Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 7. listopadu 2013 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State - Nizozemsko) – Minister voor Immigratie, Integtatie en Asiel v. X (C-199/12), Y (C-200/12); Z v. Minister voor Immigratie, Integtatie en Asiel (C-201/12)
(Věc C-199/12 až C-201/12)1
„Směrnice 2004/83/ES – Minimální normy týkající se podmínek přiznávání postavení uprchlíka nebo statusu podpůrné ochrany – Článek 10 odst. 1 písm. d) – Příslušnost k určité společenské vrstvě – Sexuální orientace – Důvod pronásledování – Článek 9 odst. 1 – Pojem ‚akty pronásledování‘ – Oprávněné obavy před pronásledováním z důvodu příslušnosti k určité společenské vrstvě – Dostatečně závažná jednání opravňující takovou obavu – Právní úprava trestající homosexuální jednání – Článek 4 – Individuální posuzování skutečností a okolností“
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Raad van State
Účastníci původního řízení
Žalobci: Minister voor Immigratie, Integtatie en Asiel, Z
Žalovaní: X (C-199/12), Y (C-200/12), Minister voor Immigratie, Integtatie en Asiel (C-201/12)
za přítomnosti: Hoog Commissariaat van de Verenigde Naties voor de Vluchtelingen (C-199/12 až C-201/12)
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Raad van State – Výklad čl. 9 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. c) a čl. 10 odst. 1 písm. d) směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (Úř. věst. L 304, s. 12; Zvl. vyd. 19/07, s. 96) – Přiznání postavení uprchlíka – Podmínky – Důvody pronásledování – Homosexualita – Pojem „určitá společenská vrstva“ – Právní předpisy země původu stanovící trest odnětí svobody v minimální délce trvání 10 let v případě homosexuálních vztahů
Výrok
Článek 10 odst. 1 písm. d) směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany, musí být vykládán tak, že existence takové trestněprávní úpravy, o jakou se jedná v každé z věcí v původním řízení, která se vztahuje specificky na homosexuály, umožňuje konstatovat, že na tyto osoby je nutné pohlížet tak, že tvoří určitou společenskou vrstvu.
Článek 9 odst. 1 ve spojení s čl. 9 odst. 2 písm. c) směrnice 2004/83 musí být vykládán tak, že samotná trestnost homosexuálního jednání jako taková nepředstavuje akt pronásledování. Naopak trest odnětí svobody, jenž postihuje homosexuální jednání a je v zemi původu, která takovou právní úpravu přijala, skutečně ukládán, musí být považován za nepřiměřené nebo diskriminační trestání, a tedy za akt pronásledování.
Článek 10 odst. 1 písm. d) ve spojení s čl. 2 písm. c) směrnice 2004/83 musí být vykládán tak, že z oblasti působnosti této směrnice je vyloučeno pouze homosexuální jednání, které je podle vnitrostátní právní úpravy členských států trestné. Při posuzování žádosti o přiznání postavení uprchlíka nemohou příslušné orgány rozumně očekávat, že žadatel o azyl bude v zemi původu svou homosexualitu skrývat nebo si bude počínat se zdrženlivostí při projevování sexuální orientace, aby se vyhnul riziku pronásledování.
____________1 Úř. věst. C 217, 21. 7. 2012.