Language of document : ECLI:EU:C:2018:95

STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA

HENRIKA SAUGMANDSGAARDA ØE

přednesené dne 22. února 2018(1)

Věc C632/16

Dyson Ltd,

Dyson BV

proti

BSH Home Appliances NV

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rechtbank van koophandel te Antwerpen (obchodní soud v Antverpách, Belgie)]

„Řízení o předběžné otázce – Směrnice 2010/30/EU – Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 665/2013 – Prodej vysavačů – Energetický štítek – Uvedení podmínek, za kterých byly provedeny testy, které vedly k zařazení vysavače do určité třídy energetické účinnosti – Zákaz měnit provedení nebo obsah energetického štítku – Zákaz používat doplňující štítky, které přebírají nebo upřesňují informace, které jsou uvedeny na energetickém štítku – Směrnice 2005/29/ES – Nekalé obchodní praktiky – Ochrana spotřebitelů – Článek 2 písm. d) – Pojem ‚obchodní praktika‘ – Používání energetického štítku – Článek 3 odst. 4 – Unijní pravidla, která upravují určité aspekty nekalých obchodních praktik – Pojem ‚rozpor‘ – Existence – Nepoužitelnost směrnice – Článek 7 – Klamavé opomenutí – Podstatné informace – Nedostatek – Informace, jejichž sdělení není požadováno nařízením č. 665/2013“






I.      Úvod

1.        Rozhodnutím ze dne 6. července 2016, došlým Soudnímu dvoru dne 7. prosince 2016, rechtbank van koophandel te Antwerpen (obchodní soud v Antverpách, Belgie) zaslal Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu článku 7 směrnice 2005/29/ES(2) a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 665/2013(3).

2.        Projednávaná žádost byla předložena v rámci sporu mezi společnostmi Dyson Ltd a Dyson BV (dále jen společně „Dyson“) na jedné straně a společností BSH Home Appliances NV (dále jen „BSH“) na straně druhé ohledně několika štítků popisujících spotřebu energie vysavačů uváděných na trh společností BSH pod ochrannými známkami Siemens a Bosch, včetně energetického štítku, jehož používání je uloženo nařízením č. 665/2013 (dále jen „energetický štítek“). Společnost Dyson se domnívá, že používání těchto štítků společností BSH, které neuvádějí, že odrážejí výsledky testů provedených s prázdným sáčkem na prach, představuje nekalou obchodní praktiku ve smyslu směrnice 2005/29. Kromě toho si předkládající soud klade otázku ohledně slučitelnosti používání štítků společností BSH, které přebírají informace uvedené na energetickém štítku, s tímto nařízením.

3.        Navrhuji Soudnímu dvoru, aby na tyto otázky odpověděl v tom smyslu, že nařízení č. 665/2013 ukládá dodavatelům a obchodníkům, aby používali výlučně energetický štítek, a to beze změny jeho obsahu nebo provedení. Tento přístup je podle mého názoru veden nutností zachovat cíl uniformizace informací poskytovaných konečným uživatelům o spotřebě energie s cílem umožnit jednoduché srovnání dotčených výrobků, jak jej provádí ustanovení směrnice 2010/30/EU(4) a tohoto nařízení.

4.        S ohledem na výklad tohoto nařízení, který navrhuji, se domnívám, že čl. 3 odst. 4 směrnice 2005/29 musí být vykládán v tom smyslu, že se tato směrnice za okolností sporu v původním řízení nepoužije vzhledem ke skutečnosti, že dotčeným obchodníkům není ohledně používání energetického štítku a doplňujících štítků, které přebírají nebo upřesňují informace, které jsou na energetickém štítku uvedeny, poskytnut žádný prostor pro vlastní uvážení.

II.    Právní rámec

A.      Unijní právo

1.      Směrnice 2005/29

5.        Bod 10 odůvodnění směrnice 2005/29 stanoví:

„Je nutné zajistit soulad mezi touto směrnicí a stávajícím právem [Unie], zejména pokud se předpisy týkající se nekalých obchodních praktik vztahují na konkrétní odvětví. […] Tato směrnice se proto použije, pouze pokud neexistují zvláštní právní předpisy [Unie] upravující konkrétní hlediska nekalých obchodních praktik, například požadavky na informovanost a pravidla upravující způsob předkládání informací spotřebiteli. Zajišťuje ochranu spotřebitelů tam, kde na úrovni [Unie] neexistují žádné zvláštní odvětvové právní předpisy, a zakazuje obchodníkům vytvářet klamnou představu o povaze produktů. Toto je zejména důležité u složitých produktů s vysokou mírou rizika pro spotřebitele, například některých produktů finančních služeb. Směrnice následně doplňuje [unijní] acquis platné pro obchodní praktiky poškozující ekonomické zájmy spotřebitelů.“

6.        Článek 2 písm. d) této směrnice stanoví následující definici pojmu „obchodní praktiky“: „jednání, opomenutí, chování nebo prohlášení, obchodní komunikace včetně reklamy a uvedení na trh ze strany obchodníka přímo související s propagací, prodejem nebo dodáním produktu spotřebiteli“.

7.        Článek 3 odst. 4 uvedené směrnice, nadepsaný „Oblast působnosti“, stanoví:

„V případě rozporu mezi ustanoveními této směrnice a jinými pravidly [Unie], která upravují určité aspekty nekalých obchodních praktik, jsou tato jiná pravidla [Unie] pro tyto určité aspekty rozhodná a použijí se.“

8.        Článek 7 směrnice 2005/29, nadepsaný „Klamavá opomenutí“, stanoví:

„1.      Obchodní praktika je považována za klamavou, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku opomene uvést závažné [podstatné] informace, které v dané souvislosti průměrný spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí o obchodní transakci, čímž způsobí nebo může způsobit, že průměrný spotřebitel učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil.

2.      Za klamavé opomenutí je také považováno, pokud obchodník závažné informace uvedené v odstavci 1 zatají nebo poskytne nejasným, nesrozumitelným nebo dvojznačným způsobem nebo v nevhodný čas vzhledem k okolnostem popsaným v uvedeném odstavci anebo neuvede obchodní záměr obchodní praktiky, není-li patrný ze souvislosti a pokud to v obou případech vede nebo může vést k rozhodnutí spotřebitele o obchodní transakci, které by jinak neučinil.

[…]

5.      Požadavky na informace stanovené právními předpisy [Unie] v souvislosti s obchodní komunikací, včetně reklamy a uvádění na trh, jejichž demonstrativní výčet je uveden v příloze II, jsou považovány za podstatné.“

2.      Směrnice 2010/30

9.        Body 5 a 8 odůvodnění směrnice 2010/30 stanoví:

„(5)      Získání přesných, věcných a srovnatelných informací o specifické spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie by mělo ovlivnit konečného uživatele v tom smyslu, že při výběru dá přednost výrobkům s nižší spotřebou energie, nebo které nepřímo vedou k nižší spotřebě energie a jiných hlavních zdrojů během používání, což bude nutit výrobce k opatřením ke snížení spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů u výrobků, které vyrábějí. Tím by se rovněž mělo nepřímo podpořit účinné využívání těchto výrobků s cílem přispět k cíli EU zvýšit energetickou účinnost o 20 %. Působením samotných tržních sil bez těchto informací nedojde k prosazení racionálního využívání energie a jiných hlavních zdrojů u těchto výrobků.

