Věc T‑383/11

Eyad Makhlouf

v.

Rada Evropské unie

„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Sýrii – Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů – Omezení vstupu na území Unie a průjezdu přes ně – Právo na obhajobu – Povinnost uvést odůvodnění – Zjevně nesprávné posouzení – Základní práva“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (šestého senátu) ze dne 13. září 2013

1.      Soudní řízení – Rozhodnutí nebo nařízení, kterým je v průběhu řízení nahrazen napadený akt – Nová skutečnost – Rozšíření původních návrhových žádání a žalobních důvodů

2.      Právo Evropské unie – Zásady – Právo na obhajobu – Právo být vyslechnut – Právo na spravedlivé řízení a na účinnou soudní ochranu – Prováděcí rozhodnutí, kterým se provádí rozhodnutí o omezujících opatřeních vůči Sýrii – Zákaz vstupu a průjezdu a zmrazení finančních prostředků některých osob a subjektů odpovědných za násilné represe proti civilnímu obyvatelstvu – Nesdělení skutečností zohledněných v neprospěch uvedených osob a subjektů a jejich nevyslechnutí – Přípustnost

(Listina základních práv Evropské unie, čl. 41 odst. 2 a článek 47; rozhodnutí Rady 2011/273/SZBP, články 3 a 4 a příloha, a rozhodnutí Rady 2011/302/SZBP, článek 1 a příloha)

3.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Sýrii – Zákaz vstupu a průjezdu a zmrazení finančních prostředků některých osob a subjektů odpovědných za násilné represe proti civilnímu obyvatelstvu – Právo na obhajobu – Sdělení skutečností zohledněných v neprospěch dotyčného – Následné rozhodnutí, jímž bylo žalobcovo jméno ponecháno na seznamu osob, na něž se tato omezující opatření vztahují – Porušení práva být vyslechnut – Neexistence

(Rozhodnutí Rady 2012/739/SZBP)

4.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Sýrii – Zákaz vstupu a průjezdu a zmrazení finančních prostředků některých osob a subjektů odpovědných za násilné represe proti civilnímu obyvatelstvu – Právo na obhajobu – Právo na účinnou soudní ochranu – Povinnost sdělit individuální a specifické skutečnosti odůvodňující taková opatření – Rozsah

(Rozhodnutí Rady 2012/739/SZBP, čl. 27 odst. 2)

5.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Omezující opatření vůči Sýrii – Zákaz vstupu a průjezdu a zmrazení finančních prostředků některých osob a subjektů odpovědných za násilné represe proti civilnímu obyvatelstvu – Rozhodnutí vydané v souvislostech, které jsou dotyčnému známy – Přípustnost stručného odůvodnění

(Článek 296 SFEU; rozhodnutí Rady 2011/273/SZBP)

6.      Evropská unie – Soudní přezkum legality aktů orgánů – Omezující opatření vůči Sýrii – Zákaz vstupu a průjezdu a zmrazení finančních prostředků některých osob a subjektů odpovědných za násilné represe proti civilnímu obyvatelstvu – Rozsah přezkumu

7.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Sýrii – Zákaz vstupu a průjezdu a zmrazení finančních prostředků některých osob a subjektů odpovědných za násilné represe proti civilnímu obyvatelstvu – Omezení práva vlastnit majetek a práva na respektování soukromého života – Porušení zásady proporcionality – Neexistence

[Listina základních práv Evropské unie, články 7 a 17; rozhodnutí Rady 2011/273/SZBP, čl. 3 odst. 6 až 8, čl. 4 odst. 3 písm. a) a čl. 25 odst. 3, a rozhodnutí Rady 2012/739/SZBP, čl. 24 odst. 6 a čl. 25 odst. 3 písm. e)]

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 20)

2.      V souvislosti s omezujícími opatřeními, jimiž se osobám odpovědným za násilné represe proti civilnímu obyvatelstvu v Sýrii zakazuje vstup na území členských států či průjezd přes ně a jimiž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje, které těmto osobám patří, je třeba uvést, že pokud jde o právo těchto osob na obhajobu, konkrétně pak jejich právo být vyslechnuty, nelze od unijních orgánů vyžadovat, aby důvody pro rozhodnutí, jimiž byla taková opatření zavedena, sdělily před prvotním zařazením osoby nebo subjektu na seznam těch, jimž se ukládají omezující opatření. Takovéto předchozí sdělení by totiž mohlo ohrozit účinnost opatření, jimiž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje, stanovených těmito rozhodnutími.

K dosažení cíle sledovaného rozhodnutími, jimiž byla taková opatření zavedena, musí takováto opatření, jak vyplývá z jejich povahy, využít efektu překvapení a musí být uplatněna s okamžitou účinností. Pokud jde o prováděcí rozhodnutí 2011/302, kterým se provádí rozhodnutí 2011/273 o omezujících opatřeních vůči Sýrii a kterým bylo žalobcovo jméno zařazeno na seznam uvedený v příloze rozhodnutí 2011/273, neměly za těchto podmínek unijní orgány povinnost – z důvodů, které se váží rovněž k cíli tohoto rozhodnutí a k účinnosti opatření jím stanovených – vyslechnout žalobce před prvotním zařazením jeho jména na seznam uvedený v příloze.

