ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu)
23. ledna 2014(*)
„Směrnice 2001/29/ES – Autorské právo a práva s ním související v informační společnosti – Pojem ‚technologické prostředky‘ – Ochranné zařízení – Chráněný přístroj a chráněné doplňkové výrobky – Podobná doplňková zařízení, výrobky nebo součástky pocházející od jiných podniků – Vyloučení jakékoli interoperability mezi nimi – Dosah těchto technologických prostředků – Relevance“
Ve věci C‑355/12,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Tribunale di Milano (Itálie) ze dne 22. prosince 2011, došlým Soudnímu dvoru dne 26. července 2012, v řízení
Nintendo Co. Ltd,
Nintendo of America Inc.,
Nintendo of Europe GmbH
proti
PC Box Srl,
9Net Srl,
SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),
ve složení L. Bay Larsen, předseda senátu, K. Lenaerts, místopředseda Soudního dvora, vykonávají funkci soudce čtvrtého senátu, M. Safjan (zpravodaj), J. Malenovský a A. Prechal, soudci,
generální advokátka: E. Sharpston,
vedoucí soudní kanceláře: A. Impellizzeri, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 30. května 2013,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za Nintendo Co. Ltd, Nintendo of America Inc. a Nintendo of Europe GmbH M. Howem, QC, L. Lane, barrister, R. Blackem, C. Thomasem a D. Nicklessem, solicitors, jakož i G. Mondinim a G. Bonellim, avvocati,
– za PC Box Srl S. Guerrou, C. Benellim a S. Fattorinim, avvocati,
– za polskou vládu B. Majczynou a M. Szpunarem, jako zmocněnci,
– za Evropskou komisi E. Montaguti a J. Samnadda, jako zmocněnkyněmi,
po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 19. září 2013,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230).
2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společnostmi Nintendo Co. Ltd, Nintendo of America Inc. a Nintendo of Europe GmbH (společně dále jen „podniky Nintendo“) a společností PC Box Srl (dále jen „PC Box“), jakož i společností 9Net Srl (dále jen „9Net“), ve věci uvádění na trh „mod chips“ a „game copiers“ (dále jen „zařízení PC Box“) společností PC Box prostřednictvím internetových stránek, které spravuje společnost PC Box a jejichž hosting zajišťuje společnost 9Net.
Právní rámec
Mezinárodní právo
3 Článek 2 odst. 1 Úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl podepsané v Bernu dne 9. září 1886 (Pařížský akt ze dne 24. července 1971), ve znění pozměněném dne 28. září 1979, stanoví:
„Výraz ‚literární a umělecká díla‘ zahrnuje všechny výtvory z literární, vědecké a umělecké oblasti, bez ohledu na způsob nebo formu jejich vyjádření [...]“
Unijní právo
Směrnice 2001/29
4 Body 9 a 47 až 50 odůvodnění směrnice 2001/29 uvádějí:
„(9) Jakákoliv harmonizace autorského práva a práv s ním souvisejících musí vycházet z vysoké úrovně ochrany, jelikož taková práva jsou pro duševní výtvory zásadní. [...]
[...]
(47) Technologický rozvoj umožní nositelům práv využívat technologické prostředky určené k zabránění nebo omezení úkonů nepovolených nositeli jakéhokoliv autorského práva, práv s ním souvisejících nebo práva sui generis k databázím. Existuje však nebezpečí, že za účelem umožnit nebo usnadnit obcházení technické ochrany stanovené těmito opatřeními by mohly být prováděny protiprávní činnosti. Za účelem zabránit nejednotným právním přístupům, které by mohly bránit fungování vnitřního trhu, je třeba stanovit harmonizovanou právní ochranu před obcházením účinných technologických prostředků a před poskytováním zařízení a výrobků nebo služeb za tímto účelem.
