USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (osmého senátu)
6. července 2017(*)
„Kasační opravný prostředek – Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora – Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině – Seznam osob, subjektů a orgánů, na které se vztahuje zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů – Zařazení žalobcova jména na seznam – Úprava návrhových žádání – Spis předložený jménem a na účet zemřelého žalobce“
Ve věci C‑505/16 P,
jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie, podaný dne 23. září 2016,
Olga Stanislavivna Janukovyč, jakožto dědička po Viktoru Viktorovyči Janukovyčovi, s bydlištěm v Doněcku (Ukrajina), zastoupená T. Beazleym, QC,
účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),
přičemž dalšími účastnicemi řízení jsou:
Rada Evropské unie, zastoupená P. Mahnič Bruni a J.-P. Hixem, jako zmocněnci,
žalovaná v prvním stupni,
Evropská komise, původně zastoupená S. Bartelt a J. Norris-Usher, poté E. Paasivirtou a J. Norris-Usher, jako zmocněnci,
vedlejší účastnice v prvním stupni,
SOUDNÍ DVŮR (osmý senát),
ve složení M. Vilaras, předseda senátu (zpravodaj), J. Malenovský a D. Šváby, soudci,
generální advokát: P. Mengozzi,
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout usnesením s odůvodněním podle článku 181 jednacího řádu Soudního dvora,
vydává toto
Usnesení
1 Svým kasačním opravným prostředkem se Olga Stanislavivna Janukovyč domáhá zrušení usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 12. července 2016, Janukovyč v. Rada (T‑347/14, dále jen „napadené usnesení“, EU:T:2016:433), v rozsahu, v němž Tribunál tímto usnesením zamítl její návrhová žádání znějící na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/143 ze dne 29. ledna 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2015, L 24, s. 16), rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/364 ze dne 5. března 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2015, L 62, s. 25), nařízení Rady (EU) 2015/138 ze dne 29. ledna 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2015, L 24, s. 1), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2015/357 ze dne 5. března 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2015, L 62, s. 1), v rozsahu, v němž se týkají Viktora Viktorovyče Janukovyče (dále jen „sporné akty“).
Právní rámec
2 Článek 1 odst. 1 a 2 rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2014, L 66, s. 26) stanoví:
„1. Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které náleží osobám určeným jako osoby odpovědné za zneužití ukrajinských státních prostředků a za porušování lidských práv na Ukrajině, a fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům s nimi spojeným, jak jsou uvedeny v příloze, nebo které jsou těmito osobami nebo subjekty vlastněny, drženy či kontrolovány.
2. Žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje se nezpřístupní přímo ani nepřímo fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům uvedeným v příloze ani v jejich prospěch.“
3 V bodě 10 přílohy rozhodnutí 2014/119, nadepsané „Seznam osob, subjektů a orgánů uvedených v článku 1“, je uvedeno jméno Viktora Viktorovyče Janukovyče identifikovaného jako „syn bývalého prezidenta; poslanec (člen ukrajinské Nejvyšší rady)“ s odůvodněním, že se jedná o osobu, jež je na Ukrajině vyšetřována z důvodu účasti na trestných činech v souvislosti se zneužitím ukrajinských státních prostředků a jejich nezákonným převodem do zahraničí.
4 Nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2014, L 66, s. 1) ukládá povinnost přijmout předmětná omezující opatření a vymezuje podmínky těchto omezujících opatření, které jsou věcně stejné jako v tomto rozhodnutí.
5 V bodě 10 přílohy I tohoto nařízení, nadepsané „Seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle článku 2“, je uvedeno jméno Viktora Viktorovyče Janukovyče a tytéž údaje, jež se nacházejí v bodě 10 přílohy rozhodnutí 2014/119.
6 Rozhodnutí 2014/119 bylo změněno mimo jiné rozhodnutím 2015/143 a rozhodnutím 2015/364; nařízení č. 208/2014 bylo změněno mimo jiné nařízením 2015/138 a prováděcím nařízením 2015/357.
