ROZSUDEK TRIBUNÁLU (osmého senátu)
11. prosince 2014(*)
„Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Společenství F1-LIVE – Starší obrazová ochranná známka Společenství F1, starší národní slovní ochranné známky a starší mezinárodní slovní ochranná známka F1 Formula 1 – Relativní důvody pro zamítnutí zápisu – Článek 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009]“
Ve věci T‑10/09 RENV,
Formula One Licensing BV, se sídlem v Rotterdamu (Nizozemsko), zastoupená B. Klingberg a K. Sandberg, advokátkami,
žalobkyně,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému A. Folliardem-Monguiralem, jako zmocněncem,
žalovanému,
přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice v řízení před Tribunálem, je
ESPN Sports Media Ltd, se sídlem v Londýně (Spojené království), zastoupená T. de Haanem, advokátem,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 16. října 2008 (věc R 7/2008‑1), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Racing-Live a Formula One Licensing BV,
TRIBUNÁL (osmý senát),
ve složení D. Gratsias, předseda, M. Kančeva a C. Wetter (zpravodaj), soudci,
vedoucí soudní kanceláře: C. Heeren, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 3. července 2014,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 13. dubna 2004 podala společnost Racing-Live SAS u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů [nahrazeného nařízením Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1)].
2 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je následující obrazové označení:
3 Výrobky a služby, pro které byl zápis požadován, náležejí do tříd 16, 38 a 41 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:
– třída 16: „Časopisy, brožury, knihy; všechny tyto výrobky se týkají oblasti formule 1“;
– třída 38: „Komunikace a šíření knih, časopisů a novin prostřednictvím počítačových terminálů; všechny tyto služby se týkají oblasti formule 1“,
– třída 41: „Elektronická publikace knih, časopisů a periodik, informace v oblasti zábavy; organizování soutěží na internetu; rezervace míst na představení; on-line hry; všechny tyto služby se týkají oblasti formule 1“.
4 Tato přihláška byla zveřejněna ve Věstníku ochranných známek Společenství č. 5/2005 ze dne 31. ledna 2005.
5 Dne 2. května 2005 podala žalobkyně, společnost Formula One Licensing BV, na základě článku 42 nařízení č. 40/94 (nyní článek 41 nařízení č. 207/2009) námitky proti zápisu přihlášené ochranné známky, přičemž se dovolávala nebezpečí záměny ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení č. 207/2009].
6 Námitky byly založeny zejména na následujících starších zápisech:
– třech zápisech slovního označení F1, konkrétně zaprvé mezinárodním zápisu č. 732134 ze dne 20. prosince 1999, s účinky v Dánsku, Německu, Španělsku, Francii, Itálii a Maďarsku, pro výrobky a služby náležející do tříd 16, 38 a 41, které zahrnují zejména výrobky a služby, na něž se vztahuje přihlášená ochranná známka, zadruhé německém zápisu č. 30007412 ze dne 10. května 2000 pro „organizování sportovních akcí“ náležející do třídy 41, a zatřetí zápisu ve Spojeném království č. 2277746D ze dne 13. srpna 2001 pro „papír, karty, lepenka, tiskařské sady, barvy a grafiky; katalogy“ náležející do třídy 16 a „telekomunikační služby; elektronický přenos dat, obrazu a zvuku prostřednictvím počítačových terminálů a sítí“ náležející do třídy 38;
– zápisu obrazové ochranné známky Společenství č. 631531 ze dne 19. května 2003 pro výrobky a služby náležející do tříd 16, 38 a 41, týkajícím se zejména výrobků a služeb, na které se vztahuje přihlášená ochranná známka vyobrazená níže:
7 Námitky byly založeny na všech výrobcích a službách, na které se vztahují starší ochranné známky, a směřovaly proti všem výrobkům a službám, na které se vztahuje přihlášená ochranná známka.
8 Žalobkyně se odvolávala na vysokou rozlišovací způsobilost všech ochranných známek, jejichž byla majitelkou, z důvodu jejich mnohaletého užívání ve vztahu k různým výrobkům a službám.
