Kasační opravný prostředek podaný dne 26. července 2017 Landeskreditbank Baden-Württemberg - Förderbank proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého rozšířeného senátu) vydanému dne 16. května 2017 ve věci T-122/15, Landeskreditbank Baden-Württemberg - Förderbank v. Evropská centrální banka

(Věc C-450/17 P)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Landeskreditbank Baden-Württemberg - Förderbank (zástupci: A. Glos, T. Lübbig a M. Benzing, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Evropská centrální banka (ECB), Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 16. května 2017 ve věci T-122/15;

zrušil rozhodnutí ECB ze dne 5. ledna 2015 (č.j.: ECB/SSM/15/1 - 0SK1ILSPWNVBNQWU0W18/3) a nařídil zachování účinků nahrazovaného rozhodnutí ECB ze dne 1. září 2014 (č.j.: ECB/SSM/14/1 – 0SK1ILSPWNVBNQWU0W18/1);

podpůrně zrušil uvedený rozsudek Tribunálu a vrátil věc Tribunálu;

uložil ECB náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.    První důvod kasačního opravného prostředku: Porušení unijního práva při výkladu a použití čl. 6 odst. 4 nařízení č. 1024/2013¹ a článku 70 nařízení č. 468/2014²

Tribunál nesprávně vyložil relevantní ustanovení čl. 6 odst. 4 pododst. 2 nařízení č. 1024/2013 ve spojení s čl. 70 odst. 1 nařízení č. 468/2014. Nesprávné došel k závěru, že „zvláštní okolnosti“, které musí vést ke klasifikaci institutu jako méně důležitého institutu, existují pouze v případě, kdy přímý dohled prováděný vnitrostátními orgány lépe přispívá k dosažení cílů nařízení č. 1024/2013 než přímý dohled ECB. Tribunál vycházel při svém výkladu pouze z anglického znění nařízení č. 468/2014 a porušil tím zásadu, že všechny jazykové verze jsou stejně závazné. Tribunál nesprávně neuskutečnil výklad norem ve světle předpisů vyšší právní síly, což představuje zásadu proporcionality uplatňovanou v oblasti pravomoci. Nesprávné odmítl existenci zjevně nesprávného posouzení při ohodnocení skutkových okolností, kterého se dopustila ECB a stejně jako předtím ECB dostatečně nepřezkoumal, zda se má navrhovatelka na základě ní předložených specifických a skutkových okolností kvůli „zvláštním okolnostem“ podle čl. 6 odst. 4 pododst. 2 nařízení č. 1024/2013 ve spojení s čl. 70 odst. 1 nařízení č. 468/2014 klasifikovat jako méně důležitý institut. Tribunál tím porušil svou povinnost provést úplné přezkoumání, zda v napadeném rozhodnutí nedošlo k omylu v posouzení.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku: Zkreslení napadeného rozhodnutí a nesprávné posouzení požadavků odůvodnění

Tribunál zkreslil odůvodnění napadeného rozhodnutí a nahradil odůvodnění ECB svým vlastním odůvodněním. Jelikož zkreslil obsah napadeného rozhodnutí, nebral v úvahu, že rozhodnutí nenaplnilo požadavky unijního práva v souvislosti s povinností uvést odůvodnění: odůvodnění napadeného rozhodnutí není soudržné a je vnitřně rozporuplné.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil vad řízení zavedením aspektů, které nejsou předmětem řízení

Rozsudek Tribunálu porušuje právo navrhovatelky být vyslechnuta a zásadu kontradiktornosti. Odůvodnění rozsudku uvádí podstatné aspekty pro rozhodnutí sporu, které jako takové nebyly předmětem projednání v soudním řízení.

____________

¹ Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř.věst. L 287, s. 63).

² Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014 , kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu) (Úř.věst. L 141, s. 1).