Kasační opravný prostředek podaný dne 22. května 2016 Dextro Energy GmbH & Co. KG proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 16. března 2016 ve věci T-100/15, Dextro Energy GmbH & Co. KG v. Evropská komise
(Věc C-296/16 P)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Dextro Energy GmbH & Co. KG (zástupci: M. Hagenmeyer a T. Teufer, advokáti)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
zrušit v plném rozsahu rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 16. března 2016 ve věci T-100/15.
V případě, že bude rozhodnuto o opodstatněnosti kasačního opravného prostředku, účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby bylo v plném rozsahu vyhověno návrhovým žádáním v prvním stupni, tedy:
zrušit nařízení Komise (EU) č. 2015/81 ze dne 6. ledna 2015 o neschválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí;
uložit žalované náhradu nákladů řízení.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatelka nejprve Tribunálu vytýká, že uplatnil nepřesné kritérium posouzení:
Tím, že měl Tribunál za to, že způsob, jakým žalovaná v prvním stupni uplatňuje svoji posuzovací pravomoc v oblasti „velmi složitých vědeckých a technických skutečností“, podléhá pouze přezkumu zneužití, se bez dalšího vzdal široké působnosti přezkumu výkonu posuzovací pravomoci. Tento přezkum přitom přísluší Tribunálu a Soudnímu dvoru. Posouzení Tribunálu a Soudního dvora se neomezuje na pouhý přezkum zneužití, kterých se případně žalovaná v prvním stupni dopustila při výkonu své posuzovací pravomoci. Naopak, unijnímu soudu přísluší zkoumat, zda žalovaná v prvním stupni vyložila správným způsobem požadavky unijního normotvůrce uvedené v čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 1924/2006 a zda na základě těchto ustanovení uplatnila svoji posuzovací pravomoc správným způsobem. Soudní přezkum se musí rovněž týkat veškerých forem zneužití pravomoci. Tento přezkum nebyl proveden z důvodu hierarchizace a nesprávného posouzení „jiných opodstatněných a pro danou záležitost důležitých faktorů“.
Navrhovatelka mimoto uplatňuje porušení čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 1924/2006, přičemž uplatňuje tři důvody kasačního opravného prostředku:
Zaprvé má za to, že odmítnutí povolit sporná zdravotní tvrzení spočívá na nesprávných posouzeních, kterých se žalovaná v prvním stupni dopustila. Toto stanovisko podle ní plyne především z hierarchie stanovené v čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 1924/2006 týkající se opodstatněných a pro danou záležitost důležitých faktorů. Jakékoliv zohlednění opodstatněného a pro danou záležitost důležitého faktoru nemůže odůvodnit, aby nebylo přihlédnuto k objektivně správným a vědecky dostatečně podloženým informacím. Podle navrhovatelky z bodu 17 odůvodnění plyne, že tyto faktory nemohou být „hlavním aspektem“, na nějž je nutno brát zřetel v rámci rozhodnutí o schválení. „Hlavním aspektem, na nějž je nutno brát zřetel“ ohledně zdravotních tvrzení, by mělo být „vědecké zdůvodnění“. Tuto hierarchizaci lze nalézt rovněž v čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 1924/2006. Stanovisko úřadu v ní figuruje na prvním místě.
Zadruhé, navrhovatelka má za to, že žalovaná v prvním stupni neuplatnila správně svoji posuzovací pravomoc, kterou jí poskytuje čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 1924/2006, jelikož nesprávně vycházela ze zásady, že tvrzení navrhovatelky mohou vyslat „spotřebitelům rozporuplný a matoucí signál“. Podle ní uvedení prokázaných účinků glukózy neznamená, že by bylo třeba konzumovat či dokonce více konzumovat cukr ani že neexistuje žádné doporučení třetích osob nabádající k omezení jeho spotřeby. Nelze tedy hovořit o rozporu, zejména pak, jedná-li se o aktivní muže a ženy v dobrém zdravotním stavu a vytrvalostně trénované, specificky uvedené v žádostech.
Zatřetí, navrhovatelka má za to, že žalovaná v prvním stupni se v rámci čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 1924/2006 dopustila jiného nesprávného posouzení tím, že měla nesprávně za to, že tvrzení navrhovatelky jsou nejednoznačná a klamavá. Aby byl průměrný přiměřeně pozorný a informovaný spotřebitel uveden v omyl, musela by být zdravotní tvrzení navrhovatelky lživá. Tak tomu přitom ale právě není.
Navrhovatelka navíc uplatňuje porušení zásady proporcionality:
Navrhovatelka má za to, že žalovaná v prvním stupni tím, že odmítla schválit její zdravotní tvrzení, porušila zásadu proporcionality. Podle ní je žalovaná v prvním stupni při výkonu své posuzovací pravomoci jakožto unijní orgán povinna dodržovat zásadu proporcionality stanovenou v čl. 5 odst. 4 prvním pododstavci SEU. Obecné zásady totiž dle ní v projednávaném případě neukládaly odmítnutí žádostí, ale nanejvýš doporučovaly zvláštní podmínky použití a pravidla označování jakožto méně přísné opatření. Navrhovatelka má za to, že je mimoto třeba zohlednit skutečnost, že i z pohledu zdraví a výživy nepředstavuje úplný a bezvýhradný zákaz objektivně správných a vědecky dostatečně podložených informací, plynoucí z odmítnutí schválení, opatření vhodné pro dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitelů.
A konečně, navrhovatelka uplatňuje porušení zásady rovného zacházení:
Navrhovatelka má za to, že odmítnutí povolit požadovaná zdravotní tvrzení zcela zjevně porušuje rovněž zásadu rovného zacházení. Podle ní žalovaná v prvním stupni zachází odlišně se schváleními týkajícími se srovnatelných situací, přestože neexistuje jakýkoliv objektivní důvod odůvodňující nerovné zacházení.
____________1 Úř. věst. 2015, L 3, s. 6.