9 Námitkové oddělení OHIM rozhodnutím ze dne 17. října 2007 přihlášku ochranné známky Společenství zamítlo, přičemž se opíralo výlučně o starší mezinárodní zápis č. 732134. Námitkové oddělení konstatovalo, že existuje podobnost nebo totožnost mezi výrobky a službami, na které se vztahují kolidující ochranné známky, a průměrný stupeň podobnosti mezi kolidujícími označeními, a tedy nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94.
10 Dne 14. prosince 2007 podala společnost Global Sports Media Ltd, která byla nástupkyní společnosti Racing‑Live SAS jakožto majitelka přihlášené ochranné známky, proti rozhodnutí námitkového oddělení odvolání k OHIM na základě článků 57 až 62 nařízení č. 40/94 (nyní články 58 až 64 nařízení č. 207/2009).
11 Rozhodnutím ze dne 16. října 2008 (dále jen „napadené rozhodnutí“) první odvolací senát zrušil rozhodnutí námitkového oddělení. Odvolací senát rozhodl, že i když mezi dotčenými výrobky a službami existuje totožnost nebo podobnost, neexistuje mezi přihlášenou ochrannou známkou a ochrannými známkami, jejichž majitelkou je žalobkyně, nebezpečí záměny ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, jelikož kolidující označení vykazují zjevné rozdíly. Odvolací senát měl kromě toho za to, že relevantní veřejnost tvořená běžnými spotřebiteli a profesionálními uživateli vnímá kombinaci písmene „f“ a číslice „1“ jako druhové označení kategorie závodních automobilů a v širším pojetí závodů takových automobilů. Navíc dospěl k závěru, že se dobré jméno starších ochranných známek týká výlučně prvku „f 1“ ochranné známky zapsané pod číslem 631531.
12 Ohledně čl. 8 odst. 5 nařízení č. 40/94 měl odvolací senát za to, že ačkoliv by starší obrazová ochranná známka mohla šířit obraz špičkové technologie, výlučnosti a luxusu, jediným přenašečem tohoto obrazu je prvek „f 1“ jakožto logotyp F1. Nicméně zkratce F 1 bude přisuzovat rozlišovací způsobilost pouze málo spotřebitelů, ledaže by byla doprovázena uvedeným logotypem. Odvolací senát v tomto ohledu konstatoval, že žádný prvek přihlášené ochranné známky veřejnosti tento logotyp nepřipomíná, a že tedy přihlášená ochranná známka neparazituje na starších ochranných známkách, nepoškozuje dobré jméno uvedených ochranných známek ani neumožňuje svému majiteli neprávem těžit z kladného obrazu těchto ochranných známek.
Řízení před Tribunálem a Soudním dvorem
13 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 14. ledna 2009 podala žalobkyně žalobu, jíž se domáhala zrušení napadeného rozhodnutí pro porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení č. 40/94.
14 Řeči účastníků řízení a jejich odpovědi na otázky položené Tribunálem byly vyslechnuty na jednání, které se konalo dne 10. června 2010.
15 Rozsudkem ze dne 17. února 2011, Formula One Licensing v. OHIM – Global Sports Media (F1 – LIVE) (T‑10/09, Sb. rozh., EU:T:2011:45, dále jen „rozsudek Tribunálu“) Tribunál žalobu zamítl a uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
16 Tribunál dospěl k tomuto rozhodnutí tím, že zamítl oba žalobní důvody.
17 Návrhem došlým kanceláři Soudního dvora dne 29. dubna 2011 podala žalobkyně proti rozsudku Tribunálu kasační opravný prostředek, jímž se domáhala, aby Soudní dvůr zmíněný rozsudek zrušil.
18 Rozsudkem ze dne 24. května 2012, Formula One Licensing v. OHIM (C‑196/11 P, Sb. rozh., EU:C:2012:314, dále jen „rozsudek o kasačním opravném prostředku“) Soudní dvůr rozsudek Tribunálu zrušil.
