Kasační opravný prostředek podaný dne 22. února 2018 Tulliallan Burlington Ltd proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. prosince 2017 ve věci T-121/16, Tulliallan Burlington Ltd v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
(Věc C-156/18 P)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Tulliallan Burlington Ltd (zástupce: A. Norris, Barrister)
Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Burlington Fashion GmbH
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:
zrušil rozsudek Tribunálu, kterým byla zamítnuta žaloba společnosti Tulliallan Burlington Ltd (TBL) proti rozhodnutí odvolacího senátu;
zrušil rozhodnutí odvolacího senátu [nebo podpůrně vrátil věc zpět Tribunálu k novému rozhodnutí v souladu s rozhodnutím Soudního dvora];
uložil Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a Burlington Fashion GmbH (BFG) náhradu nákladů vynaložených TBL v souvislosti s tímto kasačním opravným prostředkem.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatelka („TBL“) podává kasační opravný prostředek proti rozsudku Tribunálu na základě následujícího nesprávného právního posouzení ze strany Tribunálu:
Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 5 nařízení 2017/10011
Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož neučinil žádná zjištění, co se týče „spojitosti“.
Tribunál se dále dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož konstatoval, že TBL nepředložila důkaz svědčící o újmě na rozlišovací způsobilosti či o získání neférové výhody.
Tribunál se dále dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že nebyly předloženy potřebné důkazy, jelikož i) nastavil právní limit příliš vysoko a ii) nezohlednil relevantní důkazy.
Jediný závěr, k němuž totiž Tribunál dospěl, bylo to, že došlo k újmě na rozlišovací způsobilosti či získání neférové výhody.
Tribunál nesprávně odmítl tvrzení TBL, podle něhož v rozhodnutí odvolacího senátu zjevně nebyla zohledněna její tvrzení.
Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 4 nařízení 2017/1001
Tribunál odmítl konstatovat, že odvolací senát měl požádat o další vyjádření týkající se čl. 8 odst. 4 za okolností, kdy jediným způsobem jak zajistit spravedlivost rozhodnutí bylo, aby odvolací senát vyzval k podání těchto vyjádření či rozhodl otázku pouze podle čl. 8 odst. 5 a problematiku týkající se čl. 8 odst. 4 vrátil zpět k projednání námitkovému oddělení. Tribunál měl rozhodnutí odvolacího senátu zrušit.
Tribunál nesprávně souhlasil s konstatováním odvolacího senátu, že TBL nesplnila podmínky čl. 8 odst. 4. Tribunál měl konstatovat, že odvolací senát pochybil, měl zrušit rozhodnutí odvolacího senátu týkající se čl. 8 odst. 4 a měl jej nahradit vlastním rozhodnutím s tím, že čl. 8 odst. 4 byl porušen.
Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 1 nařízení 2017/1001
Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když aplikoval rozhodnutí ve věci Praktiker, jelikož ve světle rozhodnutí Soudního dvora ve věci EUIPO v. Cactus (C-501/15 P; EU:C:2017:750), se rozhodnutí Praktiker v tomto případě nepoužije na starší ochranné známky.
Dále či podpůrně se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když aplikoval rozhodnutí Praktiker, jelikož tento rozsudek se neuplatní na služby poskytované obchodními galeriemi.
I kdyby starší ochranné známky TBL spadaly pod „maloobchodní služby“ a tudíž by se na ně vztahovalo rozhodnutí Praktiker, Tribunál nesprávně vyložil rozhodnutí Praktiker v tom smyslu, že vylučuje konstatování o zaměnitelnosti.
Jelikož se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při aplikaci rozhodnutí Praktiker, (i) neposoudil nebezpečí ani (ii) toto posouzení nepřenechal odvolacímu senátu. Za těchto okolností měl povinnost jeden z těchto kroků učinit.
____________
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. vest. 2017, L 154, s. 1).