(8)      Informace hrají klíčovou roli v působení tržních sil a je tedy nezbytné zavést jednotný energetický štítek u všech výrobků stejného typu a poskytnout potenciálním zákazníkům doplňující normalizované informace o nákladech na tyto výrobky, pokud jde o energii a spotřebu jiných hlavních zdrojů, a přijmout opatření k tomu, aby potenciální koneční uživatelé, kteří nevidí vystavený výrobek a nemají tedy ani příležitost vidět energetický štítek, rovněž obdrželi tyto informace. Aby byl energetický štítek účinný a úspěšný, měl by být pro konečné uživatele snadno rozpoznatelný, jednoduchý a výstižný. Pro tento účel by měla být jako základ zachována stávající podoba štítku s cílem informovat konečné uživatele o energetické účinnosti výrobků. Spotřeba energie a jiné informace vztahující se k výrobkům by měly být měřeny v souladu s harmonizovanými technickými normami a metodami.“

10.      Článek 1 odst. 1 této směrnice, nadepsaný „Oblast působnosti“, stanoví:

„Tato směrnice stanoví rámec pro harmonizaci vnitrostátních opatření týkajících se zejména označování energetickými štítky a uvádění normalizovaných informací o výrobku jako prostředků, jak informovat konečné uživatele o spotřebě energie a případně jiných hlavních zdrojů během používání a o doplňujících informacích týkajících se výrobků spojených se spotřebou energie, což dává konečným uživatelům možnost volby výrobků s vyšší účinností“.

11.      Článek 3 odst. 1 této směrnice nadepsaný „Povinnosti členských států“ stanoví:

„Členské státy zajistí, aby:

a)      všichni dodavatelé a obchodníci usazení na jejich území plnili povinnosti, které stanoví články 5 a 6;

b)      s ohledem na výrobky, na něž se vztahuje tato směrnice, bylo zakázáno použití jiných štítků, značek, symbolů nebo nápisů, které nesplňují požadavky této směrnice a příslušných aktů v přenesené pravomoci, jestliže by mohly uvádět konečné uživatele v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie nebo případně jiných hlavních zdrojů během používání;

[…]“

12.      Článek 4 směrnice 2010/30, nadepsaný „Požadavky na informace“, stanoví:

„Členské státy zajistí, aby:

a)      informace týkající se spotřeby elektrické energie, jiných druhů energie a případně jiných hlavních zdrojů během používání a doplňující informace byly v souladu s akty v přenesené pravomoci podle této směrnice sděleny konečným uživatelům v informačním listu a na energetickém štítku výrobků nabízených k prodeji, k pronájmu, ke koupi na splátky nebo předváděných konečným uživatelům přímo či nepřímo jakýmkoli způsobem prodeje na dálku včetně po internetu;

[…]“

13.      Článek 10 směrnice 2010/30 přiznává Evropské komisi pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci za účelem stanovení podrobností týkajících se energetického štítku a informačního listu ve vztahu ke každému druhu výrobku.

3.      Nařízení č. 665/2013

14.      Nařízení č. 665/2013 přijaté na základě zejména článků 10 a 11 směrnice 2010/30 stanoví podle svého bodu 5 odůvodnění jednotné provedení a obsah energetických štítků vysavačů.

15.      Článek 1 odst. 1 tohoto nařízení, nadepsaný „Předmět a oblast působnosti“, stanoví:

„Toto nařízení stanoví požadavky na uvádění spotřeby energie na energetických štítcích a poskytování doplňujících informací o výrobku u vysavačů napájených z elektrické sítě včetně hybridních vysavačů.“

16.      Článek 3 odst. 1 uvedeného nařízení, nadepsaný „Povinnosti dodavatelů a časový plán“, stanoví:

„Dodavatelé zajistí, aby od 1. září 2014:

a)      každý vysavač byl dodán s tištěným štítkem majícím provedení a obsahujícím informace stanovené v příloze II;

[…]“

17.      Článek 4 téhož nařízení, nadepsaný „Povinnosti obchodníků“, stanoví:

„Obchodníci zajistí, aby od 1. září 2014:

a)      každý model prezentovaný v místě prodeje byl označen energetickým štítkem poskytnutým dodavateli podle čl. 3 umístěným na vnější straně spotřebiče nebo aby na spotřebiči byl štítek zavěšen takovým způsobem, aby byl zřetelně viditelný;

[…]“

18.      Příloha II tohoto nařízení, nadepsaná „Energetický štítek“, stanoví provedení energetického štítku vysavačů a stanoví informace, které musí štítek obsahovat.

B.      Belgické právo

19.      Článek VI.97 bod 2 Wetboek economisch recht (hospodářský zákoník, Moniteur belge, ze dne 30. prosince 2013, s. 103506), jehož cílem je provést čl. 6 odst. 1 písm. a) směrnice 2005/29, stanoví, že obchodní praktika je považována za klamavou, pokud obsahuje nesprávné informace, a je tedy nepravdivá, nebo pokud jakýmkoli způsobem, včetně celkového předvedení, uvádí nebo je schopná uvést průměrného spotřebitele v omyl ve vztahu k podstatným vlastnostem výrobku, jako jsou výsledky a podstatné charakteristiky testů nebo zkoušek provedených na výrobku, i když informace jsou věcně správné, a vede nebo může vést v obou případech k obchodnímu rozhodnutí průměrného spotřebitele, které by jinak neučinil.

20.      Článek VI.105 bod 1 písm. a) tohoto zákoníku zakazuje jakékoliv reklamní sdělení, které celkovým vyzněním jakýmkoliv způsobem uvádí nebo může uvést osoby, kterým je určena nebo na něž působí, v omyl, a to i svým obecným předvedením nebo opomenutím uvést informaci mimo jiné o vlastnostech výrobku, jako jsou výsledky a podstatné charakteristiky testů nebo zkoušek provedených u výrobků nebo služeb.

21.      Na základě čl. VI.99 odst. 1 uvedeného zákoníku, jehož cílem je provést čl. 7 odst. 1 směrnice 2005/29, je obchodní praktika považována za klamavé opomenutí, pokud ve faktickém kontextu a s přihlédnutím ke všem svým rysům a okolnostem, jakož i mezím použitého komunikačního média opomene uvést podstatné informace, které v dané souvislosti průměrný spotřebitel potřebuje pro obchodní rozhodnutí, čímž způsobí nebo může způsobit, že průměrný spotřebitel učiní obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil.

III. Spor v původním řízení a předběžné otázky

22.      Společnost Dyson uvádí na trh vysavače, které fungují bez sáčků na prach. Společnost BSH uvádí na trh pod ochrannými známkami Siemens a Bosch klasické vysavače, které obsahují sáček na prach.

23.      Společnost Dyson zpochybnila energetické štítky vysavačů uváděných na trh společností BSH z následujících důvodů. Tyto štítky odráží výsledky testů energetické účinnosti, které jsou prováděny s prázdným sáčkem. Podle společnosti Dyson se však během běžného používání vysavače sáček plní prachem, takže se jeho póry ucpávají a motor k tomu, aby zachoval stejný sací výkon, potřebuje vyšší příkon. Společnost Dyson se proto domnívá, že energetické štítky těchto vysavačů uvádějí spotřebitele v omyl. Kromě toho vysavače uváděné na trh společností Dyson, které fungují bez sáčků na prach, touto ztrátou energetické účinnosti během běžného používání netrpí.

24.      Z těchto důvodů podala společnost Dyson dne 20. října 2015 u rechtbank van koophandel te Antwerpen (obchodní soud v Antverpách) žalobu proti společnosti BSH, která má dvě části.

25.      Společnost Dyson se v první řadě domnívá, že následující reklamní sdělení jsou nesprávná a uvádějí spotřebitele v omyl, pokud jde o účinnost vysavače Siemens VSQ8POWER4 a jakéhokoliv jiného modelu společnosti BSH, který má stejné technické vlastnosti. Z tohoto důvodu měla společnost BSH údajně porušit čl. VI.97 bod 2 hospodářského zákoníku a dopustit se nekalého obchodního jednání ve smyslu čl. VI.105 bodu 1 písm. a) tohoto zákoníku.

