztahu mezi komisařem příslušným ke komunikaci a dotčeným vedoucím zastoupení. Takové okolnosti mohou také charakterizovat vztahy mezi generálním ředitelem Komise a komisařem, aniž by byl generální ředitel dočasně přidělen u tohoto komisaře v zájmu služby. Navíc ze spisu vyplývá, že vedoucí zastoupení ve skutečnosti musejí poskytnout pomoc všem komisařům, zvláště pokud se tito komisaři přemisťují do hostitelského členského státu.
76 I když je nakonec pravda, že je trvání dočasného přidělení vedoucího zastoupení Komise v Aténách omezeno na tři roky, jak vyplývá ze sporného oznámení o volném pracovním místě, tato doba trvání, kterou lze jednou prodloužit maximálně o dva roky, nutně neodpovídá funkčnímu období komisaře pro strategickou komunikaci a nebylo prokázáno, že skončením funkčního období tohoto komisaře, bude obecně ukončeno dočasné přidělení vedoucích zastoupení.
77 Zatřetí Komise uvádí, že pravidlo stanovené v čl. 38 písm. g) služebního řádu, podle kterého po skončení dočasného přidělení se úředník okamžitě vrací na pracovní místo, které zastával předtím, umožňuje vyřešit obtíže vyplývající z nemožnosti organizace procesu mobility srovnatelné s mobilitou, která je stanovena pro úředníky vykonávající služební povinnosti ve třetích zemích. Aniž by byly zpochybněny praktické obtíže související s mobilitou vedoucích zastoupení, použitelnost režimu dočasného přidělení nelze podmínit funkčním zájmem, jenž by vedl k použití takového režimu na určitou kategorii úředníků. Jinými slovy použitelnost čl. 37 prvního pododstavce písm. a) druhé odrážky služebního řádu závisí výlučně na podmínkách stanovených v tomto ustanovení, a nikoli na správních důsledcích, které by mohly vyplynout z jeho použití. Jakýkoli jiný výklad by umožňoval použití článku 37 služebního řádu za jiným cílem, než je cíl, pro který byl stanoven, a tudíž by ospravedlňoval zneužití řízení.
78 Začtvrté je nutno konstatovat, jak ostatně uznala Komise v průběhu jednání, že takové řízení pro výběr vedoucích zastoupení dočasně přidělených u komisaře pro strategickou komunikaci, jaké bylo vyhlášeno sděleními ze dne 20. dubna a 26. května 2005 generálního ředitele GŘ „Personál a administrativa“, se svou těžkopádností příliš neliší od řízení pro výběr středních řídících zaměstnanců, které je stanoveno článkem 8 a čl. 14 odst. 2 rozhodnutí SŘZ, přičemž hlavní odlišnost se týká určení OOJ. V prvním případě, pokud jde o jmenování vedoucího zastoupení platové třídy AD12, je OOJ komisař pro personál a administrativu se souhlasem kabinetů předsedy Komise a komisaře pro strategickou komunikaci; v druhém případě je jím na základě čl. 14 odst. 2 SŘZ generální ředitel pro tisk a styk s veřejností.
79 Systematická organizace výběrového řízení pro dočasné přidělení úředníka u komisaře, která je srovnatelná s výběrovým řízením, které je vyhlášeno pro obsazení pracovních míst středních řídících zaměstnanců, se těžko slučuje s diskreční povahou, která v zásadě charakterizuje komisařem učiněný výběr spolupracovníků, kteří u něj budou dočasně přiděleni.
80 Zapáté a nakonec Komise uvádí, že v každém případě vzhledem k tomu, že byl žalobce z výběrového řízení vyloučen již ve fázi přezkumu osobních spisů uchazečů komisí pro předběžný výběr, nemá právní zájem na tom, aby se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí, jelikož složení komise by bylo stejné v případě použití rozhodnutí SŘZ.
81 V tomto ohledu je třeba uvést, že Komise jak ve své žalobní odpovědi, tak na jednání uvedla, že všechny žádosti o pracovní místo, i po projednání komisí pro předběžný výběr a výběrovými komisemi byly předloženy PVJ a třem kabinetům dotčených komisařů, takže posouzení uvedených komisí nemohlo předjímat konečné posouzení OOJ. Za těchto podmínek okolnost, že žádost žalobce o pracovní místo byla odmítnuta ve fázi předběžného výběru, nezbavuje posledně uvedeného jakéhokoli právního zájmu na zpochybnění legality následného řízení z důvodu, že tato žádost prošla před přijetím konečného rozhodnutí o jmenování všemi třemi kabinety komisařů. Navíc žalobce má právní zájem na pokračování v řízení, aby se zabránilo tomu, že se dotčená protiprávnost bude opakovat v budoucnu v obdobném výběrovém řízení (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 7. června 2007, Wunenburger v. Komise, C‑362/05 P, Sb. rozh. s. I‑4333, bod 50; rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 5. července 2005, Wunenburger v. Komise, T‑370/03, Sb. VS s. I‑A‑189 a II‑853, bod 20).
82 Z výše uvedeného vyplývá, a aniž by bylo nezbytné přezkoumávat ostatní výtky spadající do prvního žalobního důvodu a ostatní žalobní důvody uplatněné žalobcem, že Komise v projednávané věci, za účelem přijetí vedoucího zastoupení v Aténách, protiprávně použila čl. 37 první pododstavec písm. a) druhou odrážku služebního řádu, namísto jeho článků 7 a 29, a že v důsledku toho musí být napadené rozhodnutí zrušeno, jelikož bylo přijato na základě řízení, které bylo samo o sobě protiprávní a zvláště z důvodu vady spočívající v nedostatku příslušnosti.
K nákladům řízení
83 Podle článku 122 jednacího řádu Soudu se ustanovení osmé kapitoly druhé hlavy uvedeného řádu týkající se nákladů řízení a soudních výdajů použijí pouze na věci zahájené před Soudem po vstupu tohoto řádu v platnost, tedy 1. listopadu 2007. Příslušná ustanovení jednacího řádu Soudu prvního stupně se i nadále použijí obdobně na věci projednávané před Soudem před tímto datem.
84 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Soudu prvního stupně se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval náhradu nákladů řízení a Komise neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu veškerých nákladů řízení.
Z těchto důvodů,
SOUD PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhý senát)
Rozhodl takto:
1) Rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 21. prosince 2006, kterým byla zamítnuta žádost A. Menidiatise o volné pracovní místo vedoucího zastoupení Komise v Aténách (Řecko) a kterým byl jmenován na toto místo P., se zrušuje.
2) Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada veškerých nákladů řízení.
Kanninen | Kreppel | Van Raepenbusch |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 2. dubna 2009.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |
Znění tohoto rozhodnutí, jakož i rozhodnutí soudů Společenství citované v tomto rozhodnutí a dosud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí jsou k dispozici na internetové stránce Soudního dvora: www.curia.europa.eu