STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA
NIILA JÄÄSKINENA
přednesené dne 30. dubna 2014(1)
Věc C‑101/13
U
proti
Stadt Karlsruhe
[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof Baden-Württemberg (Německo)]
„Cestovní pasy – Nařízení (ES) č. 2252/2004 – Minimální bezpečnostní normy cestovních pasů a cestovních dokladů vydávaných členskými státy – Právní účinky odkazu na část 1 dokumentu Mezinárodní organizace pro civilní letectví 9303 (strojově čitelné cestovní pasy) – Primární identifikační znak, sekundární identifikační znak a volitelné osobní údaje – Právní úprava členského státu, podle níž musí být rodné příjmení zapsáno na straně cestovního pasu obsahující osobní údaje v políčku vyhrazeném pro primární identifikační znak, přestože není z právního hlediska součástí jména dotyčné osoby – Zapsání nepřeložené zkratky v políčku vyhrazeném pro primární identifikační znak“
I – Úvod
1. Projednávaná žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal k Soudnímu dvoru Verwaltungsgerichtshof Baden-Württemberg (Německo), byla předložena v souvislosti se sporem mezi německým státním příslušníkem panem U a Stadt Karlsruhe (městem Karlsruhe, Německo), který se týká odmítnutí tohoto města změnit zápis rodného příjmení žalobce v jeho německém cestovním pase.
2. Platné německé právní předpisy totiž stanoví, že v cestovním pase musí být totožnost jeho držitele určena zejména uvedením „příjmení a rodného příjmení“ „křestních jmen“ a „doktorského titulu“. V projednávaném případě to vedlo k tomu, že rodné příjmení žalobce v původním řízení bylo v jeho pase uvedeno vedle jeho příjmení, přestože podle názoru předkládajícího soudu není rodné příjmení z právního hlediska součástí příjmení.
3. Za těchto okolností vznáší předkládající soud otázku týkající se výkladu nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy(2), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 444/2009(3) ze dne 6. května 2009 (dále jen „nařízení č. 2252/2004“). Toto nařízení odkazuje na dokument Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) 9303 (strojově čitelné cestovní doklady), konkrétně na část 1 tohoto dokumentu, týkající se strojově čitelných cestovních pasů (dále jen „část 1 dokumentu ICAO 9303“)(4), který stanoví způsoby zápisu.
4. Předkládající soud vyzývá Soudní dvůr především k tomu, aby odpověděl na otázku, zda a jakým způsobem může být rodné příjmení, které již není součástí jména osoby, uvedeno v pase jakožto primární identifikační znak (políčko 6 pasu), jakožto sekundární identifikační znak (políčko 7) nebo jako doplňující údaj (políčko 13), a to rovněž s ohledem na ustanovení Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která byla podepsána v Římě dne 4. listopadu 1950 (dále jen „EÚLP“).
II – Právní rámec
A – Unijní právo
5. Nařízením č. 2252/2004 bylo aktualizováno usnesení zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 17. října 2000, jímž byly zavedeny minimální bezpečnostní normy pro cestovní pasy. Cílem tohoto nařízení je zdokonalit a harmonizovat bezpečnostní normy pro ochranu cestovních pasů a cestovních dokladů před pozměňováním(5).
6. Body 8 a 9 odůvodnění zní takto:
„(8) Pokud jde o osobní údaje zpracovávané v souvislosti s cestovními pasy a cestovními doklady, použije se směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Mělo by být zajištěno, že v cestovním pase nebudou uloženy žádné další informace, pokud toto nařízení nebo jeho příloha nestanoví jinak nebo pokud to nebude v daném cestovním dokladu uvedeno.
(9) V souladu se zásadou proporcionality je nezbytné a vhodné k dosažení základních cílů zavedení společných bezpečnostních norem a interoperabilních biometrických identifikátorů stanovit pravidla pro všechny členské státy, které provádějí Úmluvu k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985. Toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení stanoveného cíle, v souladu s čl. 5 třetím pododstavcem Smlouvy.“
7. Příloha k výše uvedenému nařízení stanoví minimální úroveň zabezpečení, kterou musí splňovat cestovní pasy a cestovní doklady členských států. Ustanovení této přílohy se vztahují především na stránku s biografickými údaji(6). Příloha stanoví použitelnost části 1 dokumentu ICAO 9303 takto(7):
„Cestovní pas obsahuje strojově čitelnou stránku s biografickými údaji, která musí splňovat specifikace části 1 […] dokumentu ICAO 9303, a postupy vydávání musí splňovat specifikace, které uvedený dokument stanoví pro strojově čitelné doklady“.
