Spojené věci C‑159/12 až C‑161/12

Alessandra Venturini

v.

ASL Varese a další,

Maria Rosa Gramegna

v.

ASL Lodi a další

a

Anna Muzzio

v.

ASL Pavia a další

(žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Tribunale amministrativo regionale per la Lombardia)

„Svoboda usazování – Článek 49 SFEU – Veřejné zdraví – Vnitrostátní právní předpisy zakazující prodejnám parafarmaceutického zboží prodej léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis, které jsou hrazeny pacientem“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 5. prosince 2013

1.        Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Otázka vznesená ohledně sporu omezeného na území jediného členského státu – Zahrnutí s ohledem na případnou použitelnost unijního práva na uvedený spor z důvodu zákazu diskriminace stanoveného vnitrostátním právem

(Článek 267 SFEU)

2.        Svoboda usazování – Omezení – Vnitrostátní právní úprava zakazující prodejnám parafarmaceutického zboží prodávat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis, které jsou plně hrazeny kupujícím – Nepřípustnost – Odůvodnění – Ochrana veřejného zdraví – Podmínky

(Článek 49 SFEU)

1.        Odpověď na předběžnou otázku může být užitečná pro předkládající soud i v takové čistě vnitrostátní situaci, v níž se veškeré okolnosti omezují na území jediného členského státu, zejména v případě, že by mu vnitrostátní právo ukládalo, aby tuzemskému státnímu příslušníkovi byla poskytnuta stejná práva, jaká státní příslušník jiného členského státu vyvozuje v téže situaci z unijního práva.

(viz bod 28)

2.        Článek 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která oprávněnému farmaceutovi registrovanému stavovskou organizací, který však není majitelem lékárny zahrnuté do územní sítě, neumožňuje, aby v prodejně parafarmaceutického zboží, jíž je majitelem, nabízel k maloobchodnímu prodeji též léčivé přípravky vázané na lékařský předpis, které nehradí státní zdravotní služba, nýbrž jsou plně hrazeny kupujícím.

Taková vnitrostátní právní úprava, která vyhrazuje prodej uvedených léčivých přípravků pouze lékárnám, jejichž zřízení podléhá systému plánování, se totiž jeví být právní úpravou umožňující zaručit dosažení cíle spočívajícího v zajištění spolehlivého a kvalitního zásobování obyvatelstva léčivými přípravky, a tedy i ochrany veřejného zdraví. Taková právní úprava, v rozsahu, v němž výrazně snižuje riziko související s případným nedostatkem lékáren, podle všeho nepřekračuje meze toho, co je nezbytné k dosažení cíle spočívajícího v zajištění spolehlivého a kvalitního zásobování obyvatelstva léčivými přípravky.

(viz body 55, 63, 66 a výrok)