7 Těmito akty byla omezující opatření přijatá vůči V. V. Janukovyčovi prodloužena do 6. června 2015, avšak s novým odůvodněním:
„Osoba, kterou ukrajinské orgány vyšetřují z důvodu zneužití veřejných prostředků nebo majetku. Osoba spojená s označenou osobou (bývalým ukrajinským prezidentem Viktorem Fedorovičem Janukovičem), proti níž ukrajinské orgány vedou trestní řízení z důvodu zneužití veřejných prostředků nebo majetku.“
8 Rozhodnutím Rady (SZBP) 2015/876 ze dne 5. června 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119 (Úř. věst. 2015, L 142, s. 30), a prováděcím nařízením Rady (EU) 2015/869 ze dne 5. června 2015, kterým se provádí nařízení č. 208/2014 (Úř. věst. 2015, L 142, s. 1), bylo jméno V. V. Janukovyče ze seznamu osob, na něž se vztahují omezující opatření na základě rozhodnutí 2014/119 a nařízení č. č. 208/2014, vypuštěno.
Řízení před Tribunálem a napadené usnesení
9 Řízení před Tribunálem a právní odůvodnění napadeného usnesení jsou vylíčeny jednak v bodech 17 až 34 a jednak v bodech 38 až 95 napadeného usnesení. Pro potřeby tohoto řízení je možné je shrnout následujícím způsobem.
10 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 14. května 2014 podal V. V. Janukovyč žalobu znějící na zrušení rozhodnutí 2014/119 a nařízení č. 208/2014 v rozsahu, v němž se ho tyto akty týkaly.
11 Dne 20. března 2015 V. V. Janukovyč zemřel.
12 Samostatným podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 8. dubna 2015 předložil zástupce V. V. Janukovyče jeho jménem návrh na úpravu žaloby, aby bylo přihlédnuto ke sporným aktům.
13 Současně podal zástupce V. V. Janukovyče jeho jménem žalobu zaregistrovanou kanceláří Tribunálu pod číslem T‑172/15 znějící na zrušení týchž aktů (dále jen „druhá žaloba na neplatnost“).
14 V návrhu na úpravu žaloby i ve druhé žalobě na neplatnost zástupce V. V. Janukovyče upřesnil, že V. V. Janukovyč zemřel krátce před jejich předložením. Uvedl, že na Ukrajině probíhá řízení o určení jeho právního nástupce a je pravděpodobné, že se vdova po V. V. Janukovyčovi stane jeho právní nástupkyní. Zástupce V. V. Janukovyče proto požádal o přerušení řízení po dobu nezbytnou pro určení právního nástupce a pro rozhodnutí, zda bude pokračováno v řízení.
15 Rozhodnutím předsedy devátého senátu Tribunálu ze dne 13. července 2015 přijatým na základě čl. 69 písm. d) jednacího řádu Tribunálu bylo řízení přerušeno do 31. října 2015.
16 Usnesením ze dne 16. července 2015, Janukovyč v. Rada (T‑172/15, nezveřejněné, EU:T:2015:569), Tribunál odmítl druhou žalobu na neplatnost jako zjevně nepřípustnou z důvodu, že ji podal zástupce V. V. Janukovyče po jeho smrti.
17 Dopisem ze dne 30. října 2015 založil zástupce V. V. Janukovyče do spisu úmrtní list V. V. Janukovyče a uvedl, že vdova po něm a jediná dědička, paní O. S. Janukovyč, hodlá pokračovat v řízení, a upřesnil důvody, proč přetrvává její zájem na řízení navzdory tomu, že jméno V. V. Janukovyče bylo vyškrtnuto ze seznamu osob, na něž se vztahují omezující opatření na základě rozhodnutí 2014/119 a nařízení č. 208/2014.
18 Dopisem ze dne 17. března 2016 kancelář Tribunálu mimo jiné vyzvala účastnice řízení, aby se vyjádřily k otázce, jaké důsledky pro žalobu na neplatnost je třeba případně vyvodit zaprvé z úpravy návrhových žádání a zadruhé z usnesení ze dne 16. července 2015, Janukovyč v. Rada (T‑172/15, nezveřejněné, EU:T:2015:569). Účastnice řízení na tento dopis odpověděly ve stanovených lhůtách.
19 V bodech 38 až 75 napadeného usnesení měl Tribunál s poukazem na řadu svých rozsudků týkajících se týchž právních otázek, jaké jsou předmětem žaloby na neplatnost, za to, že zařazení jména V. V. Janukovyče na seznam osob, na něž se vztahují omezující opatření na základě rozhodnutí 2014/119 a nařízení č. 208/2014, nebylo v souladu s kritérii pro určení osob, na něž se tato opatření vztahují, jež byla stanovena tímto rozhodnutím. Z tohoto důvodu prohlásil žalobu v tomto rozsahu za zjevně opodstatněnou a zrušil rozhodnutí 2014/119 i nařízení č. 208/2014.
