Věc T‑588/08
Dole Food Company, Inc. a Dole Germany OHG
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Trh s banány – Rozhodnutí konstatující porušení článku 81 ES – Pojem jednání ve vzájemné shodě s protisoutěžním cílem – Systém výměny informací – Povinnost odůvodnění – Právo na obhajobu – Pokyny o metodě stanovování pokut – Závažnost protiprávního jednání“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 14. března 2013
1. Soudní řízení – Předložení důkazů – Lhůta – Opožděné předložení navrhovaných důkazů – Podmínky
(Čl. 256 SFEU; jednací řád Tribunálu, čl. 48 odst. 1)
2. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Koordinace a spolupráce neslučitelná s povinností každého podniku určovat své chování na trhu samostatně – Výměna informací mezi soutěžiteli – Domněnka – Podmínky
(Článek 81 odst. 1 ES)
3. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Protisoutěžní cíl – Kritéria pro posouzení – Neexistence přímé souvislost mezi jednáním ve vzájemné shodě a spotřebitelskými cenami – Nerelevantnost
(Článek 81 odst. 1 ES)
4. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria posouzení – Protisoutěžní cíl – Dostatečné zjištění – Neexistence protisoutěžních účinků na trhu – Nerelevantnost – Rozlišení mezi proušením z hlediska cíle a porušením z hlediska účinků – Úmysl stran dohody omezit hospodářskou soutěž – Kritérium, které není nezbytné – Zohlednění takového úmyslu Komisí nebo unijním soudem – Přípustnost
(Článek 81 odst. 1 ES)
5. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Povinnost Komise předložit důkaz protiprávního jednání a doby jeho trvání – Důkazní hodnota dobrovolných prohlášení učiněných hlavními účastníky kartelové dohody za účelem získání výhody na základě oznámení o spolupráci
(Nařízení Rady č. 1/2003, článek 2; sdělení Komise 2002/C 45/03)
6. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí o použití pravidel hospodářské soutěže – Povinnost projednat všechny skutkové a právní otázky vznesené v průběhu správního řízení – Neexistence – Označení prvků posouzení, které Komisi umožnily vymezit závažnost a délku protiprávního jednání – Dostatečný údaj – Pozdější sdělení přesnějších informací – Neexistence vlivu
(Články 81 ES, 82 ES a 253 ES)
7. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Výměna informací mezi soutěžiteli – Narušení hospodářské soutěže – Posouzení s ohledem na povahu protiprávního jednání – Diskuse mezi konkurenty o faktorech stanovování cen a vývoje cen před stanovením jejich referenčních cen – Porušení z hlediska cíle
(Článek 81 odst. 1 ES)
8. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Oznámení námitek – Nezbytný obsah – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Rozhodnutí neshodující se s oznámením námitek – Porušení práva na obhajobu – Podmínka – Prokázání podnikem, vůči němuž byly uplatněny nové námitky
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 27 odst. 1)
9. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Výměna informací mezi soutěžiteli – Narušení hospodářské soutěže – Posouzení vzhledem k obvyklým podmínkám relevantního trhu – Trh podléhající zvláštnímu právnímu kontextu a organizovaný v týdenních cyklech – Kritéria posouzení
(Článek 81 odst. 1 ES)
10. Kartelové dohody – Jednání ve vzájemné shodě – Pojem – Výměna informací mezi soutěžiteli – Narušení hospodářské soutěže – Posouzení vzhledem ke kalendáři a frekvenci kontaktů – Okolnosti vlastní trhu a cíli jednání ve vzájemné shodě – Kritéria posouzení – Nezbytnost příčinné souvislosti mezi jednáním ve vzájemné shodě a chováním podniků na trhu – Domněnka existence této souvislosti
(Článek 81 odst. 1 ES)
11. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Stručný popis žalobních důvodů – Obdobné požadavky týkající se výtek uplatněných na podporu žalobního důvodu – Výtky neuvedené v žalobě – Obecný odkaz na další písemnosti připojené k žalobě – Nepřípustnost
[Čl. 256 SFEU; statut Soudního dvora, článek 21; jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1 písm. c)]
12. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Prostor pro uvážení Komise – Dřívější rozhodovací praxe – Indikativní charakter
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)
13. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Finanční situace dotyčného podniku – Zohlednění – Neexistence povinnosti
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 40–42)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 55–57, 60–62, 427, 541)
3. V oblasti hospodářské soutěže, pokud jde o možnost považovat jednání ve vzájemné shodě za jednání s protisoutěžním cílem, přestože toto jednání nemá přímou souvislost se spotřebitelskými cenami, neumožňuje znění čl. 81 odst. 1 ES mít za to, že jsou zakázána pouze jednání ve vzájemné shodě, která mají přímý vliv na cenu zaplacenou konečným spotřebitelem. Naopak z uvedeného čl. 81 odst. 1 písm. a) ES vyplývá, že jednání ve vzájemné shodě může mít protisoutěžní cíl, pokud spočívá v tom, že přímo nebo nepřímo určuje nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky.
