Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. listopadu 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hessischer Verwaltungsgerichtshof - Německo) – Spolková republika Německo v. Kaveh Puid
(Věc C-4/11)1
„Azyl – Listina základních práv Evropské unie – Článek 4 – Nařízení (ES) č. 343/2003 – Článek 3 odst. 1 a 2 – Určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států – Články 6 až 12 – Kritéria k určení příslušného členského státu – Článek 13 – Podpůrné ustanovení“
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Hessischer Verwaltungsgerichtshof
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Spolková republika Německo
Žalovaný: Kaveh Puid
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Hessischer Verwaltungsgerichtshof - Výklad čl. 3 odst. 2 první věty nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (Úř. věst. L 50, s. 1; Zvl. vyd. 19/06, s. 109) - Povinnost členského státu převzít odpovědnost za posouzení žádosti o azyl na základě čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 343/2003 v případě hrozícího porušení základních práv žadatele nebo neuplatnění minimálních norem stanovených směrnicemi 2003/9/ES a 2005/85/ES členským státem příslušným k posouzení žádosti na základě kritérií stanovených uvedeným nařízením
Výrok
Nemohou-li členské státy nevědět o skutečnosti, že systémové nedostatky azylového řízení a podmínek přijímání žadatelů o azyl v členském státě, který byl původně na základě kritérií stanovených v kapitole III nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států, určen za příslušný k posouzení žádosti, představují závažné a prokazatelné důvody pro domněnku, že dotyčný žadatel o azyl bude vystaven skutečnému riziku nelidského nebo ponižujícího zacházení ve smyslu článku 4 Listiny základních práv Evropské unie, což musí ověřit předkládající soud, nesmí členský stát, který určuje příslušný členský stát, žadatele o azyl přemístit do členského státu původně určeného za příslušný k posouzení žádosti a je s výhradou využití možnosti, že žádost posoudí sám, povinen pokračovat v přezkumu kritérií stanovených v uvedené kapitole, aby tak určil, zda lze na základě některého z uvedených kritérií, nebo v opačném případě na základě článku 13 téhož nařízení, určit za příslušný některý jiný členský stát.
Naproti tomu v takovéto situaci skutečnost, že žadatel o azyl nemůže být přemístěn do členského státu, který byl původně určen za příslušný k posouzení žádosti, jako taková neznamená, že členský stát, který určuje příslušný členský stát, je na základě čl. 3 odst. 2 nařízení č. 343/2003 povinen sám posoudit žádost o azyl.
____________1 Úř. věst. C 95, 26.3.2011.