ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu)
24. ledna 2013 (*)
„Kasační opravný prostředek – Státní podpory – Odpis 65 % daňového dluhu v rámci konkurzního řízení – Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její navrácení – Kritérium soukromého věřitele – Meze soudního přezkumu – Nahrazení odůvodnění obsaženého ve sporném rozhodnutí vlastním odůvodněním Tribunálu – Zjevně nesprávné posouzení – Zkreslení důkazů“
Ve věci C‑73/11 P,
jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie, podaný dne 17. února 2011,
Frucona Košice a.s., se sídlem v Košicích (Slovensko), zastoupená P. Lasokem, QC, J. Holmesem a B. Hartnettem, barristers, jakož i O. Geissem, Rechtsanwalt,
účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),
přičemž dalšími účastnicemi řízení jsou:
Evropská komise, zastoupená K. Walkerovou a L. Armati, jakož i B. Martenczukem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku
žalovaná v prvním stupni,
podporovaná:
St. Nicolaus – trade a.s., se sídlem v Bratislavě (Slovensko), zastoupená N. Smahem, avocat,
vedlejší účastník v prvním stupni,
SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),
ve složení A. Rosas, vykonávající funkci předsedy druhého senátu, U. Lõhmus, A. Ó Caoimh, A. Arabadžev (zpravodaj) a C. G. Fernlund, soudci,
generální advokátka: J. Kokott,
vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 5. července 2012,
po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 6. září 2012,
vydává tento
Rozsudek
1 Svým kasačním opravným prostředkem se společnost Frucona Košice a.s. (dále jen „Frucona Košice“) domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 7. prosince 2010, Frucona Košice v. Komise (věc T‑11/07, Sb. rozh. s. II‑5453, dále jen „napadený rozsudek“), kterým Tribunál zamítl její žalobu na zrušení rozhodnutí Komise Evropských společenství 2007/254/ES ze dne 7. června 2006 o státní podpoře C 25/05 (ex NN 21/05) poskytnuté Slovenskou republikou ve prospěch společnosti Frucona Košice a.s. (Úř. věst. L 112, s. 14; dále jen „sporné rozhodnutí“).
Skutečnosti předcházející sporu a sporné rozhodnutí
2 Frucona Košice je obchodní společností založenou podle slovenského práva, která působila kromě jiného v odvětví výroby alkoholických nápojů a lihovin.
3 Dne 25. února 2004 nebyla Frucona Košice, v jejímž případě byla několikrát odložena splatnost jejího daňového dluhu, schopna zaplatit spotřební daně dlužné za leden 2004.
4 V důsledku toho jí byla 6. března 2004 odebrána licence na výrobu a zpracování alkoholických nápojů a lihovin. Od té doby pouze distribuovala pod značkou „Frucona“ lihoviny, které nakupovala od podniku, jenž je podle uzavřené dohody vyráběl na základě licence v závodech společnosti Frucona Košice.
5 Došlo rovněž k předlužení společnosti Frucona Košice ve smyslu zákona č. 328/1991 o konkurzu a vyrovnání (zákon č. 328/1991 Zb. o konkurze a vyrovnaní, dále jen „zákon o konkurzu a vyrovnání“).
6 Ze sporného rozhodnutí vyplývá, že konkurzní a vyrovnací řízení, podléhá dohledu soudu, jenž je veden snahou vyřešit finanční situaci zadlužených společností. Zatímco cílem konkurzního řízení je zánik zadlužené společnosti, vyrovnání takové společnosti umožňuje pokračovat ve výkonu jejích činností s cílem dosáhnout dohody, na základě které zadlužená společnost uhradí část svých dluhů a zbytek dluhů se odepíše.
7 Generální ředitel společnosti Frucona Košice se ve dnech 16. prosince 2003, 23. ledna a 30. ledna 2004 setkal se zástupci slovenského generálního ředitelství daní a se slovenským ministrem financí, a to zejména za tím účelem, aby jim navrhl vypořádat daňové povinnosti uvedené společnosti formou vyrovnání.
8 Dne 8. ledna 2004 uvedená společnost v této věci rovněž kontaktovala finanční orgán, do jehož působnosti spadala, Košice IV (dále jen „místní finanční orgán“), který neměl námitek proti institutu vyrovnání.
9 Dne 8. března 2004 podala společnost Frucona Košice návrh na zahájení vyrovnacího řízení ke Krajskému súdu v Košicích (Krajský soud v Košicích) (Slovensko), ve kterém navrhla svým věřitelům zaplatit každému podíl 35 % výše částky, kterou jim dlužila (dále jen „návrh na vyrovnání“). Celkový dluh společnosti Frucona Košice dosáhl přibližně částky 644,6 milionů SKK, z čehož částka daňového dluhu činila přibližně 640,8 milionů SKK.
10 Rozhodnutím ze dne 29. dubna 2004 Krajský súd v Košicích povolil zahájení vyrovnacího řízení a zejména reprodukoval návrh na vyrovnání.
11 Frucona Košice předložila místnímu finančnímu orgánu dne 26. dubna 2004 zprávu o auditu vyhotovenou jejím interním auditorem (dále jen „zpráva K“) a dne 7. července 2004 zprávu o auditu vyhotovenou nezávislou auditorskou společností (dále jen „zpráva E“), aby mu umožnila posoudit příslušné výhody návrhu na vyrovnání, konkurzu a daňové exekuce.
12 Dne 21. června 2004 provedla slovenská finanční správa místní kontrolu v prostorách žalobkyně. Při této kontrole bylo zjištěno, že dne 17. června 2004 disponovala žalobkyně mimo jiné hotovostí ve výši 161,3 milionů SKK.
13 Dopisem ze dne 6. července 2004 vyzvala generální ředitelka slovenského generálního ředitelství daní místní finanční orgán k nepřijetí návrhu na vyrovnání z důvodu, že nebyl příznivý pro Slovenskou republiku.
