Věc C‑398/15

Camera di Commercio, Industria, Artigianato e Agricoltura di Lecce

proti

Salvatore Mannimu

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione)

„Řízení o předběžné otázce – Osobní údaje – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním těchto údajů – Směrnice 95/46/ES – Článek 6 odst. 1 písm. e) – Údaje podléhající zveřejnění v obchodním rejstříku – První směrnice 68/151/EHS – Článek 3 – Likvidace dotyčné společnosti – Omezení přístupu třetích osob k těmto údajům“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 9. března 2017

Sbližování právních předpisů – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Směrnice 95/46 – Osobní údaje podléhající zveřejnění v obchodním rejstříku na základě směrnice 68/151 – Likvidace dotyčné společnosti – Možnost dotyčných fyzických osob požádat orgán pověřený vedením rejstříku, aby na základě posouzení jednotlivých případů ověřil, zda je výjimečně odůvodněno, aby byl omezen přístup k osobním údajům, jež se jich týkají a jsou zapsány do tohoto rejstříku, ve vztahu k třetím osobám, které prokáží zvláštní zájem na nahlížení do těchto údajů – Podmínky – Převažující a legitimní důvody týkající se konkrétní situace dotyčných fyzických osob – Uplynutí dostatečně dlouhé doby od likvidace dotyčné společnosti – Existence či neexistence takového omezení přístupu ve vnitrostátním právním řádu dle rozhodnutí každého členského státu

[Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46, čl. 6 odst. 1 písm. e), čl. 12 písm. b), čl. 14 první pododstavec písm. a); směrnice Rady 68/151, ve znění směrnice 2003/58, čl. 2 odst. 1 písm. d) a j) a článek 3]

Článek 6 odst. 1 písm. e), čl. 12 písm. b) a čl. 14 první pododstavec písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů ve spojení s článkem 3 první směrnice Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/58/ES ze dne 15. července 2003, musí být vykládány v tom smyslu, že za současného stavu unijního práva přísluší členským státům určit, zda fyzické osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. d) a j) posledně uvedené směrnice mohou požádat orgán pověřený vedením ústředního rejstříku nebo obchodního či podnikového rejstříku, aby na základě posouzení jednotlivých případů ověřil, zda je výjimečně odůvodněno, aby byl z převažujících a legitimních důvodů týkajících se jejich konkrétní situace po uplynutí dostatečně dlouhé doby od likvidace dotyčné společnosti omezen přístup k osobním údajům, jež se jich týkají a jsou zapsány do tohoto rejstříku, ve vztahu k třetím osobám, které prokáží zvláštní zájem na nahlížení do těchto údajů.

(viz bod 64 a výrok)