(48) Taková právní ochrana by měla být poskytována ve vztahu k technologickým prostředkům, které účinně omezují úkony nepovolené nositeli jakéhokoliv autorského práva, práv s ním souvisejících nebo práva sui generis k databázím, aniž by se tím bránilo běžné funkci elektronického vybavení a jeho technologickému vývoji. Taková právní ochrana nezahrnuje žádný závazek k tomu, aby zařízení, výrobky, součástky nebo služby byly navrhovány v souladu s technologickými prostředky, pokud takové zařízení, výrobek, součástka nebo služba nejsou jinak zakázány podle článku 6. Taková právní ochrana by měla brát v úvahu zásadu proporcionality a neměla by zakazovat ta zařízení nebo činnosti, které mají komerčně důležitý účel nebo užití, jiné než obcházení technologické ochrany. Tato ochrana by zejména neměla bránit výzkumu kódování.
(49) Právní ochranou technologických prostředků není dotčeno uplatňování jakýchkoliv vnitrostátních právních předpisů, které mohou zakazovat soukromou držbu zařízení, výrobků nebo součástek k obcházení technologických prostředků.
(50) Takovou harmonizovanou právní ochranou nejsou dotčena zvláštní ustanovení o ochraně stanovená směrnicí [Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů (Úř. věst. L 111, s. 16)]. Zejména by se neměla vztahovat na ochranu technologických prostředků používaných v souvislosti s počítačovými programy, pro kterou je výše uvedená směrnice výhradně určena. Taková právní ochrana by neměla mařit rozvoj nebo používání jakýchkoliv způsobů obcházení technologických prostředků nezbytných k provedení úkonů podle čl. 5 odst. 3 nebo článku 6 směrnice [2009/24] ani takovému rozvoji bránit. Články 5 a 6 výše uvedené směrnice určují výhradní [určují pouze] výjimky z výlučných práv vztahujících se na počítačové programy.“
5 Článek 1 směrnice 2001/29 stanoví:
„1. Tato směrnice se vztahuje na právní ochranu autorského práva a práv s ním souvisejících v rámci vnitřního trhu, a to se zvláštním zřetelem na informační společnost.
2. S výjimkou případů uvedených v článku 11 nejsou touto směrnicí dotčeny a nijak ovlivněny stávající předpisy Společenství, týkající se:
a) právní ochrany počítačových programů;
[...]“
6 Článek 6 odst. 1 až 3 této směrnice stanoví:
„1. Členské státy stanoví odpovídající právní ochranu před obcházením jakýchkoliv účinných technologických prostředků, které dotyčná osoba provádí s vědomím, že takový cíl sleduje, nebo existují-li o této skutečnosti opodstatněné důkazy.
2. Členské státy stanoví odpovídající právní ochranu před výrobou, dovozem, rozšiřováním, prodejem, pronájmem, reklamou týkající se prodeje nebo pronájmu nebo před držbou zařízení, výrobků nebo součástek nebo před poskytováním služeb pro komerční účely, přičemž tyto služby [pokud tato zařízení, výrobky, součástky nebo služby]:
a) jsou nabízeny, inzerovány nebo uváděny na trh pro účely obcházení účinných technologických prostředků nebo
b) mají pouze omezený komerčně významný účel nebo užití jiné, než je obcházení účinných technologických prostředků nebo
c) jsou přednostně určeny, vyrobeny, upraveny nebo prováděny především za účelem umožnit nebo usnadnit obcházení účinných technologických prostředků.
