Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Szegedi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 8. ledna 2018 – Sole-Mizo Zrt. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

(Věc C-13/18)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Szegedi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság

Účastníci/ Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Sole-Mizo Zrt.

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

Předběžné otázky

Je v souladu s unijním právem, ustanoveními směrnice Rady 2006/112/ES1 ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH“) (zejména s ohledem na její článek 183) a se zásadou efektivity, zásadou přímého účinku a zásadou rovnocennosti praxe členského státu, podle které se při přezkumu relevantních ustanovení týkajících se úroků z prodlení vychází z toho, že se Národní daňový úřad (dále jen „Úřad“) nedopustil pochybení [OMISSIS] ― tedy že nejednal se zpožděním, pokud jde o nevratnou část DPH odpovídající nezaplaceným plněním osob povinných k dani ― protože v okamžik, kdy Úřad přijal rozhodnutí, platila vnitrostátní právní úprava porušující unijní právo a Soudní dvůr prohlásil neslučitelnost požadavku stanoveného v uvedené právní úpravě až později?

Je v souladu s unijním právem, ustanoveními směrnice o DPH (zejména s ohledem na její článek 183) a se zásadou efektivity, zásadou přímého účinku a zásadou rovnocennosti praxe členského státu, podle které se při přezkumu relevantních ustanovení týkajících se úroků z prodlení rozlišuje, zda Úřad nevrátil dan v souladu s tehdy platnými vnitrostátními ustanoveními ― která navíc porušovala unijní právo ― nebo zda nevrátil daň v rozporu s uvedenými ustanoveními, a která ohledně částky úroků z DPH, jejíž vrácení nemohlo být požadováno v rozumné lhůtě v důsledku vnitrostátního práva, o kterém Soudní dvůr rozhodl, že je v rozporu s unijním právem, stanoví dvě ohraničená období, takže

v prvním období mají osoby povinné k dani právo obdržet pouze úroky z prodlení odpovídající základní sazbě centrální banky, přičemž s ohledem na to, že maďarská právní úprava porušující unijní právo byla tehdy ještě v platnosti, maďarské orgány nejednaly v rozporu se zákonem, když nepovolily vyplacení DPH zahrnuté ve fakturách v rozumné lhůtě, zatímco

ve druhém období se úrok ve výši dvojnásobku základní sazby centrální banky ― použitelný podle právního řádu dotčeného státu navíc v případě prodlení ― vyplácí pouze za pozdní vyplacení základního úroku z prodlení za první období?

Má být článek 183 směrnice o DPH vykládán v tom smyslu, že zásada rovnocennosti vylučuje praxi členského státu, podle které z nevrácené DPH vyplatí Úřad úrok odpovídající základní sazbě centrální banky, pouze pokud bylo porušeno unijní právo, zatímco vyplatí úrok odpovídající dvojnásobku základní sazby centrální banky, pokud došlo k porušení vnitrostátního práva?

____________

1 Úř. věst. L 347, s. 1.