19 Soudní dvůr shledal, že Tribunál zpochybnil platnost starších ochranných známek v rámci řízení o zápisu ochranné známky Společenství, a tím porušil čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94. Za těchto okolností společnost Formula One Licensing oprávněně tvrdila, že napadený rozsudek byl stižen nesprávným právním posouzením (rozsudek o kasačním opravném prostředku, bod 18 výše, EU:C:2012:314, body 51 až 53).
20 Soudní dvůr vrátil věc Tribunálu, aby přezkoumal otázku, zda je možné uplatnění čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 vyloučit, aniž by byl konstatován nedostatek rozlišovací způsobilosti označení F1 ve starších ochranných známkách.
21 Po vydání rozsudku o kasačním opravném prostředku a v souladu s čl. 118 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu byla věc přidělena šestému senátu. Jelikož bylo složení senátů Tribunálu změněno, byl soudce zpravodaj následně přidělen k osmému senátu, kterému byla tudíž tato věc přidělena.
22 Dopisem ze dne 11. června 2014 podala společnost ESPN Sports Media Ltd návrh, aby vstoupila do řízení na místo společnosti Global Sports Media Ltd jakožto vedlejší účastnice v řízení před Tribunálem, s odůvodněním, že na ni byla převedena práva vztahující se k přihlášené ochranné známce.
23 Dopisem ze dne 17. června 2014 byli účastníci řízení vyzváni, aby předložili vyjádření k návrhu na změnu vedlejší účastnice. V dopise ze dne 20. června 2014 nevznesl OHIM proti vstupu společnosti ESPN Sports Media do tohoto řízení na místo společnosti Global Sports Media žádné námitky.
24 Usnesením Tribunálu (osmého senátu) ze dne 30. června 2014 byla tato změna povolena.
Návrhová žádání účastníků řízení po vrácení věci
25 Účastníci řízení byli v souladu s čl. 119 odst. 1 jednacího řádu vyzváni, aby předložili vyjádření. Žalobkyně a OHIM předložily svá vyjádření ve stanovených lhůtách, a sice ve dnech 9. srpna 2012 a 28. září 2012. Vedlejší účastnice nepředložila vyjádření ve stanovené lhůtě.
26 Ve svých vyjádřeních žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil OHIM a vedlejší účastnici náhradu nákladů vynaložených v rámci řízení před OHIM, Tribunálem a Soudním dvorem.
27 Ve svém vyjádření OHIM navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl žalobu v plném rozsahu;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
28 Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně dva žalobní důvody, vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 a z porušení čl. 8 odst. 5 téhož nařízení.
K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94
29 Především je shodně s odvolacím senátem třeba konstatovat, že relevantní veřejnost tvoří průměrní spotřebitelé v Evropské unii.
30 Odvolací senát v bodech 25 až 27 napadeného rozhodnutí taktéž správně shledal, že výrobky a služby, na které se vztahují kolidující ochranné známky, jsou buď totožné, nebo velmi podobné.
31 Kromě toho je zřejmé, že kombinace písmene „f“ a číslice „1“ je zkratkou výrazu „formule 1“, který obecně označuje kategorii závodních automobilů, a v širším pojetí závody takových automobilů.
32 Žalobkyně v podstatě tvrdí, že existuje nebezpečí záměny mezi slovní ochrannou známkou F1 (která je chráněna jakožto mezinárodní ochranná známka v Dánsku, Německu, Španělsku, Francii, Itálii a Maďarsku) na jedné straně a přihlášenou ochrannou známkou F1‑LIVE na straně druhé. Totéž platí i pro obrazovou ochrannou známku Společenství a přihlášenou ochrannou známku.
33 Jak vyplývá z rozsudku o kasačním opravném prostředku (bod 18 výše, EU:C:2012:314, bod 47), je k tomu, aby nedošlo k porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, třeba uznat, že národní ochranná známka uplatněná na podporu námitek proti zápisu ochranné známky Společenství má určitý stupeň rozlišovací způsobilosti.