20 Tyto body napadeného usnesení nejsou předmětem projednávaného kasačního opravného prostředku.
21 V bodech 76 až 95 napadeného usnesení posuzoval Tribunál přípustnost návrhových žádání znějících na zrušení sporných aktů, obsažených v návrhu na úpravu žaloby předloženém dne 8. dubna 2015.
22 V bodě 82 napadeného usnesení měl Tribunál za to, že přípustnost takového návrhu musí být posuzována ve vztahu k situaci panující v okamžiku podání návrhu.
23 V bodě 83 tohoto usnesení Tribunál konstatoval, že zástupce V. V. Janukovyče doručil kanceláři Tribunálu jménem V. V. Janukovyče návrh na úpravu původních návrhových žádání obsažených v návrhu na zahájení řízení a ze spisu nevyplývá, že by byl tento návrh podán na účet navrhovatelky.
24 V bodě 84 uvedeného usnesení Tribunál konstatoval, že V. V. Janukovyč zemřel předtím, než byl tento návrh předložen, a na základě toho dospěl k závěru, že tento návrh musí být odmítnut jako nepřípustný.
25 V bodech 85 až 92 téhož usnesení zamítl Tribunál jednotlivé argumenty předložené navrhovatelkou.
26 Tribunál tudíž dospěl k závěru, že návrh na úpravu žaloby, a tudíž i žaloba na neplatnost musí být odmítnuty jako zjevně nepřípustné v rozsahu, v němž jsou namířeny proti sporným aktům.
Návrhová žádání účastnic řízení před Soudním dvorem
27 Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:
– zrušil body 2 a 4 výroku napadeného usnesení;
– zrušil bod 3 výroku napadeného usnesení, pokud je Soudní dvůr toho názoru, že tento bod ukládá Radě Evropské unie povinnost nahradit pouze náklady řízení vynaložené navrhovatelkou, avšak nikoli náklady řízení vynaložené zemřelým;
– vrátil věc Tribunálu za účelem jednání a rozhodnutí a podpůrně:
– zrušil sporné akty;
– pokud je Soudní dvůr toho názoru, že Tribunál takto neučinil, uložil Radě náhradu nákladů řízení vynaložených navrhovatelkou i zemřelým ve vztahu k návrhu na neplatnost předloženému v žalobě;
– uložil Radě náhradu nákladů řízení vynaložených navrhovatelkou i zemřelým ve vztahu k návrhu na neplatnost předloženému v návrhu na úpravu žaloby a
– v každém případě uložil Radě náhradu nákladů souvisejících s řízením o kasačním opravném prostředku.
28 Rada navrhuje, aby Soudní dvůr:
– zamítl kasační opravný prostředek;
– uložil navrhovatelce náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku a
– podpůrně zamítl žalobu na zrušení sporných aktů.
29 Evropská komise navrhuje, aby Soudní dvůr:
– odmítl druhý důvod kasačního opravného prostředku jako nepřípustný;
– zamítl ostatní důvody kasačního opravného prostředku jako zjevně neopodstatněné a
– uložil navrhovatelce náhradu nákladů řízení.
Ke kasačnímu opravnému prostředku
30 Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora stanoví, že pokud je hlavní nebo vedlejší kasační opravný prostředek zcela nebo zčásti zjevně nepřípustný nebo zjevně neopodstatněný, může Soudní dvůr kdykoli na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta tento kasační opravný prostředek usnesením s odůvodněním úplně nebo částečně odmítnout nebo zamítnout.
31 Uvedené ustanovení je třeba použít v rámci projednávaného kasačního opravného prostředku.
Argumentace účastnic řízení
32 Prvním důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když měl v bodech 84, 89 a 92 napadeného usnesení za to, že návrh na úpravu žaloby je nepřípustný z důvodu, že byl podán jménem V. V. Janukovyče po jeho úmrtí, takže přípustnost tohoto návrhu posuzoval ve vztahu k situaci panující v okamžiku jeho podání.