26.      Reklamní sdělení, kterých se týká tato první část, jsou následující:

–        energetický štítek uvádějící třídu A pro energetickou účinnost a účinnost čištění koberců,

–        zelený energetický štítek uvádějící třídu A energetické účinnosti,

–        kobercový štítek uvádějící třídu A účinnosti čištění koberců,

–        AAAA štítek na obalu a na vlastním vysavači,

–        oranžový štítek AAAA na obalu,

–        ekoznačka na obalu a

–        nápis „HEPA filtr“.

27.      Dále má společnost Dyson za to, že BSH uvádí spotřebitele v omyl opomenutím ve smyslu čl. VI.99 odst. 1 hospodářského zákoníku, jelikož neupřesňuje, že tato reklamní sdělení jsou založena na testech provedených s prázdným sáčkem.

28.      Předkládající soud upřesňuje, že VDE Prüf- und Zertifizierunginstitut (Zkušební a certifikační institut VDE) provedl na žádost společnosti BSH ve dnech 15. ledna 2015, 29. října 2015 a 2. listopadu 2015 několik testů, ze kterých vyplývá, že vysavač Siemens VSQ8POWER4 se skutečně nachází v třídě A energetické účinnosti. Tento soud dodává, že tedy nelze souhlasit se společností Dyson, když tvrdí, že si BSH pro tento vysavač nárokuje štítky A nesprávně.

29.      S ohledem na výsledky těchto zkoušek má předkládající soud za to, že řešení sporu v původním řízení nastoluje dva problémy týkající se na jedné straně energetických štítků, jejichž používání je požadováno nařízením č. 665/2013, a na straně druhé ostatních štítků, které používá společnost BSH doplňkově.

30.      Pokud jde o energetické štítky, vyvstává otázka, zda společnost BSH uvádí spotřebitele v omyl ve smyslu článku 7 směrnice 2005/29 tím, že neuvádí, že testy byly provedeny s prázdným sáčkem na prach. Tento soud souhlasí se společností Dyson v tom, že takové zkoušky neumožňují porovnat energetickou účinnost vysavačů, které fungují se sáčky na prach, a vysavačů, které fungují bez nich. Uvedený soud však uvádí, že společnost BSH pečlivě dodržela ustanovení nařízení č. 665/2013. Klade si kromě toho otázku, zda je doplnění takové zmínky slučitelné s ustanoveními tohoto nařízení, která definují provedení a obsah těchto štítků.

31.      Předkládající soud rovněž konstatuje, že společnost BSH použila několik znaků, které nejsou stanoveny v nařízení č. 665/2013, jako jsou zejména:

–        zelený štítek „Energy A“, zdůrazňující to, že v oblasti energetické účinnosti byl vysavač na základě svého celkového výsledku zařazen do třídy A,

–        oranžový štítek „AAAA Best rated: A in all classes“, zdůrazňující, že vysavač byl zařazen do třídy A, pokud jde o schopnost čištění koberců a tvrdých podlah, energetickou účinnost a emise prachu z vysavače;

–        černý štítek „class A Performance“ s obrázkem koberce zdůrazňující, že vysavač byl zařazen do třídy A, pokud jde o schopnost odstraňování prachu z koberce.

32.      Tento soud přitom konstatuje, že tyto štítky přebírají informace, které jsou uvedeny na energetickém štítku. V důsledku toho si klade otázku, zda je používání takových štítků v souladu s tímto nařízením s ohledem na riziko, že uvádějí spotřebitele v omyl nebo vedou k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie.

33.      Za těchto okolností se Rechtbank van Koophandel te Antwerpen (obchodní soud v Antverpách, Belgie) rozhodl přerušit řízení a položit Soudním dvoru následující předběžné otázky:

„1)      Lze striktní dodržení [nařízení č. 665/2013] bez doplnění [energetického štítku] definovaného v příloze II tohoto nařízení o informace o podmínkách zkoušek, které vedly k zařazení do třídy energetické účinnosti podle přílohy I [uvedeného nařízení] považovat za klamavé opomenutí ve smyslu článku 7 [směrnice 2005/29]?

2)      Brání [nařízení č. 665/2013] tomu, aby byl [energetický štítek] doplněn o další znaky uvádějící tytéž informace?“

IV.    Řízení před Soudním dvorem

34.      Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce byla zapsána do rejstříku kanceláře Soudního dvora dne 7. prosince 2016.

35.      Písemná vyjádření předložily společnost Dyson, společnost BSH, belgická, německá a italská vláda, jakož i Komise.

36.      Jednání konaného dne 26. října 2017 se zúčastnily společnost Dyson, společnost BSH, belgická vláda a Komise a přednesly na něm svá vyjádření.

V.      Analýza

37.      Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda používání energetických štítků v souladu s nařízením č. 665/2013 bez upřesnění podmínek, za kterých byly provedeny testy, které vedly k zařazení vysavače do určité třídy energetické účinnosti, může představovat klamavé opomenutí ve smyslu článku 7 směrnice 2005/29.

38.      Domnívám se, že tato první otázka se skládá ze dvou různých částí. V první fázi je třeba určit, zda nařízení č. 665/2013 brání tomu, aby informace obsažené na energetickém štítku byly upřesněny, ať již na tomto štítku nebo na doplňujícím štítku, za účelem uvedení podmínek, za kterých byly testy provedeny. Teprve ve druhé fázi, a s přihlédnutím k výkladu tohoto nařízení, bude třeba zkoumat, zda používání energetických štítků může představovat klamavé opomenutí ve smyslu článku 7 směrnice 2005/29.

39.      Prostřednictvím druhé položené otázky má být navíc určeno, zda nařízení č. 665/2013 brání tomu, aby byl energetický štítek doplněn o doplňující štítky, které přebírají informace uvedené na energetickém štítku. Domnívám se, že je vhodné posoudit tuto druhou otázku a první část první otázky společně, jelikož se obě týkají výkladu tohoto nařízení.

40.      S ohledem na výše uvedené bude následující část mého stanoviska rozdělena na dvě části, z nichž první se věnuje výkladu nařízení č. 665/2013 a druhá výkladu směrnice 2005/29.

A.      K výkladu nařízení č. 665/2013

41.      Podstatou první části první otázky a druhé otázky předkládajícího soudu je, zda nařízení č. 665/2013 musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby byl obsah nebo provedení energetického štítku změněn, a dále tomu, aby byly k tomuto štítku připojeny doplňující štítky, které přebírají nebo upřesňují informace uvedené na energetickém štítku, zejména za účelem uvedení podmínek, za kterých byly provedeny testy, které vedly k zařazení vysavače do určité třídy energetické účinnosti.

42.      Těmito dvěma otázkami se budu zabývat zvlášť v následující části mé analýzy.

43.      Před zahájením tohoto posouzení zdůrazňuji, že režim týkající se energetických štítků výrobků byl i přes své stáří(5) předmětem relativně skromné judikatury na úrovni unijních soudů(6). Domnívám se, že tato judikatura ani judikatura týkající se režimu energetické náročnosti budov(7) neobsahují relevantní skutečnosti pro odpověď na otázky položené v rámci projednávané věci.

44.      Pokud jde zejména o žalobu na neplatnost podanou společností Dyson proti nařízení č. 665/2013, připomínám, že na základě ustálené judikatury svědčí aktům unijních orgánů v zásadě presumpce legality, takže zakládají právní účinky tak dlouho, dokud nejsou vzaty zpět, zrušeny v rámci žaloby na neplatnost nebo prohlášeny za neplatné v návaznosti na žádost o rozhodnutí o předběžné otázce nebo na námitku protiprávnosti(8). V rámci projednávané věci však nemá Soudní dvůr přezkoumat platnost tohoto nařízení, ale rozhodnout, zda uvedené nařízení nebo směrnice 2005/29 brání používání energetických štítků nebo doplňujících štítků za okolností sporu v původním řízení. Vzhledem k tomu, že žaloba na neplatnost podaná společností Dyson je projednávána před Tribunálem(9), musí Soudní dvůr v rámci projednávané věci vyjít z předpokladu, že nařízení č. 665/2013 je platné.