34 Proto nelze uznat, že označení F1 je druhové, popisné anebo že postrádá jakoukoli rozlišovací způsobilost, neboť v opačném případě by se v rámci řízení o zápisu ochranné známky Společenství zpochybnila platnost starší ochranné známky, což by mělo za následek porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 (rozsudek o kasačním opravném prostředku, bod 18 výše, EU:C:2012:314, body 51 a 52).
35 Je pravda, že jestliže jsou námitky založené na existenci starší národní ochranné známky podány proti zápisu ochranné známky Společenství, je OHIM, a v důsledku toho i Tribunál, povinen ověřit, jakým způsobem relevantní veřejnost vnímá označení totožné s touto národní ochrannou známkou v ochranné známce, jejíž zápis je požadován, a případně posoudit stupeň rozlišovací způsobilosti tohoto označení (rozsudek o kasačním opravném prostředku, bod 18 výše, EU:C:2012:314, bod 42).
36 Uvedená ověření však nemohou vést ke konstatování, že označení totožné s národní zapsanou a chráněnou ochrannou známkou postrádá rozlišovací způsobilost, jelikož takové konstatování není slučitelné s koexistencí ochranných známek Společenství s národními ochrannými známkami ani s čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, vykládaným ve spojení s odst. 2 písm. a) bodem ii) téhož článku (rozsudek o kasačním opravném prostředku, bod 18 výše, EU:C:2012:314, bod 44).
37 Jak vyplývá z rozsudku o kasačním opravném prostředku (bod 18 výše, EU:C:2012:314, bod 45), toto konstatování by totiž zasahovalo do národních ochranných známek totožných s označením, o kterém se má za to, že postrádá rozlišovací způsobilost, neboť by zápis takové ochranné známky Společenství vytvořil situaci, která by mohla odstranit národní ochranu těchto ochranných známek. Uvedené konstatování by tak nerespektovalo systém zavedený nařízením č. 40/94, který je založen na koexistenci ochranných známek Společenství s národními ochrannými známkami, jak uvádí bod 5 odůvodnění tohoto nařízení, neboť platnost mezinárodní nebo národní ochranné známky může být zpochybněna z důvodu nedostatku rozlišovací způsobilosti výlučně v rámci řízení o prohlášení neplatnosti zahájeného v dotčeném členském státě na základě čl. 3 odst. 1 písm. b) první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 40, 1989, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 92) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 299, s. 25).
38 Je však třeba konstatovat, že z písemných důkazů předložených účastníky řízení před OHIM vyplývá, že jelikož slovní prvek „f 1“ představuje vzhledem k tomu, co bylo uvedeno v bodě 31 výše, běžnou zkratku výrazu „formule 1“, má tento prvek nízkou rozlišovací způsobilost. V tomto ohledu je třeba připomenout, že výrobky a služby, jichž se týká přihláška k zápisu, se konkrétně vztahují k oblasti formule 1.
39 Kromě toho tvrzení žalobkyně, že slovní prvek „f 1“ představuje dominantní prvek přihlášené ochranné známky, nemůže obstát. Přihlášená ochranná známka má totiž poměrně komplexní povahu, jelikož se skládá ze dvou slovních prvků – „f 1“ a „live“ – oddělených spojovníkem a zakomponovaných do originálního grafického vyobrazení tak, aby bylo vytvořeno svébytné logo. Proto budou tyto prvky vizuálně vnímány jako jeden celek.
40 Co se týče údajného dobrého jména, ze spisu vyplývá, že odvolací senát správně shledal, že toto dobré jméno je spojeno výlučně s logotypem slovního prvku „f 1“.
41 Proto je třeba přistoupit ke srovnání kolidujících označení, tzn. starší slovní ochranné známky F1 a přihlášené ochranné známky, popřípadě starší obrazové ochranné známky F1 Formule 1 a přihlášené ochranné známky.
42 Na úvod je třeba zdůraznit, že odvolací senát v bodě 59 a následujících napadeného rozhodnutí správně uvedl, že kolidující označení vykazují určitý stupeň podobnosti díky prvku „f 1“, který je oběma označením společný. Liší se však ze vzhledového hlediska z důvodu své délky, přítomnosti slova „live“ a skutečnosti, že přihlášená ochranná známka obsahuje obrazový prvek.
