STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA
MANUELA CAMPOS SÁNCHEZ-BORDONY
přednesené dne 26. listopadu 2019(1)
Věc C‑625/19 PPU
Openbaar Ministerie
proti
XD
[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Amsterdam (soud v Amsterodamu, Nizozemsko)]
„Řízení o předběžné otázce – Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech – Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV – Evropský zatýkací rozkaz – Vystavující justiční orgán – Evropský zatýkací rozkaz vydaný švédským státním zástupcem – Podmínka existence účinného opravného prostředku k soudu proti rozhodnutí o vydání evropského zatýkacího rozkazu“
1. Soudní dvůr je opět konfrontován s několika žádostmi o rozhodnutí o předběžné otázce, v rámci kterých má určit, zda lze státní zastupitelství (v tomto případě Švédska) kvalifikovat jako „vystavující justiční orgán“ vydávající evropský zatýkací rozkaz ve smyslu čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV(2).
2. Pochybnosti předkládajícího soudu, které vyvstaly v této věci a ve věcech C‑626/19 PPU a C‑627/19 PPU, doplňují pochybnosti vyjádřené lucemburským soudem (věc C‑566/19 PPU) a týkají se zejména otázky, jakým způsobem je třeba vykládat rozsudek Soudního dvora OG a PI (státní zastupitelství v Lübecku a v Cvikově)(3).
3. Tytéž pochybnosti vyvstávají i v souvislosti se státními zastupitelstvími Belgie (věc C‑627/19 PPU) a Francie (věci C‑566/19 PPU a C‑626/19 PPU), k nimž dnes také přednáším své stanovisko.
4. Otázka, která je předmětem této žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, se shoduje s jednou z otázek položených ve věci C‑626/19 PPU, spojené s věcí C‑566/19 PPU, a týká se evropských zatýkacích rozkazů vydaných státním zastupitelstvím za účelem trestního stíhání.
5. Třebaže se můj názor od toho, který jsem zastával ve věcech OG (státní zastupitelství v Lübecku) a PI (státní zastupitelství v Cvikově)(4) a ve věci PF (nejvyšší státní zástupce Litvy)(5), v zásadě nezměnil, budu se v další části svého dnešního stanoviska zabývat výkladem rozsudku OG a PI (státní zastupitelství v Lübecku a v Cvikově) a rozsudku vyhlášeného dne 9. října 2019(6) v jiné obdobné věci.
I. Právní rámec
A. Unijní právo
6. Odkazuji na přepis bodů 5, 6, 8, 10 a 12 odůvodnění a článků 1 a 9 rámcového rozhodnutí, který je uveden ve stanovisku OG a PI (státní zastupitelství v Lübecku a v Cvikově).
B. Vnitrostátní právo
7. Podle informací poskytnutých švédskou vládou článek 2 Förordning (2003:1178) om överlämnade till Sverige enligt en europeisk arresteringsorder (nařízení vlády č. 1178 z roku 2003, o předávání na základě [evropského zatýkacího rozkazu] do Švédska; dále jen „nařízení vlády o evropském zatýkacím rozkazu“) stanoví, že evropský zatýkací rozkaz vydává státní zástupce jak za účelem trestního stíhání, tak za účelem výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody.
8. Podle článku 3 nařízení vlády o evropském zatýkacím rozkazu lze evropský zatýkací rozkaz vydat za účelem trestního stíhání tehdy, bylo-li rozhodnuto o vzetí vyžádané osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, za který lze uložit trest odnětí svobody v délce alespoň jednoho roku, do předběžné vazby.
9. Švédská vláda uvádí, že o vzetí do předběžné vazby rozhoduje soud na návrh státního zástupce. Poté, co soud rozhodne o vzetí do předběžné vazby, státní zástupce zcela nezávisle rozhodne, zda vydá evropský zatýkací rozkaz, přičemž posuzuje zejména jeho přiměřenost.
II. Spor v původním řízení a předběžná otázka
10. Dne 27. května 2019 vydalo švédské státní zastupitelství proti XD evropský zatýkací rozkaz za účelem trestního stíhání(7).