14 Na vyrovnacím jednání konaném dne 9. července 2004 věřitelé společnosti Frucona Košice, včetně místního finančního orgánu, na návrh na vyrovnání přistoupili.
15 Rozhodnutím ze dne 14. července 2004 potvrdil Krajský súd v Košicích vyrovnání a poukázal zejména na to, že vyrovnání předpokládalo, že pohledávka slovenských orgánů daňové správy musí být uspokojena ve výši 35 %, což odpovídalo přibližně dlužné částce 224,3 milionů SKK.
16 Téhož dne slovenské generální ředitelství daní odvolalo a nahradilo ředitele místního finančního orgánu, který byl dne 14. prosince 2004 obviněn z podvodu a zpronevěry v souvislosti s tím, že místní daňový orgán přistoupil na návrh na vyrovnání. Rozsudkem ze dne 6. března 2006 jej Špeciálny súd v Pezinku (Zvláštní soud v Pezinku) (Slovensko) zprostil veškerých vůči němu vznesených obvinění.
17 Dopisem ze dne 20. října 2004 místní daňový orgán společnosti Frucona Košice oznámil, že podmínky vyrovnání představují nepřímou státní podporu podléhající schválení Komise Evropských společenství.
18 Dne 17. prosince 2004 Frucona Košice místnímu daňovému orgánu zaplatila mimo jiné částku 224,3 milionů SKK, což odpovídalo 35 % jejího celkového dluhu. Rozhodnutím ze dne 30. prosince 2004 Krajský súd v Košicích rozhodl o skončení vyrovnacího řízení. Dne 18. srpna 2006 Krajský súd v Košicích snížil částku dlužnou místnímu finančnímu orgánu na 224,1 milionů SKK.
19 Dne 15. října 2004 byla Komisi podána stížnost týkající se údajné protiprávní státní podpory ve prospěch společnosti Frucona Košice.
20 V návaznosti na žádost Komise o informace ji Slovenská republika dopisem ze dne 4. ledna 2005 informovala o možné protiprávní podpoře poskytnuté ve prospěch společnosti Frucona Košice a požádala Komisi o schválení této podpory jako podpory na záchranu podniku v obtížích.
21 Po obdržení doplňujících informací oznámila Komise dopisem ze dne 5. července 2005 Slovenské republice své rozhodnutí zahájit ve věci dotčeného opatření formální vyšetřovací řízení podle čl. 88 odst. 2 ES. Toto rozhodnutí bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. září 2005 (Úř. věst. C 233, s. 47).
22 Dne 7. června 2006 přijala Komise sporné rozhodnutí, jehož výrok v článku 1 stanoví, že státní podpora, kterou Slovenská republika poskytla ve prospěch společnosti Frucona Košice ve výši 416 515 990 SKK, není slučitelná se společným trhem, a v článku 2 ukládá, aby tato podpora byla vymáhána zpět.
23 Komise v části tohoto rozhodnutí týkající se posouzení existence státní podpory uvedla, že vyrovnání obsahovalo stejné podmínky vyrovnání dluhu pro soukromé věřitele i pro orgán daňové správy, i když právní a ekonomická pozice tohoto orgánu byla z důvodu jeho postavení přednostního věřitele v rámci konkurzního řízení v porovnání se soukromými věřiteli výhodnější.
24 Komise se tedy domnívala, že použití kritéria soukromého věřitele vyžaduje přezkoumání toho, zda místní daňový orgán „získal více tím, že přijal podmínky vyrovnání navrženého [společností Frucona Košice], v porovnání s možným výsledkem [konkurzního] řízení nebo daňové exekuce“.
25 Při přezkumu výsledku konkurzu Komise zastávala názor, že zpráva E nepředstavuje důvěryhodný základ, neboť vycházela ze stavu aktiv společnosti Frucona Košice k 31. březnu 2004, a nikoli ke stavu jejích aktiv k 17. červnu 2004. Rovněž koeficienty zpeněžení, k nimž se ve zprávě E přihlíží, jsou podle jejího názoru příliš nízké. Kromě toho nebyla vysvětlena metoda jejich výpočtu. Vzhledem k ostatním dostupným odhadům vzbuzuje pochybnosti i výpočet různých poplatků souvisejících s konkurzním řízením, které je třeba odečíst od celkového výnosu z prodeje aktiv.
26 Na základě dostupných důkazů Komise usoudila, že „prodej aktiv v [konkurzním] řízení by s veškerou pravděpodobností vedl k vyššímu výnosu“ ve srovnání s výnosem z vyrovnání a že vzhledem k přednostnímu postavení místního daňového orgánu by „téměř celý výnos získaný v [konkurzu] šel v jeho prospěch“. Pokud jde o výnos z daňové exekuce, toto řízení by vedlo podle Komise k témuž závěru.
27 Komise dále zdůraznila, že generální ředitelství daní Slovenské republiky bylo proti navrhovanému vyrovnání a vyloučilo, že by pro účely použití kritéria soukromého věřitele byly relevantní případné dlouhodobé zájmy státu, například pokračování daňových příjmů ve prospěch státu plynoucích z činností společnosti Frucona Košice.
28 Komise usoudila, že nebylo splněno kritérium soukromého věřitele v tržním hospodářství, a že přezkoumávané opatření tudíž představuje státní podporu odpovídající částce dluhu odepsaného místním daňovým orgánem. Měla taktéž za to, že daná podpora není slučitelná se společným trhem.
Řízení před Tribunálem a napadený rozsudek
29 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 12. ledna 2007 podala Frucona Košice žalobu na neplatnost sporného rozhodnutí.
30 Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 8. června 2007 požádala společnost St. Nicolaus – trade a.s. (dále jen „St. Nicolaus – trade“), aby mohla vstoupit do řízení jako vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání Komise. Této žádosti bylo vyhověno usnesením předsedy druhého senátu Tribunálu ze dne 11. října 2007.