B – Část 1 dokumentu ICAO 9303
8. Část 1 dokumentu ICAO 9303 se týká strojově čitelných cestovních pasů(8). Sestává ze čtyř oddílů, z nichž poslední, oddíl IV, obsahuje technické specifikace použitelné na tyto cestovní pasy. Podstata obsahu oddílu IV je následující.
9. Přední strana strany strojově čitelného cestovního pasu, která je vyhrazena pro osobní údaje, je rozdělena na zóny I až V, které jsou souhrnně označeny jako „zóna vizuální kontroly“, a zóna VII představuje „zónu automatického čtení“(9). Zóna II obsahuje určité osobní údaje(10).
10. „Jméno“ je v pase uvedeno na stránce vyhrazené pro osobní údaje, a sice v políčkách 6 a 7 zóny II.
11. Políčko 6 je určeno pro zapsání „primárního identifikačního znaku“ a políčko 7 pro zapsání „sekundárního identifikačního znaku“.
12. V políčku 13 mohou být uvedeny „[v]olitelné osobní údaje, například osobní identifikační číslo nebo otisky prstů, podle uvážení státu nebo organizace, které vydávají cestovní pas“(11).
C – Německé právní předpisy
1. Právní předpisy upravující jména
13. Rodné příjmení („Geburtsname“), tj. příjmení zaznamenané do rodného listu osoby, představuje příjmení obou rodičů nebo jednoho z nich.
14. Příjmení („Familienname“) představuje rodné příjmení nebo příjmení získané v důsledku změny příjmení.
15. Příjmení lze totiž změnit v důsledku uzavření sňatku, kdy se použije občanský zákoník (Bürgerliches Gesetzbuch, dále jen „BGB“)(12), nebo na základě žádosti o změnu příjmení podané v souladu se zákonem o změně příjmení ze dne 5. ledna 1938 (Namensänderungsgesetz)(13). Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že s výjimkou zvláštních případů není již po provedení změny rodné příjmení z právního hlediska považováno za součást příjmení(14), což se liší od toho, co stanoví právní předpisy platné v jiných členských státech(15). Ze znění předběžných otázek lze vyvodit, že projednávaná věc se týká posledního z výše uvedených případů.
16. Dále je třeba poukázat na skutečnost, že v souladu s § 21 odst. 1 bodem 1 zákona o rodinném stavu ze dne 19. února 2007 (Personenstandsgesetz)(16) německé právo vyžaduje, aby měla každá osoba příjmení a alespoň jedno křestní jméno (Vorname). Podle ústavního práva Výmarské republiky se navíc za součást jména považují i šlechtické tituly(17). Naopak akademický titul, například „Doktor“, nepředstavuje v pravém slova smyslu součást jména, nýbrž pouze doplňující prvek, který je zaznamenán v matrice a uveden v cestovním pasu vedle příjmení. Právo na jméno je chráněno článkem 12 BGB.
2. Právní předpisy týkající se cestovních pasů
17. Z ustanovení § 1 odst. 1 první věty zákona o cestovních pasech ze dne 19. dubna 1986 (Passgesetz)(18) vyplývá, že němečtí státní příslušníci, kteří vstoupí na území, na něž se vztahuje tento zákon, nebo toto území opouští, musí mít u sebe platný cestovní pas a prokazovat jím svou totožnost.
18. Podle ustanovení § 4 odst. 1 druhé věty zákona o cestovních pasech „musí cestovní pas obsahovat kromě fotografie svého držitele také jeho podpis, název orgánu, který cestovní pas vydal, datum vydání cestovního pasu a datum ukončení jeho platnosti, a pouze níže uvedené osobní údaje o držiteli pasu:
1. příjmení a rodné příjmení;
2. křestní jména;
3. doktorský titul;
4. jméno v církvi nebo náboženské společnosti, umělecké jméno. […]“
19. Podle poznámky 6 v příloze 11 k prováděcímu nařízení k zákonu o cestovních pasech ze dne 19. října 2007 (Passverordnung)(19) „pro rodné příjmení, pokud existuje, je vyhrazen nejméně jeden celý řádek. Tomuto řádku předchází pět znaků ‚GEB.‘ nebo ‚geb.‘ “. Tento výraz, který v němčině znamená „rozený/rozená“, není uveden v jiných jazycích.
III – Spor v původním řízení, předběžné otázky a řízení před Soudním dvorem
20. Žalobce v původním řízení pan U se domáhá toho, aby byl změněn způsob, jakým je v jeho německém cestovním pase uvedeno jeho rodné příjmení(20). Jeho příjmení zní F. a křestní jména S.-P. Má doktorský titul. Jeho rodné příjmení zní E. a není součástí jeho jména. Zápis do políčka jeho pasu označeného „Name/Surname/Nom“ je proveden ve dvou řádcích a zní:
„DR F.
