Kasační opravný prostředek podaný dne 21. ledna 2014 Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 8. listopadu 2013 ve věci T-536/10, Kessel Marketing & Vertriebs GmbH v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)
(Věc C-31/14 P)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupkyně: D. Walicka, Bevollmächtigte)
Další účastnice řízení: Kessel Marketing & Vertriebs GmbH, Janssen-Cilag GmbH
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek
zrušit napadený rozsudek;
zamítnout žalobu proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 21. září 2010 ve věci R 708/2010-4 a podpůrně vrátit věc Tribunálu k novému rozhodnutí;
uložit žalobkyni v prvním stupni náklady řízení v prvním stupni i řízení o kasačním opravném prostředku.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Tribunál potvrdil rozhodnutí odvolacího senátu, že omezení seznamu zboží a služeb navržené žalobkyní je neurčité v rozsahu, v němž vychází z kritéria neexistence povinnosti nevydání/neposkytnutí bez předpisu. Tribunál však upřesnil, že tato neurčitost nemůže vést k tomu, že bude návrh na omezení v plném rozsahu zamítnut. OHIM zastává názor, že při nedostatku určitosti nemůže být omezení seznamu zboží a služeb ani zapsáno, ani použito k porovnání zboží a služeb. Jelikož byl tento nedostatek v projednávané věci zjištěn, nemohl odvolací senát odpovídající návrh zohlednit.
Tribunál dále rozhodl, že omezení navržené žalobkyní je nepřípustné v rozsahu, v němž vychází z neexistence povinnosti nevydat dotčené zboží bez předpisu. Kritérium neexistence povinnosti nevydání bez předpisu je pro účely vytvoření podskupiny přihlašovaného zboží nevhodné. Nepředstavuje vhodné kritérium pro vytvoření podskupiny farmaceutických výrobků, pro něž má být zapsána ochranná známka. Odpověď na otázku, zda existuje či neexistuje povinnost nevydání bez předpisu, závisí při neexistenci harmonizace na evropské úrovni na vnitrostátních právních předpisech platných pro farmaceutické výrobky, jež mohou být vnitrostátním zákonodárcem kdykoli změněny. Právo na ochranu ochrannou známkou Společenství však nemůže záviset na kritériu, jež vychází z vnitrostátního práva, ani na kritériu, jež se může v čase měnit. To OHIM nepopírá. Tribunál nicméně rozhodl, že odvolací senát nesprávně nezohlednil omezení jako celek. Odvolací senát nesměl považovat omezení jakožto celek za irelevantní. Měl provést porovnání zboží na základě přihlašované ochranné známky, po omezení na zboží provedené žalobkyní, se zbožím chráněným starší ochrannou známkou, aniž by přitom zohlednil kritérium povinnosti nevydání bez předpisu.
Podle názoru OHIM rozsudek v tomto rozsahu porušuje čl. 43 odst. 1 nařízení č. 207/20091 ve spojení s čl. 2 odst. 2 nařízení č. 2868/952 , neboť nedostatek určitostí činí seznam zboží a služeb jako celek nepřípustným. Nepřípustné omezení nelze ani zapsat, ani zohlednit při porovnání zboží. Rozsudek porušuje též zásadu závaznosti návrhu, jež tvoří základ systému ochranné známky Společenství. Seznam zboží a služeb musí být posuzován jako takový, ve formě navrhované přihlašovatelem. OHIM nebyly uděleny pravomoci k přeformulování seznamu.
____________1 Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství, Úř. věst. L 78, s. 1.
2 Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 303, s. 1; Zvl. vyd. 17/ 01 s. 189).