31 Na podporu své žaloby společnost Frucona Košice vznesla deset žalobních důvodů, přičemž čtvrtý žalobní důvod vycházel z nesprávného právního posouzení a nesprávných skutkových zjištění, jichž se měla Komise dopustit tím, že měla pro účely posouzení dotčeného opatření jakožto státní podpory za to, že konkurz byl výhodnější než vyrovnání, a že uvedené kritérium soukromého věřitele tedy nebylo splněno.
32 Frucona Košice v rámci tohoto žalobního důvodu v postatě tvrdila, že Komise nevzala zejména s ohledem na důkazy, které předložila, v úvahu délku konkursního řízení a její vliv na rozhodnutí, které by učinil soukromý věřitel v situaci orgánu daňové správy.
33 Tribunál měl zaprvé za to, že použití kritéria soukromého věřitele zahrnuje komplexní hospodářská posouzení a přezkum legality sporného rozhodnutí se musí omezit na ověření toho, zda se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení.
34 Dále měl za to, že v dotčené věci je pro účely tohoto přezkumu třeba zohlednit postavení orgánu slovenské daňové správy jako přednostního věřitele, zvlášť opatrnou povahu ohodnocení provedeného Komisí, pokud jde o výnos z prodeje aktiv společnosti Frucona Košice v rámci konkursního řízení, a skutečnost, že konkursní řízení na rozdíl od řízení vyrovnacího neimplikuje prominutí dluhu.
35 Ve světle těchto úvah Tribunál v bodech 123 až 129 napadeného rozsudku uvedl následující:
„123 Zaprvé, pokud jde o argument [společnosti Frucona Košice] vycházející z nezohlednění délky konkurzního řízení na Slovensku a zpráv třetích osob k tomuto tématu, je nejprve třeba uvést, že na rozdíl od toho, co tvrdí [tato společnost], Komise nejenže uvedla v bodě 54 [sporného] rozhodnutí, že by podle Slovenské republiky doba konkurzního řízení vzhledem ke zvláštním okolnostem případu byla kratší než průměrná doba, ale rovněž v bodě 40 odůvodnění [sporného] rozhodnutí uvedla, že podle [společnosti Frucona Košice] konkurzní řízení na Slovensku trvá v průměru tři až sedm let. Komise upřesnila, že [Frucona Košice] svůj názor opírá o skutečnosti, statistiky a příklad slovenské společnosti, která je podle ní v situaci obdobné její situaci. Komisi tudíž nelze vytýkat, že tuto otázku a postoj [společnosti Frucona Košice] v tomto ohledu nezohlednila.
124 Pokud jde o důkazy, které měla Komise k dispozici, je také třeba uvést, že samotné údaje sdělené [společností Frucona Košice] nesplňují požadavky důvěryhodnosti a soudržnosti. Odhady délky konkurzního řízení na Slovensku, které [Frucona Košice] předložila Komisi, totiž byly obecné a nezohledňovaly znaky projednávaného případu. Některé takové odhady byly rovněž přibližné a do jisté míry nebyly navzájem soudržné. [Frucona Košice] se totiž dovolává čtyř zpráv uvedených v bodě 96 výše, ve kterých byla tato délka odhadována na čtyři roky a osm měsíců, na období mezi třemi a sedmi lety nebo na více než šest let.
125 Další zprávy, na které [Frucona Košice] odkazuje, jsou zprávy Komise z let 2002 a 2003 o pokroku dosaženém Slovenskou republikou na cestě k přistoupení k Unii [dále jen ,zprávy z let 2002 a 2003‘]. Podle [této společnosti] Komise v těchto zprávách zmínila potíže a nezbytné zlepšení, pokud jde o řízení v oblasti konkurzu a insolvence na Slovensku. Je však třeba uvést, že se tyto zprávy Komise týkají konkurzního řízení na Slovensku obecně, aniž zohledňují znaky projednávaného případu.
126 Mimoto je třeba poznamenat, že [Frucona Košice] nezmínila výsledky zprávy K, pokud jde o délku, kterou by mohlo mít konkurzní řízení, které se jí týká. Ve [zprávě K], kterou [Frucona Košice] sama předložila v projednávané věci, byla uvedená lhůta odhadnuta ,přibližně na 2 roky (podle podmínek a práce správce konkurzní podstaty)‘. Je třeba uvést, že se uvedený odhad kromě skutečnosti, že tento odhad doby trvání takového konkurzního řízení je mnohem optimističtější než jiné odhady předložené [společností Frucona Košice], týkal konkrétně [této společnosti].
127 Rovněž je třeba mít za to, jak uvádí Komise, že pokud je počet věřitelů dlužníka nízký a pokud existují aktiva s kladnou hodnotou likvidity, jak je tomu v projednávaném případě, může být konkurzní řízení vedeno rychleji, než trvá v průměru. To platí tím spíše v případě, kdy je mezi účastníky řízení nesporné, že pohledávka slovenské finanční správy za [společností Frucona Košice] představovala přibližně 99 % jejích pasiv a že uvedená správa měla postavení odděleného [přednostního] věřitele. Z toho vyplývá, že by slovenská finanční správa měla rozhodný vliv na délku konkurzního řízení. [Frucona Košice] tvrdí, že by vlastnosti, zeměpisné umístění a zastaralost většiny jejích aktiv znesnadnily hledání kupce, a tudíž zpomalily průběh konkurzního řízení. Jak však Komise uvedla v bodě 88 odůvodnění [sporného] rozhodnutí, některé poznatky a zvláště skutečnost, že některá výrobní aktiva [společnosti Frucona Košice] nalezla uživatele po odnětí licence na výrobu a zpracování lihu a lihovin, spíše dokazují, že toto tvrzení […] není opodstatněné.
[…]
129 Z předcházejících úvah vyplývá, že se Komise, pokud jde o délku konkurzního řízení, nedopustila zjevně nesprávného posouzení.“
36 Tribunál dále zamítl také ostatní žalobní důvody Frucony Košice, a tudíž i její žalobu, a uložil jí náhradu nákladů řízení.