43 Z fonetického hlediska je třeba konstatovat, že přihlášená ochranná známka obsahuje dvě slova a starší ochranné známky jediné slovo. Doplnění dalšího slova, které se v přihlášené ochranné známce vyslovuje, do určité míry oslabuje přítomnost společného prvku „f 1“. Nicméně vzhledem k tomu, že obě kolidující označení obsahují prvek „f 1“, který se v přihlášené ochranné známce vyslovuje jako první, existuje určitá míra podobnosti z fonetického hlediska.
44 Z pojmového hlediska je třeba uvést, že starší ochranná známka označuje zvláštní druh závodních automobilů, a sice automobily formule 1, a může být rovněž chápána tak, že implicitně odkazuje na závody formule 1. Přihlášená ochranná známka zprostředkovává stejné sdělení, ale přidání slova „live“, které evokuje zpravodajství nebo přenos živého vysílání události, ji činí pojmově bohatší, než je starší ochranná známka.
45 Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že ačkoli mezi kolidujícími ochrannými známkami existují vizuální, fonetické a pojmové odlišnosti, existuje zde rovněž určitý stupeň celkové podobnosti z důvodu začlenění slovního prvku starší ochranné známky do obrazové ochranné známky, jejíž zápis je požadován.
46 Proto je ještě třeba globálně posoudit, zda mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny.
47 Co se týče nebezpečí záměny, je třeba připomenout, že globální posouzení tohoto nebezpečí předpokládá určitou vzájemnou závislost mezi zohledněnými faktory, a zejména mezi podobností ochranných známek a podobností výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje. Nízký stupeň podobnosti mezi výrobky nebo službami, na které se ochranné známky vztahují, tak může být vyvážen vysokým stupněm podobnosti mezi ochrannými známkami a naopak [rozsudky ze dne 29. září 1998, Canon, C‑39/97, Recueil, EU:C:1998:442, bod 17, a ze dne 14. prosince 2006, Mast-Jägermeister v. OHIM – Licorera Zacapaneca (VENADO s rámečkem a další), T‑81/03, T‑82/03 a T‑103/03, Sb. rozh., EU:T:2006:397, bod 74].
48 V této souvislosti je třeba připomenout, že prvek „f 1“, zobrazený v standardním typu písma, má ve vztahu k předmětným výrobkům a službám pouze nízkou rozlišovací způsobilost, a případné dobré jméno obrazové ochranné známky Společenství užívané v Unii je v zásadě spojené se samotným logotypem.
49 Je však třeba uvést, že přiznání nízké rozlišovací způsobilosti starší ochranné známce nebrání tomu, aby byla v projednávané věci shledána existence nebezpečí záměny. Ačkoliv musí být pro posouzení nebezpečí záměny zohledněna rozlišovací způsobilost starší ochranné známky (obdobně viz rozsudek Canon, bod 47 výše, EU:C:1998:442, bod 24), je totiž tato rozlišovací způsobilost pouze jednou ze skutečností mezi jinými přicházejícími v úvahu v rámci tohoto posouzení. Nebezpečí záměny tak může existovat i v případě starší ochranné známky s nízkou rozlišovací způsobilostí, zejména z důvodu podobnosti označení a výrobků nebo služeb, na které se označení vztahují [viz rozsudek ze dne 13. prosince 2007, Xentral v. OHIM – Pages jaunes (PAGESJAUNES.COM), T‑134/06, Sb. rozh., EU:T:2007:387, bod 70 a citovaná judikatura].
50 V tomto ohledu je třeba poznamenat, že výrobky a služby označené přihlášenou ochrannou známkou a výrobky a služby označené staršími ochrannými známkami jsou buď totožné, nebo velmi podobné.
