ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu)
2. října 2014(*)
„Prostor svobody, bezpečnosti a práva – Nařízení (ES) č. 2252/2004 – Část 1 dokumentu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) 9303 – Minimální bezpečnostní normy cestovních pasů a cestovních dokladů vydávaných členskými státy – Strojově čitelný cestovní pas – Uvedení rodného příjmení na stránce s biografickými údaji v cestovním pase – Zápis příjmení bez rizika záměny“
Ve věci C‑101/13,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Verwaltungsgerichtshof Baden-Württemberg (Německo) ze dne 6. února 2013, došlým Soudnímu dvoru dne 28. února 2013, v řízení
U
proti
Stadt Karlsruhe,
SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),
ve složení L. Bay Larsen, předseda senátu, M. Safjan, J. Malenovský (zpravodaj), A. Prechal a K. Jürimäe, soudci,
generální advokát: N. Jääskinen,
vedoucí soudní kanceláře: M. Aleksejev, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 15. ledna 2014,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za p. U. R. Fallerem, Rechtsanwalt,
– za německou vládu T. Henzem a A. Wiedmann, jako zmocněnci,
– za Evropskou komisi G. Wilsem a W. Bogensbergerem, jako zmocněnci,
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 30. dubna 2014,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy (Úř. věst. L 385, s. 1, oprava v Úř. věst. 2005, L 311, s. 44), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 444/2009 ze dne 6. května 2009 (Úř. věst. L 142, s. 1, oprava v Úř. věst. 2009, L 188, s. 127; dále jen „nařízení č. 2252/2004“).
2 Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi p. U a Stadt Karlsruhe (město Karlsruhe) ohledně rozhodnutí uvedeného města, jímž byla odmítnuta změna zápisu rodného příjmení p. U v jeho německém cestovním pase.
Právní rámec
Unijní právo
3 V bodech 2 až 4 odůvodnění nařízení č. 2252/2004 se uvádí:
„(2) Minimální bezpečnostní normy pro cestovní pasy byly zavedeny usnesením zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 17. října 2000 [...]. Nyní je vhodné zvýšit právní sílu uvedeného usnesení opatřením Společenství, aby bylo dosaženo zdokonalených harmonizovaných bezpečnostních norem pro ochranu cestovních pasů a cestovních dokladů před pozměňováním. Zároveň by do cestovních pasů nebo cestovních dokladů měly být za účelem zavedení spolehlivého spojení mezi pravým držitelem pasu a dokladem začleněny biometrické identifikátory.
(3) Harmonizace bezpečnostních prvků a začlenění biometrických identifikátorů je důležitým krokem směrem k používání nových prvků s ohledem na budoucí vývoj na evropské úrovni, který by měl učinit cestovní doklady bezpečnějšími a zavést spolehlivější spojení mezi držitelem a cestovním pasem a cestovním dokladem jako důležitý příspěvek k zajištění jeho ochrany před podvodným použitím. Je třeba zohlednit specifikace Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), a zejména specifikace stanovené v dokumentu č. 9303 o strojově čitelných cestovních dokladech.