3. Pro účely této směrnice se ‚technologickými prostředky‘ rozumí jakákoliv technologie, zařízení nebo součástka, které jsou při své obvyklé funkci určeny k tomu, aby zabraňovaly úkolům [úkonům] nebo omezovaly úkony ve vztahu k dílům nebo jiným předmětům ochrany, ke kterým nebylo uděleno svolení nositele jakýchkoliv autorských práv nebo práv s ním souvisejících stanovených právními předpisy, nebo práv[a] sui generis stanoven[ého] v kapitole III směrnice 96/9/ES [Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, s. 20; Zvl. vyd. 13/15, s. 459)]. Technologické prostředky se považují za ‚účinné‘, pokud je použití chráněného díla nebo jiného předmětu ochrany kontrolováno nositeli práv uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo jiného předmětu ochrany nebo mechanismu kontroly rozmnožování, který dosahuje cíle ochrany.“
Směrnice 2009/24
7 Článek 1 odst. 1 směrnice 2009/24 zní takto:
„V souladu s ustanoveními této směrnice chrání členské státy počítačové programy autorskými právy stejně jako literární díla ve smyslu Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl. Pro účely této směrnice se ‚počítačovým programem‘ rozumí i přípravný koncepční materiál.“
Italské právo
8 Článek 102c zákona č. 633 o ochraně autorského práva a práv souvisejících s jeho výkonem (legge n. 633 – Protezione del diritto d’autore e di altri diritti connessi al suo esercizio), ze dne 22. dubna 1941 (GURI č. 166, ze dne 16. července 1941), ve znění legislativního nařízení č. 68, které provádí směrnici 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (decreto legislativo n. 68 – Attuazione della direttiva 2001/29/CE sull’armonizzazione di taluni aspetti del diritto d’autore e dei diritti connessi nella società dell’informazione), ze dne 9. dubna 2003 (běžný doplněk GURI č. 87, ze dne 14. dubna 2003), stanoví:
„1. Nositelé autorských práv a práv s nimi souvisejících, jakož i práva podle čl. 102a odst. 3 [týkajícího se databází] mohou na chráněná díla a jiné předměty ochrany uplatňovat účinné ochranné technologické prostředky, jež zahrnují jakoukoli technologii, zařízení nebo součástku, které jsou při své obvyklé funkci určeny k tomu, aby zabraňovaly úkonům nebo omezovaly úkony, ke kterým nositelé práv neudělili svolení.
2. Ochranné technologické prostředky se považují za ‚účinné‘, pokud je použití díla nebo jiného předmětu ochrany kontrolováno nositeli práv uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo jiného předmětu ochrany nebo je-li toto užívání omezeno mechanismem kontroly rozmnožování, který dosahuje cíle ochrany.
3. Tímto článkem není dotčeno uplatňování ustanovení o počítačových programech, nacházejících se v hlavě I kapitole IV části VI.“
Spor v původním řízení a předběžné otázky
9 Podniky Nintendo, které jsou členy skupiny podniků vyvíjející a vyrábějící videohry, uvádějí na trh dva druhy výrobků pro tyto hry, a sice přenosné systémy, konzole „DS“, a systémy her na pevné konzoli, konzole „Wii“.
10 Podniky Nintendo přijaly technologické prostředky, a sice rozpoznávací systém nainstalovaný do konzolí a zašifrovaný kód hmotného nosiče, na kterém jsou zaznamenány videohry chráněné autorským právem. Účinkem těchto opatření je zabránit užívání nedovolených rozmnoženin videoher. Hry, které nenesou předmětný kód, nelze spustit na žádném z uvedených dvou druhů přístrojů, které na trh uvádějí podniky Nintendo.
11 Z předkládacího rozhodnutí též vyplývá, že tyto technologické prostředky brání užívání programů, her a multimediálního obsahu obecně, které nepocházejí od společnosti Nintendo, na předmětných konzolích.
12 Podniky Nintendo zaznamenaly existenci zařízení PC Box, která po instalaci na konzoli obcházejí ochranný systém nacházející se na hardwaru a umožňují protiprávní používání videoher.
13 Vzhledem k tomu, že podniky Nintendo měly za to, že hlavním cílem zařízení PC Box je obcházet technologické prostředky ochrany her Nintendo nebo se těmto prostředkům vyhýbat, podaly proti společnostem PC Box a 9Net žalobu u Tribunale di Milano.
14 Společnost PC Box uvádí na trh originální konzole společnosti Nintendo společně s doplňkovým softwarem, jenž se skládá z určitých aplikací nezávislých výrobců, tzv. „homebrews“, které byly vyvinuty speciálně k používání na těchto konzolích a jejichž užívání vyžaduje předchozí instalaci zařízení PC Box, která dezaktivují nainstalované zařízení představující ochranný technologický prostředek.