1.      K zákazu změnit obsah nebo provedení energetického štítku

45.      Za účelem odpovědi na první položenou otázku je třeba zkoumat, zda je přípustné, aby výrobci vysavačů a obchodníci s nimi změnili obsah nebo provedení energetického štítku, zejména s cílem uvést podmínky, za nichž byly provedeny testy, které vedly k zařazení vysavače do určité třídy energetické účinnosti. V kontextu sporu v původním řízení by existence takového prostoru pro uvážení mohla pro společnost BSH znamenat možnost upřesnit na samotném energetickém štítku, že informace, které jsou na něm uvedeny, odrážejí výsledky testů provedených s prázdným sáčkem, v souladu s přáním společnosti Dyson.

46.      Jsem nicméně přesvědčen, že toto nařízení neposkytuje žádný prostor pro uvážení pro výrobce a obchodníky, pokud jde o provedení a obsah energetického štítku.

47.      Jak uvádí jeho nadpis, nařízení č. 665/2013 doplňuje směrnici 2010/30, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích vysavačů. Na základě čl. 4 písm. a) tohoto nařízení jsou obchodníci povinni zajistit, aby      každý model vysavače byl označen „zřetelně viditelným“ energetickým štítkem poskytnutým dodavatelem a sestaveným v souladu s přílohou II uvedeného nařízení.

48.      Příloha II nařízení č. 665/2013 obsahuje tři oddíly nadepsané „Energetický štítek 1“, „Energetický štítek 2“ a „Provedení energetického štítku“. Oddíl „Energetický štítek 2“ není v kontextu sporu v původním řízení relevantní, jelikož se na základě čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení použije až od 1. září 2017(10).

49.      Každý z těchto tří oddílů je kromě toho rozdělen do tří pododdílů, které se věnují „univerzálním vysavačům“, vysavačům na tvrdé podlahy“ a „vysavačům na koberce“. Vzhledem k neupřesnění ohledně klasifikace modelu dotčeného ve sporu v původním řízení je třeba odkázat na body 1.1 a 3.1 této přílohy, věnované „univerzálním vysavačům“. V každém případě zdůrazňuji, že drobné rozdíly, které existují mezi těmito pododdíly, jsou pro účely projednávané věci irelevantní(11).

50.      Bod 1.1 přílohy II nařízení č. 665/2013 stanoví informace, které musí obsahovat energetický štítek, a sice název nebo ochrannou známku dodavatele, identifikační značku modelu, třídu energetické účinnosti podle definice v příloze I, hrot šipky udávající třídu energetické účinnosti, průměrnou roční spotřebu energie, třídu emisí prachu z vysavače, třídu účinnosti čištění pro koberce, třídu účinnosti čištění pro tvrdé podlahy a hladinu akustického výkonu.

51.      Mimoto je v tomto bodě uvedeno, že provedení energetického štítku musí být v souladu s bodem 3.1 této přílohy(12). Tento bod přesně a podrobně určuje provedení energetického štítku, který musí být dodán dodavatelem a zobrazen obchodníky s vysavači. Tento bod zejména vymezuje minimální rozměry tohoto energetického štítku a jeho prvky, jakož i barvy a druhy písma, které mají být použity pro každý z těchto prvků.

52.      Podle mého názoru z výše uvedeného vyplývá, že dodavatelé a obchodníci s vysavači nemají žádný prostor pro uvážení, pokud jde o používání a provedení energetického štítku. Jeho používání je jednak povinné. Tento energetický štítek musí kromě toho dodržovat veškeré požadavky přílohy II tohoto nařízení, pokud jde jak o jeho provedení, tak informace, které na něm musí být uvedeny. Jediná dvě zmírnění v tomto ohledu spočívají v možnosti využít pro doplnění kopii ekoznačky podle nařízení (ES) č. 66/2010(13) (bod 1.1 této přílohy)(14) a v použití energetického štítku většího, než jsou minimální požadované rozměry (bod 1.3 uvedené přílohy).

53.      Jinými slovy, přijetím nařízení č. 665/2013 unijní normotvůrce vědomě provedl volbu, pokud jde o informace – v nutně omezeném počtu – které musí být spotřebitelům poskytnuty prostřednictvím energetického štítku, mezi nimiž není uvedena žádná metodika pro měření energetického výkonu vysavačů.

54.      Z výše uvedeného vyplývá, že nařízení č. 665/2013 musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby byl obsah nebo provedení energetického štítku změněn zejména za účelem upřesnění podmínek, za kterých byly provedeny testy, které vedly k zařazení vysavače do určité třídy energetické účinnosti.

55.      Je třeba ještě posoudit, zda mohou být takové informace poskytnuty na doplňujícím štítku připojenému k energetickému štítku.

2.      K zákazu používat doplňující štítky, které přebírají nebo upřesňují informace uvedené na energetickém štítku

56.      Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu položené Soudnímu dvoru je, zda nařízení č. 665/2013 musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby byly k energetickému štítku připojeny doplňující štítky, které přebírají informace uvedené na energetickém štítku. Za okolností věci v původním řízení se tato otázka týká znaků používaných společností BSH, i když nejsou stanoveny tímto nařízením, a sice zeleného štítku „Energy A“, oranžového štítku „AAAA Best rated: A in all classes“ a černého štítku s obrázkem vysavače s uvedením „class A Performance“(15).

57.      Za účelem odpovědi na první otázku je kromě toho nutné(16) určit, zda uvedené nařízení brání tomu, aby byl k energetickému štítku připojen doplňující štítek, který upřesňuje, že uvedené informace odrážejí výsledky testů provedených na žádost společnosti Dyson s prázdným sáčkem. Předmětem takového doplňujícího štítku není převzít informace, které jsou uvedeny na energetickém štítku, ale tyto informace upřesnit.

58.      Mám za to, že obě tyto otázky vyžadují společnou odpověď, a sice že nařízení č. 665/2013 ve spojení se směrnicí 2010/30 musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby byly používány doplňující štítky, které přebírají nebo upřesňují informace, které jsou uvedeny na energetickém štítku.

59.      Tento výklad vyplývá zaprvé ze samotného cíle režimu zavedeného touto směrnicí, jak vyplývá z čl. 1 odst. 1 této směrnice, a sice uniformizace informací pro konečné uživatele, pokud jde o uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů, s cílem umožnit jednoduché srovnání dotčených výrobků(17). Umožnit výrobcům nebo obchodníkům používat doplňující štítky, které přebírají nebo upřesňují informace, které jsou uvedeny na energetickém štítku, by tuto uniformizaci zpochybnilo(18).

60.      Je tomu tak tím spíš, že povolit používání takových štítků by mohlo vést k soupeření mezi výrobci vysavačů, kteří by mohli své modely vybavit řadou různých doplňujících štítků, což by zmařilo uniformizaci informací provedenou směrnicí 2010/30 a nařízením č. 665/2013.

61.      Zadruhé tento výklad vyplývá rovněž z čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice 2010/30, který ukládá členským státům, aby zakázaly použití jiných štítků, které nejsou v souladu s touto směrnicí nebo s akty v přenesené pravomoci, jestliže by mohly uvádět konečné uživatele v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie.

62.      To je přesně případ štítků doplňujících nebo upřesňujících informace, které jsou uvedeny na energetickém štítku. Případné uvedení takových doplňujících štítků by totiž mohlo podle mého názoru vést u konečného uživatele k nejasnostem, pokud jde o výkon vysavačů z energetického hlediska, které jsou těmito štítky vybaveny, a vysavačů, které jimi vybaveny nejsou.

