Věc C‑364/10

Maďarsko

v.

Slovenská republika

„Nesplnění povinnosti státem – Článek 259 SFEU – Občanství Unie – Článek 21 SFEU – Směrnice 2004/38/ES – Právo pohybovat se na území členských států – Prezident Maďarska – Odepření vstupu na území Slovenské republiky – Diplomatické vztahy mezi členskými státy“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 16. října 2012

1.        Žaloba pro nesplnění povinnosti – Žaloba podaná členským státem – Námitka nedostatku pravomoci založená na údajné nepoužitelnosti unijního práva – Zamítnutí – Otázka, která je v pravomoci unijního soudu

(Článek 259 SFEU)

2.        Občanství Unie – Právo volného pohybu a pobytu na území členských států – Osoba, která vykonává funkci hlavy státu – Zvláštní status upravený pravidly mezinárodního práva – Omezení práva pohybu na základě těchto pravidel – Přípustnost

(Článek 21 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38)

3.        Žaloba pro nesplnění povinnosti – Zneužití práva, kterého se údajně dopustil členský stát – Důkazy – Důkazy, které se musí týkat objektivních skutečností i vůle získat výhodu

(Článek 259 SFEU)

4.        Žaloba pro nesplnění povinnosti – Žaloba podaná členským státem – Žalobní důvod vycházející z nebezpečí budoucího porušení unijního práva – Žalobní důvod směřující k dosažení výkladu unijního práva – Nepřípustnost

(Článek 259 SFEU)

1.        Viz znění rozhodnutí.

(viz body 24–26)

2.        Hlava státu, která má státní příslušnost členského státu, má nesporně status občana Unie, který podle článku 21 SFEU přiznává základní a individuální právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a opatřeních přijatých k jejich provedení.

Taková omezení mohou být rovněž založena na příslušných pravidlech mezinárodního práva, jelikož toto právo je součástí unijního právního řádu.

Vzhledem k tomu, že na základě obyčejových pravidel obecného mezinárodního práva a pravidel obsažených v mnohostranných úmluvách má hlava státu v mezinárodních vztazích zvláštní status, s nímž jsou spojeny zejména výsady a imunity, umožňuje taková specifická povaha odlišit osobu, která má tento status, od všech ostatních občanů Unie, takže na vstup této osoby na území jiného členského státu se nevztahují stejné podmínky, jaké jsou použitelné na ostatní občany.

Specifická povaha statusu hlavy státu tedy může odůvodnit omezení výkonu práva pohybu, které mu přiznává článek 21 SFEU, na základě mezinárodního práva.

(viz body 42–44, 46, 50, 51)

3.        Viz znění rozhodnutí.

(viz body 57, 58)

4.        Cílem řízení zavedeného článkem 259 SFEU je určit, zda je jednání členského státu v rozporu s unijním právem, a přimět tento členský stát, aby v tomto jednání ustal.

Vzhledem k tomu, že cílem Smlouvy je účinně odstranit nesplnění povinností členskými státy a jejich důsledky, je tedy žaloba na základě článku 259 SFEU, která se týká budoucích a možných nesplnění povinností nebo se omezuje na žádost o výklad unijního práva, nepřípustná.

(viz body 67, 68)