Kasační opravný prostředek podaný dne 24. března 2017 Evropskou unií, zastoupenou Soudním dvorem Evropské unie, proti rozsudku Tribunálu (třetího rozšířeného senátu) vydanému dne 1. února 2017 ve věci T-479/14, Kendrion v. Evropská unie

(Věc C-150/17 P)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská unie, zastoupená Soudním dvorem Evropské unie (zástupci: J. Inghelram a E. Beysen, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Kendrion NV, Evropská komise

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil bod 1 výroku napadeného rozsudku,

zamítnul jako neopodstatněný návrh společnosti Kendrion v prvním stupni, jímž se tato společnost domáhala náhrady majetkové újmy, kterou údajně utrpěla, nebo zcela podpůrně snížil tuto náhradu majetkové újmy na 175 709,87 eura,

uložil společnosti Kendrion náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí tři důvody:

První důvod vychází z nesprávného právního posouzení v souvislosti s výkladem pojmu „příčinná souvislost“, jelikož Tribunál rozhodl, že porušení přiměřené lhůty k vyhlášení rozsudku bylo rozhodující příčinou tvrzené majetkové újmy spočívající v zaplacení poplatků za bankovní záruku, ačkoli podle ustálené judikatury rozhodující příčinou platby těchto poplatků je rozhodnutí podniku nezaplatit pokutu v průběhu řízení před unijním soudem.

Druhý důvod vychází z nesprávného právního posouzení při výkladu pojmu „újma“, jelikož Tribunál odmítl uplatnit na údajnou majetkovou újmu vyplývající z platby bankovní záruky stejné podmínky, jaké uvedl v souvislosti s údajnou majetkovou újmou spojenou s platbou úroků z výše pokuty, totiž, že žalobkyně v prvním stupni měla prokázat, že finanční zátěž vyplývající z uvedené platby úroků byla vyšší než výhoda, kterou mohla získat z nezaplacení pokuty.

Třetí důvod vychází z nesprávného právního posouzení a nedostatečného odůvodnění, pokud jde o období, během kterého k údajné majetkové újmě došlo, jelikož Tribunál, aniž to odůvodnil, vycházel z toho, že období, během kterého k tvrzené majetkové újmě spočívající v platbě poplatků za bankovní záruku došlo, mohlo být jiným obdobím než období, které Tribunál stanovil pro protiprávní jednání, který údajně způsobilo tuto újmu.

____________