GEB. E.“
21. Žalobce v původním řízení má za to, že zápis jeho jména do cestovního pasu není správný a vede k nedorozuměním v případech, kdy musí z obchodních důvodů cestovat do zahraničí. Tvrdí, že uvedení jeho rodného příjmení v cestovním pase do políčka vyhrazeného pro příjmení za zkratku „GEB“, která není součástí jeho příjmení, vede k tomu, že v obchodním styku se subjekty soukromého práva a při vystavování víz je uváděn např. jako „Mr. Geb E.“, „Mr. E. F.“, „DR. F. GEB“ nebo jako „S. E. Dr F.“.
22. Z tohoto důvodu se domáhá toho, aby byly údaje uvedené v jeho cestovním pase změněny odstraněním údajně nesprávného zápisu údajů, aby i osoby, které nejsou německými státními příslušníky, z pasu jednoznačně pochopily, že jeho jméno zní „Dr. F.“. Neuvádí však, jakým způsobem by tato změna měla být provedena, zda vymazáním rodného příjmení, vytvořením políčka pro rodné příjmení (označeného „Geburtsname/Birthname/Nom de naissance“), nebo jinými způsoby. Nedomáhá se tedy toho, aby byl z jeho cestovního pasu vymazán zápis jeho rodného příjmení jako takový, nýbrž pouze toho, aby byl z cestovního pasu odstraněn nesprávný zápis údajů.
23. Za těchto okolností se Verwaltungsgerichtshof Baden‑Württemberg rozhodnutím ze dne 26. února 2013, které bylo Soudnímu dvoru doručeno dne 28. února 2013, rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Musí podle přílohy k nařízení (ES) č. 2252/2004 způsob vydání strojově čitelné strany obsahující osobní údaje cestovních pasů vydaných členskými státy splnit všechny povinné specifikace podle části 1 […] dokumentu ICAO 9303?
2) Pokud je podle právních předpisů členského státu upravujících jména jméno osoby složeno z jejího křestního jména a jejího příjmení, je členský stát podle přílohy k nařízení (ES) č. 2252/2004 ve spojení s pravidly uvedenými v bodě 8.6 oddílu IV části 1 […] dokumentu ICAO 9303 oprávněn zapsat rovněž rodné příjmení jako primární identifikační znak v políčku 6 strojově čitelné strany cestovního pasu obsahující osobní údaje?
3) Pokud podle právních předpisů členského státu upravujících jména je jméno osoby složeno z jejího křestního jména a příjmení, je dotčený členský stát podle přílohy k nařízení (ES) č. 2252/2004 ve spojení s pravidly uvedenými v bodě 8.6 oddílu IV části 1 […] dokumentu ICAO 9303 oprávněn zapsat rovněž rodné příjmení jako sekundární identifikační znak v políčku 7 strojově čitelné strany cestovního pasu obsahující osobní údaje?
4) Pokud je druhá nebo třetí otázka zodpovězena kladně: je členský stát, podle jehož právních předpisů upravujících jména je jméno osoby složeno z jejího křestního jména a příjmení, na základě ochrany jména osob zaručené článkem 7 Listiny a článkem 8 EÚLP povinen v označení políčka údajů strojově čitelné strany cestovního pasu obsahující osobní údaje, v němž je uvedeno rodné příjmení, uvést, že v tomto políčku je uvedeno i rodné příjmení?
5) Pokud je čtvrtá otázka zodpovězena záporně: je členský stát, podle jehož právních předpisů upravujících jména je jméno osoby složeno z jejího křestního jména a příjmení a podle jehož vnitrostátních právních předpisů upravujících cestovní pasy jsou označení políček údajů na strojově čitelné straně cestovního dokladu obsahující osobní údaje uvedena rovněž v anglickém a francouzském jazyce a rodné příjmení musí být rovněž zapsáno v políčku 6 uvedené strany na zvláštním řádku uvedeném zkratkou „geb.“ znamenající „geboren“ (rozený/rozená), na základě ochrany jména osob zaručené článkem 7 Listiny a článkem 8 EÚLP povinen uvést uvedenou zkratku rovněž v anglickém a francouzském jazyce?
6) Pokud podle právních předpisů členského státu upravujících jména je jméno osoby složeno z jejího křestního jména a příjmení, je členský stát podle přílohy k nařízení (ES) č. 2252/2004 ve spojení s pravidly uvedenými v bodě 8.6 oddílu IV části 1 […] dokumentu ICAO 9303 oprávněn zapsat rodné příjmení jako volitelný osobní údaj v políčku 13 strojově čitelné strany cestovního pasu obsahující osobní údaje?“
24. Písemná vyjádření předložili žalobce v původním řízení a rovněž německá vláda a Evropská komise, přičemž všichni tito účastníci řízení byli zastoupeni na jednání konaném dne 15. ledna 2014.