15 Podle názoru společnosti PC Box je cílem skutečně sledovaným podniky Nintendo zabránit užívání nezávislého softwaru, který není nedovolenou rozmnoženinou videoher, ale je určen k tomu, aby umožňoval přehrávání souborů MP3, filmů a videí na konzolích za účelem plného využívání těchto konzolí.
16 Předkládající soud má za to, že ochranu videoher nelze zúžit na úroveň ochrany, která je stanovena pro počítačové programy. Ačkoli je funkčnost videoher založena na počítačovém programu, tento program je spuštěn narativní trajektorií a postupuje podle ní; tuto narativní trajektorii předem vytyčili autoři uvedených her tak, aby se objevoval obrazový a zvukový soubor, který je nadán určitou koncepční autonomií.
17 Uvedený soud si klade otázku, zda umístění takových ochranných technologických prostředků, jako jsou prostředky dotčené v původním řízení, které používá společnost Nintendo, nepřekračuje meze toho, co za tímto účelem stanoví článek 6 směrnice 2001/29, vykládaný s ohledem na bod 48 odůvodnění této směrnice.
18 Za těchto okolností se Tribunale di Milano rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Musí být článek 6 směrnice [2001/29], také s ohledem na bod 48 odůvodnění [této směrnice], vykládán v tom smyslu, že ochrana technologických prostředků ochrany děl nebo jiných předmětů chráněných autorským právem může být rozšířena také na systém, jenž byl vyroben a uveden na trh tím samým podnikem a ve kterém bylo do hardwaru nainstalováno zařízení určené k tomu, aby rozpoznalo na samostatných nosičích obsahujících chráněné dílo (videohra vyrobená tímto podnikem nebo třetími osobami, jež jsou majiteli chráněných děl) rozpoznávací kód, bez něhož nemůže být uvedené dílo v prostředí takového systému zobrazeno a použito, takže uvedený přístroj představuje uzavřený systém, jenž neumožňuje interoperabilitu s doplňkovými přístroji a výrobky, které nepocházejí z podniku vyrábějícího samotný systém?
2) Může být článek 6 směrnice [2001/29], také s ohledem na bod 48 odůvodnění [této směrnice], v případě, že bude nutné posoudit, zda použití výrobku nebo součástek za účelem obcházení ochranného technologického prostředku převládá nad jiným komerčně důležitým účelem nebo užitím, vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní soud musí uplatnit kritéria hodnocení, která zdůrazní zvláštní určení připisované nositelem práv výrobku, do kterého je vložen chráněný obsah, nebo alternativně či souběžně kritéria kvantitativní povahy související s rozsahem srovnávaných užití nebo kvalitativní kritéria týkající se povahy a významu samotných užití?“
K předběžným otázkám
19 Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je zaprvé to, zda musí být směrnice 2001/29 vykládána v tom smyslu, že pojem „účinné technologické prostředky“ ve smyslu čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice může zahrnovat i technologické prostředky, které přednostně slouží k vybavení rozpoznávacím zařízením nejen nosiče, na němž je zaznamenáno takové chráněné dílo, jako je videohra, za účelem jeho ochrany před úkony, k nimž nositel autorského práva neudělil svolení, ale i přenosných přístrojů nebo konzolí, jež jsou určeny k zajištění přístupu k těmto hrám a jejich užívání.
20 Uvedený soud se zadruhé Soudního dvora v podstatě táže, podle jakých kritérií je třeba posuzovat rozsah právní ochrany před obcházením účinných technologických prostředků ve smyslu článku 6 směrnice 2001/29. Tento soud se konkrétně snaží zjistit, zda jsou v tomto ohledu relevantní zvláštní určení připsané nositelem práv takovému výrobku, do kterého je vložen chráněný obsah, jako jsou konzole Nintendo, a dále rozsah, povaha a význam užívání takových zařízení, výrobků nebo součástek, které mohou uvedené účinné technologické prostředky obcházet, jako jsou zařízení PC Box.