(4) Toto nařízení je omezeno na harmonizaci bezpečnostních prvků včetně biometrických identifikátorů v cestovních pasech a cestovních dokladech členských států. [...]“
4 Článek 1 odst. 1 první pododstavec tohoto nařízení stanoví:
„Cestovní pasy a cestovní doklady vydávané členskými státy musí splňovat minimální bezpečnostní normy stanovené v příloze.“
5 Příloha uvedeného nařízení nadepsaná „Minimální bezpečnostní normy cestovních pasů a cestovních dokladů vydávaných členskými státy“ obsahuje bod 2 nadepsaný „Stránka s biografickými údaji“, který v prvním pododstavci stanoví:
„Cestovní pas obsahuje strojově čitelnou stránku s biografickými údaji, která musí splňovat specifikace části 1 (o strojově čitelných cestovních pasech) dokumentu ICAO 9303 a postupy vydávání musí splňovat specifikace, které uvedený dokument stanoví pro strojově čitelné doklady.“
Část 1 dokumentu ICAO 9303
6 V pátém odstavci úvodu části 1 dokumentu ICAO 9303 se uvádí:
„[...] ICAO vypracovává mezinárodní normy, jejichž uplatňování zajišťují smluvní státy [...]. Základní zásadou při vypracovávání těchto norem je, že v zájmu usnadnění kontrolních formalit pro převážnou většinu cestujících v letecké dopravě musí mít orgány veřejné správy v uspokojivé míře důvěru ve spolehlivost cestovních dokladů a v účinnost kontrolních postupů. Vytvořením standardizovaných specifikací pro cestovní doklady a pro údaje v nich obsažené má být tato důvěra nastolena.“
7 Oddíl IV části 1 dokumentu ICAO 9303, nadepsaný „Technické specifikace pro strojově čitelný cestovní pas“, obsahuje bod 5.2, který zní:
„V zájmu zohlednění rozdílných požadavků stanovených v zákonech nebo vyplývajících z praxe jednotlivých států a k zajištění maximální standardizace se zřetelem k těmto požadavkům je datová stránka [strojově čitelného cestovního pasu (SČCP)] rozdělena do sedmi zón, a to následovně:
Přední strana datové stránky SČCP
Zóna I Povinné záhlaví
Zóna II Povinné a nepovinné biografické údaje
Zóna III Povinné a nepovinné údaje o dokladu
Zóna IV Podpis nebo obvyklá značka držitele (originál nebo kopie)
Zóna V Povinný identifikátor
Zóna VII Povinná strojově čitelná zóna (SČZ).
Zadní strana datové stránky SČCP nebo protější strana
Zóna VI Nepovinné údaje“.
8 Bod 8.4 uvedeného oddílu IV zní:
„Pole. Není-li v rejstříku níže uvedeno jinak, musí být všechna pole určená pro povinné údaje v [Zóně vizuální kontroly (zóny I až VI)] označena a toto označení může být uvedeno v úředním jazyce vydávajícího státu nebo v pracovním jazyce vydávající organizace. Není-li úředním jazykem vydávajícího státu nebo pracovním jazykem vydávající organizace, v němž je označení uvedeno, francouzština, angličtina nebo španělština, musí být doplněn kurzivou překlad do některého z těchto tří jazyků.“
9 K obsahu polí 06 a 07 zóny II datové stránky strojově čitelného cestovního pasu se v bodě 8.6 téhož oddílu uvádí:
„Úplné jméno držitele, tak jak zní podle vydávajícího státu nebo vydávající organizace. Jméno bude pokud možno rozděleno do dvou částí, z nichž první představuje ,primární identifikační znak‘ držitele stanovený státem nebo organizací (například příjmení, příjmení za svobodna spolu s přijatým příjmením manžela, patronymické příjmení) a druhá představuje všechny ostatní složky jména držitele (například osobní jména, iniciály), které vydávající stát nebo organizace považují společně za ,sekundární identifikační znak‘. Obě části (primární a sekundární identifikační znak) tvoří společně jméno držitele cestovního pasu.