(viz body 38–41)

3.      Při přijímání takového následného rozhodnutí, jako je rozhodnutí 2012/739 o omezujících opatřeních vůči Sýrii, jímž bylo žalobcovo jméno ponecháno na seznamu obsahujícím jména osob, na něž se vztahují omezující opatření přijatá vůči Sýrii, již nelze platně argumentovat efektem překvapení uvedených opatření.

Vzhledem k tomu, že zaprvé Rada při ponechání žalobcova jména na seznamu osob, na něž se taková opatření vztahují, neuplatňovala žádný nový důkaz, tzn. takový, který by žalobci nebyl sdělen po jeho prvotním zařazení na seznam, že zadruhé může být žalobce kdykoli z vlastního podnětu Radou vyslechnut, aniž je před přijetím každého následného rozhodnutí učiněna nová výslovná výzva, pokud vůči němu nebyly uplatněny nové důkazy, že zatřetí měl tedy žalobce po dobu několika měsíců možnost zpochybnit skutečnosti odůvodňující jeho zařazení na uvedený seznam a ponechání na něm a že konečně Rada zveřejnila v Úředním věstníku oznámení den po vyhlášení rozhodnutí 2012/739, nelze shledat žádné porušení žalobcova práva být vyslechnut.

(viz body 42, 44–46)

4.      Individuální sdělení rozhodnutí, jimiž se ukládají některá omezující opatření v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, je sice v zásadě nezbytné, neboť vyhlášení v Úředním věstníku samo o sobě nestačí, je však třeba, aby soud v každé věci zkoumal, zda skutečnost, že žalobce nebyl individuálně uvědomen o důvodech sporného rozhodnutí, znamenala, že žalobce přišel o možnost včas se seznámit s odůvodněním sporného rozhodnutí a posoudit opodstatněnost vůči němu přijatého opatření, kterým se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje. Tato podmínka není splněna, neboť ze spisu vyplývá, že žalobce měl možnost se účinně hájit proti napadeným aktům po jejich vyhlášení v Úředním věstníku, i když měla Rada přistoupit k individuálnímu oznámení skutečností odůvodňujících ponechání žalobcova jména na seznamu osob, na které se taková omezující opatření vztahují.

(viz body 48, 50)

5.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 60–66, 71, 72)

6.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 80)

7.      Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů, jež bylo uloženo v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky některým osobám a subjektům odpovědným za násilné represe proti civilnímu obyvatelstvu v Sýrii, je zajišťovacím opatřením, jehož smyslem není zbavit dotyčné osoby majetku nebo práva na respektování jejich soukromého života. Tato omezující opatření však nesporně přinášejí omezení výkonu vlastnického práva a zasahují do soukromého života.

Pokud jde o adekvátnost těchto opatření vzhledem k tak zásadnímu obecnému zájmu, jakým je pro mezinárodní společenství ochrana civilního obyvatelstva, je patrné, že zmrazení finančních prostředků, finančních aktiv a jiných hospodářských zdrojů a zákaz vstupu na území Unie ve vztahu k osobám označeným za osoby zapojené do podpory syrského režimu nemohou být samy o sobě považovány za neadekvátní.

Co se týče nezbytnosti těchto opatření, alternativní a méně omezující opatření, jako je systém předchozího schválení nebo povinnost dodatečného odůvodnění použití vyplacených finančních prostředků, neumožňují dosáhnout sledovaného cíle, tzn. vyvinutí tlaku na podporovatele syrského režimu, kteří páchají persekuce vůči civilnímu obyvatelstvu, stejně účinně, zejména vzhledem k možnosti uložená omezení obejít.

Článek 4 rozhodnutí 2011/273 a čl. 25 odst. 3 až 11 rozhodnutí 2012/739 o omezujících opatřeních vůči Sýrii nadto stanoví možnost schválit použití zmrazených finančních prostředků pro uspokojení základních potřeb či úhradu některých závazků a udělit zvláštní povolení k uvolnění zmrazených finančních prostředků, jiných finančních aktiv nebo jiných hospodářských zdrojů. Pokud jde o lékařskou péči, může příslušný orgán členského státu povolit vstup na své území a použití zmrazených finančních prostředků pro zdravotní a humanitární účely.

Konečně ponechání jména dotyčného v příloze předmětných rozhodnutí nemůže být označeno za nepřiměřené z důvodu údajné potenciálně neomezené povahy, neboť jeho ponechání je pravidelně prověřováno, aby se zajistilo, že osoby a subjekty, které již neodpovídají kritériím pro zařazení do předmětného seznamu, z něj budou vyňaty.

(viz body 99–102, 104, 105)