63.      Například používání oranžového štítku „AAAA Best rated: A in all classes“ společností BSH za okolností sporu v původním řízení(19) by mohlo vést konečné uživatele k domněnce, že dotčený model je výkonnější než model, který tímto doplňujícím štítkem označen není. Stejně tak by doplňující štítek, který upřesňuje podmínky, za kterých byly provedeny testy, které vedly k jeho zařazení do určité třídy energetické účinnosti, jehož použití je uloženo společnosti BSH na základě článku 7 směrnice 2005/29, mohl vést konečné uživatele k domněnce, že dotčený model je méně výkonný než model, který jím není označen.

64.      Zatřetí tento výklad je rovněž potvrzen v příloze II nařízení č. 665/2013. Jediné zmírnění povinnosti používat energetický štítek je uvedeno v bodě 1.1 této přílohy, podle kterého v případě, že byla určitému modelu spotřebiče udělena ekoznačka podle nařízení č. 66/2010, může zde odchylně být uvedena kopie ekoznačky. Vyvozuji z toho a contrario, že toto nařízení brání použití jakéhokoli jiného doplňujícího štítku, který by přebíral nebo upřesňoval informace, které jsou uvedeny na energetickém štítku(20).

65.      Upřesňuji, že mnou navrhovaný výklad se týká pouze těch informací, které spadají do působnosti nařízení č. 665/2013. Je zřejmé, že toto nařízení nebrání sdělení informací, které nespadají do jeho působnosti, jako jsou například prodejní cena, místo výroby nebo doba trvání záruky. Naproti tomu brání podle mého názoru doplnění štítků, které přebírají nebo upřesňují informace, které jsou uvedeny na energetickém štítku, jako je například štítek, který uvádí podmínky, za kterých byly provedeny testy, které vedly k zařazení do určité třídy energetické účinnosti.

66.      Pro úplnost dodávám, že výše uvedený přístup neznamená, že testy provedené pro účely jednotného označování štítky stanoveného v nařízení č. 665/2013 odrážejí běžné podmínky používání vysavačů bez ohledu na to, zda fungují se sáčkem nebo bez něj. V tomto ohledu zdůrazňuji, že každé úsilí o standardizaci, jako je úsilí provedené za účelem tohoto označování štítky, nutně znamená zjednodušení reality, jak v podstatě tvrdí společnost BSH(21). Pokud je toto zjednodušení v rozporu s unijními normami vyšší právní síly, je možné zpochybnit jeho platnost před unijními soudy podobně, jako to učinila společnost Dyson žalobou na neplatnost podanou proti tomuto nařízení(22).

67.      Naproti tomu existence takového zjednodušení nemůže v žádném případě zpochybnit uniformizaci energetických štítků provedenou směrnicí 2010/30, jakož i stran vysavačů nařízením č. 665/2013 tím, že by umožnilo dotčeným podnikům měnit provedení energetického štítku nebo používat doplňující štítky, které by přebíraly nebo upřesňovaly informace, které jsou uvedeny na energetickém štítku.

68.      Z těchto důvodů navrhuji Soudnímu dvoru, aby odpověděl na položenou otázku následovně. Nařízení č. 665/2013, ve spojení se směrnicí 2010/30, musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby byl obsah nebo provedení energetického štítku změněn a aby byly k tomuto štítku připojeny doplňující štítky, které přebírají nebo upřesňují informace, které jsou na štítku uvedeny, zejména za účelem uvedení podmínek, za kterých byly provedeny testy, které vedly k zařazení vysavače do určité třídy energetické účinnosti.

69.      Nyní zbývá v rámci odpovědi na první otázku posoudit, zda ustanovení směrnice 2005/29 mohou zakládat povinnost upřesnit, že informace uvedené na energetickém štítku odrážejí výsledky testů provedených s prázdným sáčkem.

B.      K výkladu směrnice 2005/29

70.      Prostřednictvím první otázky předkládajícího soudu má být určeno, zda používání energetických štítků v souladu s nařízením č. 665/2013, přestože nejsou upřesněny podmínky, za kterých byly provedeny testy, které vedly k zařazení vysavače do určité třídy energetické účinnosti, může představovat klamavé opomenutí ve smyslu článku 7 směrnice 2005/29.

71.      Domnívám se, že jestliže používání tohoto štítku představuje „obchodní praktiku“ ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 2005/29 (oddíl 1), musí být čl. 3 odst. 4 uvedené směrnice vykládán v tom smyslu, že se toto ustanovení nepoužije na určité aspekty nekalých obchodních praktik, na něž se vztahuje nařízení č. 665/2013, jelikož toto nařízení neponechává dotčeným obchodníkům žádný prostor pro uvážení (oddíl 2). Podpůrně se domnívám, že klamavé opomenutí ve smyslu článku 7 téže směrnice nepředstavuje neuvedení podmínek, za kterých byly provedeny testy, které vedly k zařazení vysavače do určité třídy energetické účinnosti, jelikož sdělení této informace není tímto nařízením uloženo (oddíl 3).

1.      K existenci „obchodní praktiky“ ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 2005/29

72.      Společnost BSH zakládá argument na chybějícím prostoru pro uvážení ohledně používání a provedení energetického štítku, jak jsem popsal v předcházejícím oddíle, a tvrdí, že používání tohoto štítku nepředstavuje „obchodní praktiku“ ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 2005/29. Tato směrnice proto nemá být v kontextu sporu v původním řízení použitelná.

73.      Podle těchto úvah by výraz „ze strany obchodníka“ použitý ve znění tohoto ustanovení předpokládal existenci prostoru pro uvážení, kterého může obchodník využít k ovlivnění spotřebitele. Mimoto používání tohoto štítku není „přímo související s propagací, prodejem nebo dodáním produktu spotřebiteli“ ve smyslu uvedeného ustanovení, ale vyplývá z požadavků na informace uložených obchodníkovi, a to i v případech, kdy jsou poskytnuty informace uvedené na energetickém štítku v neprospěch jeho zájmů z důvodu špatných výsledků, jichž vysavač dosáhl.

74.      Tyto úvahy nejsou přesvědčivé.

75.      Připomínám, že podle ustálené judikatury se směrnice 2005/29 vyznačuje „obzvláště širokým věcným rozsahem působnosti“ vztahujícím se na všechny obchodní praktiky, které přímo souvisejí s propagací, prodejem nebo dodáním produktu spotřebitelům(23).

76.      S ohledem na tuto judikaturu mám za to, že postoj zastávaný společností BSH trpí přílišným formalismem. Poskytování informací týkajících se zejména energetické účinnosti a výkonu čištění vysavače(24) určeného k prodeji spotřebitelům nepopiratelně představuje „obchodní komunikaci, včetně reklamy a uvedení na trh ze strany obchodníka přímo související s […] prodejem nebo dodáním produktu spotřebitelům“ ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 2005/29.

77.      Ze samotného znění tohoto ustanovení vyplývá, že pojem „obchodní komunikace“ je širší než pojem „reklama“. Nevidím tedy na rozdíl od toho, co tvrdila společnost BSH, žádný důvod vyloučit, že taková komunikace může obsahovat informace nepříznivé z hlediska zájmů obchodníka(25). Mimoto není relevantní, že tato komunikace byla učiněna povinnou na základě nařízení č. 665/2013. Jestliže totiž původcem obchodní praktiky musí být již pojmově obchodník, není okolnost, že jednal spontánně nebo aby dosáhl souladu s unijními právními předpisy, relevantní.

78.      Z výše uvedeného dovozuji, že na rozdíl od toho, co tvrdila společnost BSH, používání energetických štítků představuje „obchodní praktiku“ ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 2005/29.

