Kasační opravný prostředek podaný dne 22. února 2018 Tulliallan Burlington Ltd proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. prosince 2017 ve věci T-123/16, Tulliallan Burlington Ltd v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
(Věc C-158/18 P)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Tulliallan Burlington Ltd (zástupce: A. Norris, Barrister)
Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:
zrušil rozsudek Tribunálu, kterým byla zamítnuta žaloba společnosti Tulliallan Burlington Ltd (TBL) proti rozhodnutí odvolacího senátu;
zrušil rozhodnutí odvolacího senátu [nebo podpůrně vrátil věc zpět Tribunálu k novému rozhodnutí v souladu s rozhodnutím Soudního dvora];
uložil Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a Burlington Fashion GmbH (BFG) náhradu nákladů vynaložených TBL v souvislosti s tímto kasačním opravným prostředkem.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatelka („TBL“) podává kasační opravný prostředek proti rozsudku Tribunálu na základě následujícího nesprávného právního posouzení ze strany Tribunálu:
Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 5 nařízení 2017/10011
Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož neučinil žádná zjištění, co se týče „spojitosti“.
Tribunál se dále dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož konstatoval, že TBL nepředložila důkaz svědčící o újmě na rozlišovací způsobilosti či o získání neférové výhody.
Tribunál se dále dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že nebyly předloženy potřebné důkazy, jelikož i) nastavil právní limit příliš vysoko a ii) nezohlednil relevantní důkazy.
Jediný závěr, k němuž totiž Tribunál dospěl, bylo to, že došlo k újmě na rozlišovací způsobilosti či získání neférové výhody.
Tribunál nesprávně odmítl tvrzení TBL, podle něhož v rozhodnutí odvolacího senátu zjevně nebyla zohledněna její tvrzení.
Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 4 nařízení 2017/1001
Tribunál odmítl konstatovat, že odvolací senát měl požádat o další vyjádření týkající se čl. 8 odst. 4 za okolností, kdy jediným způsobem jak zajistit spravedlivost rozhodnutí bylo, aby odvolací senát vyzval k podání těchto vyjádření či rozhodl otázku pouze podle čl. 8 odst. 5 a problematiku týkající se čl. 8 odst. 4 vrátil zpět k projednání námitkovému oddělení. Tribunál měl rozhodnutí odvolacího senátu zrušit.
Tribunál nesprávně souhlasil s konstatováním odvolacího senátu, že TBL nesplnila podmínky čl. 8 odst. 4. Tribunál měl konstatovat, že odvolací senát pochybil, měl zrušit rozhodnutí odvolacího senátu týkající se čl. 8 odst. 4 a měl jej nahradit vlastním rozhodnutím s tím, že čl. 8 odst. 4 byl porušen.
Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 1 nařízení 2017/1001
Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když aplikoval rozhodnutí ve věci Praktiker, jelikož ve světle rozhodnutí Soudního dvora ve věci EUIPO v. Cactus (C-501/15 P; EU:C:2017:750), se rozhodnutí Praktiker v tomto případě nepoužije na starší ochranné známky.
Dále či podpůrně se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když aplikoval rozhodnutí Praktiker, jelikož tento rozsudek se neuplatní na služby poskytované obchodními galeriemi.
I kdyby starší ochranné známky TBL spadaly pod „maloobchodní služby“ a tudíž by se na ně vztahovalo rozhodnutí Praktiker, Tribunál nesprávně vyložil rozhodnutí Praktiker v tom smyslu, že vylučuje konstatování o zaměnitelnosti.
Jelikož se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při aplikaci rozhodnutí Praktiker, (i) neposoudil nebezpečí ani (ii) toto posouzení nepřenechal odvolacímu senátu. Za těchto okolností měl povinnost jeden z těchto kroků učinit.
____________
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. vest. 2017, L 154, s. 1).