IV – Analýza
A – Úvodní poznámky
25. Úvodem konstatuji, že jméno je pro každou osobu základem její identity i jejího soukromého života, jehož ochrana je zakotvena v článku 7 Listiny a v článku 8 EÚLP. Přestože to totiž článek 8 výslovně nezmiňuje, součástí soukromého a rodinného života osob je i jejich jméno, které je prostředkem určení jejich totožnosti a vyjádřením jejich rodinných vazeb(21).
26. Stejně tak i uvádění rodného příjmení v určitých situacích musí být vždy objektivně odůvodněno s ohledem na článek 8 Listiny, který stanoví základní právo na ochranu osobních údajů, což nastává podle mého názoru v případě, že je uvedení rodného příjmení nezbytné k určení totožnosti jedince. V tomto ohledu je namístě poukázat na skutečnost, že v Německu neexistuje žádný komplexní systém pro identifikaci osob, který by byl založen na čísle sociálního zabezpečení nebo na osobním identifikačním čísle, a právě rodné příjmení představuje jedinou „stálou“ součást jména, která umožňuje rozlišovat mezi osobami stejného jména, narozenými téhož dne v témže městě, nebo dokonce i v téže obci.
27. Konkrétně v souvislosti s otázkou, jaké druhy osobních údajů mohou být uváděny v cestovních pasech, se Soudnímu dvoru naskytla ve věci Schwarz(22) příležitost vyjádřit se k platnosti čl. 1 odst. 2 nařízení č. 2252/2004 o uvádění biometrických prvků v cestovních pasech ve vztahu k ustanovením Listiny.
28. V projednávaném případě tedy není zapotřebí se hlouběji zabývat obecnou otázkou, zda Listina umožňuje uvádět rodné příjmení jedince v jeho cestovním pase v případě, že podle použitelných právních předpisů není rodné příjmení považováno za součást jména osoby. Domnívám se ostatně, že uvádění rodného příjmení by mohlo být v rozporu s cílem, jímž je umožnit dotyčnému, aby se vzdal svého předchozího příjmení, a tím případně i zvyšovat nebezpečí nepřímé diskriminace založené na státní příslušnosti nebo na etnickém původu.
29. Zadruhé, pokud jde o judikaturu Soudního dvora, je namístě upřesnit, že se okolnosti projednávaného případu liší od několika jiných věcí týkajících se jmen osob, o nichž Soudní dvůr v nedávné době rozhodoval, zejména pokud šlo o přeshraniční situace, jakými byly například věci Garcia Avello(23), Grunkin a Paul(24), Sayn-Wittgenstein(25) a Runevič-Vardyn a Wardyn(26). Tyto věci, v nichž byly řešeny obecné otázky týkající se volného pohybu osob nebo evropského občanství, neposkytují přímou odpověď na otázky, jež vyvstaly v projednávaném případě. Problémy, jimž pan U údajně čelí, by však mohly vyvstat i na území Unie, pokud by dotyčný použil svůj pas jako cestovní doklad v členských státech, které nejsou součástí schengenského prostoru.
30. Zatřetí, v projednávané věci má Soudní dvůr upřesnit, zda a případně za jakých podmínek lze uvádět v cestovním pase údaj požadovaný německými právními předpisy, tj. rodné příjmení, s ohledem na ustanovení nařízení č. 2252/2004 a na část 1 dokumentu ICAO 9303, na nějž toto nařízení odkazuje.
31. Připomínám, že se pan U nebrání tomu, aby bylo jeho rodné příjmení uvedeno v cestovním pase, nýbrž se domáhá pouze toho, aby zápis údajů v cestovním pase byly jasný a jednoznačný.
32. Je třeba uvést, že Soudní dvůr bude muset v projednávané věci rozhodovat ve světle dokumentu přijatého mezinárodní organizací, který je v rámci Unie použitelný na základě odkazu uvedeného v nařízení č. 2252/2004. Dokumenty přijaté ICAO, mezi něž patří i část 1 dokumentu 9303, si kladou za cíl do určité míry sjednotit praxi používanou v jednotlivých státech. Při výkladu tohoto dokumentu tedy nesmíme na tento konkrétní kontext zapomínat.