Stanoví-li vydávající stát nebo organizace, že jméno držitele nemůže být v souladu s výše uvedeným rozděleno na dvě části, určí se za primární identifikační znak úplné jméno držitele.“
10 Pokud jde konkrétně o pole 06, jež má obsahovat primární identifikační znak, v bodě 8.6 oddílu IV části 1 dokumentu ICAO 9303 se uvádí:
„Hlavní složka nebo složky jména držitele v souladu s výše uvedeným. V případech, kdy hlavní složka nebo složky jména držitele (například je-li tvořeno složenými jmény) nemohou být uvedeny vcelku nebo ve stejném pořadí pro nedostatek místa v polích 06 nebo 07 nebo z důvodu národních zvyklostí, uvede se nejdůležitější složka nebo složky primárního identifikačního znaku (určené státem nebo organizací).“
11 Pokud jde o pole 07, jež má obsahovat sekundární identifikační znak, v bodě 8.6 oddílu IV části 1 dokumentu ICAO 9303 se uvádí:
„Druhotná složka nebo složky jména držitele v souladu s výše uvedeným. Nejdůležitější složka nebo složky sekundárního identifikačního znaku držitele musí být uvedeny vcelku, nakolik to dovolují rozměry pole. Ostatní složky mohou být případně uvedeny formou iniciál. Je-li jméno držitele tvořeno výlučně hlavními složkami, ponechá se toto datové pole prázdné. Stát může použít celou zónu zahrnující pole 06 a 07 jako společné pole. V tom případě se primární identifikační znak uvede jako první, po něm následuje čárka a mezera a za nimi se uvede sekundární identifikační znak.“
12 Pokud jde o pole 13 zóny II datové stránky, jež má obsahovat „Nepovinné biografické údaje“, v bodě 8.6 oddílu IV části 1 dokumentu ICAO 9303 je podáno následující vysvětlení:
„Nepovinné biografické údaje, například osobní identifikační číslo nebo otisky prstů, dle uvážení vydávajícího státu nebo vydávající organizace. [...]“
Německé právo
13 Předkládající soud v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce uvádí, že podle jeho vnitrostátních právních předpisů o matrikách je jméno člověka tvořeno pouze jeho osobními jmény a příjmením. Dále uvádí, že podle německého práva je příjmením osoby v zásadě její rodné příjmení určené v souladu s § 1616 a § 1617 občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch), od používání rodného příjmení lze však upustit mimo jiné v případě sňatku.
14 Ohledně vydávání cestovních pasů se v § 4 odst. 1 první a druhé větě zákona o cestovních pasech (Passgesetz) ze dne 19. dubna 1986 (BGBl. 1986 I, s. 537), naposledy pozměněného zákonem ze dne 30. července 2009 (BGBl. 2009 I, s. 2437), stanoví:
„Cestovní pasy musí být vydávány podle jednotného vzoru; obsahují sériové číslo. Cestovní pas obsahuje vedle fotografie svého držitele, jeho podpisu, názvu orgánu, který cestovní pas vydal, data vydání cestovního pasu a data ukončení jeho platnosti pouze následující údaje o osobě držitele:
1.
příjmení a rodné příjmení,
2.
osobní jména,
[...]“
15 Poznámka 6 v příloze 11 nařízení k provedení zákona o cestovních pasech (Passverordnung) zní:
„Existuje-li rodné příjmení, vyhradí se mu nejméně jeden celý řádek. Prvních pět znaků tohoto řádku tvoří znaky ,GEB. ‘ nebo ,geb. ‘.“
Spor v původním řízení a předběžné otázky
16 Příjmení žalobce v původním řízení je U, jeho osobní jména jsou S P. Jeho rodné příjmení, které není součástí jeho příjmení, je E. Z písemností ve spise dále vyplývá, že žalobce získal titul „Doktor“, který se podle německého práva považuje za součást jména.
17 V jeho cestovním pase je v poli označeném „Name/Surname/Nom“ uvedeno na dvou řádcích následující:
„DR [U]
GEB. [E]“
18 Žalobce v původním řízení se domnívá, že takovýto zápis jeho jména v cestovním pase je nesprávný a při jeho pracovních cestách do zahraničí vede k nedorozuměním. Uvádí, že jelikož je v jeho cestovním pase v poli určeném pro příjmení uvedeno jeho rodné příjmení – které není součástí jeho jména definovaného vnitrostátními právními předpisy o matrikách – a před tímto rodným příjmením je uvedena zkratka „GEB.“, jež nahrazuje přídavné jméno „geboren“ (rozený), byl v obchodních vztazích se soukromými osobami a při vystavování víza označován například jako „p. GEB [E]“, „p. [E U]“, „Dr [U] GEB [E]“ nebo také „[S E] Dr [U]“.