21 V této souvislosti je třeba předeslat, že se směrnice 2001/29 vztahuje, jak vyplývá zejména z jejího čl. 1 odst. 1, na právní ochranu autorského práva a práv s ním souvisejících, která pro autory zahrnují výlučná práva ve vztahu k jejich dílům. Taková díla, jako jsou počítačové programy, jsou chráněna autorským právem pouze tehdy, pokud jsou původní v tom smyslu, že jsou vlastním autorovým duševním výtvorem (viz rozsudek ze dne 16. července 2009, Infopaq International, C‑5/08, Sb. rozh. s. I‑6569, bod 35).
22 Pokud jde o části díla, je třeba konstatovat, že nic ve směrnici 2001/29 nenaznačuje, že by tyto části podléhaly jinému režimu, než je režim, kterému podléhá dílo jako celek. Z toho vyplývá, že jsou chráněny autorským právem, pokud jako takové přispívají k původnosti díla jako celku (viz výše uvedený rozsudek Infopaq International, bod 38).
23 Tento závěr nelze vyvrátit tím, že směrnice 2009/24 představuje lex specialis ve vztahu ke směrnici 2001/29 (viz rozsudek ze dne 3. července 2012, UsedSoft, C‑128/11, bod 56). Ochrana poskytovaná směrnicí 2009/24 se totiž podle jejího čl. 1 odst. 1 omezuje na počítačové programy. Jak přitom vyplývá z předkládacího rozhodnutí, takové videohry, jaké jsou dotčeny v původním řízení, představují komplexní předmět, který zahrnuje nejen počítačový program, ale i grafické a zvukové prvky, které jsou sice kódovány v programovacím jazyce, ale mají vlastní tvůrčí hodnotu, kterou nelze zúžit na zmíněné kódování. V rozsahu, v němž části videohry, v daném případě tyto grafické a zvukové prvky, přispívají k původnosti díla, jsou společně s dílem jako celkem chráněny autorským právem v rámci režimu zavedeného směrnicí 2001/29.
24 Pokud jde o článek 6 směrnice 2001/29, je nutno podotknout, že tento článek ukládá členským státům povinnost stanovit odpovídající právní ochranu před obcházením jakýchkoliv účinných „technologických prostředků“, jež jsou v odstavci 3 uvedeného článku definovány jako jakákoliv technologie, zařízení nebo součástka, které jsou při své obvyklé funkci určeny k tomu, aby zabraňovaly úkonům nebo omezovaly úkony ve vztahu k dílům nebo jiným předmětům ochrany, ke kterým nebylo uděleno svolení nositele jakýchkoliv autorských práv nebo práv s ním souvisejících stanovených právními předpisy, nebo práva sui generis stanoveného v kapitole III směrnice 96/9.
25 Vzhledem k tomu, že uvedené úkony představují, jak vyplývá z článků 2 až 4 směrnice 2001/29, rozmnožování, sdělování děl veřejnosti a jejich zpřístupnění veřejnosti, jakož i rozšiřování originálů děl nebo jejich rozmnoženin, uplatní se právní ochrana uvedená v článku 6 této směrnice pouze za účelem ochrany uvedeného nositele před úkony, ke kterým se vyžaduje jeho svolení.
26 V tomto ohledu je nejprve třeba podotknout, že z uvedené směrnice nevyplývá, že se její čl. 6 odst. 3 nevztahuje na takové technologické prostředky, jako jsou prostředky dotčené v původním řízení, které jsou zakomponovány zčásti do hmotných nosičů her a zčásti do konzolí a které mezi sebou vyžadují vzájemnou součinnost.
27 Generální advokátka poukázala v bodě 43 svého stanoviska totiž na to, že z uvedeného ustanovení vyplývá, že pojem „účinné technologické prostředky“ je definován široce a vztahuje se i na uplatnění kontroly přístupu nebo ochranného procesu, jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo jiného předmětu ochrany, nebo mechanismu kontroly rozmnožování. Tato definice je mimoto v souladu s hlavním cílem směrnice 2001/29, kterým je podle bodu 9 jejího odůvodnění stanovit vysokou úroveň ochrany zejména pro autory, která je pro duševní výtvory zásadní.
