Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 3. března 2014 – Berlington Hungary Tanácsadó és Szolgáltató Kft. a další v. Magyar Állam
(Věc C-98/14)
Jednací jazyk: maďarština
Předkládající soud
Fővárosi Törvényszék
Účastníci původního řízení
Žalobci: Berlington Hungary Tanácsadó és Szolgáltató Kft., Lixus Szerencsejáték Szervező Kft., Lixus Projekt Szerencsejáték Szervező Kft., Lixus Invest Szerencsejáték Szervező Kft., Megapolis Terminal Szolgáltató Kft.
Žalovaný: Magyar Állam
Předběžné otázky
Ve vztahu ke změnám szerencsejáték szervezéséről szóló 1991. évi XXXIV. törvény (zákona o hazardních hrách), které byly provedeny v roce 2011 a kterými byla zvýšena daň z her:
Je s článkem 56 SFEU slučitelná taková nediskriminační právní úprava členského státu, která prostřednictvím jediného aktu a bez přípravného období pětinásobně zvyšuje předchozí přímou daň odváděnou za výherní automaty provozované v hernách, označovanou jako daň z her, a zavádí daň z her s procentní sazbou, což omezuje činnost provozovatelů hazardních her v hernách?
Lze článek 34 SFEU vykládat v tom smyslu, že do jeho působnosti spadá taková nediskriminační právní úprava členského státu, která prostřednictvím jediného aktu a bez přípravného období pětinásobně zvyšuje předchozí přímou daň odváděnou za výherní automaty provozované v hernách, označovanou jako daň z her, a zavádí daň z her s procentní sazbou, což omezuje dovoz výherních automatů do Maďarska z území Evropské unie?
Může se v případě kladné odpovědi na první anebo druhou otázku členský v [rámci] uplatňování článku 36 SFEU, čl. 52 odst. 1 SFEU a článku 61 SFEU nebo existence naléhavých důvodů dovolávat výhradně stabilizace stavu rozpočtu?
Je s ohledem na čl. 6 odst. 3 SEU třeba v případě kladné odpovědi na první anebo druhou otázku zohlednit ve vztahu k omezením zavedeným členským státem a ke stanovení období k přípravě na daňovou úpravu obecné zásady právní?
Lze v případě kladné odpovědi na první anebo druhou otázku vykládat rozsudek [ze dne 5. března 1996] ve věci Brasserie du Pêcheur [C 46/93 a C-48/93] tak, že porušení článku 34 SFEU nebo článku 56 SFEU může založit odpovědnost členského státu za škodu z toho důvodu, že citovaná ustanovení – vzhledem ke svému přímému účinku – přiznávají práva jednotlivcům z členských států?
Lze směrnici 98/34/ES1 vykládat v tom smyslu, že daňový předpis členského státu, který jednorázově pětinásobně zvyšuje přímou daň, a sice daň z her odváděnou z výherních automatů provozovaných v hernách, a který kromě toho zavádí daň s procentní sazbou, představuje „technický předpis de facto“?
Mohou se v případě kladné odpovědi na šestou otázku jednotlivci z členského státu dovolávat vůči tomuto státu porušení článku 8 odst. 1 nebo článku 9 odst. 1 směrnice 98/34/ES z jeho strany, coby nesplnění povinnosti členského státu, které zakládá odpovědnost za škodu, [jinými slovy,] je cílem této směrnice přiznat práva jednotlivcům? Které aspekty musí vzít v úvahu vnitrostátní soud při rozhodování, zda se žalovaný dopustil dostatečně kvalifikovaného protiprávního jednání, a jaký druh nároku na náhradu škody může takové protiprávní jednání zakládat?
Ve vztahu ke změně zákona o hazardních hrách provedené v roce 2012, kterou bylo zakázáno provozování výherních automatů v hernách (a povoleno jen v kasinech):
1) Je s článkem 56 SFEU slučitelná taková nediskriminační právní úprava členského státu, která s okamžitými účinky zakazuje provozování výherních automatů v hernách, aniž bylo dotčeným provozovatelům hazardních her poskytnuto přechodné nebo přípravné období nebo přiměřená náhrada, čímž zároveň nastoluje monopol kasin na provozování výherních automatů?
2) Lze článek 34 SFEU vykládat v tom smyslu, že je určující a použitelný v případě, že členský stát přijme nediskriminační právní úpravu, která sice přímo nezakazuje dovoz výherních automatů z území Evropské unie, avšak omezuje nebo zakazuje skutečné používání a provozování těchto automatů prostřednictvím pravidel organizace hazardních her, aniž provozovatelům hazardních her, kteří tuto činnost vykonávají, bylo poskytnuto přechodné nebo přípravné období nebo jakákoli náhrada?
3) V případě kladné odpovědi na první anebo druhou otázku, jaká kritéria musí vzít v úvahu vnitrostátní soud při rozhodování, zda omezení bylo v [rámci] uplatňování článku 36 SFEU, čl. 52 odst. 1 SFEU a článku 61 SFEU nebo existence naléhavých důvodů nezbytné, vhodné a přiměřené?
4) Je s ohledem na čl. 6 odst. 3 SEU třeba v případě kladné odpovědi na první anebo druhou otázku zohlednit ve vztahu k zákazům stanoveným členským státem a k poskytnutí přípravného období obecné zásady právní? Je třeba ve vztahu k omezením, která byla provedena v projednávaném případě, zohlednit základní práva, jako je právo na vlastnictví a zákaz zbavení majetku bez náhrady, a, v případě kladné odpovědi, jakým způsobem mají být zohledněna?
5) Lze v případě kladné odpovědi na první anebo druhou otázku vykládat rozsudek [ze dne 5. března 1996] ve věci Brasserie du Pêcheur [C 46/93 a C-48/93] tak, že porušení článku 34 SFEU nebo článku 56 SFEU může založit odpovědnost členského státu za škodu z toho důvodu, že citovaná ustanovení – vzhledem ke svému přímému účinku – přiznávají práva jednotlivcům z členských států?
6) Lze směrnici 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že právní předpis členského státu, který provozování výherních automatů omezuje jen na kasina, čímž zakazuje jejich provozování v hernách, představuje „jiný požadavek“?
7) Mohou se v případě kladné odpovědi na šestou otázku jednotlivci z členského státu dovolávat vůči tomuto státu porušení článku 8 odst. 1 nebo článku 9 odst. 1 směrnice 98/34/ES z jeho strany, coby nesplnění povinnosti členského státu, které zakládá odpovědnost za škodu? Které aspekty musí vzít v úvahu vnitrostátní soud při rozhodování, zda se žalovaný dopustil dostatečně kvalifikovaného protiprávního jednání, a jaký druh nároku na náhradu škody může takové protiprávní jednání zakládat?
Je použitelná zásada práva Společenství, podle které jsou členské státy povinny vyplatit jednotlivcům náhradu za škody vzniklé porušením práva Společenství přičitatelným členskému státu i v případě, že členský stát má v oblasti, k níž se přijatý předpis vztahuje, svrchovanost? Jsou vodítkem také základní práva a obecné zásady právní, které vyplývají z ústavních tradic společných členským státům?
____________1 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 204, s. 37; Zvl. vyd. 13/20, s. 337).