Návrhová žádání účastníků řízení
37 Frucona Košice Soudnímu dvoru navrhuje, aby
– zrušil napadený rozsudek v rozsahu, v němž byl tímto rozsudkem zamítnut čtvrtý a šestý žalobní důvod;
– prohlásil tyto žalobní důvody za opodstatněné;
– vrátil spor Tribunálu k rozhodnutí o pátém až devátém žalobním důvodu v rozsahu, v němž se tyto žalobní důvody týkají daňové exekuce; a
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
38 Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:
– zamítl kasační opravný prostředek a
– uložil společnosti Frucona Košice náhradu nákladů řízení.
39 St. Nicolaus – trade navrhuje, aby Soudní dvůr zamítl kasační opravný prostředek, potvrdil napadený rozsudek a uložil společnosti Frucona Košice náhradu nákladů řízení.
Ke kasačnímu opravnému prostředku
40 Na podporu svého kasačního opravného prostředku se Frucona Košice dovolává dvou důvodů. První důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení, kterého se měl Tribunál dopustit při použití kritéria soukromého věřitele. Tento důvod kasačního opravného prostředku se v podstatě dělí do dvou částí, které se týkají zaprvé délky konkurzního řízení a zadruhé relevantnosti odborných posudků pro účely posouzení koeficientů zpeněžení.
41 Svým druhým důvodem kasačního opravného prostředku Frucona Košice Tribunálu vytýká, že nahradil argumentaci obsaženou ve sporném rozhodnutí svou vlastní argumentací a dopustil se zkreslení důkazů. Tento důvod kasačního opravného prostředku se v podstatě dělí do čtyř částí, které se týkají zaprvé nákladů konkurzního řízení, zadruhé délky tohoto řízení, zatřetí opatrné povahy ohodnocení provedeného Komisí a začtvrté relevantnosti zbývající dlužné částky po provedení konkurzního řízení.
42 Je třeba přezkoumat jako první v pořadí a společně první část prvního důvodu kasačního opravného prostředku a druhou část druhého důvodu kasačního opravného prostředku, které se týkají délky konkurzního řízení.
Argumentace účastníků řízení
43 V rámci první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku Frucona Košice tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při použití kritéria soukromého věřitele.
44 Frucona Košice tvrdí, že Tribunál v rámci svého posouzení nepřezkoumal danou situaci týmž způsobem, jak by to učinil soukromý věřitel s ohledem na informace, které mohl mít k dispozici při uzavření dohody o vyrovnání. Tribunál podle jejího názoru potvrdil posouzení učiněné Komisí ex post, které nezohledňovalo určitá rizika a lhůty, které mohly ovlivnit rozhodnutí soukromého věřitele při zvažování výhod konkurzního řízení a výhod vyrovnání.
45 Podle společnosti Frucona Košice se Tribunál omezil zejména na zkoumání otázky, zda bylo posouzení uskutečněné Komisí stiženo vadami, ale nezabýval se otázkou, zda bylo toto posouzení uskutečněno s přihlédnutím k hledisku opatrného soukromého věřitele.
46 Frucona Košice je toho názoru, že toto kritérium implikuje zkoumání toho, zda dotčené opatření s přihlédnutím k informacím, které byly rozumně dostupné v okamžiku uzavření dohody o vyrovnání, skýtalo zjevně výraznější výhodu než řešení, pro které by se rozhodl soukromý věřitel nacházející se v podobné situaci.
47 Tribunál tak měl předně rozhodnout, zda informace týkající se délky konkurzního řízení mohly ovlivnit rozhodovací proces hypotetického soukromého věřitele. Dále měl podle ní ověřit, zda Komise k těmto informacím přihlížela. Nakonec měl Tribunál podle navrhovatelky zkoumat, zda Komise těmto informacím přikládala takovou důležitost, jako si zasloužily.
48 Frucona Košice má za to, že opatrný soukromý věřitel by za účelem uskutečnění volby mezi různými způsoby vymáhání dluhu zohlednil jednotlivé informace dostupné v projednávaném případě týkající se délky konkurzního řízení, jakož i nejistot, které jsou s ním spjaty. Jednotlivé zprávy a dokumenty týkající se konkurzu společnosti Liehofruct, k němuž došlo dříve ve stejném obchodním odvětví, totiž podle názoru společnosti Frucona Košice obsahovaly právně relevantní informace, které měla Komise zohlednit, což však neučinila, čímž se dopustila nesprávného právního posouzení, které Tribunál ovšem pominul.
49 Frucona Košice upřesňuje, že Tribunál se v rozsahu, v němž měl za to, že hodnocení zpráv uskutečněné Komisí se týká skutkové otázky, a sice délky konkurzního řízení, v níž má Komise prostor pro uvážení, dopustil nesprávného právního posouzení, neboť otázka, která vyvstala, se týkala vlivu těchto informací na posouzení, které by provedl opatrný soukromý věřitel.
50 V rámci druhé části druhého důvodu kasačního opravného prostředku Frucona Košice tvrdí, že pokud jde o délku konkurzního řízení, Tribunál ospravedlnil neexistenci přezkumu těchto skutečností Komisí zejména na základě svého vlastního odůvodnění.
51 V bodě 123 napadeného rozsudku Tribunál podle navrhovatelky zkreslil obsah napadeného rozhodnutí, jelikož body odůvodnění, na které Tribunál odkazuje v bodě 123, neusilují o vyjádření postoje Komise k délce různých řízení, nýbrž objasňují postoj společnosti Frucona Košice a Slovenské republiky.
52 Když Tribunál v bodě 124 napadeného rozsudku rozhodl, že údaje, které sdělila společnost Frucona Košice, nesplňují požadavky důvěryhodnosti a soudržnosti, protiprávně doplnil s cílem odmítnout tyto argumenty dva nové důvody k odůvodnění uvedenému ve sporném rozhodnutí. Tvrzení Tribunálu, že Komise měla k dispozici několik odhadů týkajících se pravděpodobné délky konkurzního řízení na Slovensku, ostatně neodpovídá argumentaci rozvinuté společností Frucona Košice.