33. V souvislosti s cestovními doklady je třeba zdůraznit rovněž rozdíl mezi cestovními pasy a průkazy totožnosti, kdy cestovní pasy na rozdíl od průkazů totožnosti podléhají unijní právní úpravě. Přestože se průkazy totožnosti i cestovní pasy staly předmětem různých usnesení Rady, závazná ustanovení byla přijata pouze v případě cestovních pasů, a sice nařízením č. 2252/2004. Průkazy totožnosti jsou upraveny pouze usnesením z roku 2006, které přijali zástupci členských států zasedající v Radě(27). V článku 1 odst. 3 druhé větě nařízení č. 2252/2004 je naopak výslovně uvedeno, že se toto nařízení na průkazy totožnosti nevztahuje. Tím se vysvětlují i rozdílné způsoby uvádění rodného příjmení v cestovních pasech a v průkazech totožnosti, jež existují v jednotlivých členských státech(28).
34. A konečně zdůrazňuji, že třetí a šestá otázka mají ve skutečnosti pouze hypotetickou povahu, neboť se týkají legislativních alternativ, jež německý zákonodárce nevzal v potaz. Odpověď na tyto otázky by však mohla být pro předkládající soud přínosná pro případ, že by potřeboval pro účely výkladu zákona o cestovních pasech výklad relevantních ustanovení unijního práva. Z tohoto důvodu považuji výše uvedené otázky za přípustné.
B – K právnímu účinku odkazu na část 1 dokumentu ICAO 9303, který je uveden v nařízení č. 2252/2004
35. Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda podle přílohy k nařízení (ES) č. 2252/2004 musí být strana obsahující osobní údaje cestovních pasů vydaných členskými státy, která je částečně strojově čitelná, v souladu se všemi povinnými specifikacemi uvedenými v části 1 dokumentu ICAO 9303 a zda musí všechny tyto specifikace splnit.
36. V této souvislosti předkládající soud správně uvádí, že hlavním cílem nařízení č. 2252/2004 je zpřísnit bezpečnostní úroveň cestovních dokladů v Unii zavedením biometrických prvků (zobrazení obličeje a otisky prstů). Předkládající soud má za to, že podle znění přílohy uvedeného nařízení jsou členské státy povinny zohlednit veškeré specifikace uvedené v části 1 dokumentu ICAO 9303.
37. Podle mého názoru z výše uvedené přílohy vyplývá, že strojově čitelná strana obsahující osobní údaje musí být v souladu s částí 1 dokumentu ICAO 9303. Způsob, jakým je uvedeno jméno, má přitom rozhodující význam pro jednoznačné určení totožnosti osoby, které je ostatně hlavním účelem cestovního pasu, a z toho, nakolik je proveditelné, se odvíjí bezpečnost tohoto dokladu. K tomu se připojuje aspekt harmonizace cestovních pasů v mezinárodních vztazích, která nabývá z pohledu zajištění bezpečnosti zvláštního významu. Příjmení i křestní jméno ve funkci prvků uváděných v jednotném vzoru cestovního pasu se proto již od roku 1981 stala předmětem mnoha usnesení(29).
38. Na mezinárodní úrovni sice představuje část 1 dokumentu ICAO 9303 pouhé doporučení, které nemá závaznou povahu. Z článku 1 odst. 1 nařízení č. 2252/2004 ve spojení s přílohou k tomuto nařízení nicméně vyplývá, že se Unie těmito doporučeními řídí a ve svém sekundárním právu jim dala podobu závazných ustanovení(30). Jinými slovy, unijní zákonodárce usiloval o dosažení vyšší míry jednotnosti, o čemž svědčí i cíle, jež toto nařízení sleduje v oblasti zavádění vnitřního trhu a prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Snahu o zajištění jednotnosti lze vyvodit i z toho, že tento nástroj nebyl přijat např. v podobě směrnice či doporučení, nýbrž ve formě nařízení.
39. Z výše uvedeného vyplývá, že specifikace týkající se strojově čitelných cestovních pasů, které jsou uvedeny v části 1 dokumentu ICAO 9303, představují závaznou součást nařízení č. 2252/2004, a proto je lze považovat za pravidla, která sice nejsou součástí unijního práva, avšak na základě unijního práva jsou závazná. Nejedná se přitom o jediný případ, kdy unijní právo přiznává závazné právní účinky ustanovením obsaženým v aktech mezinárodního práva nebo v mezinárodních či evropských normách(31).
40. Navrhuji tedy Soudnímu dvoru, aby na první otázku předkládajícího soudu odpověděl tak, že strojově čitelná strana obsahující osobní údaje cestovních pasů vydaných členskými státy musí podle přílohy k nařízení (ES) č. 2252/2004 splnit všechny povinné specifikace podle části 1 dokumentu ICAO 9303.
