Věc C‑274/12 P
Telefónica SA
v.
Evropská komise
„Kasační opravný prostředek – Žaloba na neplatnost – Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU – Právo podat žalobu – Aktivní legitimace – Fyzické nebo právnické osoby – Akt, který se jich osobně dotýká – Právní akt s obecnou působností [nařizovací akt] nevyžadující přijetí prováděcích opatření – Rozhodnutí, kterým se režim státních podpor prohlašuje za neslučitelný se společným trhem – Právo na účinnou právní ochranu“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 19. prosince 2013
1. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Právní akty s obecnou působností [nařizovací akty] vyžadující či nevyžadující přijetí prováděcích opatření – Pojem – Prostředky soudní ochrany dostupné proti těmto aktům – Podmínky pro využití námitky protiprávnosti či žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce k přezkumu platnosti
(Článek 19 SEU, čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU, články 267 SFEU a 277 SFEU a čl. 288 čtvrtý pododstavec SFEU)
2. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Právní akty s obecnou působností [nařizovací akty] vyžadující přijetí prováděcích opatření – Rozhodnutí Komise, kterým se odvětvový režim podpor prohlašuje za neslučitelný se společným trhem – Nepřípustnost žaloby podané k unijnímu soudu – Právo na účinnou právní ochranu – Povinnost využít k napadení těchto opatření vnitrostátních opravných prostředků
(Článek 19 SEU, čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU, článek 267 SFEU a čl. 288 čtvrtý pododstavec SFEU)
3. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Osobní dotčení aktem obecné povahy – Podmínky – Rozhodnutí Komise zakazující odvětvový režim podpor – Nedostatečnost jediného kritéria, že podnik patří do dotčeného odvětví, pro osobní dotčení takovýmto rozhodnutím
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)
4. Základní práva – Právo na účinnou právní ochranu – Přezkum legality unijních aktů – Podmínky – Ochrana tohoto práva unijními soudy nebo vnitrostátními soudy v závislosti na právní povaze napadeného aktu – Možnost použít k přezkumu platnosti žalobu na neplatnost nebo žádost o rozhodnutí o předběžné otázce
(Článek 19 SEU, čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU, články 267 SFEU a 277 SFEU)
1. Pojem „právní akty s obecnou působností [nařizovací akty]“, které nevyžadují přijetí prováděcích opatření, ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce poslední části věty SFEU musí být vykládán ve světle cíle tohoto ustanovení, kterým je, jak vyplývá z historie jeho vzniku, zabránit tomu, aby byl jednotlivec nejprve nucen právo porušit, aby se poté mohl obrátit na soud. Má-li tedy nařizovací akt bezprostřední účinky na právní postavení fyzické či právnické osoby, aniž vyžaduje přijetí prováděcích opatření, hrozilo by této osobě nebezpečí, že by se jí nedostalo účinné právní ochrany, pokud by za účelem zpochybnění legality tohoto nařizovacího aktu nedisponovala možností podat přímou žalobu k unijnímu soudu.
V této souvislosti, vyžaduje-li zaprvé nařizovací akt přijetí prováděcích opatření, je soudní přezkum dodržení unijního právního řádu zajištěn nezávisle na otázce, zda uvedená opatření byla přijata Unií či členskými státy. Fyzické či právnické osoby, které z důvodu podmínek přípustnosti stanovených v čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU nemohou unijní nařizovací akt napadnout přímo u unijního soudu, jsou před použitím takovéhoto aktu vůči nim chráněny tím, že mají možnost napadnout prováděcí opatření, jež tento akt vyžaduje. Přísluší-li provádění uvedených aktů orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie, mohou fyzické nebo právnické osoby podat k unijnímu soudu přímou žalobu proti prováděcím aktům za podmínek uvedených v čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU a na podporu této žaloby se na základě článku 277 SFEU dovolávat protiprávnosti dotčeného základního aktu. Pokud toto provádění přísluší členským státům, mohou tyto osoby uplatňovat neplatnost dotčeného základního aktu u vnitrostátních soudů a přimět tyto soudy, aby na základě článku 267 SFEU předložily v tomto ohledu Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.
Zadruhé je pro účely posouzení, zda nařizovací akt vyžaduje přijetí prováděcích opatření, nutno vycházet z postavení té osoby, která se na základě čl. 263 čtvrtého pododstavce poslední části věty SFEU dovolává práva podat žalobu. Otázka, zda vůči ostatním osobám vyžaduje dotčený akt přijetí prováděcích opatření, je proto irelevantní.
Zatřetí se přezkum, zda napadený akt vyžaduje přijetí prováděcích opatření, musí řídit jen předmětem žaloby, a pokud žalobce navrhuje jen částečné zrušení určitého aktu, musí se případně vzít v úvahu jen ta prováděcí opatření, jejichž přijetí vyžaduje tato část aktu.
(viz body 27–31, 56–58)
2. Rozhodnutí Komise, kterým byl režim státní podpory prohlášen za částečně neslučitelný se společným trhem, vyžaduje přijetí prováděcích opatření, která mohou být napadena u vnitrostátních soudů, protože je určeno pouze dotčenému členskému státu, a nedefinuje konkrétní dopady, které má pro každou osobu povinnou k dani, a které budou konkretizovány v napadnutelných správních aktech. Z toho vyplývá, že podnik, který je dotčen takovýmto rozhodnutím a který nemůže z důvodu podmínek přípustnosti uvedených v čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU přímo napadnout toto rozhodnutí u unijního soudu, se přesto může domáhat neplatnosti tohoto rozhodnutí u vnitrostátních soudů a dosáhnout toho, aby se tyto soudy podle článku 267 SFEU obrátily na Soudní dvůr formou předběžných otázek, zejména tím, že před těmito soudy napadne správní akt, kterým je mu odmítáno využít určité výhody v rámci dotčeného režimu.
(viz body 34–36, 58, 59)
3. Jiné subjekty než adresáti rozhodnutí mohou tvrdit, že jsou osobně dotčeny ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce první části věty SFEU, pouze pokud je toto rozhodnutí zasahuje z důvodu určitých vlastností, které jsou pro ně zvláštní, nebo faktické situace, která je vymezuje vzhledem ke všem ostatním osobám, a tím je individualizuje způsobem obdobným tomu, jakým je individualizován adresát rozhodnutí. Možnost určit více či méně přesně počet, nebo dokonce i totožnost právních subjektů, na něž se opatření použije, nikterak neznamená, že tyto subjekty musí být považovány za osobně dotčené tímto opatřením, pokud se toto použití provádí na základě objektivní právní nebo skutkové situace definované dotčeným aktem. Za těchto podmínek podnik v zásadě nemůže napadnout rozhodnutí Komise, jímž je zakázán režim podpor, jestliže je tímto rozhodnutím dotčen pouze z důvodu své příslušnosti k určitému odvětví a svého postavení osoby potenciálně oprávněné k využívání uvedeného režimu.
(viz body 46, 47, 49)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 56, 57, 59)