53 Když Tribunál v bodě 125 napadeného rozsudku zamítl relevantnost zpráv Komise z let 2002 a 2003 o pokroku Slovenské republiky na cestě přistoupení k Unii z toho důvodu, že nezohledňují znaky projednávaného případu, dopustil se tím podle názoru navrhovatelky rovněž toho, že uvedl argument, o který se Komise za účelem odůvodnění sporného rozhodnutí neopírala. Toto odůvodnění by ostatně nebylo platné, neboť když Komise uplatňuje kritérium soukromého věřitele, opírá se často zčásti o obecné informace týkající se hospodářských podmínek v dotčeném členském státě.
54 Když Tribunál v bodě 126 napadeného rozsudku zdůraznil, že jedna ze zpráv předložených společností Frucona Košice odhadovala délku konkurzního řízení přibližně na dva roky, znovu se pokusil sám poskytnout důvod vysvětlující, proč nebyla zohledněna délka konkurzního řízení. Doba dvou let ostatně i tak výrazně přesahuje dobu čtyř měsíců nezbytnou k obdržení finančních prostředků v rámci vyrovnacího řízení.
55 Konstatování Tribunálu obsažené v bodě 127 napadeného rozsudku, že v projednávaném případě mohla být délka konkurzního řízení kratší, než je obvyklá délka takového řízení, se podle ní rovněž opírá pouze o jeho vlastní odůvodnění.
56 Pokud jde o první část prvního důvodu kasačního opravného prostředku, má Komise za to, že za účelem uplatnění kritéria soukromého věřitele je třeba zjistit, zda by platební úlevy poskytnuté členským státem byly poskytnuty i soukromým věřitelem, anebo zda je zjevné, že soukromý věřitel by srovnatelné úlevy neposkytl. Tento výklad je podle ní potvrzen diskreční pravomocí, kterou má Komise k dispozici při provádění komplexních hospodářských posouzení, která s sebou nese použití kritéria soukromého věřitele.
57 Komise je toho názoru, že Tribunál uplatnil správné právní kritérium, které spočívalo ve zjištění toho, zda veřejnoprávní orgán jednal stejným způsobem, jako by jednal soukromý věřitel v jeho postavení s ohledem ke konkrétním okolnostem, a právem rozhodl, že jeho přezkum je omezen na zjišťování případných závažných pochybení, jichž se Komise měla dopustit při posuzování skutkového stavu.
58 Nakonec Komise tvrdí, že argumenty společnosti Frucona Košice týkající se chybějícího odkazu na kritérium soukromého věřitele a rozsahu, v jakém Tribunál přezkoumal posouzení uskutečněná Komisí, se zaměřují na způsob, jakým Komise a Tribunál hodnotily důkazy, a tudíž se nedotýkají úvah Tribunálu ohledně použitelného právního kritéria.
59 Co se týče druhé části druhého důvodu kasačního opravného prostředku, Komise úvodem podotýká, že posouzení skutkového stavu se s ohledem na kritérium soukromého věřitele musí zakládat na hodnocení veškerých relevantních faktorů, zatímco Frucona Košice zpochybnila pouze posouzení některých z těchto četných faktorů.
60 Co se týče délky konkurzního řízení, Komise podotýká, že Tribunál v bodě 123 napadeného rozsudku v podstatě konstatoval, že Komise ve sporném rozhodnutí tuto otázku zohlednila, přesto se však domnívala, že vzhledem k informacím obsaženým v bodech 17, 40 a 54 sporného rozhodnutí by bylo zbytečné pokládat délku konkurzního řízení za faktor, který svědčí proti uskutečnění takového řízení.
61 V bodě 124 uvedeného rozsudku Tribunál podle Komise pouze potvrdil důkazy, které měla tato k dispozici. Odkaz Tribunálu v bodech 125 a 126 napadeného rozsudku na zprávy, které nejsou obsaženy ve sporném rozhodnutí, byl pouhým obiter dictum.
62 I v bodě 127 napadeného rozsudku se Tribunál omezil na přezkum důkazů, které měla Komise k dispozici, aby ověřil, zda se dopustila zjevně nesprávného posouzení. Komise v tomto ohledu tvrdí, že neměla povinnost odpovídat jednotlivě na každý argument uplatňovaný příjemcem údajné státní podpory a že se blíže nezabývala úvahami týkajícími se délkou konkurzního řízení, neboť zejména vzhledem k postavení místního daňového orgánu jako přednostního věřitele tato otázka nebyla takové povahy, aby se jí hypotetický soukromý věřitel zabýval.
63 Argumenty společnosti Frucona Košice předložené v rámci první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku směřující k prokázání toho, že Tribunál nahradil odůvodnění Komise svým vlastním odůvodněním, tudíž nejsou opodstatněné.
64 St. Nicolaus – trade tvrdí, že pro účely použití kritéria soukromého věřitele je třeba se tázat, zda by soukromý investor provedl dotčenou operaci za stejných podmínek, a pokud ne, je třeba přezkoumat, za jakých podmínek by ji mohl provést.
65 Zdůrazňuje, že pro místní daňový orgán nebylo okamžité uhrazení jeho pohledávky společností Frucona Košice v okamžiku, kdy tento orgán přijal návrh na vyrovnání, nezbytností. Soukromý věřitel nacházející se v obdobné situaci, jako je situace místního daňového orgánu, by tedy nebyl ochotný vzdát se možnosti dosáhnout zaplacení vyšší částky, než jaká byla poskytnuta v rámci vyrovnání.
66 Co se týče délky konkurzního řízení, společnost St. Nicolaus – trade tvrdí, že z bodu 123 napadeného rozhodnutí vyplývá, že se Komise touto otázkou zabývala. Tato instituce podle ní v tomto ohledu disponuje širokým prostorem pro uvážení a v projednávané věci posoudila skutkové okolnosti, které jí byly předloženy, především s ohledem na složitost konkurzního řízení, počet věřitelů a na skutečnost, že orgán daňové správy nebyl pouze většinovým věřitelem, ale taktéž přednostním věřitelem společnosti Frucona Košice. Na základě toho dospěla jak Komise, tak i Tribunál ke správnému závěru, že konkurzní řízení by bylo s velkou pravděpodobností skončeno za kratší dobu, než která je obvykle potřebná k dokončení takového řízení.