79.      Dodávám, že argument předložený společností BSH vznáší v podstatě problém vztahu mezi nařízením č. 665/2013 a směrnicí 2005/29. Podle mého názoru musí být tato otázka posouzena na základě výkladu čl. 3 odst. 4 této směrnice, jehož cílem je právě upravit rozpory mezi uvedenou směrnicí a unijními pravidly, která upravují určité aspekty nekalých obchodních praktik.

2.      K existenci „rozporu“ ve smyslu čl. 3 odst. 4 směrnice 2005/29

80.      Na základě pravidla přednosti stanoveného v čl. 3 odst. 4 směrnice 2005/29 jsou „v případě rozporu“ mezi ustanoveními této směrnice a jinými pravidly Unie, která upravují určité aspekty nekalých obchodních praktik, rozhodná tato jiná pravidla.

81.      Výklad tohoto ustanovení má značný strategický význam. Tato směrnice se totiž má vztahovat na všechny nekalé obchodní praktiky bez ohledu na dotčenou oblast činnosti, a to s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele(26). Podle znění použitého Komisí ve sdělení ze dne 14. března 2013 „[s]měrnice [2005/29] zajišťuje vysokou úroveň ochrany spotřebitele ve všech odvětvích. Funguje jako záchranná síť, která vyplňuje mezery, které nejsou upraveny jinými odvětvovými předpisy EU“(27).

82.      Každá situace, kdy bude směrnice 2005/29 prohlášena za nepoužitelnou podle čl. 3 odst. 4 této směrnice, přitom s sebou nese riziko vytvoření mezery v záchranné síti zavedené touto směrnicí, pokud jiná unijní pravidla – ta, která jsou rozhodná – nezaručují stejně vysokou úroveň ochrany pro spotřebitele.

83.      Toto riziko podle mého názoru ukládá striktní, nebo dokonce obezřetný přístup při výkladu tohoto ustanovení.

84.      Podle mého názoru a s ohledem na tento požadavek striktního výkladu je třeba dovodit ze znění tohoto ustanovení, že nepoužitelnost směrnice 2005/29 je vázána na splnění dvou podmínek. První podmínka se týká existence „jiných unijních pravidel, která upravují určité aspekty nekalých obchodních praktik“. Druhá podmínka se týká existence „rozporu“ mezi těmito jinými pravidly a ustanoveními této směrnice(28).

85.      Pokud jsou obě tyto podmínky splněny, bude nepoužitelnost uvedené směrnice mimoto omezena pouze na určité aspekty nekalých obchodních praktik upravené těmito jinými unijními pravidly v souladu se zněním čl. 3 odst. 4 téže směrnice. Za okolností věci v původním řízení tak zůstává uvedená směrnice, a zejména její články 6 a 7, nadále plně použitelná na všechny aspekty, které nejsou upraveny nařízením č. 665/2013(29), a to i v případě rozporu s tímto nařízením.

86.      V rámci projednávané věci je třeba zaprvé zkoumat, zda nařízení č. 665/2013 upravuje určité aspekty nekalých obchodních praktik.

87.      V tomto ohledu je třeba uvést, že prvotním cílem jednotného štítkování stanoveného směrnicí 2010/30, na němž je toto nařízení založeno, nespočívá v ochraně spotřebitelů před takovými praktikami, ale v ochraně životního prostředí prostřednictvím snížení spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů v rámci Unie(30).

88.      Tento prostředek zavedený touto směrnicí k dosažení tohoto cíle však spočívá v povinnosti informovat spotřebitele prostřednictvím jednotného štítku v souladu s článkem 1, čl. 4 odst. a), čl. 5 odst. a) a článkem 6 této směrnice. Co se týče vysavačů, provedení a obsah energetického štítku jsou striktně vymezeny v příloze II nařízení č. 665/2013(31).

89.      Jak jsem přitom upřesnil výše, používání energetického štítku představuje „obchodní praktiku“ ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 2005/29(32). Když tedy toto nařízení ukládá dodavatelům a obchodníkům používat štítek, který obsahuje uniformizované informace týkající se zejména energetické účinnosti vysavačů, upravuje určité aspekty nekalých obchodních praktik ve smyslu čl. 3 odst. 4 směrnice 2005/29, a to i když to není jeho prvotním cílem.

90.      Zadruhé je třeba ještě zkoumat existenci „rozporu“ mezi ustanoveními nařízení č. 665/2013 a ustanoveními směrnice 2005/29. Podle mého názoru a s ohledem na striktní přístup, který je třeba zvolit při výkladu čl. 3 odst. 4 této směrnice(33), vyžaduje tato podmínka posouzení, zda povinnosti vyplývající z těchto předpisů jsou z pohledu dotčených obchodníků vzájemně neslučitelné nebo, jinými slovy, zda nelze tyto povinnosti splnit současně. Mám tudíž za to, že pouhý „překryv“ mezi oblastí působnosti uvedené směrnice a působností jiných unijních pravidel nemůže stačit k vyloučení použitelnosti této směrnice na aspekty nekalých obchodních praktik upravené těmito pravidly(34).

91.      Po tomto upřesnění musí být existence takového rozporu nutně konstatována v případech, kdy „jiná unijní pravidla“ neponechávají dotčeným obchodníkům žádný prostor pro uvážení. V takovém případě jsou totiž jakékoli další povinnosti, které mohou vyplývat z ustanovení směrnice 2005/29, nutně v rozporu s povinnostmi stanovenými v těchto jiných pravidlech.

92.      V kontextu projednávané věci jsem však uvedl důvody, proč mám za to, že nařízení č. 665/2013 neponechává výrobcům a obchodníkům žádný prostor pro volné uvážení ohledně používání energetického štítku nebo doplňujících štítků(35). Předpokládejme hypoteticky, že neupřesnění podmínek, za kterých byly provedeny testy, skutečně představuje klamavé opomenutí ve smyslu článku 7 směrnice 2005/29, jak tvrdí společnost Dyson. V tomto případě by bylo nutně třeba konstatovat existenci rozporu ve smyslu čl. 3 odst. 4 této směrnice, jelikož nařízení č. 665/2013 neumožňuje doplnění takového údaje, ať už na energetickém štítku nebo na štítku doplňujícím.

93.      Tedy aniž je nezbytné zkoumat existenci klamavého opomenutí ve smyslu článku 7 směrnice 2005/29, je třeba vykládat čl. 3 odst. 4 této směrnice v tom smyslu, že se tato směrnice nevztahuje na určité aspekty nekalých obchodních praktik, které jsou upraveny unijními pravidly, které neponechávají žádný prostor pro uvážení dotčeným obchodníkům, jako je povinnost používat energetický štítek a zákaz používání doplňujících štítků, které přebírají nebo upřesňují informace uvedené na energetickém štítku.

94.      Pro úplnost bych se rád ještě zabýval argumentem, který byl uveden na jednání při přednesu řečí, podle kterého čl. 3 odst. 4 směrnice 2005/29 musí být vykládán v tom smyslu, že se netýká rozporů mezi touto směrnicí a aktem nelegislativní povahy, jako je tomu u nařízení č. 665/2013. Tento argument mě nepřesvědčil. Toto ustanovení se totiž týká všech „jiných pravidel“ unijního práva, bez omezení z hlediska povahy aktu, který tato pravidla obsahuje. Pokud by to bylo záměrem unijního normotvůrce, bylo pro něj snadné, aby upřesnil, že tato jiná pravidla musí být „legislativní povahy“ podle vzoru znění článku 290 SFEU(36).