51 Jak bylo dále uvedeno v bodech 42 a 45 výše, byl slovní prvek „f 1“ starší ochranné známky reprodukován v ochranné známce, jejíž zápis je požadován. Třebaže slovní prvek „f 1“ nelze považovat za dominantní prvek přihlášeného označení, neznamená to, že proto musí být považován za zanedbatelný. Konkrétně je třeba konstatovat, že dva ostatní prvky tvořící přihlášenou ochrannou známku, tj. slovní prvek „live“ a obrazový prvek sestávající z kruhu vystupujícího z tmavošedého pozadí, by mohly být vnímány jako přímý přenos sportovních událostí v případě prvního a závodní okruh v případě druhého z nich. Jelikož tyto prvky mohou vyvolávat obecnou představu, že se jedná o události spojené s automobilovým sportem, jejich kombinace se slovním prvkem „f 1“ přispívá ve vnímání relevantní veřejnosti k upevnění obrazu automobilových závodů formule 1 zprostředkovaného tímto slovním prvkem.
52 Z výše uvedeného, a zejména ze skutečnosti, že si relevantní veřejnost uchovává v paměti pouze nedokonalý obraz dotčených ochranných známek, takže jejich společný prvek – prvek „f 1“ – vytváří mezi nimi určitou podobnost, a ze vzájemné závislosti jednotlivých faktorů, jež musí být brány v úvahu, jelikož jsou dotčené výrobky totožné nebo velmi podobné, vyplývá, že nelze vyloučit nebezpečí záměny u spotřebitelů. Jinak řečeno, existuje nebezpečí, že se obě tyto ochranné známky budou ve vědomí spotřebitelů navzájem spojovat, neboť spotřebitelé si budou přihlášenou ochrannou známku v důsledku totožné reprodukce starší ochranné známky F1 vykládat jako její variantu, a tudíž si dotčené ochranné známky spojí i vzhledem k jejich obchodnímu původu.
53 Je tedy třeba konstatovat, že se odvolací senát dopustil nesprávného posouzení, když shledal, že mezi přihlášenou ochrannou známkou a starší slovní ochrannou známkou neexistuje nebezpečí záměny.
54 Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že napadené rozhodnutí musí být zrušeno, aniž je třeba porovnat starší obrazovou ochrannou známku s přihlášenou ochrannou známkou a přezkoumat druhý žalobní důvod.
K nákladům řízení
55 Soudní dvůr v rozsudku o kasačním opravném prostředku určil, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později. Tribunálu tedy přísluší, aby v souladu s článkem 121 jednacího řádu v tomto rozsudku rozhodl o veškerých nákladech souvisejících s jednotlivými řízeními,
56 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.
57 Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení a OHIM a vedlejší účastnice neměly ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedeným uložit náhradu nákladů řízení.
58 Žalobkyně kromě toho navrhuje, aby byla OHIM a vedlejší účastnici řízení uložena náhrada nákladů řízení, které jí vznikly v řízení před OHIM. V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 136 odst. 2 jednacího řádu se nezbytné náklady vzniklé účastníkům řízení v souvislosti s řízením před odvolacím senátem považují za náklady, jejichž náhradu lze přiznat. Tak tomu však není u nákladů vzniklých v souvislosti s řízením před námitkovým oddělením OHIM [rozsudek ze dne 25. června 2010, MIP Metro v. OHIM – CBT Comunicación Multimedia (Metromeet), T‑407/08, Sb. rozh., EU:T:2010:256, bod 51]. Návrhu žalobkyně, aby OHIM a vedlejší účastnici, které neměly ve věci úspěch, byla uložena náhrada nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených v rámci řízení před OHIM, může být tudíž vyhověno pouze v rozsahu, v němž se týká nezbytných nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s řízením před odvolacím senátem OHIM.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (osmý senát)
rozhodl takto:
1) Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 16. října 2008 (věc R 7/2008-1) se zrušuje.
2) OHIM a společnosti ESPN Sports Media Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení, které společnost Formula One Licensing BV vynaložila v řízeních před Tribunálem a Soudním dvorem, jakož i nákladů, které jí vznikly v souvislosti s řízením před odvolacím senátem OHIM.
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 11. prosince 2014.
Podpisy.