11. Po zatčení XD v Nizozemsku dne 28. května 2019 byl evropský zatýkací rozkaz předán rechtbank Amsterdam (soud v Amsterodamu, Nizozemsko), který se rozhodl položit následující předběžnou otázku:
„Je třeba státního zástupce, který se účastní výkonu spravedlnosti ve vystavujícím členském státě, který jedná nezávisle při výkonu svých funkcí souvisejících přímo s vydáním evropského zatýkacího rozkazu a který vydal evropský zatýkací rozkaz, považovat za ‚vystavující justiční orgán‘ ve smyslu čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí […], pokud soud vystavujícího členského státu přezkoumal podmínky pro vydání evropského zatýkacího rozkazu, a zejména jeho přiměřenost před skutečným rozhodnutím tohoto státního zástupce o vydání evropského zatýkacího rozkazu?“
III. Řízení před Soudním dvorem
12. Věc byla zapsána do rejstříku kanceláře Soudního dvora dne 22. srpna 2019. S ohledem na skutečnost, že XD je zbaven svobody, požádal předkládající soud o projednání věci v naléhavém řízení, čemuž Soudní dvůr vyhověl.
13. Písemná vyjádření předložili XD, nizozemská a švédská vláda, nizozemské státní zastupitelství a Komise.
14. Jednání se konalo dne 24. října 2019 společně s jednáním ve věcech C‑566/19 PPU, C‑626/19 PPU a C‑627/19 PPU. Jednání se zúčastnili JR, YC, XD, ZB, státní zastupitelství Lucemburska, státní zastupitelství Nizozemska, nizozemská, francouzská, švédská, belgická, irská, španělská, italská a finská vláda, jakož i Komise.
IV. Analýza
A. Úvodní poznámky
15. Otázka položená v této věci se shoduje s první otázkou položenou ve věci C‑626/19 PPU, ke které se vyjadřuji ve stanovisku rovněž předneseném dnes.
16. Mohu proto jen plně odkázat na ono stanovisko. V něm se zabývám nejen soudním přezkumem evropských zatýkacích rozkazů vydaných státním zastupitelstvím (což je předmět této žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce), ale i vhodností kvalifikovat příslušníky tohoto orgánu jako „vystavující justiční orgán“ ve smyslu rámcového rozhodnutí.
17. V tomto řízení považuje rechtbank Amsterdam (soud v Amsterodamu) za nesporné, že švédské státní zastupitelství může vydat evropský zatýkací rozkaz, neboť naplňuje charakteristiky nezávislosti, které definují „vystavující justiční orgán“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí.
18. Vzhledem k tomu, že nezávislost švédského státního zastupitelství nebyla v této věci diskutována, nebyly předloženy informace nezbytné pro posouzení, zda v souladu s jeho ústavním postavením a jeho organizační a funkční strukturou mají příslušníci tohoto orgánu charakteristiky vyžadované Soudním dvorem v rozsudku ze dne 27. května 2019, PF (nejvyšší státní zástupce Litvy)(8). Nemohu se proto k této otázce vyjádřit.
B. K soudnímu přezkumu evropského zatýkacího rozkazu vydaného státním zastupitelstvím
19. Podle informací poskytnutých předkládajícím soudem byl evropský zatýkací rozkaz v tomto případě vydán státním zástupcem poté, co o vnitrostátním zatýkacím rozkazu rozhodl soud, jenž již přezkoumal podmínky vydání evropského zatýkacího rozkazu, a konkrétně jeho přiměřenost.
20. Situace je tudíž obdobná okolnostem nastalým ve věci C‑626/19 PPU, jejichž rozbor mě dovedl k závěru, že soudní přezkum provedený při přijímání vnitrostátního zatýkacího rozkazu nemůže již ze své povahy splňovat „požadavky na účinnou soudní ochranu“ zmíněné v bodě 75 rozsudku OG a PI (státní zastupitelství v Lübecku a v Cvikově), kterou je vždy ochrana požadovaná dotčenou osobou a která je poskytována v řízení, jehož se mohla účastnit a v němž mohla vystupovat a vykonat své právo na obhajobu(9).
21. Posouzení, zda jsou splněny požadavky na vydání evropského zatýkacího rozkazu přijatého státním zástupcem, jenž zasluhuje kvalifikaci „vystavujícího justičního orgánu“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí, může tudíž být provedeno před vydáním evropského zatýkacího rozkazu, což ovšem nevylučuje právo vyžádané osoby podat proti takovému evropskému zatýkacímu rozkazu poté, co je vydán (ledaže se tím ohrozí trestní řízení) nebo co jí je doručen, opravný prostředek k soudu.
V. Závěry
22. S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby Soudní dvůr odpověděl rechtbank Amsterdam (soud v Amsterodamu, Nizozemsko) takto:
„Osoba vyžádaná na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného státním zastupitelstvím členského státu, které se účastní výkonu spravedlnosti a jehož postavení mu zaručuje nezávislost, musí mít možnost napadnout tento rozkaz před soudem tohoto státu, aniž musí vyčkat svého předání, jakmile je takový rozkaz vydán (ledaže se tím ohrozí trestní řízení) nebo jí je doručen“.