C – K možnosti členského státu stanovit zapsání rodného příjmení v políčkách 6 (primární identifikační znak) nebo 7 (sekundární identifikační znak) cestovního pasu
41. Prostřednictvím druhé a třetí otázky, které by měly být přezkoumány současně, se předkládající soud snaží zjistit, zda může být rodné příjmení žalobce zapsáno v políčku 6 strany cestovního pasu obsahující osobní údaje jako primární identifikační znak (druhá otázka), nebo v políčku 7 jako sekundární identifikační znak (třetí otázka), pokud podle použitelného vnitrostátního práva rodné příjmení ze zákona není součástí jména dotyčné osoby.
42. Část 1 dokumentu ICAO 9303 zavádí určitý standardizovaný rámec týkající se prvků, které mají být uvedeny v cestovním pase, a způsobu jejich uvádění.
43. Jméno osoby se zapisuje do políček 6 a 7. Výše uvedený dokument popisuje obsah políčka 6 (primární identifikační znak)(32) a políčka 7 (sekundární identifikační znak)(33).
44. Budu v tomto ohledu vycházet z konkrétního příkladu: v případě osoby jménem Anna Maria Eriksson se do políčka 6 zapíše příjmení (Eriksson) a do políčka 7 křestní jména („Anna Maria“). Současně je však třeba poukázat na to, že výše uvedený dokument obsahuje další příklady, jež jsou dokladem mnohotvárnosti jmen, která se mohou vyskytnout v 191 členskému státu ICAO a která musí být do cestovních pasů zapisována podle pokynů obsažených v tomto dokumentu(34).
45. V části 1 dokumentu ICAO 9303 je obsažena tabulka(35), v níž jsou vyjmenovány prvky údajů pro „zónu vizuální kontroly“ na straně strojově čitelného cestovního pasu obsahující osobní údaje. Tato tabulka obsahuje ustanovení týkající se jména, která jsou uvedena v rubrikách „06/07/II“, „06/II“ a „07/II“. Podle těchto ustanovení má být jméno, pokud je to možné, rozděleno do dvou částí, přičemž první část představuje tu část jména, kterou stát vydávající cestovní pas definuje jako primární identifikační znak („např. příjmení, rodné příjmení žen a příjmení nabyté uzavřením manželství nebo jméno po otci“), a druhá část představuje ostatní součásti jména, které podle názoru státu vydávajícího cestovní pas představují sekundární identifikační znak („např. křestní jména nebo iniciály“). Primární identifikační znak je složen z rozhodujících součástí jména. Tato část jména musí být uvedena v políčku 6. Sekundární identifikační znak je složen z ostatních součástí jména a musí být uveden v políčku 7(36).
46. Domnívám se, že skutečným cílem nařízení č. 2252/2004 a části 1 dokumentu ICAO 9303 je určitým způsobem sjednotit uvádění jmen, která se v jednotlivých zemích řídí velmi různorodými pravidly. Přestože cestovní pas bývá často užíván i jako průkaz totožnosti na vnitrostátní úrovni, jeho hlavním účelem je umožnit orgánům ostatních zemí určit totožnost cizího státního příslušníka. Toto určení totožnosti může mít zásadní význam v mnoha situacích, například v souvislosti s udělením státního občanství, imigrací nebo žádostí o azyl(37).
47. Členský stát může stanovit, že z právního hlediska má být rodné příjmení i nadále považováno za součást jména, a to i po nabytí jiného příjmení, k němuž dojde v důsledku uzavření manželství nebo změny příjmení. Podle předkládajícího soudu však Spolková republika Německo není v této situaci. Členský stát, který nepřijal ustanovení v tomto smyslu, by tedy neměl uvádět rodné příjmení v políčku 6 vedle příjmení a podle mého mínění ani v políčku 7. Státy totiž sice mají určitý prostor pro uvážení, který jim umožňuje klasifikovat prvky občanského jména jako primární nebo sekundární identifikační znaky, avšak nejsou oprávněny k tomu, aby mezi primární či sekundární identifikační znaky zařadily prvky, které nejsou podle jejich vlastního vnitrostátního právního řádu považovány za součást občanského jména. To se může týkat rodného příjmení i zkratky „GEB.“, které jsou podle německých právních předpisů v současné době zapisovány do políčka vyhrazeného pro primární identifikační znak.
48. Tento výklad potvrzují i ustanovení týkající se uvádění akademických titulů a jiných srovnatelných údajů uvedených v části 1 dokumentu ICAO 9303. Jedinou výjimkou, která se připouští, je totiž případ, kdy „dotyčný stát považuje určitou předponu či příponu za zákonnou součást jména“(38) (zdůraznění provedl autor stanoviska).