3.      K neexistenci „klamavého opomenutí“ ve smyslu článku 7 směrnice 2005/29

95.      Podpůrně, pokud by Soudní dvůr rozhodl, že směrnice 2005/29 je použitelná na aspekty obchodních praktik, které jsou upraveny nařízením č. 665/2013, mám za to, že neuvedení podmínek, za kterých byly provedeny testy, které vedly k zařazení vysavače do určité třídy energetické účinnosti, nepředstavuje klamavé opomenutí ve smyslu článku 7 této směrnice, jelikož sdělení této informace není tímto nařízením uloženo.

96.      Opomenutí může být klamavé ve smyslu tohoto ustanovení totiž pouze tehdy, pokud se týká „podstatné informace“, kterou průměrný spotřebitel potřebuje, aby vzhledem k souvislostem učinil obchodní rozhodnutí se znalostí věci.

97.      Na základě čl. 7 odst. 5 směrnice 2005/29 musí být informace, jejichž uvedení je uloženo nařízením č. 665/2013, a sice informace, které jsou uvedeny na energetickém štítku, považovány za „podstatné“. Otázka, která vyvstává v tomto stadiu, však není upravena v čl. 7 odst. 5 této směrnice, neboť se týká informací, jejichž uvedení neníuloženo tímto nařízením, a sice uvedení podmínek, za kterých byly provedeny testy energetického výkonu.

98.      V tomto ohledu a jak v podstatě tvrdila společnost BSH a německá vláda, mám za to, že unijní normotvůrce stanovil při přijetí nařízení č. 665/2013 taxativní výčet informací, které musí být považovány za podstatné v působnosti tohoto nařízení, a proto musí být spotřebitelům sděleny prostřednictvím energetického štítku. Mám za to, že vnitrostátní soudy nemají právo zpochybnit tuto politickou volbu unijního normotvůrce tím, že by v konkrétním případě rozhodly, že informace nepožadované uvedeným nařízením jsou „podstatné“ ve smyslu článku 7 směrnice 2005/29. Jakýkoliv jiný výklad by mohl zmařit snahu o uniformizaci informací o spotřebě energie s cílem umožnit jednoduché srovnání dotčených výrobků(37).

99.      S ohledem na všechny výše uvedené úvahy navrhuji Soudnímu dvoru, aby odpověděl na první otázku následovně. Článek 3 odst. 4 směrnice 2005/29 musí být vykládán v tom smyslu, že se tato směrnice nevztahuje na určité aspekty nekalých obchodních praktik, které jsou upraveny unijními pravidly, které neponechávají žádný prostor pro uvážení dotčeným obchodníkům, jako je povinnost používat energetický štítek a zákaz používat doplňující štítky, které přebírají nebo upřesňují informace, které jsou uvedeny na energetickém štítku.

VI.    Závěry

100. S ohledem na výše uvedené navrhuji Soudnímu dvoru, aby na předběžné otázky Rechtbank van Koophandel te Antwerpen (obchodní soud v Antverpách, Belgie) odpověděl následovně:

„1)      Článek 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že se tato směrnice nevztahuje na určité aspekty nekalých obchodních praktik, které jsou upraveny unijními pravidly, které neponechávají žádný prostor pro uvážení dotčeným obchodníkům, jako je povinnost používat energetický štítek, stanovená nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 665/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích vysavačů, a zákaz používat doplňující štítky, které přebírají nebo upřesňují informace uvedené na energetickém štítku.

2)      Nařízení č. 665/2013, ve spojení se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku, musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby byl obsah nebo provedení energetického štítku upraveného tímto nařízením změněn a aby byly k tomuto štítku připojeny doplňující štítky, které přebírají nebo upřesňují informace, které jsou na tomto štítku uvedeny, zejména za účelem uvedení podmínek, za kterých byly provedeny testy, které vedly k zařazení vysavače do určité třídy energetické účinnosti.“


1      Původní jazyk: francouzština.


2      Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. 2005, L 149, s. 22).


3      Nařízení Komise ze dne 3. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích vysavačů (Úř. věst. 2013, L 192, s. 1).


4      Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (Úř. věst. 2010, L 153, s. 1). Tato směrnice byla zrušena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. 2017, L 198, s. 1) s účinností k 1. srpnu 2017 na základě článku 20 tohoto nařízení.


5      Základní režim byl původně zaveden směrnicí Rady 79/530/EHS ze dne 14. května 1979 o informacích o spotřebě energie na energetických štítcích spotřebičů pro domácnost (Úř. věst. 1979, L 145, s. 1), následně nahrazenou směrnicí Rady 92/75/EHS ze dne 22. září 1992 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích spotřebičů pro domácnost a v normalizovaných informacích o výrobku (Úř. věst. 1992, L 297, s. 16; Zvl. vyd. 13/11, s. 216), směrnicí 2010/30 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017 kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. 2017, L 198, s. 1).


6      Rozsudky ze dne 12. února 1998, Komise v. Itálie (C‑139/97, EU:C:1998:58); ze dne 12. prosince 2002, Komise v. Rada (C‑281/01, EU:C:2002:761); ze dne 18. listopadu 2004, Komise v. Lucembursko (C‑79/04, nezveřejněný, EU:C:2004:736); ze dne 3. dubna 2014, Rätzke (C‑319/13, EU:C:2014:210); ze dne 11. listopadu 2015, Dyson v. Komise (T‑544/13, EU:T:2015:836), jakož i ze dne 11. května 2017, Dyson v. Komise (C‑44/16 P, EU:C:2017:357).


7      Tento režim byl zaveden směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. 2003, L 1, s. 65; Zvl. vyd. 12/02, s. 168), nahrazenou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. 2010, L 153, s. 13). Viz rozsudky ze dne 17. ledna 2008, Komise v. Řecko (C‑342/07, nezveřejněný, EU:C:2008:25); ze dne 29. října 2009, Komise v. Lucembursko (C‑22/09, nezveřejněný, EU:C:2009:684); ze dne 13. června 2013, Komise v. Itálie (C‑345/12, nezveřejněný, EU:C:2013:396); ze dne 16. ledna 2014, Komise v. Španělsko (C‑67/12, EU:C:2014:5), jakož i ze dne 2. března 2017, Komise v. Řecko (C‑160/16, nezveřejněný, EU:C:2017:161).


8      Rozsudek ze dne 6. října 2015, Schrems (C‑362/14, EU:C:2015:650, bod 52 a citovaná judikatura).


9      Poté, co Soudní dvůr zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 11. listopadu 2015, Dyson v. Komise (T‑544/13, EU:T:2015:836), vrátil věc Tribunálu. Viz rozsudek ze dne 11. května 2017, Dyson v. Komise (C‑44/16 P, EU:C:2017:357).


10      Žaloba společnosti Dyson ve sporu v původním řízení byla podána dne 20. října 2015. Viz bod 24 tohoto stanoviska.


11      Energetický štítek pro „univerzální vysavače“ musí uvádět jak třídu účinnosti čištění pro koberce, tak i třídu účinnosti čištění pro tvrdé podlahy (bod 1.1, VI a VII). Energetický štítek pro „vysavače na tvrdé podlahy“ musí obsahovat třídu účinnosti čištění pro tvrdé podlahy a značku vyloučení namísto třídy účinnosti čištění pro koberce (bod 1.2, VI a VII). Naopak energetický štítek pro „vysavače na koberce“ musí obsahovat třídu účinnosti čištění pro koberce a značku vyloučení namísto třídy účinnosti čištění pro tvrdé podlahy (bod 1.3, VI a VII). Viz rovněž body 3.2 a 3.3, které upřesňují provedení těchto značek vyloučení.


12      Uvádím, že odkazy na provedení uvedené v oddílu 3 přílohy II nařízení č. 665/2013 v oddílech 1 a 2 této přílohy musely být předmětem opravy (Úř. věst. 2017, L 59, s. 40), jelikož odkazovaly chybně na – neexistující – oddíl 4 uvedené přílohy.


13      Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. 2010, L 27, s. 1).


