Language of document : ECLI:EU:C:2012:746

Věc C‑385/11

Isabel Elbal Moreno

v.

Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS) a Tesorería General de la Seguridad Social (TGSS)

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Social de Barcelona)

„Článek 157 SFEU – Směrnice 79/7/EHS – Směrnice 97/81/ES – Rámcová dohoda o částečném pracovním úvazku – Směrnice 2006/54/ES – Starobní důchod příspěvkového typu – Rovné zacházení pro pracovníky a pracovnice – Nepřímá diskriminace založená na pohlaví“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 22. listopadu 2012

1.        Sociální politika – Rámcová dohoda mezi UNICE, CEEP a EKOS o částečném pracovním úvazku – Směrnice 97/81 – Pracovní podmínky – Pojem – Podmínky vztahující se na důchody plynoucí ze zákonného režimu sociálního zabezpečení – Vyloučení

(Článek 157 SFEU; směrnice Rady 97/81, příloha, ustanovení 4 bod 1; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54, článek 4)

2.        Sociální politika – Rovné zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení – Směrnice 79/7 – Vznik nároku na starobní důchod příspěvkového typu – Vnitrostátní právní úprava vyžadující od zaměstnanců na částečný pracovní úvazek ve srovnání se zaměstnanci na plný úvazek poměrně delší dobu pojištění – Zaměstnanci na částečný pracovní úvazek, jimiž jsou v převážné většině ženy – Nepřípustnost – Odůvodnění – Absence

(Směrnice Rady 79/7, článek 4)

1.        Viz znění rozhodnutí.

(viz body 22, 25)

2.        Článek 4 směrnice 79/7 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, která vyžaduje, aby zaměstnanci na částečný úvazek, jejichž převážnou část tvoří ženy, dosáhli ve srovnání se zaměstnanci na plný úvazek poměrně delší doby pojištění, která je nezbytná pro případný vznik nároku na starobní důchod příspěvkového typu, jehož výše je snížena úměrně ke snížení jejich pracovního úvazku.

Taková právní úprava totiž znevýhodňuje zaměstnance na částečný úvazek, jimiž jsou podle statistik v převážné většině ženy, kteří po dlouhou dobu vykonávali zaměstnání na částečný pracovní úvazek, jelikož z důvodu metody použité k výpočtu doby pojištění vyžadované k přiznání starobního důchodu vylučuje v praxi u těchto zaměstnanců jakoukoli možnost získat takový důchod.

Tato právní úprava není odůvodněna nezbytností zaručit finanční rovnováhu systému sociálního zabezpečení, pokud dotyční zaměstnanci na částečný úvazek uhradili pojistné, které je určeno především k financování důchodového systému, a je nesporné, že kdyby důchod obdrželi, byla by jeho výše poměrně snížena v závislosti na pracovní době a uhrazeném pojistném.

(viz body 30–34, 38 a výrok)