19 Žalobce v původním řízení z tohoto důvodu požádal Stadt Karlsruhe o změnu údajů v cestovním pase, aby bylo každému, zejména těm, kdo nejsou německými státními příslušníky, zcela zřejmé, že jeho jméno zní „Dr U“; Stadt Karlsruhe tuto žádost zamítlo.
20 Žalobce v původním řízení podal k Regierungspräsidium Karlsruhe opravný prostředek a po jeho zamítnutí podal žalobu na neplatnost k Verwaltungsgericht Karlsruhe, která byla rovněž zamítnuta. Žalobce v původním řízení se následně obrátil na předkládající soud.
21 Za těchto podmínek se Verwaltungsgerichtshof Baden‑Württemberg rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Musí způsob vydání strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovních pasech vydávaných členskými státy splňovat podle přílohy [nařízení č. 2252/2004] všechny povinné specifikace podle [části 1 dokumentu ICAO 9303]?
2) Je-li jméno člověka podle právních předpisů členského státu upravujících jména tvořeno jeho osobními jmény a příjmením, je dotyčný členský stát podle přílohy nařízení č. 2252/2004 ve spojení s ustanoveními bodu 8.6 oddílu IV [části 1 dokumentu ICAO 9303] oprávněn zapsat v poli 06 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase rovněž rodné příjmení jakožto primární identifikační znak?
3) Je-li jméno člověka podle právních předpisů členského státu upravujících jména tvořeno jeho osobními jmény a příjmením, je dotyčný členský stát podle přílohy nařízení č. 2252/2004 ve spojení s ustanoveními bodu 8.6 oddílu IV [části 1 dokumentu ICAO 9303] oprávněn zapsat v poli 07 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase rovněž rodné příjmení jakožto sekundární identifikační znak?
4) Jsou-li druhá nebo třetí otázka zodpovězeny kladně, je členský stát, podle jehož právních předpisů upravujících jména je jméno člověka tvořeno jeho osobními jmény a příjmením, povinen – se zřetelem k ochraně jména osob zaručené v článku 7 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a v článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod podepsané v Říme dne 4. listopadu 1950 – v označení pole strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase, v němž je obsaženo rodné příjmení, uvést, že je v tomto poli obsaženo i rodné příjmení?
5) Je-li čtvrtá otázka zodpovězena záporně, je členský stát, podle jehož právních předpisů upravujících jména je jméno člověka tvořeno jeho osobními jmény a příjmením a podle jehož vnitrostátních právních předpisů upravujících cestovní pasy jsou označení datových polí na strojově čitelné stránce s biografickými údaji v cestovním pase uvedena rovněž v anglickém a francouzském jazyce a rodné příjmení musí být uvedeno také v poli 06 uvedené stránky na zvláštním řádku a před tímto rodným příjmením musí být uvedena zkratka „geb.“ pro „geboren“ (rozený), povinen – se zřetelem k ochraně jména osob zaručené v článku 7 Listiny a v článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod – uvést tuto zkratku rovněž v anglickém a francouzském jazyce?
6) Je-li jméno člověka podle právních předpisů členského státu upravujících jména tvořeno jeho osobními jmény a příjmením, je dotyčný členský stát podle přílohy nařízení č. 2252/2004 ve spojení s ustanoveními bodu 8.6 oddílu IV [části 1 dokumentu ICAO 9303] oprávněn zapsat rodné příjmení jakožto nepovinný biografický údaj v poli 13 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase?“
K předběžným otázkám
K první otázce
22 Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda musí být příloha nařízení č. 2252/2004 vykládána v tom smyslu, že vyžaduje, aby strojově čitelná stránka s biografickými údaji v cestovních pasech vydávaných členskými státy splňovala všechny povinné specifikace podle části 1 dokumentu ICAO 9303.