14      Viz bod 64 tohoto stanoviska.


15      Viz body 31 a 32 tohoto stanoviska.


16      Zákaz používat takové doplňující štítky nutně povede k existenci „rozporu“ ve smyslu čl. 3 odst. 4 směrnice 2005/29. Viz body 90 až 93 tohoto stanoviska.


17      Viz rovněž body 5 a 8 odůvodnění směrnice 2010/30.


18      Viz rovněž bod 5 odůvodnění nařízení č. 665/2013.


19      Viz bod 31 tohoto stanoviska.


20      Za okolností sporu v původním řízení společnost BSH označila obal ekoznačkou: viz bod 26 tohoto stanoviska.


21      V tomto ohledu má předkládající soud patrně za to, že testy prováděné s prázdnými sáčky neumožňují zohlednit ztrátu výkonu u vysavačů, které fungují se sáčkem, jako jsou vysavače uváděné na trh společností BSH, pokud se sáček naplní prachem. Viz bod 30 tohoto stanoviska. Společnost BSH však tvrdí, že provedené testy u vysavačů, které fungují bez sáčku, jako jsou vysavače uváděné na trh společností Dyson, rovněž neumožňují, aby byla zohledněna ztráta výkonu u těchto vysavačů, jsou-li naplněny prachem.


22      Viz rozsudek ze dne 11. května 2017, Dyson v. Komise (C‑44/16 P, EU:C:2017:357), kterým byl zrušen rozsudek ze dne 11. listopadu 2015, Dyson v. Komise (T‑544/13, EU:T:2015:836).


23      Soudní dvůr zahrnul do tohoto „obzvláště širokého“ věcného rozsahu působnosti spojené nabídky (rozsudek ze dne 23. dubna 2009, VTB-VAB a Galatea, C‑261/07 a C‑299/07, EU:C:2009:244, body 49 a násl.); reklamní kampaně, které podmiňují bezplatnou účast spotřebitele na loterii koupí určitého množství zboží nebo využitím určitého množství služeb (rozsudek ze dne 14. ledna 2010, Plus Warenhandelsgesellschaft, C‑304/08, EU:C:2010:12, body 36 a násl., jakož i rozsudek ze dne 9. listopadu 2010, Mediaprint Zeitungs- und Zeitschriftenverlag, C‑540/08, EU:C:2010:660, body 17 a násl.); uvedení roční procentní sazby nákladů, která je nižší než reálná sazba, ve smlouvě o úvěru (rozsudek ze dne 15. března 2012, Pereničová a Perenič, C‑453/10, EU:C:2012:144, body 38 a násl.); zveřejnění informace týkající se úplného výprodeje výrobků obchodu (rozsudek ze dne 17. ledna 2013, Köck, C‑206/11, EU:C:2013:14, body 26 a násl.); zveřejnění informace týkající se výlučnosti cestovní kanceláře (rozsudek ze dne 19, září 2013, CHS Tour Services, C‑435/11, EU:C:2013:574, body 27 a násl.); reklamu na léčivé přípravky (rozsudek ze dne 16. července 2015, Abcur, C‑544/13 a C‑545/13, EU:C:2015:481, bod 74 a násl.); reklamu na služby o dutinu ústní a zuby (rozsudek ze dne 4. května 2017, Vanderborght, C‑339/15, EU:C:2017:335, bod 23 a násl.), jakož i činnosti vymáhání pohledávek (rozsudek ze dne 20. července 2017, Gelvora, C‑357/16, EU:C:2017:573, body 19 a násl.). Naopak vyloučil z něj zveřejnění novinových článků nereklamní povahy (rozsudek ze dne 17. října 2013, RLvS, C‑391/12, EU:C:2013:669, bod 37 a násl.).


24      Viz bod 50 tohoto stanoviska.


25      Dodávám, že rozhodnutí obchodníka nesdělit určité informace týkající se výrobku nabízeného k prodeji spotřebitelům může představovat rovněž obchodní praktiku ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 2005/29.


26      Viz v tomto ohledu cíl vymezený v článku 1 směrnice 2005/29, obzvláště široké definice stanovené v čl. 2 písm. a) až d) této směrnice, jakož i rozsah působnosti, jak vyplývá z čl. 3 odst. 1 uvedené směrnice.


27      Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru týkající se uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách, COM (2013)138 final.


28      Uvádím, že obě tyto podmínky byly výslovně uvedeny Soudním dvorem v rozsudku ze dne 1. července 2015, Abcur (C‑544/13 a C‑545/13, EU:C:2015:481, body 79 až 81). Naopak Soudní dvůr výslovně nezkoumal existenci rozporu v rozsudku dne 7. července 2016, Citroën Commerce (C‑476/14, EU:C:2016:527, body 42 až 46). Z důvodů právní jistoty se mi zdá nicméně vhodné dát přednost přezkumu obou těchto podmínek odděleně a výslovně.


29      Viz bod 65 tohoto stanoviska.


30      Viz body 5 a 8 odůvodnění směrnice 2010/30.


31      Viz body 47 až 52 tohoto stanoviska.


32      Viz body 75 až 78 tohoto stanoviska.


33      Viz body 81 až 84 tohoto stanoviska.


34      Tento požadavek „rozporu“ musí být zejména odlišen od ustálené judikatury, na základě které musí být každé vnitrostátní opatření přijaté v oblasti, která byla na úrovni Unie plně harmonizována, posuzováno ve vztahu k ustanovením tohoto harmonizačního opatření, a nikoli ve vztahu k primárnímu právu. V tomto případě pouhý „překryv“ stačí k vyloučení použitelnosti ustanovení primárního práva. Viz zejména rozsudky ze dne 5. října 1977, Tedeschi (5/77, EU:C:1977:144, body 33 až 35); ze dne 12. listopadu 2015, Visnapuu (C‑198/14, EU:C:2015:751, bod 40), jakož i ze dne 7. září 2017, Eqiom a Enka (C‑6/16, EU:C:2017:641, bod 15). Tato judikatura je nicméně irelevantní pro účely výkladu čl. 3 odst. 4 směrnice 2005/29. Jednak je dosah výše uvedené judikatury omezen na konkrétní případ, a sice případ ustanovení primárního práva, jejichž dosah je upřesněn předpisem sekundárního práva. Znění výše uvedeného ustanovení kromě toho vyžaduje existenci „rozporu“ a nikoli pouhého překrývání.


35      Viz body 54 a 68 tohoto stanoviska.


36      Upřesňuji, že bod 10 odůvodnění směrnice 2005/29 nemůže zpochybnit mé přesvědčení v tomto ohledu. Jednak, jak vyplývá z judikatury Soudního dvora, preambule unijního aktu může sice upřesnit jeho obsah, nemůže však být uplatňována jako důvod pro odchýlení se od vlastních ustanovení dotyčného aktu (viz zejména rozsudek ze dne 20. prosince 2017, Acacia a D’Amato, C‑397/16 a C‑435/16, EU:C:2017:992, bod 40). Žádný závěr nelze kromě toho vyvodit z terminologie použité v tomto bodě odůvodnění, jelikož tento bod odůvodnění uvádí bez rozdílu „zvláštní unijní předpisy“ (bez upřesnění povahy aktu) a „unijní právo“.


37      Viz body 59 a 60 tohoto stanoviska. Upřesňuji, že tato snaha o uniformizaci by byla zpochybněna dvěma způsoby: jednak z důvodu rizika rozdílů mezi členskými státy při výkladu článku 7 směrnice 2005/29, a zvláště při kvalifikaci informace jako „podstatné“; jednak z důvodu rizika rozdílných informací poskytnutých obchodníky v členských státech, kde je toto ustanovení vykládáno tak, že ukládá sdělení informací nepožadovaných nařízením č. 665/2013.