49. Je třeba dodat, že nařízení č. 2252/2004 nebrání tomu, aby členský stát uznával několik definic občanského jména, přičemž může například rozlišovat mezi jménem ve smyslu občanského práva a jménem ve smyslu správního práva. Tím se může rozšířit prostor pro uvážení, který souvisí s výběrem primárního identifikačního znaku. Domnívám se nicméně, že Spolkové republiky Německo se netýká ani tento případ.
50. Ohledně políčka 6 může tedy vzniknout otázka, jaký prostor pro uvážení při určení primárního identifikačního znaku mají členské státy v případě existence příjmení složeného z několika slov, které se nevejde do prostoru vyhrazeného pro dané políčko v cestovním pase.
51. V této souvislosti by mělo být zmíněno také uvádění rodného příjmení vdaných žen v případě, kdy vnitrostátní právní předpisy umožňují, aby bylo rodné příjmení zachováno a stalo se spolu s příjmením manžela součástí složeného příjmení, nebo kdy stanoví, že z právního hlediska se příjmení vdané ženy skládá z jejího rodného příjmení a z příjmení jejího manžela. Touto logikou nelze nicméně ospravedlnit začlenění prvku, který z právního hlediska není součástí příjmení.
52. Co se týče políčka 7, to je podle mého názoru rovněž vyhrazeno pro prvky, které jsou součástí občanského jména, zvláště pak křestní jména nebo v případě velmi dlouhých křestních jmen jejich počáteční písmena, což je výslovně zmíněno i v části 1 dokumentu ICAO 9303.
53. Dodávám, že restriktivní postoj k prvkům, které by mohly být teoreticky uváděny v políčkách 6 a 7, je dán rovněž tím, že obsah obou těchto políček musí být uveden také ve strojově čitelné zóně v dolní části strany pasu, a to případně v přepisu provedeném podle jednotných pravidel, který je uveden přímo v dokladu. Domnívám se, že německé právní předpisy stanoví odlišné obsahy pro políčka 6 a 7 na straně jedné a pro strojově čitelnou zónu na straně druhé, a to způsobem, který je v rozporu s požadavky uvedenými v části 1 dokumentu ICAO 9303(39).
Mezitímní závěry
54. S ohledem na výše uvedené úvahy tedy navrhuji odpovědět na druhou a třetí předběžnou otázku tak, že příloha k nařízení (ES) č. 2252/2004 ve spojení s pravidly uvedenými v bodě 8.6 oddílu IV části 1 dokumentu č. ICAO 9303 má být vykládána v tom smyslu, že pokud je podle právních předpisů členského státu jméno osoby složeno z křestního jména a příjmení, není tento členský stát oprávněn zapsat rodné příjmení jako primární identifikační znak v políčku 6 ani jako sekundární identifikační znak v políčku 7 strojově čitelné strany cestovního pasu obsahující osobní údaje.
55. V této souvislosti poukazuji na skutečnost, že čtvrtou otázku položil předkládající soud pouze pro případ, že odpověď na druhou nebo třetí otázku bude kladná. Tak tomu není, a proto není zapotřebí na tuto otázku odpovídat.
56. Stejně tak i pátou otázku položil předkládající soud pouze pro případ, že bude odpověď na čtvrtou otázku záporná. Vzhledem k tomu, že navrhuji na čtvrtou otázku neodpovídat, není zapotřebí odpovídat ani na pátou otázku.
D – K oprávnění členského státu zapsat rodné příjmení v políčku 13 pasu
57. Prostřednictvím šesté otázky se předkládající soud snaží zjistit, zda je-li podle právních předpisů členského státu jméno osoby složeno z křestního jména a příjmení, může být rodné příjmení žalobce zapsáno v políčku 13 strany cestovního pasu obsahující osobní údaje jako „volitelný osobní údaj“(40).
58. Komise správně podotýká, že tato předběžná otázka by měla být chápána v tom smyslu, že z ní lze vyvodit, že odpověď zajímá předkládající soud pouze v případě, že rodné příjmení není součástí celého jména dotyčné osoby, a tedy nemůže být zapsáno v políčku 7 jako „sekundární identifikační znak“(41).
59. Z části 1 dokumentu ICAO 9303 vyplývá, že obsah políčka 13 je z velké části ponechán na uvážení státu vydávajícího cestovní pas(42), s výhradou bodů 8 a 9 odůvodnění nařízení č. 2252/2004, jimiž jsou omezeny údaje, které lze v pase uvádět. Příklady, jež jsou uvedeny v části 1 dokumentu ICAO 9303, se v zásadě týkají osobních údajů, jež jsou vyžadovány naléhavým obecným zájmem za účelem určení totožnosti osob(43).