23 V tomto ohledu je třeba předeslat, že podle článku 1 nařízení č. 2252/2004 musí cestovní pasy vydávané členskými státy splňovat minimální bezpečnostní normy stanovené v příloze tohoto nařízení. Z bodu 2 této přílohy, nadepsaného „Stránka s biografickými údaji“, prvního pododstavce, přitom vyplývá, že strojově čitelná stránka s biografickými údaji v cestovních pasech vydávaných členskými státy musí být v souladu se specifikacemi pro strojově čitelné cestovní pasy podle části 1 dokumentu ICAO 9303.
24 Z přílohy nařízení č. 2252/2004 tedy vyplývá, že strojově čitelná stránka s biografickými údaji v cestovních pasech vydávaných členskými státy musí splňovat všechny povinné specifikace podle části 1 dokumentu ICAO 9303.
25 Dále je nutno konstatovat, že tato povinnost je v souladu s cílem nařízení č. 2252/2004, kterým je posílení bezpečnosti cestovních dokladů v Evropské unii.
26 Za těchto podmínek je třeba na první otázku odpovědět tak, že příloha nařízení č. 2252/2004 musí být vykládána v tom smyslu, že vyžaduje, aby strojově čitelná stránka s biografickými údaji v cestovních pasech vydávaných členskými státy splňovala všechny povinné specifikace podle části 1 dokumentu ICAO 9303.
Ke druhé a třetí otázce
27 Podstatou druhé a třetí otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda musí být příloha nařízení č. 2252/2004 ve spojení s částí 1 dokumentu ICAO 9303 vykládána v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát, podle jehož právních předpisů je jméno člověka tvořeno jeho osobními jmény a příjmením, mohl přesto zapsat rodné příjmení buď jako primární identifikační znak do pole 06 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase, nebo jako sekundární identifikační znak do pole 07 této stránky, anebo do společného pole tvořeného těmito poli 06 a 07.
28 Je třeba předeslat, že podle bodu 8.6 oddílu IV části 1 dokumentu ICAO 9303 mají pole 06 a 07 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase obsahovat údaje, které podle vydávajícího státu tvoří „úplné jméno“ držitele cestovního pasu.
29 Na prvním místě je tedy třeba určit, zda v takovém právním rámci, jako je právní rámec vylíčený v otázkách předkládajícího soudu, může být rodné příjmení uvedeno ve zmíněných polích 06 nebo 07.
30 Z bodu 5.2 oddílu IV části 1 dokumentu ICAO 9303 v tomto ohledu vyplývá, že specifikace k obsahu strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase byly pojaty tak, aby se přizpůsobily rozdílným požadavkům stanoveným v zákonech nebo vyplývajícím z praxe jednotlivých vydávajících států. Z toho plyne, že v mezích požadavků, které jsou vlastní standardizované prezentaci této stránky, mají vydávající státy rozhodovací prostor při určování, které údaje budou do jednotlivých datových polí na uvedené stránce zapsány.
31 Vzhledem k tomuto rozhodovacímu prostoru poskytnutému státům a vzhledem k tomu, že se v bodě 8.6 oddílu IV části 1 dokumentu ICAO 9303 hovoří o „úplném jménu držitele, tak jak zní podle vydávajícího státu“, a to bez dalšího upřesnění tohoto pojmu, je třeba tento pojem vykládat tak, že těmto státům ponechává prostor pro uvážení při rozhodování o tom, které údaje tvoří „úplné jméno“. Je tedy nutno konstatovat, že uvedený dokument nebrání tomu, aby v takovém právním rámci, jako je právní rámec vylíčený v otázkách předkládajícího soudu, mohl členský stát uvést v polích 06 nebo 07 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase vedle příjmení a osobních jmen držitele i jiné údaje, jmenovitě jeho rodné příjmení.
