Věc T‑240/10
Maďarsko
v.
Evropská komise
„Sbližování právních předpisů – Záměrné uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí – Povolovací řízení pro uvedení na trh – Vědecká stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin – Projednávání ve výborech – Regulativní postup – Porušení podstatných formálních náležitostí – Přihlédnutí bez návrhu“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (prvního rozšířeného senátu) ze dne 13. prosince 2013
1. Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Porušení podstatných formálních náležitostí – Nedostatek příslušnosti orgánu, který je původcem napadeného aktu – Přezkum soudem i bez návrhu – Podmínka – Dodržení zásady kontradiktornosti
(Článek 263 SFEU)
2. Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Porušení podstatných formálních náležitostí – Dosah – Porušení procesních pravidel – Povolovací řízení pro uvedení geneticky modifikovaných organismů na trh – Nepředložení pozměněných návrhů rozhodnutí o povolení příslušným regulativním výborům Komisí – Zahrnutí – Důsledek – Neplatnost uvedených rozhodnutí o povolení
(Článek 263 druhý pododstavec SFEU a čl. 264 první pododstavec SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18; rozhodnutí Rady 1999/468, článek 5)
3. Právo Evropské unie – Výklad – Akty orgánů – Odůvodnění – Zohlednění – Rozhodnutí založená na stanoviscích vědeckého orgánu – Včlenění uvedených stanovisek do odůvodnění takových rozhodnutí
1. Porušení podstatných formálních náležitostí ve smyslu článku 263 SFEU představuje tzv. důvod veřejného pořádku, který musí být unijním soudem uplatněn i bez návrhu. Stejně tak je tomu u nedostatku příslušnosti ve smyslu uvedeného článku. Kromě toho musí být povinnost unijního soudu uplatnit důvod veřejného pořádku i bez návrhu splněna ve světle zásady kontradiktornosti.
(viz body 70 a 71)
2. Porušením podstatných formálních náležitostí je zejména nedodržení procesního pravidla, pokud by při jeho dodržení mohl být výsledek postupu nebo obsah přijatého aktu podstatně odlišný.
Pokud jde o opatření navržená Komisí ohledně uvedení geneticky modifikovaných organismů na trh, ta musí být přijata v souladu s regulativním postupem, tak jak byl zaveden článkem 5 rozhodnutí 1999/468 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi. Tento postup zahrnuje povinnost Komise předložit návrh opatření příslušnému regulativnímu výboru.
Jelikož je třeba mít za to, že výsledek povolovacího řízení pro uvedení geneticky modifikovaných organismů na trh nebo obsah přijatých povolovacích rozhodnutí mohl být podstatně odlišný, kdyby Komise dodržela postup stanovený článkem 5 rozhodnutí 1999/468, Komise proto tím, že přijme rozhodnutí o uvedení geneticky modifikovaných organismů na trh, přičemž opomene pozměněné návrhy těchto povolovacích rozhodnutí předložit příslušným regulativním výborům, porušuje své procesní povinnosti vyplývající z článku 5 rozhodnutí 1999/468, jakož i ustanovení směrnice 2001/18 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice 90/220 a nařízení č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, která na něj odkazují, a dopouští se tak porušení podstatných formálních náležitostí ve smyslu čl. 263 druhého pododstavce SFEU, které je Tribunál povinen uplatnit i bez návrhu. Taková rozhodnutí jsou tak v souladu s čl. 264 prvním pododstavcem SFEU stižena neplatností v celém rozsahu.
(viz body 80, 84, 85 a 87)
3. Normativní text aktu musí být vykládán na základě důvodů, které vedly k jeho přijetí a jež k němu nedílně patří, jelikož akt s nimi tvoří jeden celek. Orgán tím, že ve svých rozhodnutích vychází ze stanovisek vědeckého orgánu, včleňuje obsah těchto stanovisek do posouzení, z něhož vychází při přijímání rozhodnutí, a do jejich odůvodnění.
(viz body 90 a 91)