Žaloba podaná dne 21. července 2011 - Makhlouf v. Rada

(Věc T-383/11)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Eyad Makhlouf (Damašek, Sýrie) (zástupci: P. Grollet a G. Karouni, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil prováděcí rozhodnutí Rady 2011/302/SZBP ze dne 23. května 2011, kterým se provádí rozhodnutí 2011/273/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii, v rozsahu, v němž se týká žalobce, z důvodu porušení základních práv;

uložil Radě Evropské unie na základě článků 87 a 91 jednacího řádu Tribunálu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z porušení práva na obhajobu a práva na spravedlivý proces. Žalobce tvrdí, že bylo porušeno jeho právo na obhajobu, jelikož mu byly uloženy dotčené sankce, aniž byl předem vyslechnut, byla mu dána příležitost se hájit a aniž se seznámil se skutečnostmi, na jejichž základě byla tato opatření přijata.

Druhý žalobní důvod vychází porušení povinnosti uvést odůvodnění podle čl. 296 druhého pododstavce SFEU. Žalobce vytýká Radě, že vůči němu vydala omezující opatření, aniž by mu sdělila důvody, aby byl s to uplatnit prostředky obhajoby. Žalobce vytýká žalované, že se spokojila s obecnou a stereotypní formulací, aniž by přesným způsobem uvedla faktické a právní skutečnosti, na nichž spočívá právní odůvodnění jejího rozhodnutí, a úvahy, které ji vedly k přijetí tohoto rozhodnutí.

Třetí žalobní důvod se týká opodstatněnosti odůvodnění. Žalobce vytýká Radě, že vyšla ze zjevně nesprávného odůvodnění a provedla syntézu, kterou nelze považovat za právně odpovídající.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení záruky související s právem na účinnou soudní ochranu. Žalobce tvrdí, že nejenže nemohl před Radou užitečně uplatnit své stanovisko, ale bez uvedení jakýchkoli zvláštních a konkrétních důvodů v napadeném rozhodnutí, které rozhodnutí odůvodňují, nemohl ani využít prostředků nápravy před Tribunálem.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení obecné zásady proporcionality.

Šestý žalobní důvod vychází z porušení vlastnického práva v rozsahu, v němž omezující opatření, a konkrétněji zmrazení finančních prostředků, představují nepřiměřený zásah do základního práva žalobce volně nakládat se svým majetkem.

Sedmý žalobní důvod vychází z porušení práva na soukromí v rozsahu, v němž zmrazení finančních prostředků a omezení pohybu představují rovněž nepřiměřený zásah do základního práva žalobce.

____________