33 Navrhovatelka má za to, že Tribunál měl přípustnost uvedeného návrhu posuzovat s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem, a sice že žaloba na neplatnost byla přípustná, neboť byla podána za života V. V. Janukovyče, že si V. V. Janukovyč přál, aby byl návrh na úpravu žaloby podán, že takový návrh byl podán navrhovatelkou coby jeho faktickou právní nástupkyní a dědičkou a na její účet a že v okamžiku, kdy byl uvedený návrh posuzován, byla navrhovatelka právně se zpětným účinkem potvrzena jako dědička.
34 Druhým důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Tribunál učinil skutková zjištění, jejichž věcná nesprávnost vyplývá z písemností ve spise, a zkreslil důkazy, jež mu byly předloženy.
35 Navrhovatelka se tak domnívá, že zjištění v bodech 83 a 87 napadeného usnesení, podle nichž návrh na úpravu žaloby nebyl podán či předložen na její účet, jsou zjevně věcně nesprávná a jsou výsledkem zkreslení. Zdůrazňuje, že se V. V. Janukovyč rozhodl podat návrh na úpravu žaloby a že podle ukrajinského práva se právními nástupci zemřelého – s výhradou uplynutí doby šesti měsíců – automaticky stávají vdova po zemřelém a jeho rodiče.
36 Podle navrhovatelky vyplývají tyto skutečnosti z bodu 2 návrhu na úpravu žaloby, z elektronické pošty ze dne 7. dubna 2015, kterou zaslala advokátovi V. V. Janukovyče, z vyjádření předložených Tribunálu dne 3. července 2015 a z dopisu jejího advokáta ze dne 30. října 2015, kterým bylo Tribunálu oznámeno, že navrhovatelka je dědičkou po zemřelém a jeho právní nástupkyní, a v němž bylo podáno vyjádření k zachování jejího právního zájmu na řízení.
37 Navrhovatelka kromě toho tvrdí, že návrh na úpravu žaloby schválila a souhlasila s jeho podáním jakožto faktická právní nástupkyně V. V. Janukovyče.
38 Svým třetím důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když stejným způsobem posuzoval přípustnost návrhu na úpravu žaloby a přípustnost druhé žaloby na neplatnost. Má za to, že mezi oběma žalobami existuje značný faktický rozdíl potud, pokud Tribunál zastával rozdílný přístup, pokud jde o návrhy na přerušení řízení. Skutečnost, že Tribunál přerušil řízení po doručení návrhu na úpravu žaloby, kdežto v případě druhé žaloby na neplatnost řízení přerušit odmítl, vzbudila podle navrhovatelky legitimní očekávání, jelikož Tribunál nepovažoval tento návrh za nepřípustný, protože byl podán po smrti V. V. Janukovyče.
39 Navrhovatelka mimoto poukazuje na to, že když Tribunál rozhodl o přípustnosti druhé žaloby na neplatnost, ještě nebyla legálně ustanovenou právní nástupkyní V. V. Janukovyče a jeho dědičkou, kdežto ke dni vydání napadeného usnesení jí byla. Navrhovatelka z toho vyvozuje, že v případě návrhu na úpravu žaloby byly podmínky přípustnosti stanovené ve Smlouvě o FEU splněny.
40 A konečně má navrhovatelka za to, že závěry Tribunálu stran nepřípustnosti návrhu na úpravu žaloby mají za následek, že byla zbavena svého práva podat žalobu v postavení právní nástupkyně zemřelého a jeho dědičky, aniž to – v rozporu s tím, co požaduje judikatura Soudního dvora – bylo odůvodněno. Poznamenává, že sled úvah Tribunálu v bodě 87 napadeného usnesení vede k tomu, že žalobce je povinen podat preventivně několik žalob v různém postavení.
41 Rada a Komise mají za to, že první a třetí důvod kasačního opravného prostředku musejí být zamítnuty jako zjevně neopodstatněné a druhý důvod kasačního opravného prostředku musí být odmítnut jako zjevně nepřípustný.
Závěry Soudního dvora
42 Všechny tři důvody kasačního opravného prostředku, které je třeba posoudit společně, v zásadě směřují k zpochybnění identifikace osoby, jejímž jménem byl návrh na úpravu žaloby podán, a data, k němuž byla posuzována přípustnost tohoto návrhu.