V každém případě článek 81 ES směřuje, podobně jako ostatní pravidla hospodářské soutěže uvedená ve Smlouvě, nikoliv pouze k tomu, aby chránil bezprostřední hospodářské zájmy soutěžitelů nebo spotřebitelů, nýbrž i k tomu, aby chránil strukturu trhu, a tím hospodářskou soutěž jako takovou. Obzvláště skutečnost, že jednání ve vzájemné shodě nemá přímý vliv na úroveň cen, nebrání konstatování, že omezuje hospodářskou soutěž mezi dotčenými podniky. Proto konstatování existence protisoutěžního cíle jednání ve vzájemné shodě nemůže být podmíněno konstatováním přímé souvislosti mezi tímto jednáním a spotřebitelskými cenami.
(viz body 64, 65, 546)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 68–70, 412, 413, 543, 544)
5. Požadování výhody na základě oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů z roku 2000 za účelem dosažení snížení výše pokuty nutně nepobízí k předložení zkreslených důkazů o ostatních účastnících dané kartelové dohody. Jakákoliv snaha uvést Komisi v omyl by totiž mohla zpochybnit upřímnost a úplnost spolupráce žadatele, a ohrozit tak možnost, že získá úplnou výhodu na základě oznámení o spolupráci.
Konstatování, podle něhož v napadeném rozhodnutí nakonec zjištěné protiprávní jednání plně neodpovídá údajům uvedeným v žádosti o shovívavost, pokud se jedná o předmět protiprávního jednání, dobu jeho trvání a počet dotčených a sankcionovaných podniků, není s to prokázat, že autor uvedené žádosti a jeho prohlášení, na nichž jsou závěry Komise o porušení článku 81 ES částečně založeny, jsou nevěrohodní.
(viz body 91, 100)
6. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 125, 126, 133, 264, 647)
7. V oblasti hospodářské soutěže je nezbytné rozlišovat mezi na jedné straně konkurenty, kteří sbírají informace samostatně nebo diskutují o budoucích cenách se zákazníky nebo třetími subjekty, a na druhé straně konkurenty, kteří před stanovením jejich referenčních cen probírají faktory ovlivňující stanovování cen a vývoj cen s ostatními konkurenty. Pokud první způsob chování nezpůsobuje žádné obtíže ohledně uplatňování volné a ničím nenarušené hospodářské soutěže, neplatí totéž pro druhý způsob chování, jež odporuje požadavku, aby každý hospodářský subjekt určoval samostatně politiku, jež hodlá na společném trhu uplatňovat, neboť tento požadavek striktně brání všem přímým nebo nepřímým kontaktům mezi těmito subjekty, jejichž cílem nebo výsledkem je buď ovlivnění tržního chování skutečného nebo potenciálního soutěžitele či odhalení tržního chování, o kterém tyto subjekty rozhodly, že budou samy uskutečňovat na tomto trhu nebo které zamýšlí samy uskutečňovat na tomto trhu, takovému soutěžiteli.
Ačkoli určité sdílené informace mohou být získány z jiných zdrojů, zavedený systém výměny informací dotčeným podnikům umožňuje seznámit se s těmito informacemi jednodušeji, rychleji a příměji a společně provést aktualizované hodnocení, čímž vytváří ovzduší vzájemné jistoty, pokud jde o jejich budoucí cenové politiky.
Prostřednictvím kontaktů před stanovením cen, mohou dotyčné společnosti odhalit přístup, jejž hodlají uplatňovat, nebo každé z dotčených stran alespoň umožnit odhadnout budoucí chování konkurentů a předjímat další postup, jejž mají v úmyslu uplatňovat, pokud jde o stanovení referenčních cen. Tyto kontakty tak mohou omezit nejistotu o budoucích rozhodnutích konkurentů, pokud se jedná o referenční ceny, a podniky tak koordinují stanovování uvedených cen a obsah informací určených trhu místo, aby se rozhodovaly samostatně.
