Věc C‑138/13

Naime Dogan

v.

Spolková republika Německo

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Berlin)

„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Dohoda o přidružení EHS-Turecko – Dodatkový protokol – Článek 41 odst. 1 – Právo pobytu rodinných příslušníků tureckého státního příslušníka – Vnitrostátní právní úprava vyžadující od rodinného příslušníka, který si přeje vstoupit na vnitrostátní území, prokázání základních jazykových znalostí – Přípustnost – Směrnice 2003/86/ES – Sloučení rodiny – Článek 7 odst. 2 – Slučitelnost“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 10. července 2014

1.        Mezinárodní dohody – Dohoda o přidružení EHS-Turecko – Volný pohyb osob – Svoboda usazování – Doložka „standstill“ zakotvená v čl. 41 odst. 1 dodatkového protokolu – Působnost – Zákaz, aby členské státy zaváděly nová omezení usazování a s ním souvisejícího pobytu tureckého státního příslušníka na vnitrostátním území

(Dodatkový protokol k Dohodě o přidružení EHS-Turecko, čl. 41 odst. 1)

2.        Mezinárodní dohody – Dohoda o přidružení EHS-Turecko – Volný pohyb osob – Svoboda usazování – Doložka „standstill“ zakotvená v čl. 41 odst. 1 dodatkového protokolu – Působnost – Vnitrostátní právní úprava zavedená po vstupu uvedeného ustanovení v platnost, která vyžaduje, aby manželé/manželky tureckých státních příslušníků, kteří/které si přejí vstoupit na vnitrostátní území za účelem sloučení rodiny, prokázali/prokázaly základní jazykové znalosti – Nepřípustnost

(Dodatkový protokol k Dohodě o přidružení EHS-Turecko, čl. 41 odst. 1)

1.        Viz znění rozhodnutí.

(viz body 26–28)

2.        Článek 41 odst. 1 dodatkového protokolu k Dohodě o přidružení EHS-Turecko musí být vykládán v tom smyslu, že doložka „standstill“ zakotvená v uvedeném ustanovení brání pravidlu vnitrostátního práva, které bylo zavedeno po vstupu uvedeného dodatkového protokolu v platnost v dotyčném členském státě, které ukládá manželům/manželkám tureckých státních příslušníků/tureckých státních příslušnic pobývajících v uvedeném členském státě, kteří/které si přejí vstoupit na území tohoto státu za účelem sloučení rodiny, podmínku prokázat nejprve nabytí základních znalostí úředního jazyka tohoto členského státu.

Taková právní úprava, která ztěžuje sloučení rodiny tím, že zpřísňuje podmínky prvního vstupu manžela/manželky tureckých státních příslušníků/tureckých státních příslušnic na území dotyčného členského státu ve srovnání s podmínkami, které byly použitelné při vstupu dodatkového protokolu v platnost, je totiž novým omezením výkonu svobody usazování uvedenými tureckými státními příslušníky ve smyslu čl. 41 odst. 1 dodatkového protokolu. Takové omezení je zakázáno, ledaže je odůvodněno naléhavým důvodem obecného zájmu, může zajistit dosažení sledovaného legitimního cíle a nejde nad rámec toho, co je k jeho dosažení nezbytné. I za předpokladu, že předcházení nuceným sňatkům a podpora integrace mohou být naléhavými důvody veřejného zájmu, jde tato vnitrostátní právní úprava nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení sledovaného cíle, pokud neprokázání nabytí dostatečných jazykových znalostí vede k automatickému zamítnutí žádosti o sloučení rodiny, aniž je přihlíženo ke konkrétním okolnostem každého případu.

(viz body 36, 39 36–39 a výrok)