32 Takový závěr je potvrzen cílem nařízení č. 2252/2004, který je vyjádřen v bodech 2 a 3 jeho odůvodnění a kterým je zavedení spolehlivého spojení mezi cestovním pasem a jeho držitelem. Vzhledem k tomu, že rodné příjmení je údaj, který umožňuje odlišit osoby s totožným příjmením, je uvedení tohoto údaje v cestovním pase možným prostředkem k zavedení pevnějšího spojení mezi tímto dokladem a jeho držitelem.
33 S ohledem na znění bodu 8.6 oddílu IV části 1 dokumentu ICAO 9303 a na cíl nařízení č. 2252/2004 je tedy třeba učinit závěr, že příloha nařízení č. 2252/2004 ve spojení s částí 1 dokumentu ICAO 9303 musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání tomu, aby v takovém právním rámci, jako je právní rámec vylíčený v otázkách předkládajícího soudu, mohl členský stát zapsat rodné příjmení držitele cestovního pasu do polí 06 nebo 07 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase.
34 Pokud jde na druhém místě o otázku, do kterého z těchto polí 06 a 07 může být konkrétně rodné příjmení držitele cestovního pasu vepsáno, z bodu 8.6 oddílu IV části 1 dokumentu ICAO 9303 vyplývá, že je na vydávajících státech, aby z údajů tvořících úplné jméno držitele cestovního pasu určily ty, které jsou jeho hlavními složkami, a musí být proto vepsány do uvedeného pole 06, a ty, které jsou jeho druhotnými složkami a musí být vepsány do pole 07 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase. Podle téhož bodu 8.6 mohou také vydávající státy dospět k názoru, že jednotlivé složky tvořící „úplné jméno“ nemohou být rozděleny, ale že musí být použity jako primární identifikační znak, nebo že uvedená pole 06 a 07 musí být použita jako společné pole.
35 Za těchto podmínek platí, že rozhodne-li se členský stát uvést ve strojově čitelném pase rodné příjmení jeho držitele, má možnost vepsat ho buď jako primární identifikační znak do pole 06 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase, nebo jako sekundární identifikační znak do pole 07 této stránky, anebo do společného pole tvořeného těmito poli 06 a 07.
36 S ohledem na výše uvedené je třeba na druhou a třetí otázku odpovědět tak, že příloha nařízení č. 2252/2004 ve spojení s částí 1 dokumentu ICAO 9303 musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát, podle jehož právních předpisů je jméno člověka tvořeno jeho osobními jmény a příjmením, mohl přesto zapsat rodné příjmení buď jako primární identifikační znak do pole 06 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase, nebo jako sekundární identifikační znak do pole 07 této stránky, anebo do společného pole tvořeného těmito poli 06 a 07.
K šesté otázce
37 Podstatou šesté otázky předkládajícího soudu, kterou je třeba se zabývat na tomto místě, je, zda musí být příloha nařízení č. 2252/2004 ve spojení s ustanoveními bodu 8.6 oddílu IV části 1 dokumentu ICAO 9303 vykládána v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát, podle jehož právních předpisů je jméno člověka tvořeno jeho osobními jmény a příjmením, mohl zapsat rodné příjmení jako nepovinný biografický údaj do pole 13 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase.
38 V tomto ohledu je nutno poukázat na to, že podle uvedeného bodu 8.6 má pole 13 této stránky obsahovat nepovinné údaje. Z toho plyne, že v tomto poli 13 mohou být uvedeny pouze ty údaje, u nichž nebylo stanoveno, že musí být z hlediska své povahy uvedeny v jiném datovém poli, a že jsou tedy údaji povinnými.