28 Za těchto podmínek je třeba dospět k závěru, že takové technologické prostředky, jako jsou prostředky dotčené ve věci v původním řízení, které jsou zakomponovány zčásti do hmotných nosičů videoher a zčásti do konzolí a které mezi sebou vyžadují vzájemnou součinnost, spadají pod pojem „účinné technologické prostředky“ ve smyslu čl. 6 odst. 3 směrnice 2001/29, je-li jejich cílem zabraňovat úkonům, které porušují práva nositele chráněná touto směrnicí, nebo tyto úkony omezovat.
29 Zadruhé je třeba zkoumat, podle jakých kritérií je třeba posuzovat rozsah právní ochrany před obcházením účinných technologických prostředků ve smyslu článku 6 směrnice 2001/29.
30 Generální advokátka poukázala v bodech 53 až 63 svého stanoviska na to, že při přezkumu této otázky je třeba zohlednit skutečnost, že právní ochrana před úkony nepovolenými nositelem autorských práv musí podle čl. 6 odst. 2 směrnice 2001/29, vykládaného s ohledem na bod 48 jejího odůvodnění, dodržovat zásadu proporcionality a nesmí zakazovat ta zařízení nebo činnosti, které mají komerčně důležitý účel nebo užití jiné než usnadnění takových úkonů prostřednictvím obcházení technologické ochrany.
31 Uvedená právní ochrana se tak přiznává pouze technologickým prostředkům, jejichž cílem je zabránit úkonům nepovoleným nositelem autorského práva ve vztahu k dílům, uvedeným v bodě 25 tohoto rozsudku, nebo takové úkony vyloučit. Uvedené prostředky musí být přiměřené uskutečnění tohoto cíle a nesmí překračovat meze toho, co je k jeho uskutečnění nezbytné.
32 V této souvislosti je nutno zkoumat, zda by jiné prostředky nebo prostředky nenainstalované do konzolí mohly vést k mírnějšímu zásahu do činností třetích osob, které nevyžadují svolení nositele autorského práv, nebo k menšímu omezení těchto činností, a zároveň by právům uvedeného nositele poskytovaly srovnatelnou ochranu.
33 Za tímto účelem je třeba přihlédnout zejména k nákladům spojeným s jednotlivými druhy technologických prostředků, technologickým a praktickým aspektům jejich uplatňování, jakož i ke srovnání účinnosti těchto jednotlivých druhů technologických prostředků, pokud jde o ochranu práv nositelů, avšak tato účinnost nemusí být přitom absolutní.
34 Rozsah předmětné právní ochrany by se neměl posuzovat, jak uvedla generální advokátka v bodě 67 svého stanoviska, na základě zvláštního užití konzolí, které určil nositel autorských práv. Při tomto posuzování by se naproti tomu měla zohlednit kritéria, která jsou ve vztahu k zařízení, výrobkům nebo součástkám, jež jsou s to obcházet ochranu účinných technologických prostředků, stanovena v čl. 6 odst. 2 směrnice 2001/29.
35 Uvedené ustanovení konkrétně ukládá členským státům povinnost stanovit odpovídající právní ochranu před zařízeními, výrobky nebo součástkami, jejichž cílem je obcházet uvedenou ochranu účinných technologických prostředků, které mají pouze omezený komerčně významný účel nebo užití jiné, než je obcházení účinných technologických prostředků, nebo jsou přednostně určeny, vyrobeny, upraveny nebo prováděny především za účelem umožnit nebo usnadnit obcházení účinných technologických prostředků.
36 V tomto ohledu je třeba poznamenat, že pro účely přezkumu cíle uvedených zařízení, výrobků nebo součástek bude v závislosti na okolnostech daného případu obzvláště důležitý důkaz o tom, jak třetí osoby tato zařízení, výrobky nebo součástky ve skutečnosti užívají. Předkládající soud může zejména přezkoumat, jak často jsou zařízení PC Box ve skutečnosti užívána k tomu, aby bylo možno na konzolích Nintendo užívat nedovolené rozmnoženiny her Nintendo a her vyrobených v licenci od Nintendo, a jak často jsou tato zařízení užívána k účelům, které neporušují autorská práva ke hrám Nintendo a hrám vyrobeným v licenci od Nintendo.
