Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof (Rakousko) dne 20. dubna 2018 – Verein für Konsumenteninformation v. TVP Treuhand- und Verwaltungsgesellschaft für Publikumsfonds mbH & Co KG
(Věc C-272/18)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Oberster Gerichtshof
Účastníci původního řízení
Žalobce: Verein für Konsumenteninformation
Žalovaná: TVP Treuhand- und Verwaltungsgesellschaft für Publikumsfonds mbH & Co KG
Předběžné otázky
Zahrnuje výjimka z oblasti působnosti upravená v čl. 1 odst. 2 písm. e) Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy ze dne 19. června 1980 (dále jen „Římská úmluva“) a v čl. 1 odst. 2 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen „nařízení Řím I“)1 rovněž ujednání mezi zřizovatelem svěřenství a správcem, který pro zřizovatele svěřenství drží podíl v komanditní společnosti, obzvláště pokud je dáno úzké propojení společenských a svěřenských smluv?
V případě záporné odpovědi na první otázku:
Je třeba vykládat čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících ujednáních]2 ve spotřebitelských smlouvách v tom smyslu, že ujednání o správě účasti na komanditní společnosti obsažené ve svěřenské smlouvě uzavřené mezi obchodníkem a spotřebitelem, které nebylo individuálně sjednáno a podle kterého se použije právo státu sídla komanditní společnosti, je zneužívajícím ujednáním, pokud je jediným účelem svěřenské smlouvy správa účasti na komanditní společnosti a zřizovateli svěřenství náleží práva a povinnosti přímého společníka?
V případě kladné odpovědi na první nebo druhou otázku:
Změní se tato odpověď, pokud obchodník nemusí poskytovat služby, k jejichž poskytnutí je povinen, ve státě spotřebitele, je však povinen postoupit na spotřebitele podíly na zisku a jiná majetková práva související s účastí ve společnosti a informace o průběhu účasti na společnosti? Je v tomto ohledu relevantní skutečnost, zda se použije nařízení Řím I nebo Římská úmluva?
V případě kladné odpovědi na třetí otázku:
Bude odpověď totožná, pokud vedle žádosti o úpis podepsané spotřebitelem ve státě jeho bydliště navíc obchodník poskytne informace o účasti ve společnosti prostřednictvím internetu a ve státě bydliště spotřebitele bylo zřízeno platební místo, kterému má spotřebitel zaplatit částku za účast ve společnosti, ačkoliv podnikatel není oprávněn s tímto bankovním účtem disponovat? Je v tomto ohledu relevantní skutečnost, zda se použije nařízení Řím I nebo Římská úmluva?
____________
1 Úř. věst. 2008, L 177, s. 6.
2 Úř. věst. 1993, L 95, s. 29.