39 Vzhledem k tomu, že podle téhož bodu 8.6 musí vydávající státy uvádět v polích 06 a 07 zmiňované stránky údaje tvořící „úplné jméno“ držitelů cestovních pasů, které vydávají, a tedy nutně celý soubor údajů týkajících se jména, je nutno konstatovat, že uvedené pole 13 již nemůže žádný z těchto údajů obsahovat.
40 Tento závěr je potvrzen zaprvé tím, že příklady uvedené v tomtéž bodě 8.6 týkající se pole 13 téže stránky, tj. osobní identifikační číslo a otisky prstů dotyčného, se týkají výlučně údajů, které se svou povahou zcela liší od údajů týkajících se jména držitele.
41 Zadruhé zejména z pátého odstavce úvodu části 1 dokumentu ICAO 9303 vyplývá, že specifikace upravené tímto dokumentem mají za cíl zaručit prostřednictvím dostatečně standardizované prezentace příslušných údajů uspokojivou míru důvěry ve spolehlivost cestovních dokladů a že takto budou usnadněny kontrolní formality. Kdyby přitom mohly vydávající státy uvést údaje týkající se jména v jiných polích, než která jsou k tomuto účelu výslovně určena, vzniklo by nebezpečí, že některé orgány veřejné správy budou při identifikaci držitele cestovního pasu uvedeny v omyl, což by bylo v rozporu s uvedeným cílem.
42 S ohledem na výše uvedené je třeba na šestou otázku odpovědět tak, že příloha nařízení č. 2252/2004 ve spojení s ustanoveními bodu 8.6 oddílu IV části 1 dokumentu ICAO 9303 musí být vykládána v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát, podle jehož právních předpisů je jméno člověka tvořeno jeho osobními jmény a příjmením, mohl zapsat rodné příjmení jako nepovinný biografický údaj do pole 13 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase.
Ke čtvrté otázce
43 Podstatou čtvrté otázky předkládajícího soudu je, zda musí být příloha nařízení č. 2252/2004 ve spojení s ustanoveními části 1 dokumentu ICAO 9303 vykládána ve světle článku 7 Listiny v tom smyslu, že pokud se členský stát, podle jehož právních předpisů je jméno člověka tvořeno jeho osobními jmény a příjmením, přesto rozhodne uvést rodné příjmení držitele cestovního pasu v polích 06 nebo 07 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase, musí v označení těchto polí uvést, že je v nich obsaženo rodné příjmení.
44 Je třeba poukázat na to, že jelikož cíl připomenutý v bodě 41 tohoto rozsudku znamená, že údaje uvedené v jednotlivých polích strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase mají být pro orgány ostatních států snadno a účinně ověřitelné, nesmí být zápis jednotlivých složek jména jeho držitele v žádném ohledu nejednoznačný, a nesmí tedy představovat žádné riziko záměny.
45 Proto, když se členský stát v takovém právním rámci, jako je právní rámec vylíčený v otázkách předkládajícího soudu, rozhodne vepsat rodné příjmení držitele cestovního pasu do polí 06 nebo 07 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase, je povinen v označení těchto polí jednoznačně uvést, že je v nich obsaženo rodné příjmení.
46 Dále musí být toto označení s ohledem na bod 8.4 oddílu IV části 1 dokumentu ICAO 9303 uvedeno v úředním jazyce tohoto státu, případně spolu s překladem, uvedeným kurzivou, do některého z jazyků určených v tomto ustanovení.
47 Tyto požadavky tedy nejsou splněny, pokud je uvedení rodného příjmení v cestovním pase avizováno pomocí zkratky, která navíc není přeložena do některého z požadovaných jazyků.
48 Takový výklad mimoto potvrzují požadavky související s právem na ochranu totožnosti a soukromého života, které je zakotveno v článku 7 Listiny a jeho součástí je respektování jména (v tomto smyslu viz rozsudek Runevič-Vardyn a Wardyn, C‑391/09, EU:C:2011:291, bod 66).