37 Vzhledem k předchozím úvahám je na položené otázky třeba odpovědět tak, že směrnice 2001/29 musí být vykládána v tom smyslu, že pojem „účinné technologické prostředky“ ve smyslu čl. 6 odst. 3 této směrnice může zahrnovat technologické prostředky, které přednostně slouží k vybavení rozpoznávacím zařízením nejen nosiče, na němž je zaznamenáno chráněné dílo, jako je videohra, za účelem jeho ochrany před úkony, k nimž nositel autorského práva neudělil svolení, ale i přenosných přístrojů nebo konzolí, jež jsou určeny k zajištění přístupu k těmto hrám a jejich užívání.
38 Vnitrostátnímu soudu přísluší ověřit, zda by jiné prostředky nebo prostředky nenainstalované do konzolí mohly vést k mírnějšímu zásahu do činností třetích osob nebo k menšímu omezení těchto činností a zároveň by právům nositele poskytovaly srovnatelnou ochranu. Za tímto účelem je třeba přihlédnout zejména k nákladům spojeným s jednotlivými druhy technologických prostředků, technologickým a praktickým aspektům jejich uplatňování, jakož i ke srovnání účinnosti těchto jednotlivých druhů technologických prostředků, pokud jde o ochranu práv nositele, avšak tato účinnost nemusí být přitom absolutní. Uvedenému soudu též přísluší přezkoumat cíl zařízení, výrobků nebo součástek, které jsou s to obcházet uvedené technologické prostředky. V tomto ohledu bude v závislosti na okolnostech daného případu obzvláště důležitý důkaz o tom, jak třetí osoby tato zařízení, výrobky nebo součástky ve skutečnosti užívají. Vnitrostátní soud může zejména přezkoumat, jak často jsou tato zařízení, výrobky nebo součástky ve skutečnosti užívány v rozporu s autorským právem a jak často jsou užívány k účelům, které uvedené právo neporušují.
K nákladům řízení
39 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti musí být vykládána v tom smyslu, že pojem „účinné technologické prostředky“ ve smyslu čl. 6 odst. 3 této směrnice může zahrnovat technologické prostředky, které přednostně slouží k vybavení rozpoznávacím zařízením nejen nosiče, na němž je zaznamenáno chráněné dílo, jako je videohra, za účelem jeho ochrany před úkony, k nimž nositel autorského práva neudělil svolení, ale i přenosných přístrojů nebo konzolí, jež jsou určeny k zajištění přístupu k těmto hrám a jejich užívání.
Vnitrostátnímu soudu přísluší ověřit, zda by jiné prostředky nebo prostředky nenainstalované do konzolí mohly vést k mírnějšímu zásahu do činností třetích osob nebo k menšímu omezení těchto činností a zároveň by právům nositele poskytovaly srovnatelnou ochranu. Za tímto účelem je třeba přihlédnout zejména k nákladům spojeným s jednotlivými druhy technologických prostředků, technologickým a praktickým aspektům jejich uplatňování, jakož i ke srovnání účinnosti těchto jednotlivých druhů technologických prostředků, pokud jde o ochranu práv nositele, avšak tato účinnost nemusí být přitom absolutní. Uvedenému soudu též přísluší přezkoumat cíl zařízení, výrobků nebo součástek, které jsou s to obcházet uvedené technologické prostředky. V tomto ohledu bude v závislosti na okolnostech daného případu obzvláště důležitý důkaz o tom, jak třetí osoby tato zařízení, výrobky nebo součástky ve skutečnosti užívají. Vnitrostátní soud může zejména přezkoumat, jak často jsou tato zařízení, výrobky nebo součástky ve skutečnosti užívány v rozporu s autorským právem a jak často jsou užívány k účelům, které uvedené právo neporušují.
Podpisy.