Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 3. května 2018 Jean-Marie Le Penem proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 7. března 2018 ve věci T-140/16, Le Pen v. Parlament

(Věc C-303/18 P)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Jean-Marie Le Pen (zástupce: F. Wagner, advokát)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2018, T-140/16,

a tudíž:

zrušil rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 29. ledna 2016, oznámené dopisem č. D 302191 ze dne 5. února 2016, přijaté podle článku 68 rozhodnutím předsednictva Parlamentu 2009/C 159/01 ze dne 19. května a 9. července 2008, „kterým se stanoví prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu“ v pozměněném znění, jímž byla konstatována pohledávka za navrhovatelem ve výši 320 026,23 eur z titulu částek neoprávněně vyplacených v rámci parlamentní asistence a zdůvodněno její vymáhání,

zrušil oznámení o dluhu č. 2016-195 ze dne 4. února 2016, jímž byl navrhovatel informován, že byla vůči němu konstatována pohledávka na základě rozhodnutí generálního tajemníka ze dne 29. ledna 2016, a kterým bylo uloženo vrácení částek neoprávněně vyplacených v rámci parlamentní asistence,

rozhodl o částce, kterou je třeba navrhovateli přiznat v rámci náhrady jeho nemajetkové újmy,

rozhodl o částce, kterou je třeba navrhovateli přiznat z titulu nákladů řízení,

uložil Parlamentu náhradu všech nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1. Důvod veřejného pořádku: Porušení práva navrhovatele na obhajobu Tribunálem – porušení podstatných náležitostí

Tribunál tím, že nezajistil, aby Parlament dodržel články 41 a 42 Listiny základních práv, neumožnil loajální a kontradiktorní diskuzi. Parlament má k dispozici administrativní spis a spis OLAF, jichž může využít. V obou spisech lze nalézt důkazy o provedené práci, které však nejsou navrhovateli přístupné.

2. Porušení unijního práva Tribunálem – nesprávné právní posouzení právní povahy skutkového stavu a důkazů Tribunálem – diskriminační povaha, a tudíž fumus persecutionis – porušení zásad legitimního očekávání a legality

a) Absence kroků vůči jiným stranám

Tribunál neviděl v krocích M. Schulze diskriminační jednání, přestože směřovaly pouze proti Národní frontě, a nikoliv proti dalším stranám. Stejná řízení měla být zahájena i proti všem francouzským stranám, proti stranám z jiných členských států a proti desítkám poslanců.

b) Diskriminace na základě osobní situace M. Schulze a jeho využívání zaměstnanců Parlamentu

Tribunál odmítl vyslechnout M. Schulze a K. Welleho, přestože navrhovatel předložil důkazy o protiprávním jednání bývalého předsedy Parlamentu, proti němuž nebylo zahájeno stíhání. Tribunál nepřihlédnul k předloženým důkazům, což představuje nesprávné skutkové zjištění s právními důsledky.

c) Porušení zásad legitimního očekávání a rovnosti

Na rozdíl od toho, co uvedl Tribunál, existují četné případy porušení prováděcích opatření, ohledně nichž Parlament vrácení peněz nepožadoval.

3. Vnitřní protiprávnost napadených aktů

a) Zjevně nesprávné posouzení Tribunálu

Pokud by byl dodatek ke smlouvě natolik zásadním důkazem o provedené práci, musel by Parlament prokázat nečinnost navrhovatele v reakci na opakovanou žádost o jeho předložení, na rozdíl od tvrzení Tribunálu. Tribunál tak otočil důkazní břemeno, čímž se dopustil nesprávného skutkového zjištění s právními důsledky.

b) Odpracovaná doba, kterou je třeba doložit, a způsob dokazování

Tribunál zkreslil větu generálního tajemníka, která vyžaduje prokázat veškerý čas odpracovaný za dané období, a nikoliv „prokázání slučitelnosti práce s prováděcími opatřeními“.

Tribunál nemůže trvat na tvrzení o povinnosti, pokud Parlament uznal, že žádná neexistuje, což bylo zaneseno do zápisu z jednání před Tribunálem, a žádný z článků prováděcích opatření ji nestanoví. Soud se dopustil nesprávného právního posouzení.

c) Uskutečněná práce

Navrhovatel Soudnímu dvoru předkládá dvě nové písemnosti, přičemž vychází z článku 127 jednacího řádu.

d) Zásah do zásady proporcionality

Na rozdíl od tvrzení Tribunálu neexistovala žádná bezpodmínečná povinnost Parlamentu požadovat vrácení částek za celých pět let, pokud pouze tři z nich byly považovány za sporné. Tento zásah do zásady proporcionality odůvodňuje zrušení rozsudku.

e) Externí smlouvy

Parlament a následně i Tribunál neprokázaly, že by J.-F. Jalkh udržoval pracovní vztahy se třetími osobami, které by mohly být na újmu osobě navrhovatele nebo vážnosti Parlamentu nebo mít za následek střet zájmů.

____________