Závěry Soudního dvora
67 Společnost Frucona Košice v zásadě Tribunálu vytýká, že se omezil na zkoumání otázky, zda analýza uskutečněná Komisí obsahovala zjevně nesprávná posouzení, ale neověřil, zda byla tato analýza uskutečněna z hlediska soukromého věřitele. Tribunál konkrétně nepřezkoumal, zda dostupné informace týkající se délky konkurzního řízení mohly ovlivnit rozhodovací proces soukromého věřitele a zda Komise k těmto informacím přihlížela. Tribunál podle ní namísto toho, aby provedl tuto kontrolu, zdůvodnil neexistenci přezkumu těchto skutečností ve sporném rozhodnutí na základě svého vlastního odůvodnění.
68 Podle čl. 107 odst. 1 SFEU jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, neslučitelné s vnitřním trhem, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, nestanoví-li Smlouvy jinak.
69 Pojem podpory zahrnuje nejen pozitivní plnění, jako jsou samotné dotace, ale rovněž různé formy zásahů, které snižují náklady, jež obvykle zatěžují rozpočet podniku, a které mají tutéž povahu a stejné účinky, aniž by byly dotacemi v užším slova smyslu (rozsudky ze dne 1. prosince 1998, Ecotrade, C‑200/97, Recueil, s. I‑7907, bod 34, a ze dne 19. května 1999, Itálie v. Komise, C‑6/97, Recueil, s. I‑2981, bod 15).
70 Podmínky, které musí opatření splňovat, aby se na ně vztahoval pojem „podpora“ ve smyslu článku 107 SFEU, však nejsou naplněny v případě, kdy by veřejný podnik příjemce mohl za obvyklých podmínek na trhu získat tutéž výhodu, jakou získal ze státních prostředků (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 5. června 2012, Komise v. EDF a další, C‑124/10 P, bod 78 a citovaná judikatura).
71 Pro účely tohoto posouzení se v případech, kdy veřejnoprávní věřitel poskytne platební úlevy z částky, kterou mu dluží podnik, v zásadě uplatňuje kritérium soukromého investora. Toto kritérium, pakliže se uplatní, patří totiž mezi skutečnosti, které je Komise povinna zohlednit při prokazování existence takové podpory (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 29. dubna 1999, Španělsko v. Komise, C‑342/96, Recueil, s. I‑2459, bod 46; ze dne 29. června 1999, DM Transport, C‑256/97, Recueil, s. I‑3913, bod 24; a výše uvedený rozsudek Komise v. EDF, body 78 a103).
72 Takové platební úlevy představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud by podnik, který je jejím příjemcem, vzhledem k významu hospodářské výhody, která tím byla poskytnuta, zjevně nezískal srovnatelné úlevy od soukromého věřitele nacházejícího se v situaci, která se co možná nejvíce podobá situaci veřejnoprávního věřitele usilujícího o to, aby mu zaplaceny částky, které mu dluží dlužník ve finančních obtížích (v tomto smyslu viz výše uvedené rozsudky Španělsko v. Komise, bod 46, DM Transport, bod 30, a Komise v. EDF, bod 79).
73 Je tedy na Komisi, aby učinila celkové posouzení a zohlednila veškeré relevantní skutečnosti daného případu, které jí umožňují určit, zda by podnik, který je příjemcem podpory, zjevně nezískal srovnatelné úlevy od soukromého věřitele (v tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek Komise v. EDF, bod 86).
74 Je nesporné, že přezkum Komise týkající se otázky, zda určitá opatření mohou být kvalifikována jako státní podpora z důvodu, že veřejné orgány nejednaly týmž způsobem jako soukromý věřitel, vyžaduje provedení komplexního hospodářského posouzení (viz rozsudek ze dne 22. listopadu 2007, Španělsko v. Lenzing, C‑525/04 P, Sb. rozh. s. I‑9947, bod 59).
75 V tomto ohledu je třeba připomenout, že v rámci přezkumu komplexních hospodářských hodnocení uskutečněných Komisí v oblasti státních podpor, který soudy Unie provádějí, soudu Unie nepřísluší nahradit hospodářské posouzení Komise vlastním posouzením (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. září 2010, Komise v. Scott, C‑290/07 P, Sb. rozh. s. I‑7763, body 64 a 66 a citovaná judikatura).
76 Soud Unie však musí ověřit zejména věcnou správnost předkládaných důkazních materiálů, jejich věrohodnost a soudržnost, ale musí rovněž přezkoumat, zda tyto důkazy představují veškeré relevantní údaje, jež musí být při posuzování komplexní situace vzaty v úvahu, a zda o ně lze opřít závěry, které z nich byly vyvozeny (rozsudek ze dne 15. února 2005, Komise v. Tetra Laval, C‑12/03 P, Sb. rozh. s. I‑987, bod 39, a výše uvedený rozsudek Komise v. Scott, bod 56).
77 Z předcházejících úvah vyplývá, že s ohledem na argumenty předložené společností Frucona Košice v řízení v prvním stupni měl Tribunál především ověřit, zda byly dostupné informace týkající se délky konkurzního řízení v projednávaném případě relevantní za účelem posouzení z hlediska kritéria soukromého věřitele, a v případě že ano, zda k nim Komise přihlížela.
78 V tomto ohledu je třeba pokládat za relevantní všechny informace, které by mohly nezanedbatelným způsobem ovlivnit rozhodovací proces soukromého věřitele, který je průměrně opatrný a postupuje s řádnou péčí, jenž se nachází v situaci, jež se co možná nejvíce podobá situaci veřejnoprávního věřitele, a který hledá způsob, jak by mu mohly být zaplaceny částky, které mu dluží dlužník ve finančních obtížích.