K tomu, aby výměna informací mohla být považována za protiprávní, není nezbytné, aby podporovala širší kartelovou dohodu nebo byla její součástí. Může na ní být nahlíženo nezávisle jako na jednání ve vzájemné shodě s protisoutěžním cílem, jestliže spočívá v přímém nebo i nepřímém stanovování nákupních nebo prodejních cen nebo jiných transakčních podmínek, jak stanoví čl. 81 odst. 1 písm. a) ES. Kontakty před stanovením cen, které mají za cíl koordinaci referenčních cen, se týkají stanovení cen. Vedou k jednání ve vzájemné shodě s cílem omezit hospodářskou soutěž ve smyslu článku 81 ES.
(viz body 291, 292, 402, 403, 414, 584, 585, 653, 654)
8. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 335, 588, 589)
9. Výměna informací mezi soutěžiteli může být v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, pokud zmírňuje nebo odstraňuje stupeň nejistoty o fungování relevantního trhu, a tím vede k omezení hospodářské soutěže mezi podniky. Tato pravidla striktně brání všem kontaktům mezi hospodářskými subjekty, jestliže je cílem nebo výsledkem těchto kontaktů dosažení podmínek hospodářské soutěže, které s přihlédnutím k povaze výrobků nebo poskytovaných služeb, významu a množství podniků, jakož i objemu uvedeného trhu neodpovídají obvyklým podmínkám relevantního trhu.
Pokud je nabídka na trhu silně koncentrovaná, může výměna některých informací, zejména podle typu vyměňovaných informací, umožnit podnikům poznat pozici a obchodní strategii jejich konkurentů na trhu, čímž se narušuje soupeření na tomto trhu a zvyšuje pravděpodobnost koluze, či dokonce koluzi usnadňuje. Naopak, pokud je nabídka roztříštěná, může být rozšiřování a výměna informací mezi soutěžiteli neutrální, nebo dokonce pozitivní, pro konkurenční charakter trhu. Systém výměny informací může být v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, i když relevantní trh není silně koncentrovaným oligopolním trhem.
Pravidelné a časté sdílení informací, které způsobilo umělé zvýšení transparentnosti trhu, na němž již byla konkurence oslabena vzhledem ke zvláštnímu právnímu kontextu a předběžné výměně informací, zejména na trhu organizovaném v týdenních cyklech, představuje porušení pravidel hospodářské soutěže.
(viz body 339–341, 405, 545)
10. Pokud se v oblasti hospodářské soutěže jedná o podmínky, za nichž může být protiprávní jednání ve vzájemné shodě charakterizováno s ohledem na počet a pravidelnost kontaktů mezi konkurenty, z judikatury vyplývá, že je to jak účel jednání ve vzájemné shodě, tak podmínky trhu, které určují jak často, v jakém rozmezí a jakým způsobem se soutěžitelé navzájem kontaktují, aby sladili své chování na trhu. Jestliže dotyčné podniky vytvoří kartelovou dohodu s komplexním systémem vzájemné shody, pokud jde o velké množství aspektů jejich chování na trhu, pak může být pravidelné navazování kontaktů po delší dobu nezbytné. Pokud je naopak jednání ve vzájemné shodě jednorázové a směřuje k jednorázové harmonizaci chování na trhu ohledně jediného parametru hospodářské soutěže, může stačit i jediné navázání kontaktů k tomu, aby se uskutečnil protisoutěžní cíl, o který dotyčné podniky usilují.
Důležitý není ani tak počet schůzek mezi dotyčnými podniky jako skutečnost, zda kontakt nebo kontakty, ke kterým došlo, poskytly těmto podnikům možnost zohlednit při určování jejich chování na dotyčném trhu informace, které si vyměnily se svými soutěžiteli, a vědomě nahradit rizika hospodářské soutěže praktickou spoluprací mezi nimi. Když je možné prokázat, že tyto podniky dospěly ke vzájemné shodě a zůstaly na tomto trhu aktivní, je odůvodněné požadovat, aby prokázaly, že tato vzájemná shoda neměla vliv na jejich chování na uvedeném trhu.
Existence jediného kontaktu před stanovením cen mezi soutěžiteli během dotyčného období by nestačila k charakterizování koluzního jednání. Nicméně od Komise naopak nemůže být požadováno prokázání existence týdenních kontaktů před stanovením cen v průběhu celého období protiprávního jednání. Důkaz, že skutečně došlo k určitému počtu dostatečně koherentních výměn, které mohou vytvářet zavedený mechanismus oběhu informací, stačí k charakterizování koluzního jednání.
(viz body 368, 369, 373, 400)
11. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 461–464)
12. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 660, 662)
13. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 673)