43 Pokud jde zaprvé o identifikaci osoby, jejímž jménem byl podán návrh na úpravu žaloby, je třeba uvést, že Tribunál nejprve v bodě 83 napadeného usnesení připomenul, že V. V. Janukovyč zemřel dne 20. března 2015, a poté konstatoval, že jeho zástupce podal jeho jménem dne 8. dubna 2015 návrh na úpravu žaloby a že ze spisu nevyplývá, že by tento úkon byl podán na účet navrhovatelky.
44 Na základě tohoto zjištění měl Tribunál v bodě 84 napadeného usnesení za to, že uvedený návrh musí být odmítnut jako nepřípustný, neboť V. V. Janukovyč zemřel ještě před jeho podáním.
45 Navrhovatelka svými argumenty, jež byly shrnuty v bodech 35 až 37 tohoto usnesení, v podstatě tvrdí, že Tribunál dospěl ke zjištění připomenutému v bodě 43 tohoto usnesení v důsledku zkreslení samotného návrhu na úpravu žaloby, jakož i některých dalších písemností ve spise a důkazů.
46 Na základě znění návrhu na úpravu žaloby, který se nachází ve spise z řízení v prvním stupni, jejž Tribunál předal Soudnímu dvoru v souladu s čl. 167 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora, je třeba konstatovat, že v tomto návrhu se formálně uvádí, že je podáván jménem V. V. Janukovyče.
47 Je sice pravda, že se v bodě 2 návrhu na úpravu žaloby uvádělo, že V. V. Janukovyč zemřel dne 20. března 2015, že v době, kdy byl uvedený návrh podán, probíhal proces určování jeho právního nástupce, že navrhovatelka čeká, než ukrajinské orgány potvrdí její práva, a počítá s tím, že bude moci projevit svůj zájem na pokračování v řízení, jakmile bude ustanovena právní nástupkyní V. V. Janukovyče.
48 Tyto informace, které Tribunál ostatně správně shrnul v bodě 86 napadeného usnesení, však ani zdaleka nevyvracejí závěr, že návrh na úpravu žaloby byl podán jménem V. V. Janukovyče, nýbrž jej potvrzují, neboť z nich vyplývá, že v době podání návrhu na úpravu žaloby nebyl ustanoven žádný právní nástupce V. V. Janukovyče a navrhovatelka ještě nepokračovala v řízení, nýbrž pouze zamýšlela tak v budoucnu učinit.
49 Za těchto podmínek Tribunál konstatováním v bodech 25 a 83 napadeného usnesení, že návrh na úpravu žaloby byl podán jménem V. V. Janukovyče a že ze spisu nevyplývá, že by byl tento úkon učiněn jménem a na účet navrhovatelky, nezkreslil obsah uvedeného návrhu. Tvrzení navrhovatelky v opačném smyslu tudíž musí být zamítnuta jako neopodstatněná.
50 V tomto směru je třeba poukázat na to, že vzhledem k tomu, že osoba, jejímž jménem byl podán návrh na úpravu žaloby, byla v tomto návrhu jasně identifikována, Tribunálu nepříslušelo určit jinou osobu jako osobu, jejímž jménem byl uvedený návrh podán (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. listopadu 2015, Elitaliana v. Eulex Kosovo, C‑439/13 P, EU:C:2015:753, bod 74).
51 Tribunál ani nezkreslil ostatní písemnosti ve spise a důkazy, jež zmínila navrhovatelka. Pokud jde o vyjádření, jež navrhovatelka předložila Tribunálu dne 3. července 2015, je třeba konstatovat, že navrhovatelka neupřesnila, v čem přesně spočívá jejich údajné zkreslení ze strany Tribunálu. V každém případě ze znění bodů 86, 88 a 91 napadeného usnesení vyplývá, že Tribunál je správně a nezkresleně shrnul. Pokud jde o elektronickou poštu navrhovatelky ze dne 7. dubna 2015 a dopis advokáta navrhovatelky ze dne 30. října 2015, na něž navrhovatelka rovněž poukazuje, postačí uvést, že Tribunál je v napadeném usnesení nijak nezmiňuje, a tudíž mu nelze vytýkat, že je zkreslil.
52 Pokud jde zadruhé o různé argumenty uvedené navrhovatelkou ke zpochybnění závěru Tribunálu, že unijní soud musí při posuzování přípustnosti návrhu na úpravu žaloby vycházet z data jeho podání, je třeba poukázat na to, že jelikož Tribunál správně a bez jakéhokoli zkreslení konstatoval, že uvedený návrh byl podán jménem V. V. Janukovyče, bylo by možné jej považovat za přípustný pouze tehdy, kdyby byl podán před jeho smrtí.