79 V projednávané věci je nesporné, že průměrně opatrný soukromý věřitel postupující s náležitou péčí, který se nachází v situaci, jež se co možná nejvíce podobá situaci místního daňového orgánu, musí za účelem nalezení způsobu, jak by mu mohly být zaplaceny částky, které jsou mu dluženy, by se musel rozhodnout zejména mezi návrhem na vyrovnání a konkurzem na společnost Frucona Košice.
80 Z toho plyne, že takový věřitel musí vyhodnotit výhody a nevýhody každého z uvedených řízení, aby mohl zjistit, která alternativa je nejvýhodnější.
81 Jak správně tvrdí Frucona Košice, pokud jde o délku výše uvedených řízení oddalujících navrácení dlužných částek, která může v případě dlouhotrvajících řízení ovlivnit zejména jejich hodnotu, je třeba konstatovat, že jde o skutečnost, která by mohla nezanedbatelným způsobem ovlivnit rozhodovací proces průměrně opatrného soukromého věřitele postupujícího s náležitou péčí, který se nachází v situaci, jež se co možná nejvíce podobá situaci orgánu daňové správy.
82 Tribunálu tudíž přísluší, aby ověřil, zda Komise vzala v rámci svého posouzení kritéria soukromého věřitele v úvahu dostupné informace týkající se zejména délky konkurzního řízení.
83 V tomto ohledu z bodu 123 napadeného rozsudku, který byl citován v bodě 35 tohoto rozsudku, vyplývá, že Tribunál konstatoval, že Komise uvedla v bodě 54 sporného rozhodnutí postoj Slovenské republiky týkající se délky tohoto řízení a že v bodě 40 odůvodnění uvedeného rozhodnutí uvedla postoj společnosti Frucona Košice. Dospěla k závěru, že Komise „tuto otázku zohlednila“.
84 Jak správně uvedla Frucona Košice, jsou však body odůvodnění, na které odkazuje Tribunál, v první řadě obsaženy v částech IV a V sporného rozhodnutí, které jsou věnovány shrnutí připomínek zúčastněných stran a Slovenské republiky, a nikoli v části VI, která obsahuje posouzení Komise.
85 Jak bylo uvedeno v bodě 82 tohoto rozsudku, Tribunálu dále nepřísluší ověřovat to, zda Komise pominula či nikoli dostupné informace týkající se délky konkurzního řízení, nýbrž to, zda je vzala v úvahu v rámci posouzení kritéria soukromého věřitele.
86 Z toho plyne, že Tribunál měl ověřit, zda Komise věnovala některou část svého odůvodnění nacházejícího se v části VI sporného rozhodnutí, a zejména v jeho oddíle 2.1, který se týká srovnání vyrovnacího a konkurzního řízení, délce konkurzního řízení. Takový přezkum však z napadeného rozsudku nevyplývá.
87 Konečně v rozsahu, v němž Tribunál v bodech 125 až 127 napadeného rozsudku, které byly rovněž citovány v bodě 35 tohoto rozsudku, přezkoumal různé skutečnosti týkající se důvěryhodnosti a soudržnosti informací předložených společností Frucona Košice v průběhu správního řízení, a v němž měl za to, že Komise mohla za konkrétních okolností projednávaného případu odhadnout, že délka konkurzního řízení nemohla ovlivnit rozhodovací proces soukromého věřitele, je třeba uvést, že přezkum Tribunálu se nepojí k žádnému posouzení ze sporného rozhodnutí.
88 Z toho vyplývá, že Tribunál se k zamítnutí žalobních důvodů, které přezkoumával, opíral o posouzení délky konkurzního řízení, které vyplnilo mezeru v odůvodnění sporného rozhodnutí důvody, které v něm nebyly obsaženy. Tímto tedy Tribunál překročil meze svého soudního přezkumu.
89 V rámci přezkumu legality podle článku 263 SFEU mají Soudní dvůr a Tribunál pravomoc rozhodovat o žalobách na neplatnost podaných pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení Smlouvy o FEU nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejího provádění, anebo pro zneužití pravomoci. Článek 264 SFEU stanoví, že je-li žaloba opodstatněná, je napadený akt prohlášen za od počátku neplatný. Soudní dvůr ani Tribunál tedy nemohou v žádném případě nahradit odůvodnění autora napadeného aktu svým vlastním (viz rozsudky ze dne 27. ledna 2000, DIR International Film a další v. Komise, C‑164/98 P, Recueil, s. I‑447, bod 38, a ze dne 22. prosince 2008, British Aggregates v. Komise, C‑487/06 P, Sb. rozh. s. I‑10515, bod 141).
90 Z předchozích úvah vyplývá, že Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když neověřil, zda Komise vzala v rámci svého posuzování kritéria soukromého věřitele v úvahu délku konkurzního řízení a když v tomto ohledu vyplnil mezeru v odůvodnění sporného rozhodnutí svým vlastním odůvodněním.
91 Je tedy třeba prohlásit, že první část prvního důvodu kasačního opravného prostředku a druhá část druhého důvodu kasačního opravného prostředku jsou opodstatněné, a tudíž napadený rozsudek zrušit.
Ke sporu projednávanému v řízení v prvním stupni
92 Podle čl. 61 prvního pododstavce statutu Soudního dvora může Soudní dvůr Evropské unie v případě, že zruší rozhodnutí Tribunálu, sám vydat konečné rozhodnutí ve věci, pokud to soudní řízení dovoluje.
93 Soudní dvůr má v projednávaném případě k dispozici informace nezbytné k tomu, aby s konečnou platností rozhodl o první části čtvrtého žalobního důvodu uplatněného v řízení v prvním stupni, která se týká délky konkurzního řízení.
