Language of document : ECLI:EU:F:2009:74

USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(třetí senát)

1. července 2009

Věc F-6/07 DEP

Risto Suvikas

v.

Rada Evropské unie

„Veřejná služba – Řízení – Určení výše nákladů řízení“

Předmět: Žaloba, kterou R. Suvikas podal návrh na určení výše nákladů řízení vynaložených v souvislosti s věcí F‑6/07, Suvikas v. Rada (rozsudek ze dne 8. května 2008, Sb. VS s. I‑A‑1‑0000 a II‑A‑1‑0000).

Rozhodnutí: Výše nákladů řízení, které nahrazuje žalobce ve věci F‑6/07, Suvikas v. Rada, se stanoví na 11 640 euro.

Shrnutí

1.      Řízení – Náklady řízení – Určení – Skutečnosti, které je třeba vzít v úvahu – Rozsah práce poradce

[Jednací řád Soudu prvního stupně (nyní Tribunálu), čl. 91 písm. b); jednací řád Soudu pro veřejnou službu, článek 122]

2.      Řízení – Náklady řízení – Určení – Nahraditelné náklady řízení – Kancelářské a telekomunikační výdaje

[Jednací řád Tribunálu, čl. 91 písm. b); jednací řád Soudu pro veřejnou službu, článek. 122]

1.      Pokud jde o posouzení, rozsahu práce poradce účastníka řízení vynaložené v souvislosti s řízením před Soudem pro veřejnou službu za účelem stanovení částky nahraditelných nákladů řízení, přísluší soudu Společenství, aby vzal v úvahu celkový počet pracovních hodin, které se ukazují jako objektivně nezbytné pro účely tohoto řízení. Zatímco stručnost vyjádření může odrážet schopnosti syntézy jeho autora, může spořit pracovní čas soudu i druhému účastníkovi řízení, i být znakem rychle provedené práce, nelze délku vyjádření v zásadě považovat za důkaz toho, že věc objektivně vyžaduje velký objem práce.

(viz body 24 a 26)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 30. října 1998, Kaysersberg v. Komise, T‑290/94 DEP, Recueil, s. II‑4105, bod 20; 20. listopadu 2002, Spruyt v. Komise, T‑171/00 DEP, Reueil FP, s. I‑A‑225 a II‑1127, bod 29

Soud pro veřejnou službu: 16. května 2007, Chatziioannidou v. Komise, F‑100/05 DEP, Sb. VS, s. I-A-1-0000 a II-A-1-0000, bod 24

2.      Při nevyužití odpovídajícího informačního systému je pro advokátní kancelář téměř nemožné, aby odůvodnila podíl na nákladech na kancelářské a telekomunikační výdaje, přičitatelné každé věci v rámci různých nákladů na chod kanceláře. V důsledku toho, pokud různé provozní náklady přičitatelné konkrétní věci mohou být považovány za nezahrnuté do odměny, může být vhodné, za účelem posouzení výše nahraditelných nákladů, stanovit je paušálně.

(viz bod 38)