60. Stejně jako Komise se domnívám, že pokud existuje naléhavý obecný zájem, může být rodné příjmení, které není součástí jména osoby jako celku, zapsáno v políčku 13 strany cestovního pasu obsahující osobní údaje jako „volitelný osobní údaj“ pod podmínkou, že toto políčko bude opatřeno vysvětlivkou v několika jazycích.
61. Již jsem poukázal na to, že vzhledem k tomu, že němečtí státní příslušníci mají možnost si změnit jméno a že neexistuje komplexní systém identifikace osob, mohl by existovat naléhavý obecný zájem na možnosti konzultovat databáze (například registr dlužníků nebo trestní rejstřík) s použitím rodného příjmení jako kritéria pro vyhledávání, vzhledem k jeho relativní stabilitě(44).
62. S ohledem na druhou větu bodu 8 odůvodnění nařízení č. 2252/2004 a současně i na snahu zajistit, aby byl pas srozumitelný ve všech částech světa, je nicméně nutné, aby byly ve všech případech, kdy se rodné příjmení zaznamenává do políčka 13, dodrženy formální požadavky týkající se označování a vícejazyčnosti, v souladu s částí 1 dokumentu ICAO 9303. Podle tohoto dokumentu totiž musí být políčka, která jsou určena pro zapisování povinných údajů v rámci zóny vizuální kontroly, opatřena vysvětlivkou ve francouzštině, angličtině nebo španělštině(45).
63. A jak jsem již uvedl v bodě 26 tohoto stanoviska, uvádění rodného příjmení v políčku 13 je rovněž přípustné, pokud je odůvodněno na základě článků 7 a 8 Listiny(46). V takovémto případě však musí být v názvu políčka uvedeno vysvětlení, že toto políčko obsahuje rodné příjmení držitele pasu, a to ve francouzštině, angličtině nebo španělštině. Z důvodu vzniku možných nejasností nemůže být tato vysvětlivka uvedena přímo v políčku.
64. Navrhuji tedy odpovědět na šestou předběžnou otázku tak, že pokud nelze zapsat rodné příjmení v políčkách 6 či 7 cestovního pasu, je členský stát přesto oprávněn zapsat rodné příjmení jako volitelný osobní údaj v políčku 13 strojově čitelné strany cestovního pasu obsahující osobní údaje, pokud existuje naléhavý obecný zájem a na provedení tohoto zápisu je upozorněno prostřednictvím vysvětlivky ve francouzštině, angličtině nebo španělštině v názvu políčka 13.
65. Pouze pro doplnění je třeba ještě uvést, že kromě strany obsahující osobní údaje existuje ještě jedno místo, kam by mohla být tato informace zapsána, je-li k tomu důvod. Zadní strana strany obsahující osobní údaje nebo sousední strana obsahuje zónu VI, jejíž součástí je políčko 20 vyhrazené pro „doplňující volitelné osobní údaje“, a právě toto políčko je vhodným prostorem, do něhož lze případně zapsat rodné příjmení společně s vysvětlením tohoto údaje v několika jazycích. V takovémto případě by bylo rodné příjmení považováno za „doplňující volitelný osobní údaj“(47). V projednávané věci však nebyla položena žádná předběžná otázka, která by se tohoto bodu týkala.
V – Závěry
66. S ohledem na předcházející úvahy navrhuji, aby Soudní dvůr na předběžné otázky položené Verwaltungsgerichtshof Baden-Württemberg (Německo) odpověděl následovně:
„1) Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, jakož i příloha k tomuto nařízení musí být vykládány v tom smyslu, že strojově čitelná strana cestovních pasů vydávaných členskými státy, která obsahuje osobní údaje, musí splňovat specifikace části 1 (strojově čitelné cestovní pasy) dokumentu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) 9303.
2) Příloha k nařízení č. 2252/2004 ve spojení s ustanoveními bodu 8.6 oddílu IV části 1 dokumentu ICAO 9303 (strojově čitelné cestovní pasy) musí být vykládána v tom smyslu, že:
– pokud je podle právních předpisů členského státu jméno osoby složeno z křestního jména a příjmení, není tento členský stát oprávněn zapsat rodné příjmení jako primární identifikační znak v políčku 6 ani jako sekundární identifikační znak v políčku 7 strojově čitelné strany cestovního pasu obsahující osobní údaje,
– pokud nelze zapsat rodné příjmení v políčkách 6 či 7 cestovního pasu, je členský stát přesto oprávněn zapsat rodné příjmení jako volitelný osobní údaj v políčku 13 strojově čitelné strany cestovního pasu obsahující osobní údaje, pokud existuje naléhavý obecný zájem a na provedení tohoto zápisu je upozorněno prostřednictvím vysvětlivky ve francouzštině, angličtině nebo španělštině v názvu políčka 1.“