USNESENÍ PŘEDSEDY SOUDNÍHO DVORA
12. září 2007(*)
„Řízení o předběžné otázce – Návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení – Nepřípustnost“
Ve věci C‑73/07,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Korkein hallinto-oikeus (Finsko) ze dne 8. února 2007, došlým Soudnímu dvoru dne 12. února 2007, v řízení
Tietosuojavaltuutettu
proti
Satakunnan Markkinapörssi Oy a Satamedia Oy,
PŘEDSEDA SOUDNÍHO DVORA,
s ohledem na návrh E. Levitse, soudce zpravodaje,
po vyslechnutí generální advokátky J. Kokott,
vydává toto
Usnesení
1 Návrhem ze dne 7. června 2007 Evropský inspektor ochrany údajů (dále jen „inspektor“) požádal, aby mu bylo povoleno vedlejší účastenství v projednávané věci za účelem předložení jeho vyjádření k předběžným otázkám položeným Korkein hallinto-oikeus.
2 Uvedený návrh byl podán na základě čl. 47 odst. 1 písm. i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, s. 1; Zvl. vyd. 13/26, s. 102).
3 Na podporu svého návrhu inspektor uplatňuje, že Soudní dvůr ve svých předchozích usneseních uznal právo inspektora na vedlejší účastenství ve věcech, které mu byly předloženy. V tomto ohledu odkazuje na usnesení ze dne 17. března 2005, Parlament v. Rada (C‑317/04, Recueil, s. I‑2457), a Parlament v. Komise (C‑318/04, Recueil, s. I‑2467).
4 V uvedených věcech Soudní dvůr povolil inspektorovi vedlejší účastenství, ačkoli nefiguroval na seznamu uvedeném v čl. 7 odst. 1 ES a ačkoli toto právo nemůže být založeno ani na uvedeném ustanovení, ani na článku 40 statutu Soudního dvora. Ten usoudil, že čl. 47 odst. 1 písm. i) nařízení č. 45/2001 je dostatečným právním základem.
5 Z uvedených usnesení rovněž vyplývá, že právo inspektora na vedlejší účastenství je obsaženo v mezích vyplývajících z poslání, které je mu svěřeno. Jak tedy stanoví čl. 41 odst. 2 nařízení č. 45/2001, uvedené poslání sestává zejména z poradenství pro orgány a instituce Společenství a subjekty údajů pro všechny otázky, které se týkají zpracování osobních údajů.
6 Otázky přeložené Soudnímu dvoru v rámci projednávané věci se týkají výkladu čl. 3 odst. 1 a článků 9 a 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, s. 31; Zvl. vyd. 13/15, s. 355). Podle jejího článku 1 je cílem uvedené směrnice zaručit, aby členské státy zajistily ochranu základních práv a svobod fyzických osob, zejména jejich soukromí, v souvislosti se zpracováním osobních údajů.
7 Podle inspektora je tedy předmět žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce jasně zahrnut v mezích poslání, které mu bylo svěřeno.
8 Ohledně návrhu inspektora na vstup do řízení v projednávané věci je třeba připomenout, že právo na vstup do řízení před Soudním dvorem je upraveno článkem 40 statutu Soudního dvora, jež přiznává toto právo fyzickým či právnickým osobám, které prokáží zájem na rozhodnutí sporu předloženého Soudnímu dvoru. Tento článek také stanoví, že návrhová žádání obsažená v návrhu na vstup do řízení se omezí na podporu návrhového žádání jednoho z hlavních účastníků řízení. Vztahuje se tedy na sporná řízení před Soudním dvorem směřující k vyřešení sporu (viz usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 30. března 2004, ABNA a další, C‑453/03, nezveřejněné v Recueil, bod 14; ze dne 25. května 2004, Parking Brixen, C‑458/03, nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, bod 5, jakož i ze dne 9. června 2006, Ordre des barreaux francophones et germanophone a další (návrh francouzských advokátních komor), C‑305/05, nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, bod 7).
9 Článek 234 ES, na jehož základě bylo zahájeno řízení v projednávané věci, neupravuje sporné řízení směřující k vyřešení sporu, ale zavádí, za účelem zajištění prostřednictvím spolupráce mezi Soudním dvorem a vnitrostátními soudy jednotného výkladu práva Společenství, řízení určené k tomu, aby vnitrostátní soudy mohly požádat o výklad předpisů Společenství, jež uplatňují ve sporech, které jsou jim předloženy (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 1. března 1973, Bollmann, 62/72, Recueil, s. 269, bod 4; usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 2. května 2006, SGAE, C‑306/05, nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, bod 4, a výše uvedené Ordre des barreaux francophones et germanophone a další, bod 8).
10 Z toho vyplývá, že vedlejší účastenství v řízení o předběžné otázce není možné (viz usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 3. června 1964, Costa, 6/64, Recueil, s. 1194, a výše uvedené Ordre des barreaux francophones et germanophone a další, bod 9).
11 Účast v řízení v případech uvedených v článku 234 ES je upravena článkem 23 statutu Soudního dvora, jež omezuje právo předložit spisy účastníků řízení nebo vyjádření na účastníky řízení, členské státy, Komisi Evropských společenství, jakož i případně Radu Evropské unie, Evropský parlament, Evropskou centrální banku, státy, které jsou stranami dohody o Evropském hospodářském prostoru a nejsou členskými státy, Kontrolní úřad ESVO a třetí státy. Pojmem „účastníci řízení“ uvedené ustanovení rozumí pouze osoby, které mají postavení účastníků řízení ve sporu před vnitrostátním soudem (viz v tomto smyslu výše uvedený rozsudek Bollmann, bod 4, a výše uvedené usnesení předsedy Soudního dvora SGAE, bod 5).
12 Vzhledem k tomu, že inspektor není výslovně uveden v článku 23 statutu Soudního dvora a že v původním řízení nemá postavení „účastníka řízení“ ve smyslu uvedeného článku, nemůže být oprávněn předložit Soudnímu dvoru svá vyjádření k předběžným otázkám položeným předkládajícím soudem.
13 Vzhledem k tomu, že návrh podaný inspektorem nemůže být přijat ani na základě článku 40 statutu Soudního dvora, ani na základě článku 23 uvedeného statutu, musí být odmítnut jako nepřípustný.
K nákladům řízení
14 Vzhledem k tomu, že nebyly vynaloženy žádné náklady řízení, není namístě o tomto bodě rozhodnout.
Z těchto důvodů
PŘEDSEDA SOUDNÍHO DVORA
rozhodl takto:
1) Návrh na vstup Evropského inspektora ochrany údajů do řízení se odmítá jako nepřípustný.
2) Není namístě rozhodnout o nákladech řízení.
Podpisy.