Argumentace účastníků řízení
94 V rámci první části čtvrtého žalobního důvodu uplatněného v řízení v prvním stupni Frucona Košice v zásadě tvrdí, že Komise nezohlednila délku konkurzního řízení a důkazy, které se jí týkají a které tato společnost předložila v průběhu správního řízení. Soukromý věřitel by však tuto délku řízení zohlednil, a tudíž by raději přijal návrh na vyrovnání, pokud by bylo konkurzní řízení mnohem delší než řízení vyrovnací, což by s sebou neslo ztrátu úroků ve srovnání s výnosem z vyrovnání, a nezajišťovalo by tedy navrácení vyšší částky, než jaká byla poskytnuta v rámci návrhu na vyrovnání.
95 Komise odpovídá, že v bodech 40 a 54 odůvodnění sporného rozhodnutí vzala v úvahu délku konkurzního řízení a že za konkrétních okolností projednávaného případu nebylo nezbytné přesně stanovit předpokládanou délku takového řízení.
96 Zaprvé i za předpokladu, že by toto konkurzní řízení trvalo dlouhou dobu, což Komise zpochybňuje zejména s ohledem na stanovisko slovenských orgánů a nízký počet věřitelů, z tvrzení uvedených ve sporném rozhodnutí vyplývá, že vyrovnání bylo pro Slovenský stát v každém případě méně výhodné než konkurzní řízení.
97 Dále vzhledem k postavení místního daňového orgánu jako přednostního věřitele na základě toho, že jeho pohledávka byla zajištěna nemovitými aktivy společnosti Frucona Košice, jejichž hodnotu tato společnost odhaduje na 194 milionů SKK a uvedený orgán ji odhaduje na 397 milionů SKK, mohly být jeho pohledávky v souladu se zákonem č. 328/1991 o konkurzu a vyrovnání uspokojeny kdykoli během konkurzního řízení prodejem těchto aktiv, které sloužily jako zástava. S ohledem na tato aktiva by tudíž délka konkurzního řízení ztratila na významu.
98 A konečně, výpočet společnosti Frucona Košice vycházel podle Komise z celkové částky výtěžku, která byla podstatně nižší než skutečná hodnota aktiv podniku snížená o náklady konkurzního řízení. Místní daňový orgán mohl vzhledem k tomu, že jeho pohledávka představovala přes 99 % zaevidovaného dluhu, v rámci tohoto řízení očekávat získání alespoň 435 milionů SKK. I kdyby se zohlednila sazba přirostlých úroků, kterou uvedla Frucona Košice, byl by soukromý věřitel za předpokladu, že by mu mohla být vrácena taková částka, ochoten vyčkat až do skončení konkurzního řízení, i kdyby trvalo nejdelší odhadovanou dobu.
99 St. Nicolaus – trade podporuje argumentaci Komise.
Závěry Soudního dvora
100 Zejména z bodů 78 až 81 tohoto rozsudku vyplývá, že v případě, který je předmětem věci v původním řízení, je délka konkurzního řízení skutečností, která by mohla nezanedbatelným způsobem ovlivnit rozhodovací proces průměrně opatrného soukromého věřitele postupujícího s náležitou péčí, který se nachází v situaci, jež se co možná nejvíce podobá situaci místního daňového orgánu, a že Komise proto měla povinnost zohlednit v rámci svého posouzení kritéria soukromého věřitele dostupné informace týkající se zejména délky takového řízení.
101 Je však třeba konstatovat, že část VI sporného rozhodnutí, která obsahuje posouzení Komise, a zejména oddíl 2.1, který se týká srovnání vyrovnacího a konkurzního řízení, žádným způsobem nezmiňují délku takového řízení.
102 Pokud Komise tvrdí, že za konkrétních okolností projednávaného případu mohla odhadnout, že délka konkurzního řízení nemohla ovlivnit rozhodovací proces soukromého věřitele, je třeba uvést, že vzhledem k argumentaci a důkazům předloženým společností Frucona Košice v průběhu správního řízení jakož i k tomu, co bylo uvedeno v bodech 78 až 81 tohoto rozsudku, měla Komise povinnost objasnit ve sporném rozhodnutí alespoň stručně úvahy, které ji vedly k tomuto závěru.
103 Z předchozích úvah vyplývá, že Komise se tím, že nezohlednila v rámci svého posouzení kritéria soukromého věřitele délku konkurzního řízení, dopustila zjevně nesprávného posouzení. V rozsahu, v němž tato skutečnost byla Komisí vzata v úvahu, je její rozhodnutí stiženo vadou spočívající v nedostatečném odůvodnění.
104 Je tudíž třeba shledat, že první část čtvrtého žalobního důvodu uplatněného v řízení v prvním stupni je opodstatněná.
105 Protože však Komise v bodech 93 až 99 sporného rozhodnutí měla za to, že daňová exekuce by byla pro soukromého věřitele, který se nachází v situaci, jež se co možná nejvíce podobá situaci místního daňového orgánu, výhodnější než návrh na vyrovnání, nemůže konstatování obsažené v předchozím bodě vést samo o sobě ke zrušení uvedeného rozhodnutí.
106 Jak uvedl Tribunál v bodě 92 napadeného rozsudku, podle tohoto konstatování musí být přezkoumány ostatní žalobní důvody předložené společností Frucona Košice, o nichž Tribunál nerozhodl, a to konkrétně důvody týkající se posouzení kritéria soukromého věřitele s ohledem na tuto daňovou exekuci.
107 Co se týče tohoto přezkumu, je tedy třeba konstatovat, že projednávaný spor nemůže být rozhodnut. Proto je třeba vrátit věc zpět k rozhodnutí Tribunálu, aby rozhodl o důvodech žaloby, které před ním byly vzneseny a o nichž nerozhodl.
K nákladům řízení
108 Vzhledem k tomu, že se věc vrací zpět Tribunálu, je třeba rozhodnout o nákladech řízení později.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:
1) Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 7. prosince 2010, Frucona Košice v. Komise (věc T‑11/07) se zrušuje.
2) Věc se vrací Tribunálu Evropské unie, aby rozhodl o důvodech žaloby, které před ním byly vzneseny a o nichž nerozhodl.
3) O nákladech řízení bude rozhodnuto později.
Podpisy.