53 Navrhovatelka přitom nepopírá, že návrh na úpravu žaloby došel kanceláři Tribunálu v den zmíněný v bodě 43 tohoto usnesení, tedy po datu úmrtí V. V. Janukovyče. Tento návrh by tedy bylo možné považovat za přípustný jen tehdy, kdyby jeho přípustnost byla posuzována k datu před jeho podáním a před datem úmrtí V. V. Janukovyče. Jak přitom již Soudní dvůr judikoval, přípustnost žaloby musí být posuzována ve vztahu k situaci panující v okamžiku podání žaloby nebo návrhu na úpravu žaloby (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 27. listopadu 1984, Bensider a další v. Komise, 50/84, EU:C:1984:365, bod 8).
54 Mimoto argumenty navrhovatelky, že posouzení přípustnosti návrhu na úpravu žaloby mělo být provedeno k datu po jeho podání, musí být zamítnuty jako irelevantní. I kdyby se totiž vycházelo z tohoto data, nemění to nic na tom, že V. V. Janukovyč již v době posouzení přípustnosti návrhu na úpravu žaloby podaného jeho jménem nežil.
55 Je třeba dodat, že nepřípustnost návrhu na úpravu žaloby podaného jménem V. V. Janukovyče nevedla k tomu, že by navrhovatelka byla zbavena práva na podání žaloby v postavení právní nástupkyně zemřelého a jeho dědičky.
56 Jak Tribunál zmínil v bodě 87 napadeného usnesení, mohla navrhovatelka buď svým jménem a na svůj účet podat žalobu znějící na zrušení sporných aktů, nebo projevit úmysl pokračovat v řízení zahájeném jejím manželem tím, že upraví návrhová žádání ve světle těchto aktů, tedy že podá návrh na úpravu žaloby vlastním jménem a na vlastní účet.
57 Zatřetí musí být jako irelevantní zamítnuta argumentace, podle níž se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když nevzal v potaz okolnost, že po podání návrhu na úpravu žaloby bylo řízení přerušeno, kdežto v případě druhé žaloby na neplatnost se tak nestalo. Navrhovatelka totiž pro sebe nemůže vyvozovat žádný užitek ze skutečnosti, že řízení v prvním stupni bylo přerušeno.
58 Začtvrté stačí na závěr připomenout, že podle ustálené judikatury v případě, že všechny ostatní důvody kasačního opravného prostředku byly zamítnuty, musí být návrhová žádání týkající se namítané protiprávnosti rozhodnutí Tribunálu o náhradě nákladů řízení odmítnuta jako nepřípustná podle čl. 58 druhého pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, podle kterého se kasační opravný prostředek nemůže týkat jen určení výše náhrady nákladů řízení nebo rozhodnutí, který z účastníků řízení je má platit (rozsudek ze dne 9. června 2016, PROAS v. Komise, C‑616/13 P, EU:C:2016:415, bod 88, a usnesení ze dne 12. ledna 2017, Europäischer Tier- und Naturschutz a Giesen v. Komise, C‑343/16 P, nezveřejněné, EU:C:2017:10, bod 24).
59 Vzhledem k tomu, že navrhovatelka neměla se svými návrhovými žádáními úspěch, musí být argumentace týkající se rozdělení nákladů řízení prohlášena za nepřípustnou.
60 Z výše uvedeného vyplývá, že projednávaný kasační opravný prostředek musí být zamítnut v celém rozsahu na základě článku 181 jednacího řádu Soudního dvora.
K nákladům řízení
61 Podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora rozhodne Soudní dvůr o nákladech řízení, není-li kasační opravný prostředek opodstatněný.
62 Podle čl. 138 odst. 1 tohoto jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 téhož jednacího řádu, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.
63 Vzhledem k tomu, že Rada požadovala náhradu nákladů řízení a navrhovatelka neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou.
64 Podle čl. 140 odst. 1 jednacího řádu Soudního dvora, který se použije na řízení o kasačním opravném prostředku na základě jeho čl. 184 odst. 1, ponese Komise vlastní náklady řízení.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (osmý senát) rozhodl takto:
1) Kasační opravný prostředek se zamítá.
2) Olga Stanislavivna Janukovyč ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.
3) Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.
Podpisy.