49 V tomto ohledu je třeba uvést, že stát má sice možnost při naplňování cílů nařízení č. 2252/2004 doplnit ke jménu držitele cestovního pasu, tak jak je definováno jeho vnitrostátními právními předpisy o matrikách, další údaje, jmenovitě rodné příjmení, avšak způsob, jakým této možností využívá, musí respektovat právo dotyčného na soukromý život. Aby bylo toto právo respektováno, musí být tedy jméno držitele jasně odlišeno od těchto dodatečných údajů, přičemž takové vyjasnění ostatně nijak nebrání naplňování cílů nařízení č. 2252/2004.
50 Je totiž nesporné, že nejednoznačný či nesprávný zápis jména určité osoby na dokladech vydávaných státem k osvědčení její totožnosti by mohl této osobě způsobit značné obtíže v jejím soukromém a profesním životě, neboť hrozí, že vyvolá pochybnosti o její skutečné totožnosti, o pravosti cestovního pasu nebo o pravdivosti údajů v něm obsažených (v tomto smyslu viz rozsudky Grunkin a Paul, C‑353/06, EU:C:2008:559, bod 23, a Sayn-Wittgenstein, C‑208/09, EU:C:2010:806, bod 69).
51 Vzhledem k výše uvedenému je třeba na čtvrtou otázku odpovědět tak, že příloha nařízení č. 2252/2004 ve spojení s ustanoveními části 1 dokumentu ICAO 9303 musí být vykládána ve světle článku 7 Listiny v tom smyslu, že pokud se členský stát, podle jehož právních předpisů je jméno člověka tvořeno jeho osobními jmény a příjmením, přesto rozhodne uvést rodné příjmení držitele cestovního pasu v polích 06 nebo 07 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase, musí v označení těchto polí jednoznačně uvést, že je v nich obsaženo rodné příjmení.
K páté otázce
52 Vzhledem k odpovědi na čtvrtou otázku není namístě odpovídat na pátou otázku.
K nákladům řízení
53 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:
1) Příloha nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 444/2009 ze dne 6. května 2009, musí být vykládána v tom smyslu, že vyžaduje, aby strojově čitelná stránka s biografickými údaji v cestovních pasech vydávaných členskými státy splňovala všechny povinné specifikace podle části 1 dokumentu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) 9303.
2) Příloha nařízení č. 2252/2004, ve znění nařízení č. 444/2009, ve spojení s částí 1 dokumentu Mezinárodní organizace pro civilní letectví 9303 musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát, podle jehož právních předpisů je jméno člověka tvořeno jeho osobními jmény a příjmením, mohl přesto zapsat rodné příjmení buď jako primární identifikační znak do pole 06 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase, nebo jako sekundární identifikační znak do pole 07 této stránky, anebo do společného pole tvořeného těmito poli 06 a 07.
3) Příloha nařízení č. 2252/2004, ve znění nařízení č. 444/2009, ve spojení s ustanoveními bodu 8.6 oddílu IV části 1 dokumentu Mezinárodní organizace pro civilní letectví 9303 musí být vykládána v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát, podle jehož právních předpisů je jméno člověka tvořeno jeho osobními jmény a příjmením, mohl zapsat rodné příjmení jako nepovinný biografický údaj do pole 13 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase.
4) Příloha nařízení č. 2252/2004, ve znění nařízení č. 444/2009, ve spojení s ustanoveními části 1 dokumentu Mezinárodní organizace pro civilní letectví 9303 musí být vykládána ve světle článku 7 Listiny v tom smyslu, že pokud se členský stát, podle jehož právních předpisů je jméno člověka tvořeno jeho osobními jmény a příjmením, přesto rozhodne uvést rodné příjmení držitele cestovního pasu v polích 06 nebo 07 strojově čitelné stránky s biografickými údaji v cestovním pase, musí v označení těchto polí jednoznačně uvést, že je v nich obsaženo rodné příjmení.
Podpisy.