Věc C‑648/11

The Queen, na žádost MA a dalších

v.

Secretary of State for the Home Department

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná la Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division)]

„Nařízení (ES) č. 343/2003 – Určení příslušného členského státu – Nezletilá osoba bez doprovodu – Žádosti o azyl podané ve dvou členských státech po sobě – Nepřítomnost rodinného příslušníka nezletilé osoby na území členského státu – Článek 6 druhý pododstavec nařízení č. 343/2003 – Přemístění nezletilého do členského státu, ve kterém podal první žádost o azyl – Slučitelnost – Zájem dítěte – Článek 24 odst. 2 Listiny“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 6. června 2013

1.        Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze – Zjevně nerelevantní otázky, hypotetické otázky položené v kontextu, který vylučuje užitečnou odpověď, a otázky bez vztahu k předmětu řízení – Působnost – Relevance položených otázek pro rozhodnutí o žalobě na náhradu škody v původním řízení – Zahrnutí

(Článek 267 SFEU)

2.        Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Azylová politika – Kritéria a mechanismy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl – Nařízení č. 343/2003 – Nezletilá osoba bez doprovodu – Žádosti o azyl podané ve dvou členských státech po sobě – Zohlednění nejvlastnějšího zájmu dítěte – Odpovědnost členského státu, kde se nezletilá osoba fyzicky nachází po podání své žádosti

(Agentura Evropské unie pro základní práva, článek 24; nařízení Rady č. 343/2003, čl. 6 druhý pododstavec)

1.        Viz znění rozhodnutí.

(viz body 37, 40)

2.        Článek 6 druhý pododstavec nařízení č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států, musí být vykládán v tom smyslu, že za okolností, jako jsou okolnosti v původním řízení, kdy nezletilá osoba bez doprovodu, která nemá rodinného příslušníka oprávněně pobývajícího na území některého členského státu, podá žádosti o azyl ve více členských státech, určuje jako „příslušný členský stát“ ten členský stát, ve kterém se nezletilý nachází poté, co tam podal žádost o azyl

V tomto ohledu výraz „členský stát, ve kterém nezletilý podal svou žádost o azyl“ uvedený v daném ustanovení nelze chápat tak, že znamená první členský stát, ve kterém nezletilý podal svou žádost o azyl. Vzhledem k tomu, že nezletilí bez doprovodu tvoří kategorii obzvláště zranitelných osob, je důležité neprodlužovat postup pro určení příslušného členského státu více, než je nezbytně nutné, ale zajistit jim rychlý přístup k řízení o přiznání právního postavení uprchlíka.

Ačkoli je zájem nezletilého výslovně uveden pouze v prvním pododstavci článku 6 uvedeného nařízení, má proto čl. 24 odst. 2 Listiny základních práv ve spojení s jejím čl. 51 odst. 1 za následek, že ve všech rozhodnutích přijímaných členskými státy na základě druhého pododstavce uvedeného článku 6 musí být rovněž prvořadým hlediskem nejvlastnější zájem dítěte. Z toho vyplývá, že nezletilí bez doprovodu, kteří podali žádost o azyl ve členském státě, nemohou být v zásadě přemisťováni do jiného členského státu, ve kterém podali první žádost o azyl.

(viz body 53, 55, 59, 61, 66 a výrok)